Die Tageszeitung

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Die Tageszeitung
Základní informace
Datum založení1978
Jazykněmčina
Periodicitakaždý den
FormátBerliner
Země původuNěmeckoNěmecko Německo
Sídlo redakceBerlín, Německo
Náklad58 000 (prodáno, údaje pro rok 2012/13)[1]
Klíčové osoby
Vydavateltaz-Genossenschaft (družstvo taz)
ŠéfredaktorGeorg Löwisch (od 2009)
EditorTaz, die tageszeitung Verlagsgenossenschaft eG
Odkazy
ISSN0931-9085
WebOficiální stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sídlo deníku v berlínské městské části Kreuzberg

Die Tageszeitung, stejnou měrou známý i pod svou zkratkou taz, je berlínský deník s levicově-alternativním pozadím a současně sedmý největší deník v Německu. Z téměř 60 000 prodaných exemplářů připadá kolem 50 000 exemplářů na předplatitele.

Dějiny a profil[editovat | editovat zdroj]

Deník byl založen roku 1978 v tehdejším Západním Berlíně jako reakce na politickou situaci v Německu koncem 70. let. K jeho nejznámějším spoluzakladatelům patřil i současný vlivný poslanec Německého spolkového sněmu za stranu Svaz 90/Zelení, Hans-Christian Ströbele.[2] Podle svého statutu[3] jsou noviny taz levicovým resp. levicově-liberálním, alternativním projektem se zdůrazněním témat jako lidská práva, alternativní společenská hnutí a protest proti různým formám diskriminace, s kritickými pozicemi proti vládnoucím mocenským elitám. Cílovými skupinami deníku byly a jsou nedogmatická levice, studenti, levicoví intelektuálové a liberálové, levicoví sociální demokraté a  tzv. zelené hnutí a pod.[4] Deník die tageszeitung byl a je často srovnáván s pařížským levicově-liberálním deníkem Libération („Libé“), založeným roku 1973.

Noviny taz si rychle získaly určitou popularitu i mimo levicové kruhy. Přispěla k tomu mimo jiné i skutečnost, že se nevyhýbaly problematickým otázkám. V 80. letech minulého století byly často uváděny jako pramen s velmi dobrými a obsažnými informacemi o opozičních hnutích ve Východní Evropě, zejména o polském hnutí Solidarność nebo české Chartě 77. Byla to témata, která se částečně vymykala jak zájmům hlavního proudu německé levice (SPD), tak i tendencím tehdejší oficiální východní politiky vlády Helmuta Kohla (pokračování tzv. Ostpolitik, kterou započaly vlády Willyho Brandta a Helmuta Schmidta), která se snažila o vyrovnání s východoevropskými komunistickými režimy, ale zároveň o získání těchto států pro věc německého sjednocení.

K nejznámějším aférám spojeným s deníkem taz patří takzvaná „bramborová aféra“ z června 2006, kdy na poslední stránce deníku (která se jmenuje Die Wahrheit, německy „Pravda“, což je obvyklá satirická část) vyšel článek „Polská nová brambora“ („Polens neue Kartoffel“), ve kterém se životní styl a politická role tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczyńského staly terčem satirických poznámek jednoho redaktora.[5] V příštích dnech došlo k dočasnému zhoršení polsko-německých vztahů, k diplomatickým protestům polské vlády a k odřeknutí pravidelného setkání nejvyšších představitelů Polska, Německa a Francie polskou stranou.[6]

Zejména v prvních fázích celého projektu taz se zpravodajství, redakční komentáře a zaměření novin zakládaly na konsenzu všech pracovníků. Od samého začátku trpí deník svou napjatou finanční situací, která vede k tomu, že platy spolupracovníků nedosahují úrovně mzdových tarifů jiných novin. Až do roku 1991 existoval (dobrovolně stanovený a přijatý) jednotný plat pro všechna povolání (od sazeče až po hlavního redaktora), dnes je mzda poněkud diferencována. V minulosti bylo uspořádáno více akcí pro posílení finanční základny novin, jako upsání členských podílů čtenářů a další alternativní způsoby financování z jejich strany.[4][7]

taz.de[editovat | editovat zdroj]

Od 12. května 1995 vydává taz všechny články (valnou většinu) na internetu. Volně přístupny jsou všechny články posledních dvanácti měsíců.

  • taz.de – Je webová adresa internetové verze deníku Die Tageszeitung a zároveň i vstupní portál ke všem dalším činnostem, jak taz-u vlastním, nebo kterých se zúčastní čí je podporuje. V nové grafické úpravě, od konce léta 2013, nahradila i zkratku taz a jméno deníku na webu.
  • taz.archiv – Starší články jsou dostupny v archívu obsahujícím všechny články od 1. září 1986 včetně nejaktuálnějších, jako i všechny texty z Le Monde diplomatique od května 1995 – pro plné rešerše a přístup je nutno se placeně zaregistrovat, počínaje 5 eury měsíčně.[8]
  • taz.blogs – Na platformě blogů taz.blogs píší autoři taz-u, jeho přátelé k tématům které je osobně zajímají.[9]
  • taz-zahl-ich – Od dubna 2011 je možné dobrovolně přispívat na stránkách taz-u libovolnou částkou – buď k jednotlivým článkům, nebo celému taz-u, jak online tak dalšími obvyklými způsoby (viz info, odkaz v referencích) – systém taz (si) platím, (taz-zahl-ich) byl zaveden jako alternativa k čtenáři neplaceným stránkám (placených reklamou) a k těm přístupným jen po zaplacení (paywall).[10]

taz.lab[editovat | editovat zdroj]

Pod názvem taz.lab, také tazlab, každoročně pořádá konference taz-u v berlínském Domě kultur světa (Haus der Kulturen der Welt), v poměrně volně pojatém rámci specifického tématu, např.:

  • tazlab 2013 – 20. dubna 2013 – téma „Vynalézejte. Neboť takhle to už nemůže jít dál“ („Erfindet. So kann es nicht weitergehen“)[11]
  • tazlab 2013 – 14. dubna 2012 – téma „Dobře žít. Alternativ je dostatek“ („Das gute Leben. Es gibt Alternativen“),[12] s účastí Kulturních novin[13][14]

taz.panterstiftung[editovat | editovat zdroj]

taz.panterstiftung – Panter, nadace taz-u[15] byla založena 2. října 2008 s kapitálem 709.962,75 eur. Jejím úkolen je zajišťovat financování cen Panter a akademii taz-u.

  • taz.panterpreis – Panter, cena taz-u, jsou od roku 2005 každoročně udělované ceny – cena poroty a cena čtenářů – těm občanům, kteří „s odvahou a fantazií ve společnosti něčím pohnuli dál“, každá z dvojice cen je dotována 5000 eury.[16]
  • taz.akademie – Akademie taz-u, založená 2009, pořádá vzdělávací kurzy v žurnalistice a o práci s veřejností.[17]

Partneři[editovat | editovat zdroj]

Podpora levicové družstevní publicistiky[editovat | editovat zdroj]

