Hydroxyl
Hydroxyl je chemická skupina obsahující jeden atom kyslíku a jeden vodíku se souhrnným chemickým vzorcem HO. Může se vyskytovat v několika formách: v organických sloučeninách jako –OH skupina navázaná na organickou skupinu (substituent) např. v methanolu CH3–OH. Druhou formou je reaktivní hydroxylový radikál OH• – znak bullet obdobně jako u jiných radikálů označuje nepárový elektron.
Stejný sumární vzorec má i hydroxidový iont OH−, který vzniká např. disociací hydroxidu ve vodném roztoku: NaOH → Na+ + OH–. Tento iont se však neoznačuje jako hydroxyl.
Hydroxylová skupina
[editovat | editovat zdroj]Termín hydroxylová skupina popisuje OH skupinu vázanou v organických sloučeninách. Látky obsahující tuto skupinu se nazývají alkoholy, není-li navázána na aromatické jádro, nebo fenoly, pokud na něj je navázána. Hydroxylová skupina je také součástí složitějších organických substituentů, např. karboxylových skupin.
Hydroxylový radikál
[editovat | editovat zdroj]Hydroxylový radikál OH• je chemická látka, která se jako jiné radikály nevyskytuje v čisté formě, ale pouze v plynném prostředí (v přírodě v atmosféře), případně v roztocích. Byl také objeven v mezihvězdném prostředí. Je velmi reaktivní a má krátkou dobu života. Často je produkován při rozpadu hydrogenperoxidů (ROOH) nebo v atmosféře reakcí excitovaného atomárního kyslíku s vodní párou.
V organické syntéze se často jako zdroj hydroxylových radikálů používá 1-hydroxypyridin-2(1H)-thion (pyrithion).[1]
Působení v atmosféře
[editovat | editovat zdroj]Hydroxylový radikál je spolu s kyslíkovým radikálem O• nejdůležitějším radikálem v chemii atmosféry.[2] Má velký význam v procesech ovlivňujících obsah škodlivého troposférického ozonu. Podílí se také na vzniku kyselých dešťů nebo destrukci ozonu ve spodní stratosféře.
Vznik hydroxylového radikálu
[editovat | editovat zdroj]Základním způsobem vzniku hydroperoxylového radikálu HO• je reakce vodní páry s kyslíkovým radikálem O• (který vzniká především fotolýzou kyslíku – v některých případech i ozonu – ultrafialovým zářením):[2]
- H2O + O• → 2HO•
Zatímco v nižší vrstvě atmosféry – v troposféře – bývá vodní páry dostatek, v stratosféře je jí méně, a proto zde má význam reakce kyslíkového radikálu s methanem CH4:[3]
- CH4 + O• → CH3O• + HO•
Při této reakci vzniká i methoxylový radikál CH3O•, který další oxidací kyslíkem reaguje na relativně stabilní formaldehyd HCHO.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SMITH, Michael B. March's Advanced Organic Chemistry. 7th. vyd. [s.l.]: Wiley, 2013. ISBN 978-0-470-46259-1. S. 246.
- ↑ a b MOLDANOVÁ, Jana. Chemie plynné fáze. In: BRANIŠ, Martin; HŮNOVÁ, Iva. Atmosféra a klima. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2009. [dále jen MOLDANOVÁ]. ISBN 978-80-246-1598-1. Kapitola Základy atmosférické chemie plynné fáze.
- ↑ MOLDANOVÁ s. 105
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hydroxyl na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Hydroxyl v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích