Arnošt Kolman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arnošt Kolman
Narození6. prosince 1892
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. ledna 1979 (ve věku 86 let)
?
ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Alma materUniverzita Karlova
Povolánípedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, matematik, filozof a publicista
ZaměstnavateléS.I. Vavilov Institute for the History of Natural Science and Technology (od 1952)
Lomonosovova univerzita
Politické stranyKomunistická strana Sovětského svazu (do 1976)
Komunistická strana Československa
PříbuzníFrantišek Janouch zeť
Kateřina Janouchová vnučka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Arnošt Kolman (Ernest Natanovič, 6. prosince 1892 v Praze22. ledna 1979 ve Švédsku) byl český a sovětský matematik a marxistický filozof.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Zabýval se především filozofickými otázkami matematiky, fyziky, dějiny přírodních věd, logiky, dialektiky a historického materialismu. Za kritiku Gottwaldovy vlády jako málo věrné marx-leninské ideologii byl tři a půl roku vězněn v moskevském vězení Lubjanka.[1]

Dlouho působil v Sovětském svazu (1915–1945, 1948–1959, 1963–1976). Byl členem KSSS a sovětským občanem, vyučoval na řadě ruských škol, získal doktorát z přírodních věd a filozofie. V letech 1930–1932 byl předsedou Moskevské matematické společnosti. V Moskvě byl zřejmě také jedním z hybatelů procesů, které ukončily kariéry Dmitrije Fjodoroviče Jegorova a Nikolaje Nikolajeviče Luzina.[2] Po letech se vrátil do Československa, vyučoval na Univerzitě Karlově, stal se akademikem ČSAV, v letech 1959–1962 byl ředitel Filosofického ústavu. Po veřejné kritice prezidenta Antonína Novotného opustil Československo a opět žil v SSSR. V roce 1976 vystoupil z komunistické strany a dožil ve Švédsku u svého zetě, fyzika Františka Janoucha.

Václav Černý zpochybnil jeho vědeckou kariéru („Profesor filosofie (sic) na Karlově univerzitě! Ještě dnes bych rád spatřil podpisy odpovědných lidí pod aktem návrhu na tuto profesuru a zvěděl, co si vůbec myslili: lidé zcela nesvědomití? zastrašenci?“).[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Tiráž Kolmanova cenzurovaného překladu Broučků do ruštiny

Vydal první překlad části Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka (1. díl). Do ruštiny přeložil také Karafiátovy Broučky, ovšem z překladu odstranil náboženská místa. Zástupce vedoucího redaktora „první československé socialistické encyklopedie“ Příručního slovníku naučného. Podílel se na šestisvazkových Dějinách filosofie za redakce Michaila Dynnika, kde napsal kapitolu o české a slovenské filozofii v II. svazku.

  • Předmět a metoda soudobé matematiky, 1936
  • Ideologie německého fašismu, 1946
  • Kritický výklad symbolické metody moderní logiky, 1948
  • Bernard Bolzano, rusky 1955, česky 1958
  • Lenin a současná fyzika, rusky 1959, česky 1960
  • KOLMAN, Arnošt. Čechy a Slovensko. In: DYNNIK, Michail; JOVČUK, M. T.; MITIN, M. B. Dějiny filosofie. 1. vyd. Praha: SNPL, 1961. Svazek 2. Kapitola šestá „Vývoj pokrokového filosofického a sociologického myšlení ve východoevropských zemích v období rozkladu feudalismu a formování kapitalistických vztahů (první polovina a střed XIX. stol.)“, s. 421–436.
  • Zaslepená generace: paměti starého bolševika (paměti), česky 2005
  • Filosofické polopohádky, vydáno roku 1968 v nakladatelství Svoboda, jedna z povídek má SF námět.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/kolman.html
  2. VESELÝ, Jiří. Moskevská matematická společnost, Jegorov a Luzin. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 2014, roč. 59, čís. 4, s. 319–334. Dostupné online. ISSN 0032-2423. 
  3. Václav Černý: Paměti, 3. díl 1945-1972 (Toronto 1983, Brno 1992), str. 152–153. (dostupné online)
  4. Ivan Adamovič. Slovník českých SF autorů. Ikarie. Únor 1992, čís. 2, s. 47. ISSN 1210-6798. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]