taz podporuje také levicovou družstevní publicistiku v zahraničí, především svými zkušenostmi a spolupořádáním finančních sbírek:[14]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Die Informationsgemeinschaft zur Feststellung der Verbreitung von Werbeträgern e.V., online: ivw.eu
  2. ↑ taz-Gründer: “Kein Fußballklub hat eine so große Fanschaft”, in: blogs.taz.de/ Archivováno 26. 9. 2013 na Wayback Machine.
  3. ↑ (de) taz-Redaktionsstatut
  4. ↑ a b 25 Jahre links und anders, in: Stern 17. dubna 2004, online: www.stern.de/ Archivováno 27. 9. 2013 na Wayback Machine.
  5. ↑ (de) Peter Köhler: Die Wahrheit: Polens neue Kartoffel, taz, 26.6.06
  6. ↑ Deutsch-polnisches Verhältnis: Die Quadratur des Dreiecks, in: Spiegel online 4.7.2006, www.spiegel.de/
  7. ↑ Kauft die taz!, www.taz.de/...
  8. ↑ (de) Archiv – taz.de, archiv taz-u
  9. ↑ (de) blogs.taz.de – platforma blogů taz-u
  10. ↑ (de) taz-zahl-ich – taz.de, taz-zahl-ich | taz Hausblog – taz (si) platím (taz-zahl-ich)
  11. ↑ (de) programm tazlab 2013 Archivováno 13. 12. 2013 na Wayback Machine. – „Erfindet. So kann es nicht weitergehen“ („Vynalézejte. Neboť takhle to už nemůže jít dál“)
  12. ↑ (de) programm tazlab 2012 Archivováno 8. 8. 2013 na Wayback Machine. – „Das gute Leben. Es gibt Alternativen“ („Dobře žít. Alternativ je dostatek“)
  13. ↑ (de) Die taz Genossenschaft unterstützt vier internationale Zeitungsgenossenschaften: Für unabhängigen Journalismus – nicht nur bei uns! Archivováno 5. 9. 2012 na Wayback Machine., taz | taz.lab 2012
    (de) Jiří Plocek, Kulturní noviny (Kulturzeitung) Archivováno 16. 6. 2012 na Wayback Machine., taz | taz.lab 2012
  14. ↑ a b (de) Sandra Bengsch: taz Genossenschaft unterstützt freie Presse: Unabhängiger Journalismus – „Kulturni noviny“, „Frida Tidningen“, „BirGün“, „La diaria“: Zu ihrem 20. Geburtstag sammelt die taz Genossenschaft Geld für alternative Zeitungen, taz | taz.lab 2012
  15. ↑ (de) Stiftung – taz.de – Panter, nadace taz-u
  16. ↑ (de) Panterpreis – taz.de – Panter, cena taz-u
  17. ↑ (de) taz Akademie – taz.de[nedostupný zdroj], také Akademie – taz.de, akademie taz-u
  18. ↑ (de) woz.ch– WOZ Die Wochenzeitung / (de) Ulrike Baureithel: Relaunch der Schweizer "Wochenzeitung": Zeit für die Basis, taz, 27.9.10 / (de) Thilo Knott: WOZ that?, taz, 14.2.05
  19. ↑ (de) CAK: Die Gesellschaftskritik: Braun statt rot – Was sagt uns das?, taz, 4.7.11
  20. ↑ (en) Turkey, Istanbul: BirGün – BirGün newspaper was founded as a leftist newspaper. It was supported by labor unions, engineer and architecture chambers, and socialist political parties / (de) Türkei, Istanbul: BirGün – 2004 wurde die linke „BirGün“ gegründet. Gewerkschaften, Ingenieur- und Architektenkammern und sozialistischen Parteien unterstützten sie
  21. ↑ (en) Canada, Montreal: Dominion – "The Dominion" has been providing Canada with "news from the grassroots". They shed light on issues ignored by the Canadian mainstream / (de) Kanada, Montreal: Dominion – Die Dominion macht Graswurzel-Nachrichten. Sie entsprang einer gemeinnützigen, campusbasierten Organisation als Wochenzeitung
  22. ↑ (en) Sweden, Stockholm: Fria Tidningen – Fria Tidningen is an independent alternative to the conservative newspapers. Focus on environmental issues, democracy, animal rights and social justice / (de) Schweden, Stockholm: Fria Tidningen – Fria Tidningen konzentrieren sich auf Themen, wie Umweltfragen, Gleichheit, Demokratie, Freiheit und Tierrechte. Seit 2008 ist sie in ganz Schweden erhältlich
  23. ↑ (en) Czech Republic, Brno: Kulturní noviny – "Kulturní noviny" is an opinion-paper. It is critical towards neoliberal tendencies, the egoistic alignment of politics and the nontransparent structures of power / (de) Tschechien, Brünn: Kulturní noviny: „Die Kulturzeitung“ ist eine Meinungszeitung mit dem Redaktionssitz in Brünn. Sie beschäftigt sich sich mit Themen aus Politik, Gesellschaft und Kultur
  24. ↑ (en) Uruguay, Montevideo: La diaria – La diaria is a leftist project, independent from political parties. It wants to show what is needed for good social relationships and emancipation / (de) Uruguay, Montevideo: La diaria – La diaria möchten zeigen, was es braucht, um gute soziale Beziehungen und Emanzipation leben zu können. Sie möchte vor allem junge Leser erreichen
  25. ↑ Autor by ID - taz.de – články Alexandry Mostýn(ové) na webu taz.de

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Oliver Tolmein/Detlef zum Winkel: tazsachen. Kralle zeigen - Pfötchen geben. Hamburg 1988. ISBN 3-922144-76-4
  • Jörg Magenau: Die taz. Eine Zeitung als Lebensform. München 2007, ISBN 978-3-446-20942-8
  • Nora Münz: Links und liebenswert. Nutzungsmotive von Lesern der tageszeitung (taz). In: Senta Pfaff-Rüdiger / Michael Meyen (Hg.): Alltag, Lebenswelt und Medien. Lit Verlag. Münster 2007. S. 215-235. ISBN 978-3-8258-0897-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Die_Tageszeitung&oldid=20631761“