Alberto Moravia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alberto Moravia
Alberto Moravia a Gina Lollobrigida, 1954
Alberto Moravia a Gina Lollobrigida, 1954
Rodné jméno Alberto Pincherle
Narození 28. listopadu 1907
Řím ItálieItálie Itálie
Úmrtí 26. září 1990
Řím, ItálieItálie Itálie
Povolání spisovatel, novinář, politik, romanopisec, scenárista a dramatik
Žánr román
Ocenění Vena Marzotto (1954)
Cena Strega
Cena za literaturu Viareggio
Manžel(ka) Elsa Morante (19411961)
Carmen Llera (od 1986)
Partner(ka) Dacia Maraini (19621978)
Příbuzní sestra Adriana Pincherle
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Alberto Moravia a Elsa Morante (cca 1940)

Alberto Moravia [morávja], vlastním jménem Alberto Píncherle, (28. listopadu 1907 Řím26. září 1990 Řím), byl italský spisovatel, novinář a literární kritik. Představitel italského neorealismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Římě, roku 1916 se u něho projevila kostní tuberkulóza a poté se několik let léčil v několika sanatoriích v Alpách, proto vzdělání získal především od soukromých učitelů.

Ve třicátých letech poměrně úspěšně bojoval s tehdejší fašistickou cenzurou. Jelikož pocházel z židovské rodiny, během druhé světové války téměř nemohl publikovat, byl na něj dokonce vydán zatykač, o kterém se včas dozvěděl, a tak se skrýval mezi dělníky.

Jeho poválečná literatura a názory vedly ke sporům s církví. Katolická církev zařadila v roce 1952 jeho spisy na Index zakázaných knih.[1] Od roku 1958 do roku 1970 poměrně hodně cestoval, navštívil Anglii, Francii, USA, Mexiko, Čínu, ve třicátých letech navštívil i SSSR.

Přes své ne zcela běžné názory se stal v letech 19591962 předsedou Mezinárodního PEN klubu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Moravia se ve svých dílech zabýval úpadkem rodiny, motivy odcizení a krachem lidských vztahů. Jeho nejtypičtějším tématem je nuda a její vliv na člověka. Později se zabýval také antifašistickou tematikou.

Postupem času se Moravia dostával stále více k sexuální tematice, na jeho díle je patrné ovlivnění neorealismem a surrealismem a S. Freudem, tento trend se projevoval už v předválečných dílech, ale plně toto téma rozvinul až na sklonku svého života. V těchto dílech se pro něho sex stal základním momentem lidského života, díla jsou proto eroticky velmi otevřená.

Mnoho z jeho románů a povídek bylo zfilmováno.

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Zklamané naděje
  • Marné ctižádosti (1935)
  • Lhostejní 1929 román, je kritickým obrazem úpadku italské měšťanské rodiny
  • Maškaráda (1941)
  • Agostino (1944)
  • Neposlušnost (1948)
  • Láska manželská (1949)
  • Římanka - 1947, román o krásné Adrianě, která se stala prostitutkou ze sociálních důvodů, aby uživila matku. Sama sní o tom, že bude mít hodně peněz a bude mít dítě s vrahem (dítě prostitutky a vraha má být silné). Její sny se však nevyplní a její život vyprchá.
  • Pohrdání (1954)
  • Horalka (1957)
  • Nešťastná milenka (1943)
  • Konformista
  • Nuda (1960) - psychologický román o vztazích malíře, jenž je znuděn životem
  • Pozornost
  • Já a on (1971)
  • Cesta do Říma
  • Leopardí žena
  • 1934 - Přežít vlastní smrt
  • Voyeur aneb Muž, který se dívá - 1985

Povídky a novely[editovat | editovat zdroj]

  • Epidemie
  • Římské povídky (1954)
  • Nové římské povídky (1959)
  • Agostino (1944)
  • Automat (1963)

Dramata[editovat | editovat zdroj]

  • Beatrice Centi
  • Život je hra

Publicistické knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Člověk jako cíl
  • Představa Indie
  • Měsíc v Sovětském svazu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. „His writings, often pivoting around the role of sex, were placed on the Catholic Church's Index in 1952." → BLAKESLEY, Jacob. Great Italian Short Stories of the Twentieth Century / I grandi racconti italiani del Novecento: A Dual-Language Book. Edited and Translated by Jacob Blakesley. Dover Publications, Inc., Mineola, New York, 2013. 259 p. [Viz str. 74.]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MACURA, Vladimír a kol. Slovník světových literárních děl. 2. svazek, M–Ž. 1. vyd. Praha: Odeon, 1988. 459 s. [Stať o románu Alberta Moravii „Nuda" je na str. 75–76; autorka Marie Mravcová.]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]