Ileana Rumunská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ileana Rumunská
Narození5. ledna 1909
Bukurešť, Rumunské království
Úmrtí21. ledna 1991 (ve věku 82 let)
Youngstown, Ohio
Sňatek26. července 1931
ManželéAntonín Rakousko-Toskánský
Dr. Stefan Nikolas Issarescu
PotomciArcivévoda Stefan Rakouský
Arcivévodkyně Marie Ileana Rakouská
Arcivévodkyně Alexandra Rakouská
Arcivévoda Dominik Rakouský
Arcivévodkyně Marie Magdalena Rakouská
Arcivévodkyně Alžběta Rakouská
RodHohenzollern-Sigmaringen
OtecFerdinand I. Rumunský
MatkaMarie Edinburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ileana Rumunská, známá také jako Matka Alexandra (5. ledna 1909, Bukurešť21. ledna 1991, Youngstown), byla nejmladší dcerou krále Ferdinanda I. Rumunského a jeho manželky Marie Edinburské. Byla také pravnučkou královny Viktorie, ruského cara Alexandra II. a královny Marie II. Portugalské. Narodila se jako Její královská Výsost Ileana, princezna rumunská, princezna Hohenzollern-Sigmaringen.

Původ a rodina[editovat | editovat zdroj]

Ileana se narodila 5. ledna 1909 v Bukurešti jako nejmladší dcera rumunské královny Marie a krále Ferdinanda I. Přestože se říkalo, že jejím skutečným otcem byl matčin milenec, kníže Barbu Știrbey, král ji uznal za svou. Ileana měla čtyři starší sourozence: budoucího rumunského krále Karla II., řeckou královnu Alžbětu, jugoslávskou královnu Marii a bratra Mikuláše. Mladšího bratra Mirceu, který byl také údajně synem Stirbeyho, král také uznal za vlastního.

Vedoucí dívka[editovat | editovat zdroj]

Před svatbou byla Ileana organizátorkou a vedoucí rumunské organizace Asociația Ghidelor și Ghizilor din România.

Princezna byla vášnivou námořnicí: získala doklady mořeplavce a mnoho let vlastnila a plavila se „Ispravou“.

Před abdikací krále Michala[editovat | editovat zdroj]

Sňatek[editovat | editovat zdroj]

26. července 1931 se jednadvacetiletá Ileana na zámku Peleș provdala za o osm let staršího rakouského arcivévodu a toskánského prince Antonína Rakousko-Toskánského. Sňatek podporoval Ileanin bratr Karel II. Rumunský, který žárlil na sestřinu popularitu v Rumunsku a snažil se ji dostat pryč ze země.Po svatbě Karel tvrdil, že rumunský lid nikdy nebude tolerovat Habsburky žijící na rumunské půdě, a z tohoto důvodu odmítl dát Ileaně a Antonínovi povolení žít v Rumunsku.

Poté, co byl její manžel odveden do Luftwaffe, založila Ileana na jejich zámku nemocnici pro rumunské vojáky. S tímto úkolem jí pomáhala její přítelkyně Sheila Kaulová. V roce 1944 se s dětmi vrátila do Rumunska, kde s nimi žila na hradě Bran v Brašově. Arcivévoda Antonín se k nim připojil, ale byl rudou armádou umístěn do domácího vězení. Ileana založila a pracovala v další nemocnici ve vesnici Bran, kterou na památku své milované matky, královny Marie Rumunské, pojmenovala „Nemocnice královnina srdce“.

Po vyhnanství[editovat | editovat zdroj]

Po abdikaci krále Michala I. Rumunského byla Ileana s rodinou z komunistického Rumunska vyhnána. Vlakem uprchli do ruského sektoru Vídně, která byla tou dobou rozdělena na tři sektory. Poté se usadili ve Švýcarsku, pak se odstěhovali do Argeniny a v roce 1950 odjela Ileana s dětmi do Spojených států, kde zakoupila dům v Newtonu, Massachusetts.

Roky 1950 až 1961 strávila přednáškami proti komunismu, prací s rumunskou ortodoxní církví ve Spojených státech a psaním dvou knih: pamětí jejích posledním let v Rumunsku Žiji znovu (I Live Again) a Nemocnice královnina srdce (Hospital of the Queen's Heart), v níž je popsáno založení a provoz nemocnice.

Ileana a Antonín se oficiálně rozvedli 29. května 1954. 19. června 1954 se Ileana v Newtonu provdala za doktora Stefana Nikolase Issarescu. Její druhé manželství skončilo v roce 1965 bezdětné.

V roce 1961 Ileana vstoupila do ortodoxního kláštera Notre Dame de Toute Protection v Bussy-en-Othe ve Francii. V roce 1967 tam přijala Sestra Ileana jméno Matka Alexandra. Vrátila se do Spojených států a v Ellwood City v Pensylvánii, založila Orthodox Monastery of the Transfiguration (ortodoxní klášter Proměny Páně), první anglicky mluvící ortodoxní klášter v Severní Americe. Vedle Alice z Battenbergu a Alžběta Hesenské byla třetím ženských potomkem královny Viktorie, který se stal matkou představenou kláštera, který sama založila. Jako abatyše sloužila do roku 1981, v klášteře však zůstala až do své smrti.

Znovu navštívila Rumunsko v roce 1990, v 81 letech, ve společnosti dcery Sandi.

V lednu 1991, večer před svými dvaaosmdesátými narozeninami, utrpěla při pádu zlomeninu kyčle a během hospitalizace utrpěla dva velké infarkty. Zemřela čtyři dny poté, co byly položeny základy pro rozšíření jejího kláštera.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

S Antonínem měla Ileana šest dětí, které byly vychovávány v katolické víře jejího manžela a jeho země:

  • Štefan (5. srpna 1932 – 12. listopadu 1998), ⚭ 1954 Mary Jerrine Soper (19. června 1931 14. července 2015)
  • Marie-Ileana (18. prosince 1933 – 11. ledna 1959), ⚭ 1957 hrabě Jaroslav Kotulinský a Dobrzeniczský (3. ledna 1917 – 11. ledna 1959), oba manželé zemřeli při letecké havárii
  • Alexandra (* 21. května 1935)
    ⚭ 1962 Eugen Eberhard Württemberský (2. listopadu 1930 – 26. července 2022), rozvedli se v roce 1972
    ⚭ 1973 Victor, baron von Baillou (* 27. června 1931)
  • Dominik (* 4. července 1937),
    ⚭ 1960 Virginia Engel von Voss (31. března 1937 – 27. září 2000) , rozvedli se roku 1999
    ⚭ 1999 Emmanuella Mlynarski (* 14. ledna 1948)
  • Marie Magdalena (2. října 1939 – 18. srpna 2021), ⚭ 1959 Hans, svobodný pán z Holzhausenu (* 1. září 1929)
  • Alžběta (15. ledna 1942 – 2. ledna 2019), ⚭ 1964 Friedrich Sandhofer (* 1. srpna 1934)

Cena[editovat | editovat zdroj]

  • MOV Mezinárodní plachetní federace: Cena za navigace

Hodnosti[editovat | editovat zdroj]

Vojenské[editovat | editovat zdroj]

Průzkumník/Průvodce[editovat | editovat zdroj]

Národní[editovat | editovat zdroj]

    • Asociaţia Ghidelor și Ghizilor din România:
      • Vedoucí a organizátor
    • Dívčí rezervy rumunského červeného kříže:
      • Organizátor
    • První škola sociální práce v Rumunsku:
      • Zakladatel a organizátor

Zahraniční[editovat | editovat zdroj]

  • Rakouský stát:
    • Pfadfinder und Pfadfinderinnen Österreichs:
      • President
  • Spojené království:
    • Girl Guides:
      • Čestný člen

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Karel von Hohenzollern-Sigmaringen
 
 
Karel Antonín Hohenzollernský
 
 
 
 
 
 
Marie Antoinette Muratová
 
 
Leopold Hohenzollernský
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Fridrich Bádenský
 
 
Josefína Bádenská
 
 
 
 
 
 
Stéphanie de Beauharnais
 
 
Ferdinand I. Rumunský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Ferdinand II. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Maria Antonia Koháry de Csábrág
 
 
Antonie Portugalská
 
 
 
 
 
 
Petr I. Brazilský
 
 
Marie II. Portugalská
 
 
 
 
 
 
Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská
 
Ileana Rumunská
 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
Královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
Marie Edinburská
 
 
 
 
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Marie Alexandrovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Ileana of Romania na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]