Historie internetu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Historie internetu je spojena se vznikem počítačů (po roce 1945) a následně počítačových sítí, které jim umožnily vzájemně komunikovat. Přímým impulzem byla studená válka (od roku 1947 mezi USA a SSSR). kde protivníkům hrozilo masivní ničení komunikační infrastruktury jadernými zbraněmi. Odpovědí na toto riziko bylo v USA zadání agentury DARPA na vývoj komunikační sítě pro počítače, která by neměla žádné řídící uzly podobné telefonním ústřednám a místo toho by bylo řízení sítě rozprostřeno (decentralizováno), takže by mohla dále fungovat i při výpadku některých jejích částí. Její dnešní název je Internet.

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Jako první byla dálková komunikace mezi počítači vyvinuta pro semiautomatické vojenské radarové systémy (AN/FSQ-7) a jejich obdoba v automatických rezervačních systémech aerolinií na konci 50. let 20. století.

Pojem datové komunikace — přenos dat mezi dvěma různými místy, propojenými přes nějaký druh elektromagnetického média, jako je rádio nebo elektrický drát — ve skutečnosti předchází zavedení prvních počítačů. Takové komunikační systémy byly většinou omezené „point to point“ komunikací mezi dvěma koncovými zařízeními. Telegrafické systémy a dálnopisné stroje mohou být považovány za časné prekurzory tohoto druhu komunikace. Dříve počítače používaly technologii, která byla v té době dostupná ke komunikaci mezi centrální procesovou jednotkou (CPU) a vzdáleným terminálem. Jak se vyvíjela technologie, nové systémy byly navrženy k umožnění komunikace na velké vzdálenosti (pro terminály) nebo s vyšší rychlostí (pro propojení lokálních zařízení), které byly nezbytné pro model mainframe počítačů. Pomocí těchto technologií bylo možné vyměňovat data (například soubory) mezi vzdálenými počítači. Nicméně, „point to point“ model komunikace byl omezen, neboť neumožňoval přímou komunikaci mezi dvěma nějakými libovolnými systémy; fyzické spojení bylo nezbytné. Tato technologie byla také považována za nebezpečnou pro strategické a vojenské použití, protože zde nebyly alternativní způsoby pro komunikaci v případě nepřátelského útoku.

Jako reakci na několik výzkumných programů se začaly zkoumat a formulovat principy komunikace mezi fyzicky oddělenými systémy, což vedlo k vývoji modelu přepojování paketů v digitální síti. Tyto výzkumy zahrnovaly úsilí těchto laboratoří: Vinton G. Cerf na Stanfordově University, Donald Davies (NPL), Paul Baran (RAND Corporation), a Leonard Kleinrock na MIT a na UCLA. Tento výzkum vedl k vývoji několika „packet-switched“ síťového řešení v pozdních 60. a 70. letech 20. století, včetně ARPANET, Telnet a protokol X.25. Kromě toho, přístup veřejnosti a fanouškovských síťových systémů vzrůstaly na popularitě, včetně „unix-to-unix copy (UUCP)“ a FidoNet. Nicméně stále byli nesouvisle odděleny sítěmi, mezi kterými sloužilo pouze omezené množství bran. To vedlo k aplikačnímu přepínání paketů a k vývoji protokolu pro síťování, kde by mohlo být více různých sítí spojeny v rámci super sítě. Definicí jednoduchého běžného síťového systému, sady komunikačních protokolů, by mohla být koncepce sítě oddělena od jeho fyzické realizace. Toto rozšíření síťování začalo tvořit myšlenku globální sítě, která by byla nazvána Internet, na základě standardizovaných protokolů byla oficiálně realizována v roce 1982. K rychlému přijetí a propojení došlo přes moderní sítě západního světa, poté začal pronikat i do okolního světa, de fakto se stal vnitrostátním standardem globální sítě. Nicméně, nepoměr růstu mezi vyspělými zeměmi a zeměmi třetího světa vedl k digitální propasti, která zůstává dodnes.

V závislosti na trhu a zavedení soukromých poskytovatelů internetového připojení (providerů) v 80. letech, a rozmachu internetové zábavy v 90. letech 20. století, měl internet drastický dopad na kulturu a obchod. To zahrnovalo vzestup elektronické pošty (email), na textu založená diskusní fóra a WWW (World Wide Web). Spekulace investora v nových trzích vzniklých těmito inovacemi můžou také vést k inflaci a dodatečnému kolapsu „Dot-com bubble“. Ale i přesto internet stále roste, vedený komercí, větším množstvím on-line informací a vědění a sociálních sítí známých jako Web 2.0.

