Isoroku Jamamoto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Isoroku Jamamoto

Admirál Isoroku Jamamoto, organizátor a velitel japonského námořnictva.
Narození: 4. duben 1884
Úmrtí: 18. dubna 1943 (59 let)
Místo narození: Nagaoka
Místo úmrtí: Bougainville
Přezdívka:
Sloužil: Japonsko
Vojenská složka: 大日本帝國海軍-Císařské námořnictvo
Doba služby: 1899-1943
Hodnost: Admirál
Jednotka:
Velitel: Isuzu (křižník, 1928)
Akagi (letadlová loď, 1928-1929)
Japonské námořní letectvo (1935-1936,1938)
1. flotila (1939-1941)
Kombinovaná flotila (1939-1943)
1. bitevní flotila (1941-1943)
Války: Rusko-japonská válka, 1. světová válka,
Invaze do Číny, 2. světová válka
Bitvy: Bitva u Cušimy, Útok na Pearl Harbor, Bitva v Korálovém moři, Bitva o Midway, Bitva o Guadalcanal, Bitva o Šalamounovy ostrovy
Vyznamenání:

Isoroku Jamamoto (japonsky: 山本 五十六, Jamamoto Isoroku; 4. dubna 1884 Nagaoka18. dubna 1943 ostrov Bougainville) byl japonský admirál, velitel japonského námořnictva v průběhu druhé světové války. Často je řazen k největším námořním stratégům historie, není to však zcela obecný náhled a v mnoha ohledech jsou jeho schopnosti a postupy kritizovány. Mimo jakoukoliv diskusi jsou však jeho „budovatelské schopnosti“, neboť Jamamoto byl jeden z hlavních architektů japonské námořní moci a přetvořil japonské námořnictvo v moderní a nebezpečnou bojovou sílu, která v roce 1941 kvalitou převyšovala všechny své protivníky[1].

Obsah

[editovat] Život

Isoroku Jamamoto se narodil 4. dubna 1884 jako Isoroku Takano (高野 五十六, Takano Isoroku). Neobvyklé křestní jméno Isoroku, znamenající japonsky „padesát šest“, dostal podle věku otce při svém narození.[2] Byl sedmým dítětem (šestým synem) Sadajošiho Takana, samuraje z Nagaoky v prefektuře Niigata. V útlém věku byl podle starého japonského zvyku adoptován rodinou Jamamoto, aby dál nesl její jméno. V patnácti letech byl přijat ke čtyřletému studiu na Císařské námořní koleji v Etadžimě, které absolvoval jako sedmý ze své třídy. Během rusko-japonské války sloužil na palubě pancéřového křižníku Niššin, v bitvě u Cušimy byl těžce raněn a přišel o dva prsty na levé ruce (ukazováček a prostředníček).

[editovat] Druhá světová válka

Jamamoto byl proti válce s USA, které v mládí navštívil a procestoval. Nezneklidňovala ho přitom ani tak reálná síla amerického loďstva, které dle svého názoru byl schopen porazit a zničit – obával se obrovského průmyslového potenciálu USA a loďstva, které by USA dokázaly relativně rychle postavit, pokud by dostaly důvod.

Jamamoto naplánoval úder proti Pearl Harboru a první fázi bojů v Tichomoří, ovšem brzy se ukázalo, že měl pravdu, když upozorňoval, že Japonsko si nemůže dovolit dlouhodobou válku. Jamamoto velice urputně prosazoval ideu rozhodující bitvy – hodlal rychle rozdrtit americké loďstvo a použít hrozby úderů proti západnímu pobřeží Ameriky k vynucení míru, neboť to byla podle něj jediná možnost, jak dosáhnout úspěchu. Štěstí mu ale nepřálo. Úder na Pearl Harbor nesplnil hlavní úkol, neboť letadlové lodě nebyly v základně, když k němu došlo.

Rozhodující bitva, k níž se Jamamoto dostal až v roce 1942 (bitva u Midway), pak skončila drtivou porážkou Japonska. Značně se v ní projevily Jamamotovy hlavní nedostatky – jednak záliba v příliš komplikovaných plánech, které vedly k rozptýlení sil a příliš spoléhaly na moment překvapení a jistotu, že nepřítel udělá přesně to, co je od něj očekáváno, jednak příliš měkká personální politika – zde se jednalo zejména o osobu admirála Čúiči Naguma – kdysi velmi schopného důstojníka, na kterého už příliš doléhal věk a zodpovědnost. Jamamoto ho přes neuspokojivé výsledky váhal odvolat či převelet, neboť se obával, že pokořený admirál spáchá seppuku. A byl to právě Nagumův špatný výkon, který (společně s notnou dávkou smůly a překombinovanému plánování) vedl k drtivé porážce Japonska v rozhodující bitvě v Tichomoří.

Jamamoto i poté vedl velice vynalézavě boj proti Američanům, ale pomalu se začala projevovat rostoucí početní, materiální a postupně i kvalitativní převaha Spojenců. Japonské námořnictvo uvízlo ve zdlouhavé a vyčerpávají bitvě o Guadalcanal. Jamamoto se za zhoršující situace rozhodl provést inspekci jednotek dislokovaných v oblasti Šalamounových ostrovů a toto rozhodnutí jej stálo život. Američané zachytili a dešifrovali depeše s itinerářem jeho cesty a rozhodli se využít příležitost. Americké stíhačky si na Jamamotův letoun počkaly a sestřelily jej (Operace Vengeance). Admirál Isoroku Jamamoto zemřel v troskách svého letounu i s nejlepšími důstojníky svého štábu.

Smrt vrchního velitele a jednoho z nejschopnějších japonských stratégů byla velkou ranou pro japonské námořnictvo. Odborníci se shodují na tom, že pod Jamamotovým vedením by japonské námořní síly bojovaly mnohem vynalézavěji a patrně by nesklouzly k šílené a sebevražedné taktice, kterou prosadili jeho bezradní nástupci. Někteří dokonce poukazují na to, že Jamamoto byl jedinou osobou, která by byla schopna vyvést Japonsko z beznadějné války ještě dříve, než se zvrhla v masakr japonského loďstva a letectva a než Američané svrhli atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. Liddell Hart: Dějiny druhé světové války, Jota, s.r.o. 2000, (ISBN 80-7217-117-8)
  2. SCHOM, Alan. Americký orel proti vycházejícímu slunci. 1. vyd. Brno : Jota, 2005. ISBN 80-7217-344-8. S. 299.

[editovat] Zdroje

  • SCHOM, Alan. Americký orel proti vycházejícímu slunci. 1. vyd. Brno : Jota, 2005. ISBN 80-7217-344-8. Kapitola Jamamotova velká ofenzíva: Korálové moře a Midway.