Citroën BX

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Citroën BX

Citroën BX

Výrobce Citroën
Roky produkce 1982–1992
Místa výroby Francie
Nástupce Citroën Xantia
Designér Bertone

Citroën BX byl slavnostně představen pod Eiffelovou věží 23. září 1982. Uskutečnila se tak snaha vytvořit efektivní auto s pohodlným řízení a charakterem automobilky Citroën. Citroën popisoval tvar svého BX, dílo karosárny Bertone, jako „půl cesty mezi uměním pro umění samotné a ultra banálním stylem“ který „ukazuje originalitu bez výstřednosti“. Interiér byl světlý, jednoduchý, vzdušný a prostorný a palubní deska v pravém Citroënovém stylu sdružovala všechny malé kontrolky a ovládače do primárních skupin, soustředěných okolo volantu. U pozdějšího modelu (od 1986) byl interiér v přední části trochu pozměněn a zpřehledněn a přístrojová deska dostala „běžný“ ráz.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předcházející modely byly častokrát kritizované pro malou odolnost vůči korozi a slabou spolehlivost dílů. Použití plastů u karosářských dílů vedlo k neobvykle lehké karosérii – 241 kg v porovnání s 276 kg modelu GS a 323 kg modelu CX. Od roku 1985 je karoserie pozinkovaná. Karoserie BX je jedinečným dílem, aerodynamická, pozinkovaná, prostorná, dává autu velmi osobitý výraz. I ta prošla po roce 1986 malými změnami (blinkry, nárazníky).

1. série[editovat | editovat zdroj]

Původní přístrojová deska, otočné budíky, zrcátka, přední oranžové směrovky u světlometů, hranatější nárazníky atd. Jsou ale známé i verze se vstřikováním (např. provedení TRI) s palubními přístroji převzatými z většího CX, což jsou klasické kruhové přístroje.

Motorové typy začínají 1,4, 1,6, 1,9 a končí u nejsilnější verze 1,9 GT všechny s karburátorem. Velmi oblíbená byla též varianta 1,9i 4x4 s pohonem všech 4 kol a díky hydraulickému odpružení měla širokou průchodnost obtížným terénem. Byla vybavena mezinápravovou uzávěrou diferenciálu spínanou u konzole ruční brzdy elektronicky. Rozvodovka byla použita i u modelu Peugeot 405 4x4, kardan s uložením i zadní diferenciál TORSEN. Stálý záběr je na 53 procent přední náprava, 47 zadní náprava. Po sepnutí uzávěry 50:50. V tomto režimu byla jízda pouze do cca 20–40 km hod na kluzkém povrchu – na suchu se axiální síla kardanu zvětšila a hrozilo roztržení obalu ložiska v uchycení na kardanu a poškození hnacích hřídelí. Po využití větší světlé výšky se schopnost BX dala srovnat s Pajerem. Atypické je uložení koulí k hydraulice na zadní nápravě a to kolmo k vozidlu. Verze 4x4 disponuje navíc širšími nápravami proti klasickému BX. Nešvar u verze 4x4 je to, že chybí praktická kontrolní tyč na měření oleje v zadním diferenciálu. Přední rozvodová skříň měrku oleje Total Transmission obsahuje.

Častá bolest veze 4x4 je nedostatek oleje zadního diferenciálu z netěsnosti a jeho zadření. Přední výstupní hřídel z rozvodovky kardanu trpí agresívním uživatelem a jeho těžké noze. Zbrklé řazení vyvolá očesání drážek hřídele, ty nezapadnou do protidrážek a nepřenáší se síla soukolí na kardan. Tento problém je řešitelný repasí nového povrchu a osoustružení hřídele.

Zastoupení naleznou i milovníci dieselových motorů v 1,9D a 1,7D a po světě jezdí 1,7 TD 66 kW i několik kusů 1,9TD, které se však neprosadily. Vývojově se uvažovalo o prototypu 2,1. V nabídce byla jak 5stupňová manuální převodovka, tak i 4rychlostní automat. Každé BX mělo v sérii 4 kotoučové brzdy a posilovač (vyjma 1,4, 1,6 RS a 1,7 D). Výbava BX byla velmi bohatá, různé varianty modelů nabízely elektrická zrcátka, okna, kožené sedačky a klimatizaci.

Odpružení[editovat | editovat zdroj]

Hydraulické odpružení je kapitola sama pro sebe. V dnešní době je velmi kritizováno díky neznalosti v dřívějších dobách a špatnému servisu. Přitom skýtá jedno z nejpohodlnějších svezení a možnost změny světlé výšky je nepřekonatelná. S ní je možné zdolat i obtížnější terén anebo lehce vyměnit kolo. Navíc díky hydraulickému odpružení lze při ztrátě kola bez problémů zastavit, aniž by došlo k nehodě. S lehkým servisem hydraulika velmi dobře slouží a při každé jízdě se ocení její vlastnosti.

2. série[editovat | editovat zdroj]

Přelom let 1986/1987: Pozměněné přední blatníky, větší směrovky, kulatější nárazníky (přední i zadní), nový vzhled přístrojové a palubové desky.

