die tageszeitung
die tageszeitung, stejnou měrou známý i pod svou zkratkou taz, je berlínský deník s levicově-alternativním pozadím a současně sedmý největší deník v Německu. Z téměř 60 000 prodaných exemplářů připadá kolem 50 000 exemplářů na předplatitele.
Obsah |
Dějiny a profil [editovat]
Deník byl založen roku 1978 v tehdejším Západním Berlíně jako reakce na politickou situaci v Německu koncem 70. let. Redakce se – i podle svého statutu[1] - rozumí jako levicový resp. levicově-liberální, alternativní projekt se zdůrazněním témat jako lidská práva, alternativní hnutí, protest proti diskriminaci, s kritickými pozicemi proti mocenským elitám; cílové skupiny byly a jsou nedogmatická levice, studenti, levicoví liberálové, levicoví sociální demokraté, alternativní a tzv. zelené hnutí ap. Die tageszeitung byl a je často srovnáván s pařížským levicově-liberálním deníkem Libération („Libé“), založeným roku 1973.
Deník taz si rychle získal popularitu i mimo levicové kruhy. Přispěla k tomu mimo jiné i skutečnost, že se nevyhýbal problematickým otázkám; v 80. letech minulého století byl často uváděn jako pramen s nejkvalitnějšími a nejobsažnějšími informacemi o opozičních hnutí ve Východní Evropě, zejména jako byla Solidarność nebo Charta 77 – tedy témata, která se vymykala jak zájmům dogmatické německé levice tak i vládním snahám o uplatnění tzv. Ostpolitik, tedy o smír s východoevropskými režimy.
K nejznámějším aférám patří tak zvaná „bramborová aféra“ z června 2006, kdy na poslední, zadní stránce deníku (která se jmenuje „Die Wahrheit“ – „Pravda“ – obvyklá satirická příloha) vyšel článek „Polská nová brambora“ („Polens neue Kartoffel“), ve kterém se životní styl a politická role polského presidenta Lecha Kaczyńského stal terčem jednoho redaktora.[2] V příštích dnech došlo k dočasnému zhoršení polsko-německých vztahů, k protestům polské vlády a k odřeknutí pravidelného setkání nejvyšších představitelů Polska, Německa a Francie.
Zejména v prvních fázích tohoto projektu se zpravodajství a redakční komentáře a zaměření novin zakládalo na konsensu všech pracovníků. Od svého začátku trpí deník na napjatou finanční situaci, která vede k tomu, že platy spolupracovníků nedosahují úrovně mzdových tarifů jiných novin. Až do roku 1991 existoval (dobrovolně stanovený a přijatý) jednotný plat pro všechna povolání (od sazeče až po hlavního redaktora), dnes je mzda poněkud diferencována.
Základní údaje [editovat]
- první vydání: 27. září 1978 (tzv. nulté číslo, s datem 22. září 1978, kdy bylo s výrobou vydání započato), první regulérní vydání je z 17. dubna 1979
- vydavatel: taz-Genossenschaft
- nakladatelství: taz, die tageszeitung Verlagsgenossenschaft eG
- hlavní místo vydání: Berlín
- náklad: 58 000 (prodáno, údaje pro rok 2007)[3]
- hlavní redaktor: Ines Pohl (od 2009)
- vychází: denně (pondělí až sobota), víkendové vydání jako sonntaz
- ISSN 0931-9085
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ http://www.taz.de/pt/.1/etc/ueberuns/statut
- ↑ Polens neue Kartoffel / www.taz.de
- ↑ Die Informationsgemeinschaft zur Feststellung der Verbreitung von Werbeträgern e. V., online: http://www.ivw.eu/
Literatura [editovat]
- Oliver Tolmein/Detlef zum Winkel: tazsachen. Kralle zeigen - Pfötchen geben. Hamburg 1988. ISBN 3-922144-76-4
- Jörg Magenau: Die taz. Eine Zeitung als Lebensform. München 2007, ISBN 978-3-446-20942-8
- Nora Münz: Links und liebenswert. Nutzungsmotive von Lesern der tageszeitung (taz). In: Senta Pfaff-Rüdiger / Michael Meyen (Hg.): Alltag, Lebenswelt und Medien. Lit Verlag. Münster 2007. S. 215-235. ISBN 978-3-8258-0897-6
Externí odkazy [editovat]
- http://www.taz.de/index.php?id=start (oficiální stránka novin)
- http://www.taz.de/index.php?id=archiv (archiv, posledních 6 měsíců zdarma)
