František Janouch
| RNDr. František Janouch, CSc., Dr. a prof. h. c. multi | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. září 1931 (92 let) Lysá nad Labem |
| Úmrtí | 12. ledna 2024 (ve věku 92 let) Stockholm |
| Povolání | jaderný fyzik, spisovatel |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Fyzikální fakulta Petrohradské státní univerzity |
| Témata | jaderná fyzika, publicistika, diplomacie, disent a samizdat |
| Ocenění | Stříbrná medaile předsedy Senátu (2012) medaile Za zásluhy |
| Manžel(ka) | Ada Kolmanová (1963–2024) |
| Partner(ka) | Ada Kolman |
| Děti | Kateřina Janouchová |
| Příbuzní | tchán Arnošt Kolman |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Janouch (* 22. září 1931 Lysá nad Labem)[1] je český a švédský jaderný fyzik, autor populárních vědeckých děl, disident[2] a zakladatel Nadace Charty 77, jíž je také předsedou. Ještě jako středoškolský student vstoupil v roce 1948 do KSČ, odkud byl v době normalizace vyloučen a zbaven státního občanství.[2]
Osobní život
Na vysokoškolská studia odešel do SSSR, Vystudoval fyzikální fakultu Leningradské univerzity. Následovala aspirantura a kandidátská disertace na Lomonosově univerzitě v Moskvě.
Po návratu do Československa byl vedoucím oddělení teoretické jaderné fyziky v ÚJF v Řeži, předsedou organizace KSČ tamtéž a docentem na MFF UK v Praze. Byl zakládajícím členem Evropské fyzikální společnosti a zástupcem jejího výkonného tajemníka.
V roce 1970 byl z politických důvodů vyhozen ze zaměstnání a bylo mu zakázáno přednášet na Karlově universitě. Po četných mezinárodních protestech mu bylo v roce 1974 umožněno odjet do zahraničí. Pracoval nejdříve v Niels Bohrově Institutu v Kodani, potom přijal hostující profesuru, kterou mu nabídla Švédská Královská akademie věd. Po skončení této profesury pro něj zřídila švédská vláda zvláštní místo vědeckého pracovníka ve Stockholmu. Přednášel na desítkách universit v mnoha zemích Evropy, USA a Asie; v roce 1985 byl povolán jako profesor, a členem řady vědeckých rad aby přednášel na Goetheho universitě ve Frankfurtu. V roce 1975 byl zbaven československého občanství, od roku 1979 je poddaným Švédské koruny, v roce 1990 mu bylo československé občanství navráceno. V roce 1978 ve Stockholmu spolu s dalšími založil Nadaci Charty 77, kterou vede až do současné doby.
V roce 1992 byl velvyslancem Československa a vedoucí československé delegace na Helsinské následné konferenci. V letech 1996–2000 zastupoval EU v Kyjevě jako evropský zástupce ředitele projektu Science and Technology Center in Ukraine.
V současné době je předsedou Nadace Charty 77, voleným členem sněmu AV ČR a členem vědeckých rad řady institucí. Vystupuje na veřejnosti, komentuje a publikuje, mj. i populárně vědecké články v časopise Vesmír. Uveřejnil kolem stovky vědeckých prací a několik set populárně vědeckých a polemických článků. Je autorem, spoluautorem či vydavatelem několika desítek knih, uveřejněných v mnoha zemích.
Dcera Katerina (Kateřina, *1964), švédská spisovatelka, novinářka, žije ve Stockholmu.
Bibliografie
- S občanským průkazem na střechu světa [Svět sovětů, Praha] 1965
- Neretušované pohlednice z Číny – Index, Kolín nad Rýnem 1980 (česky, švédsky, rusky)
- Nej, jag klagar inte : dagbok från „normaliseringen“ i Tjeckoslovakien 1968-75 – překlad Josef Brettschneider, ilustrace Jan Kristofori – Tiden, Stockholm 1981, ISBN 91-550-2482-3 [vyšlo ve třech českých vydáních, dvou ruských a italsky]
- En osminkad bild av Kina – překlad Josef Brettschneider, Lída Müllerová, Bromberg, Stockholm 1982, ISBN 91-7608-116-8
- Kärnkraften i Sovjet och Östeuropa i skuggan av Tjernobyl – překlad a přepracování Ulla Nordlöf-Lagerkranz, Utrikespolitiska institutet, Stockholm 1986; Utblick, Stockholm 1981
- Att vara poet : Jaroslav Seifert mellan poesi och politik – Jiří Brabec, František Janouch, Miloslava Slavíčková, Ordfront : Charta 77 stiftelse, Stockholm 1986, ISBN 91-7324-277-2
- Ne, nestěžuji si – Malá normalizační mozaika – Mladá fronta, Praha 1990, ISBN 80-204-0212-8
- Případ Andrej Sacharov – Korespondence, kontakty a setkání s akademikem Sacharovem – Atlantis, Brno 1994, ISBN 80-7108-075-6 [vyšlo též švédsky, anglicky a rusky]
- Šel básník chudě do světa, Nobelova cena pro Jaroslava Seiferta – Český spisovatel, Praha 1995, ISBN 80-202-0569-1
- Sám ďábel by se rděl, otcovy dopisy z nacistických koncentráků – Akropolis, Praha 2003, ISBN 80-7304-040-9 [vyšlo též německy]
- "Václav Havel a František Janouch, korespondence 1978-2001"[Akropolis]Praha 2007
- František Janouch a Arnošt Kolman, Jak jste tak mohli žít?, novela BOHEMICA, 2011
Odborné publikace
- Selected Topics in Nuclear Theory – editoval F. Janouch, IAEA, Vídeň 1963 – ISBN B0000BON5T
- Seznam odborných publikací F. Janoucha na odborném portálu pro jadernou fyziku (6ks)
Citát
- „František Janouch patří ke generaci, jejíž velká část nejprve uvěřila v nesmyslné ideály, aby z nich vzápětí vystřízlivěla se všemi osobními i pracovními důsledky.“ (Ján Sebechlebský, [1])
Reference
- ↑ Krátký životopis na Janouchově blogu na blog.aktualne.centrum.cz
- ↑ a b Staňte se občany, vyzval studenty chartista
- František Janouch pohledem Jána Sebechlebského – dokumentární film, ČT 2002 – [2]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Janouch na Wikimedia Commons 
Osoba František Janouch ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Janouch
- heslo na stránkách Immigrant Institutet, immi.se
- Profesorský titul Vyjádření profesora Blomberga k neexistující profesuře F. Janoucha]
- Blog Františka Janoucha na Aktuálně.cz
