Citroën XM

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Citroën XM
Citroën XM

Citroën XM

Výrobce Citroën
Koncern PSA
Roky produkce 1989 - 2000
Místa výroby Francie
Předchůdce Citroën CX
Nástupce Citroën C6(pro liftback)

žádný (pro kombi)

Příbuzné vozy Peugeot 605
Konkurence Renault Safrane, BMW řada 5
Karoserie 5-dveřový liftback (Berline) 5-dveřové kombi (Break)
Třída vyšší střední
Technické údaje
Délka Berline - 4708 mm

Break - 4963 mm

Šířka 1794 mm
Výška Berline - 1396 mm

Break - 1467 mm

Rozvor 2850 mm
Objem nádrže 80 l
Převodovky
Převodovka 5-stupňová manuální nebo 4-stupňová automatická
Citroën XM Break

Citroen XM přišel na trh v roce 1989 jako přímý nástupce modelu CX. Jedná se o vůz vyšší střední třídy. vyráběl se jako pětidveřový liftback nebo kombi. V roce 2000 byla výroba ukončena. Jeho nástupcem se o 5 let později stal model C6.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Podařilo se u něj, na rozdíl od novějších modelů, zachovat výstřednost této automobilky. Automobil je postaven na zcela odlišném typu podvozku od všech ostatních aut. Speciální hydro-pneumatický systém odpružení si zaslouží ocenění, které je mu, stejně jako kritika přičítána ze všech stran. Tento model dlouho sloužil především pro příslušníky vlády, kteří nedali na komfort a luxus tohoto vozu dopustit ani po ukončení výroby v roce 2000 a bylo požádáno o dovýrobu několika dalších desítek kusů tohoto vozu[zdroj?]. Rovněž pro francouzského prezidenta bylo zhotoven nejméně jeden kus vozu Citroën XM náležitě upraveného v karosárně Heuliez. Tento vůz se blíží klasickému pojetí sedan a má prodlouženou karoserii. Tyto vozy nejsou obecně moc poruchové, ale díky obavám z hydropneumatického systému pérování se jejich tržní hodnota za poslední léta, i přes to co nabízejí, snížila na minimum. Vůz vyniká skvělým komfortem a jízdními vlastnostmi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Design vozu působil ve své době velmi převratně. V roce uvedení byl v nabídce pouze třílitrový šestiválec o výkonu 123 kW. K rozšíření nabídky došlo až o rok později, kdy se objevily i vznětové agregáty. Od roku 1991 přibylo v nabídce kombi s označením Break. V roce 1994 prošel model faceliftem, který s sebou přinesl i zvýšení kvality.

Technika[editovat | editovat zdroj]

Citroën XM se nabízel se 2 typy "řízení" odpružení. Nejjednodušším byl holý hydropneumatický podvozek s jednovývodovým čerpadlem a rozvodnou kostkou. Tento systém neměl elektronické řízení tuhosti ani tzv. "protipadací zámky" (bez těchto zámků si hydroCitroëny po delší době charakteristicky "lehaly"). Dále disponoval pěti tlakovými zásobníky - koulemi (nad každým kolem jednu a v motorovém prostoru akumulační koulí na regulátoru tlaku). Tento systém byl po faceliftu nahrazen inovovanou variantou s protipadacími zámky (auto si už po delším vypnutí motoru "nelehalo"), dvouvývodovým hydraulickým čerpadlem (odpadla "kostka" - jeden vývod má pro odpružení a brzdy, druhý pro posilovač řízení) a centrální koulí i vzadu (není tzv. protipadací, jak se tvrdí, ale kvůli tomu, aby nedošlo ke snížení tlaku do zadních brzd při prudším brzdění). Tyto typy odpružení se také poznají dle toho, že nalevo vedle řadící páky nemají volič režimů odpružení (norm a sport) - volič napravo od řadící páky, tedy manuální úprava světlé výšky samozřejmě zůstává. Tento typ odpružení ale u moc XMek vidět není (to spíše u dcer - Xantií), prý se dával jen do nejnižších výbav určených pro Francii [zdroj?]. Každopádně, sem tam se občas objeví i na modelech určených i pro jiné trhy s ne tak úplně nízkou výbavou.

Druhým systémem montovaným do XM byl tzv. Hydractive. Tento systém měl dvě koule navíc (dále Hydractive ventily - tzv. H-ventily, ŘJ Hydractive a mnoho dalších věcí), které byly odpojovány a připojovány do systému dle toho, jak ŘJ vyhodnotila jízdu řidiče. Mělo to za příčinu tu, že vozidlo při "aktivaci režimu Sport" už nebylo tak "houpavé" a komfortní, "ztuhlo" a přestalo se tak naklánět v zatáčkách. Tento režim se dále dal navolit ručně pomocí voliče po levé straně řadící páky. Tento systém také měl funkci automatického snížení světlé výšky vozidla při rychlosti nad 100 km (snížení bylo asi o 20 - 30 mm, nikoli, že si "lehlo" jako při navolení nejnižší polohy voličem na pravé straně od páky řazení). Hydractive I byl po faceliftu nahrazen systémem Hydractive II, který byl v podstatě modifikován v tom samém rozsahu popsaném výše u vozidel bez Hydractive (protipadací zámky, centrální koule vzadu, dvouvývodové čerpadlo atd.) a došlo k modifikaci dílů tak, aby se zvýšila spolehlivost.