Tři terminály a ARPA[editovat | editovat zdroj]

V 50. letech a začátkem let 60., předtím než se rozšířilo síťování, které vedlo k internetu, většina komunikačních sítí byla limitována v tom, že komunikace byla povolena jen mezi stanicí a sítí. Některé sítě měly mezi sebou brány nebo mosty, ale tyto mosty byly často limitovány nebo stavěny na konkrétní situaci.

Hlavní události[editovat | editovat zdroj]

  • 1962 – vzniká projekt počítačového výzkumu agentury ARPA[1]
  • 1969 – vytvořena experimentální síť ARPANET, první pokusy proběhly 2. září s přepojováním 4 uzlů
  • 1972 – ARPANET rozšířena na cca 20 směrovačů a 50 počítačů, použit protokol NCP (Network Control Program) - neplést s NCP (NetWare Core Protocol) od firmy Novell
  • 1972Ray Tomlinson vyvíjí první e-mailový program
  • 1973 – zveřejněna idea vedoucí později k TCP/IP jako náhrady za stávající protokol NCP
  • 1976 – první kniha o ARPANETu
  • 1980 – vydáno RFC 760, které popisuje IPv4, experimentální provoz TCP/IP v síti ARPANET
  • 1983 – z ARPANETu oddělena síť MILNET (Military Network), TCP/IP přeneseno do komerční sféry (Sun), zavedeno DNS (Domain Name System)
  • 1984 – vyvinut program BIND pro DNS, k ARPANETu připojeno pouhých 1000 počítačů
  • 1985 – zahájen program NSFNET, sponzoruje rozvoj sítě ve výši 200 mil. dolarů, první komerční služby
  • 1987 – vzniká pojem „Internet“
  • 1987 – v síti je propojeno 27 000 počítačů
  • 1989Tim Berners-Lee publikuje návrh vývoje WWW (Information Management: A Proposal)
  • 1990 – Tim Berners-Lee a Robert Cailliau publikují koncept hypertextu
  • 1990 – končí ARPANET
  • 1991 – nasazení WWW v evropské laboratoři CERN
  • 1992 – připojen Bílý dům (vstup vládních institucí na Internet), oficiálně připojena Česká republika (13. února připojeno ČVUT v Pražských Dejvicích)[2]
  • 1993Marc Andreessen vyvíjí Mosaic, první WWW prohlížeč, a dává ho zdarma k dispozici
  • 1994 – vyvinut prohlížeč Netscape Navigator
  • 1994 – Internet se komercionalizuje
  • 1996 – 55 milionů uživatelů
  • 1998 – v České republice probíhá první ročník kampaně Březen – měsíc Internetu (konané každoročně až do roku 2008)
  • 1999 – rozšiřuje se Napster
  • 2000 – 250 milionů uživatelů
  • 2003 – 600 milionů uživatelů
  • 2005 – 900 milionů uživatelů
  • 2009 – 1,8 miliardy uživatelů[3]
  • 2010 – ve Finsku jako první zemi na světě mají lidé podle zákona nárok na Internet[4]
  • 2010 - přes 2 miliardy uživatelů
  • 2011 - došlo k vyčerpání adres protokolu IPv4
  • 2011 - 8. června mezinárodní den IPv6

Historie WWW[editovat | editovat zdroj]

Nejzajímavější složkou historie Internetu, jsou samotné webové stránky. Existuje několik služeb, které poskytují pohled na stránky, jak v daném období přibližně vypadaly. Takovýmto službám se říká webarchiv. Ukázka Google z roku 1999

Vývoj WWW si prošel několika etapami, které lze označit jako web 1.0, web 2.0 a web 3.0. Je to spíše ale mediální označení etapy vývoje.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku History of the Internet na anglické Wikipedii.

  1. Hlavní internetový evangelista o neutralitě sítě na Lupa.cz
  2. WOLF, Karel. Jan Gruntorád: Jednou z killer aplikací pro IPv6 by mohly být mobilní telefony (rozhovor s historií Cesnetu) [online]. Praha: Lupa, 2009-03-27, [cit. 2010-12-14]. Dostupné online.  
  3. Internet users, update for 2009 [online]. internetworldstats.com, [cit. 2009-05-17]. Dostupné online.  
  4. Ve Finsku získal podle zákona každý nárok na internet na Týden.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]