Alberto Moravia
| Alberto Moravia | |
|---|---|
 Alberto Moravia a Gina Lollobrigida, 1954 | |
| Rodné jméno | Alberto Moravia |
| Narození | 28. listopadu 1907 Řím  Itálie |
| Úmrtí | 26. září 1990 Řím, Itálie |
| Místo pohřbení | Campo Verano |
| Pseudonym | Alberto Moravia |
| Povolání | novinář, romanopisec, scenárista, dramatik, politik, básník, spisovatel, filmový režisér a kritik |
| Žánr | román, scénář a esej |
| Ocenění | Cena Strega (1952) Vena Marzotto (1954) Mezinárodní cena Viareggio-Versilia (1983) Cena za literaturu Viareggio |
| Politická příslušnost | Italská komunistická strana |
| Manžel(ka) | Elsa Morante (1941–1961) Carmen Llera (1986–1990) |
| Partner(ka) | Dacia Maraini (1962–1978) |
| Příbuzní | Adriana Pincherle (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alberto Moravia [morávja], vlastním jménem Alberto Píncherle, (28. listopadu 1907 Řím – 26. září 1990 Řím), byl italský spisovatel, novinář a literární kritik. Představitel italského neorealismu.
Život
Narodil se v Římě, roku 1916 se u něho projevila kostní tuberkulóza a poté se několik let léčil v několika sanatoriích v Alpách, proto vzdělání získal především od soukromých učitelů.
Ve třicátých letech poměrně úspěšně bojoval s tehdejší fašistickou cenzurou. Jelikož pocházel z židovské rodiny, během druhé světové války téměř nemohl publikovat, byl na něj dokonce vydán zatykač, o kterém se včas dozvěděl, a tak se skrýval mezi dělníky.
Jeho poválečná literatura a názory vedly ke sporům s církví. Katolická církev zařadila v roce 1952 jeho spisy na Index zakázaných knih.[1] Od roku 1958 do roku 1970 poměrně hodně cestoval, navštívil Anglii, Francii, USA, Mexiko, Čínu, ve třicátých letech navštívil i SSSR.
Přes své ne zcela běžné názory se stal v letech 1959–1962 předsedou Mezinárodního PEN klubu.
Dílo
Moravia se ve svých dílech zabýval úpadkem rodiny, motivy odcizení a krachem lidských vztahů. Jeho nejtypičtějším tématem je nuda a její vliv na člověka. Později se zabýval také antifašistickou tematikou.
Postupem času se Moravia dostával stále více k sexuální tematice, na jeho díle je patrné ovlivnění neorealismem a surrealismem a S. Freudem, tento trend se projevoval už v předválečných dílech, ale plně toto téma rozvinul až na sklonku svého života. V těchto dílech se pro něho sex stal základním momentem lidského života, díla jsou proto eroticky velmi otevřená.
Mnoho z jeho románů a povídek bylo zfilmováno.
Romány
- Zklamané naděje
- Marné ctižádosti (1935)
- Lhostejní 1929 román, je kritickým obrazem úpadku italské měšťanské rodiny
- Maškaráda (1941)
- Neposlušnost (1948)
- Láska manželská (1949)
- Římanka - 1947, román o krásné Adrianě, která se stala prostitutkou ze sociálních důvodů, aby uživila matku. Sama sní o tom, že bude mít hodně peněz a bude mít dítě s vrahem (dítě prostitutky a vraha má být silné). Její sny se však nevyplní a její život vyprchá.
- Pohrdání (1954)
- Horalka (1957)
- Nešťastná milenka (1943)
- Konformista
- Nuda (1960) - psychologický román o vztazích malíře, jenž je znuděn životem
- Pozornost
- Já a on (1971)
- Cesta do Říma
- Leopardí žena
- 1934 - Přežít vlastní smrt
- Voyeur aneb Muž, který se dívá - 1985
Povídky a novely
Dramata
- Beatrice Centi
- Život je hra
Publicistické knihy
- Člověk jako cíl
- Představa Indie
- Měsíc v Sovětském svazu
Odkazy
Reference
- ↑ „His writings, often pivoting around the role of sex, were placed on the Catholic Church's Index in 1952." → BLAKESLEY, Jacob. Great Italian Short Stories of the Twentieth Century / I grandi racconti italiani del Novecento: A Dual-Language Book. Edited and Translated by Jacob Blakesley. Dover Publications, Inc., Mineola, New York, 2013. 259 p. [Viz str. 74.]
Literatura
- MACURA, Vladimír a kol. Slovník světových literárních děl. 2. svazek, M–Ž. 1. vyd. Praha: Odeon, 1988. 459 s. [Stať o románu Alberta Moravii „Nuda" je na str. 75–76; autorka Marie Mravcová.]
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alberto Moravia na Wikimedia Commons - Moravia na iliteratura.cz
- Moravia na spisovatele.cz