Všechny Citroëny s hydropneumatickým odpružením měly určitá specifika. Kromě výše popsaných to byla např. ruční brzda orientovaná na přední nápravu (všechny "hydroCitroëny" - v případě XM suplovaná čtvrtým malým pedálem s aretací nalevo od spojkového pedálu - měly ruční brzdu orientovanou na přední nápravu - od DS až po nejnovější C5 - v případě, že má vozidlo hydractive místo pružin a tlumičů) nebo že pokud se auto nechalo delší dobu stát a snížil se v systému tlak, auto nebrzdilo (bez ohledu na modifikaci před a po faceliftu). Tedy bylo třeba mít v pořádku ruční brzdu a nechat systém natlakovat, poté provozní brzdy fungovaly bez problému. Z tohoto důvodu se také nedalo jezdit na nejnižší polohu vozidla, jak se mnoho laiků při setkání s "hydroCitroënem" ptá, protože při uvedení vozidla do nejnižší polohy se vypustil ze systému tlak. Mnoho lidí se také ptá, co se stane, pokud praskne trubka. Asi tolik, jako když praskne brzdová trubka na normálním autě, akorát s tím rozdílem, že se nepropadne pedál, jako u "normálních" automobilů, ale po rozsvícení kontrolky po nějaké době (při úniku LHM) nejdříve vysadí posilovač řízení, poté pérování a až jako poslední brzdy (bezpečnostní opatření). Dále, jelikož je ruční brzda orientována na přední nápravu, dá se použít jako nouzová brzda s větší účinností. Též, jelikož je na poháněné nápravě, tak i jako částečná náhrada uzávěrky diferenciálu při rozjezdu, pokud se vozidlo nachází na kluzkém povrchu.

Nedalo se dlouhodobě jezdit na žádnou jinou polohu, než byla normální jízdní poloha. Na nejnižší, se nedalo jezdit vůbec právě z důvodu snížení tlaku a nefunkčnosti brzd, posilovače řízení a auto nepružilo. Tzv. terénní poloha byla do max. rychlosti 40 km/h. Nejvyšší poloha byla servisní, auto vůbec nepružilo a byla na servisní úkony, resp. pro překonávání těžšího terénu do max. rychlosti 10 km/h.


Další zvláštností (všech hydroCitroenů) bylo to, že pokud se do auta naložil i těžší náklad, hydropneumatika vyrovnala světlou výšku vozidla do normální polohy, tedy neexistovalo, aby auto "leželo na zadku" jako jiná vozidla s klasickým odpružením. Další výhodou bylo i to, že vozidlo nepotřebovalo štelování světel v závislosti na zatížení.

Citroëny XM s 3.0 V6 měly ještě jedno takové specifikum a tím bylo řízení DIRAVI. Tento systém byl navržen tak, aby při nízkých rychlostech fungoval jako posilovač řízení, tedy nebyl problém s manévrováním v omezených prostorech a při vyšších rychlostech řízení "tuhlo" a tedy poskytovalo lepší odezvu. U tohoto systému byl ale problém s těsností a oficiálně je tento systém nerepasovatelný a drahý. Neoficiálně je prý repasovatelné.[zdroj?] Mnoho majitelů proto raději přistoupilo na demontáž DIRAVI a montáž DIRAS (klasický posilovač řízení, který měly ostatní motorizace).

Když Citroën XM přišel v roce 1994 s faceliftem (začátek prodeje 1995), změnilo se mnohé, nejen podvozek. Kromě kulatější přístrojovky a jiné masky chladiče (znak se přestěhoval z boku na prostředek do mřížky) a nárazníku to byly např. jiné přední světlomety (s vyšší účinností), jiné motory (popsané níže) a došlo i k modifikaci stávajících motorů. Např. 2,1 TD dostal elektronicky řízené vysokotlaké naftové čerpadlo Lucas EPIC (do té doby mechanický Bosch, který byl prý spolehlivější [zdroj?]). Dále byl z nabídky vyřazen atmosférický vznětový motor 2.2 D a zážehový 3.0 V6 12V - 123 kW. V roce 1997 byl vyřazen i motor 3.0 V6 24V/147 kW z důvodu problémů s mazáním a také, že nesplňoval normu EURO II a byl nahrazen 3.0 V6 24V/140 kW, který měl už jinou konstrukci a nedocházelo k problémům s mazáním (zanášející se mazací kanálky).

Nabízené motory[editovat | editovat zdroj]

  • 2.0i 8V - 89kW (1990 - 2000)
  • 2.0i 16V - 96kW (1994 - 2000)
  • 2.0 8V Turbo C.T. - 108kW (1990 - 2000)
  • 3.0 V6 12V - 123 kW (1989 - 1994)
  • 3.0 V6 24V - 147kW (1994 - 1997) (rozv. řetěz)
  • 3.0 V6 24V - 140kW (1997 - 2000) (rozv. řemen)
  • 2.2 D 12V - 60 kW (1990 - 1994)
  • 2.1 TD 12V - 80 kW (1990 - 2000)
  • 2.5 TD - 95 kW (1994 - 2000)
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu