Dlouhý pochod 2F
| Dlouhý pochod 2F | |
|---|---|
 | |
| Země původu |  Čína |
| Rodina raket | Dlouhý pochod (Dlouhý pochod 2) |
| Výrobce | CALT |
| Účel | Nosná raketa |
| Rozměry | |
| Výška | 62 m |
| Průměr | 3,35 m |
| Hmotnost | 464 000 kg |
| Nosnost | |
| na LEO | 8 400 kg |
| Historie startů | |
| Status | aktivní |
| Kosmodrom | Ťiou-čchüan |
| Celkem startů | 11 |
| Úspěšné starty | 11 |
| První start | 19. listopadu 1999 |
| Pomocné motory – 4x YF-20B | |
| Počet | 4 |
| Tah | 814 kN (3 256 kN celkem) |
| Specifický impuls | 291 s |
| Doba zážehu | 128 s |
| Palivo | N2O4 / UDMH |
Dlouhý pochod 2F (CZ-2F, LM-2F, čínsky pchin-jinem Chángzhēng èrhào F huǒjiàn, znaky zjednodušené 长征二号F火箭), také známý jako Šen-ťien (čínsky pchin-jinem Shénjiàn, znaky 神箭, „Božský šíp“) je čínská nosná raketa patřící do rodiny raket Dlouhý pochod primárně určená pro lety lodi Šen-čou s posádkou.
Je to raketa upravená pro větší bezpečnost letů s posádkou odvozená od Dlouhého pochodu 2E, který byl dále odvozen od Dlouhého pochodu 2C.[1] Je vypouštěna z komplexu SLS z kosmodromu Ťiou-čchüan. První let proběhl 19. listopadu 1999 s lodí Šen-čou 1. Po třetím letu s Šen-čou 3 pojmenoval tehdejší prezident Ťiang Ce-min raketu Šen-ťien, což znamená Božský šíp.[2]
Dne 15. září 2003 dopravila tato raketa na orbitu Země prvního čínského tchajkonauta v lodi Šen-čou 5. Od té doby vypustila na oběžnou dráhu ještě lodě Šen-čou 6, Šen-čou 7,[3] Šen-čou 9 a Šen-čou 10, poslední roku 2013.
Rozdíly oproti Dlouhému pochodu 2E
Zvnějšku se raketa velmi podobá Dlouhému pochodu 2E, od kterého byla odvozena. Většina změn se týká zdvojených či ztrojených systémů pro zvýšení bezpečnosti, avšak byly provedeny některé úpravy struktury umožňující raketě používat těžší kryt používaný na lodi Šen-čou. Raketa je také schopna vynést těžší náklady s pomocí pomocných motorů na prvním stupni.[4]
Raketa má také systém pokročilého monitorování chyb a diagnostiky, který umožňuje tchajkonautům uniknout v případě nebezpečí, a je první čínskou raketou, která se skládá a je dopravena na odpalovací rampu svisle.[5]
Problémy s vibracemi
Během letu Šen-čou 5 si tchajkonaut Jang Li-wej stěžoval na velké vibrace rakety. Ačkoliv byly problémy z větší části odstraněny úpravami, byly vibrace znovu zaznamenány během letu Šen-čou 6 vyžadujíce si tak další změny.[6]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Long March 2F na anglické Wikipedii.
- ↑ LM-2F - Launch Vehicle [online]. CGWIC [cit. 2010-12-13]. Dostupné online.
- ↑ CZ [online]. Astronautix.com [cit. 2010-12-13]. Dostupné online.
- ↑ China to launch Shenzhou-7 spacecraft on Thursday [online]. English Xinhua, 2008-09-24 [cit. 2010-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Long March 2F - Summary [online]. Spaceandtech.com, 1999-11-20 [cit. 2010-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
- ↑ [1] Archivováno 23. 5. 2008 na Wayback Machine.
- ↑ CCTV International [online]. Cctv.com, 2008-09-25 [cit. 2010-12-13]. Dostupné online.