Modely BX[editovat | editovat zdroj]

Benzínové modely[editovat | editovat zdroj]

řada 1,4 (obsah 1360 cc)[editovat | editovat zdroj]

  • Citroën BX 1,4 TRE
  • Citroën BX 1,4 E
  • Citroën BX 1,4 RE
  • Citroën BX 1,4 RS
  • Citroën BX 1,4 TGE
  • Citroën BX 1,6s

Citroën BX 1,6 TZi

řada 1,9 (obsah 1891cc nebo 1905cc)[editovat | editovat zdroj]

  • Citroën BX 1,9 GT
  • Citroën BX 1,9 Leader
  • Citroën BX 1,9 GTi
  • Citroën BX 1,9 TRS
  • Citroën BX 1,9 TRi
  • Citroën BX 1,9 TZi
  • Citroën BX 1,9 16v (Francouzská verze označena 16 Soupapes)
  • Citroën BX 4WD,motor DDZ 80 kW, jednobodový vstřik a verze GTi 16 v
  • Citroën BX Sport
  • Citroën BX4 TC

Dieselové motory[editovat | editovat zdroj]

řada přeplňovaných 1,7, 1,8 (1769 cc)[editovat | editovat zdroj]

  • Citroën BX 17 D
  • Citroën BX 18 RD
  • Citroën BX 18 TZD
  • Citroën BX 18 TRD
  • Citroën BX 17 TZD turbo,
  • Citroën BX Turbo Diesel 1,7
  • Citroën BX PALLAS (Verze pro Francii nese název Ourane)

řada atmosférických 1,9 (1905cc)[editovat | editovat zdroj]

  • Citroën BX 1,9 TRD
  • Citroën BX 1,9 TGD
  • Citroën BX 1,9 TZD
  • Citroën BX 1,9 RD Break
  • Citroën BX 1,9 D 4x4
  • Citroën BX 1,9 D
  • Citroën BX 1,9 D Break

řada přeplňovaných 1,9 (1905cc)[editovat | editovat zdroj]

motor z Citroënu Xantia

  • Citroën BX 1,9TZD turbo

BX GTi 16v[editovat | editovat zdroj]

BX GTi 16v se stal vlajkovou lodí modelu BX. První verze 16v měla výkon o 160 koních, disponovala ABS, elektrickými okénky, klimatizací (za příplatek), anatomickými sedačkami Recaro. Po roce byla stažena a nahrazena 150 koňovou verzí s pozměněným sáním, katalyzátorem a čidlem klepání. S výkonem 108 kW, točivým momentem 177nm se BX 1,9 GTi 16v stal příjemným, sportovněji laděným 5dveřových hatchbackem, který nejen dokázal poskytnout komfort díky hydropneumatickému odpružení, ale poskytoval i výkon. Řazení bylo rychlé a podvozek poddajný. V roce 1989–90 prodělala verze 16v malý facelift v podobě nového křídla (podobné z modelů GT a Pallas), drobnou modifikaci obou nárazníků a rozšířenými prahy.

Citroën BX4 TC[editovat | editovat zdroj]

BX 4TC Evo byl závodním speciálem Citroën v skupině B šampionátu v rallye. 4TC Evolution bylo klasifikováno spolu s 4TC (série 200 aut). Auto bylo oficiálně představeno Citroënem v listopadu 1985 pro Mistrovství světa v rallye 1986. Ani jeden z vozů ale nedojel při Rallye Monte Carlo 1986 závodě do cíle. Při druhém závodě dokončil jeden vůz na šesté pozici a při dalším závodě opět nedojela ani jedna posádka. Automobily se pak objevovaly jen na regionálních soutěžích ve Francii a po zrušení skupiny B přestaly být nasazovány.

4TC bylo vývojově vzdálené od sériové BX a 4TC Evolution byl ještě méně podobný silniční 4TC verzi. Poslední Evo verze mela víc chladičů vzadu a rozdílné turbodmychadlo (KKK). První Evo verze mela 6 kulatých světel a tato verze byla pouze testována, než byla vytvořena finální verze. Oba typy (Evo a silniční verze) měly hydropneumatické odpružení. Řazení bylo vypůjčené z typu SM a brzdy z typu CX. Přední část typu 4TC byla o kousek delší než klasické BX protože čtyřválcový dvoulitr byl otočen o 90 stupňů od normálního BX motoru. 4TC bylo rychlé a luxusní auto. Interiér (pro 5 pasažérů) byl podobný pravě uvedenému BX sportu, včetně volantu. Na přístrojové desce bylo přidáno několik kontrolek (například indikátor teploty motoru).

Oblíbenost[editovat | editovat zdroj]

Citroën BX je po 2CV druhým nejvyráběnějším Citroënem na světě, o čemž svědčí vyrobených 2,5 milionů kusů. Návrh Citroënu BX pochází od Bertoneho, částečně to bylo dílo Marcella Gandiniho, který navrhoval i Lamborghini Coutach. A pro Čechy není nezajímavá skutečnost, že v době kdy Bertone měl na stole návrh na citroen BX, pracoval i na návrhu pro škodovku a to konkrétně na modelu škoda Škoda Favorit. Oba návrhy na zmíněné vozy odevzdával automobilkám přibližně ve stejnou dobu, v průběhu roku 1982. Kdy se ale světu představily nové vozy? BX už v září 1982 ale Favorit, značně komplikovaný schvalovacími procesy pohlavárů a sovětskou výkonnou mocí byl ve finální verzi představen až v Brně na veletrhu v roce 1987, kdy z původní Bertoneho vize zůstal pouze základní tvar, ale technická řešení byla změněna z důvodu úspor, atd.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]