Isoroku Jamamoto
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
Tento článek obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení. |
| Isoroku Jamamoto |
|
 Admirál Isoroku Jamamoto, organizátor a velitel japonského námořnictva. |
|
| Narození: | 4. duben 1884 Nagaoka |
| Úmrtí: | 18. duben 1943 (59 let) Bougainville |
|
Vojenská kariéra
|
|
| Hodnost: | Admirál |
| Doba služby: | 1899-1943 |
| Sloužil: |  Japonsko |
| Složka: |  Japonské císařské námořnictvo |
| Velel: | Isuzu (lehký křižník, 1928) Akagi (letadlová loď, 1928-1929) Japonské námořní letectvo (1935-1936, 1938) 1. loďstvo (1939-1941) Spojené loďstvo (1939-1943) 1. divize bitevních lodí (1941-1943) |
| Války: | Rusko-japonská válka, 1. světová válka, Invaze do Číny, 2. světová válka |
| Bitvy: | Bitva u Cušimy (1905), Útok na Pearl Harbor (1941), Bitva v Korálovém moři (1942), Bitva o Midway (1942), Bitva o Guadalcanal (1942-1943), Bitva u východních Šalamounů (1942), Bitva u ostrova Santa Cruz (1942), Bitva o Šalamounovy ostrovy (1943) |
- V tomto japonském jméně je rodové jméno Jamamoto.
Isoroku Jamamoto (japonsky: 山本 五十六, Jamamoto Isoroku; 4. dubna 1884 Nagaoka – 18. dubna 1943 ostrov Bougainville) byl japonský admirál, velitel japonského námořnictva v průběhu druhé světové války. Často je řazen k největším námořním stratégům historie, není to však zcela obecný náhled a v mnoha ohledech jsou jeho schopnosti a postupy kritizovány. Mimo jakoukoliv diskusi jsou však jeho „budovatelské schopnosti“, neboť Jamamoto byl jeden z hlavních architektů japonské námořní moci a přetvořil japonské námořnictvo v moderní a nebezpečnou bojovou sílu, která v roce 1941 kvalitou převyšovala všechny své protivníky.[1]
Obsah |
[editovat] Život
Isoroku Jamamoto se narodil 4. dubna 1884 jako Isoroku Takano (高野 五十六, Takano Isoroku). Neobvyklé křestní jméno Isoroku, znamenající japonsky „padesát šest“, dostal podle věku otce při svém narození.[2] Byl sedmým dítětem (šestým synem) Sadajošiho Takana, samuraje z Nagaoky v prefektuře Niigata. V útlém věku byl podle starého japonského zvyku adoptován rodinou Jamamoto, aby dál nesl její jméno. V patnácti letech byl přijat ke čtyřletému studiu na Císařské námořní koleji v Etadžimě, které absolvoval jako sedmý ze své třídy.[zdroj?] Během rusko-japonské války sloužil na palubě pancéřového křižníku Niššin, v bitvě u Cušimy byl těžce raněn a přišel o dva prsty na levé ruce (ukazováček a prostředníček).
[editovat] Druhá světová válka
Jamamoto byl proti válce s USA, které v mládí navštívil a procestoval. Nezneklidňovala ho přitom ani tak reálná síla amerického loďstva, které dle svého názoru byl schopen porazit a zničit – obával se obrovského průmyslového potenciálu USA a loďstva, které by USA dokázaly relativně rychle postavit, pokud by dostaly důvod.
Jamamoto naplánoval úder proti Pearl Harboru a první fázi bojů v Tichomoří, ovšem brzy se ukázalo, že měl pravdu, když upozorňoval, že Japonsko si nemůže dovolit dlouhodobou válku. Jamamoto velice urputně prosazoval ideu rozhodující bitvy – hodlal rychle rozdrtit americké loďstvo a použít hrozby úderů proti západnímu pobřeží Ameriky k vynucení míru, neboť to byla podle něj jediná možnost, jak dosáhnout úspěchu. Štěstí mu ale nepřálo. Úder na Pearl Harbor nesplnil hlavní úkol, neboť letadlové lodě nebyly na základně, když k němu došlo.
Rozhodující bitva, k níž se Jamamoto dostal až v roce 1942 (bitva u Midway), pak skončila drtivou porážkou Japonska. Značně se v ní projevily hlavní nedostatky doktríny císařského námořnictva – jednak záliba v příliš komplikovaných plánech, které vedly k rozptýlení sil a příliš spoléhaly na moment překvapení a jistotu, že nepřítel udělá přesně to, co je od něj očekáváno, jednak příliš měkká personální politika[zdroj?] – zde se jednalo zejména o osobu admirála Čúiči Naguma – kdysi velmi schopného důstojníka, na kterého už příliš doléhal věk a zodpovědnost.[zdroj?] Jamamoto ho přes neuspokojivé výsledky váhal odvolat či převelet, neboť se obával, že pokořený admirál spáchá seppuku.[zdroj?] A byl to právě Nagumův špatný výkon[zdroj?], který (společně s notnou dávkou smůly a překombinovanému plánování) vedl k drtivé porážce Japonska v rozhodující bitvě v Tichomoří.
Jamamoto i poté vedl velice vynalézavě boj proti Američanům, ale pomalu se začala projevovat rostoucí početní, materiální a postupně i kvalitativní převaha Spojenců. Japonské námořnictvo uvízlo ve zdlouhavé a vyčerpávají bitvě o Guadalcanal. Jamamoto se za zhoršující situace rozhodl provést inspekci jednotek dislokovaných v oblasti Šalamounových ostrovů a toto rozhodnutí jej stálo život. Američané zachytili a dešifrovali depeše s itinerářem jeho cesty a rozhodli se využít příležitost. Americké stíhačky si na Jamamotův letoun počkaly a sestřelily jej (Operace Vengeance). Admirál Isoroku Jamamoto zemřel v troskách svého letounu i s nejlepšími důstojníky svého štábu.
Smrt vrchního velitele a jednoho z nejschopnějších japonských stratégů byla velkou ranou pro japonské námořnictvo. Odborníci se shodují[zdroj?] na tom, že pod Jamamotovým vedením by japonské námořní síly bojovaly mnohem vynalézavěji a patrně by nesklouzly k šílené a sebevražedné taktice, kterou prosadili jeho bezradní nástupci. Někteří[zdroj?] dokonce poukazují na to, že Jamamoto byl jedinou osobou, která by byla schopna vyvést Japonsko z beznadějné války ještě dříve, než se zvrhla v masakr japonského loďstva a letectva a než Američané svrhli atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Liddell Hart: Dějiny druhé světové války, Jota, s.r.o. 2000, (ISBN 80-7217-117-8)
- ↑ SCHOM, Alan. Americký orel proti vycházejícímu slunci. 1. vyd. Brno : Jota, 2005. ISBN 80-7217-344-8. s. 299.
[editovat] Zdroje
- SCHOM, Alan. Americký orel proti vycházejícímu slunci. 1. vyd. Brno : Jota, 2005. ISBN 80-7217-344-8. Kapitola Jamamotova velká ofenzíva: Korálové moře a Midway.
- Hiroshi Nishida. Materials of IJN (Naval Academy class 32) [online]. 2001, rev. 2006-12-20, [cit. 2009-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
