A (linka metra v Praze)
| Linka A | |
| Obecné informace | |
|---|---|
| Stát | Česká republika |
| Město | Praha |
| Vznik | 12.srpna 1978 |
| Počet cestujících | 20 320 cestujicích / hodina |
| Barva na mapě | zelená |
| Technické informace | |
| Počet stanic | 13 stanic |
| Délka (km) | 11,003 |
Linka A pražského metra vede zhruba ve směru severozápad-východ, na mapách je označována zelenou barvou. Obsahuje 13 stanic, celková délka je 11,003 km, vlak ji projede za 22,45 minut.
Obsah |
[editovat] Historie
Výstavba první části této trati byla zahájena v roce 1973, otevřena byla 12. srpna 1978. Tento úsek (I.A) vedl mezi stanicemi Dejvická a Náměstí Míru, byl dlouhý 4,7 km a obsahoval 7 stanic. Vznikl tak první podchod pražského metra pod Vltavou, umístěný v hloubce 14 m pod dnem řeky.[1]
V roce 1976 byla zahájena výstavba úseku II.A, který byl otevřen 19. prosince 1980, měl délku 2,6 km a obsahoval stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. Dne 11. července 1987 byl otevřen úsek III.A/1, který trasu prodloužil o 1,3 km do stanice Strašnická, 4. července 1990 pak úsek III.A/2 přidal dalších 1,4 km a stanici Skalka.
26. května 2006 byla ještě prodloužena na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa vedené částečně po povrchu.
Přepravní kapacita trasy A přepočtená na 1 hodinu činí ve špičce cca 20 320 osob a v sedle, tzn. v době snížených přepravních nároků, cca 10 500 osob.
[editovat] Architektura stanic linky A
[editovat] Konstrukce
Z technického řešení Praha získala historicky první velmi hluboko založené stanice (desítky metrů pod zemí). Jednalo se o trojlodní stanice ražené (s výjimkou první stanice Dejvická) a pilířové (s výjimkou stanice Můstek, která je sloupová). Pilíře stanic jsou masivní a nástupiště tudíž široká (teprve až od úseku metra II. A a I. B jsou pilíře užší). Stanice mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat (původní plány počítaly s výstavbou některých v 90. letech 20. století, avšak od těch se nakonec odstoupilo).
[editovat] Interiéry
Interiéry stanic byly provedeny tak, aby působily svým způsobem exkluzivně a až tajemně[zdroj?]. Velký podíl na tomto vyznění mělo velice propracované zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování linkou I.A mělo mj. symbolizovat, že cestující se pohybuje pod historickým ceněným centrem města. Pravě proto bylo důležité, aby interiéry stanic působily unikátně. Jedním z příkladů je stanice Malostranská – ve spojení se starou zahradou. Stanice Můstek, kde je zakomponován starý mostek ze středověku přímo ve vestibulu stanice. Každá stanice má svojí unikátní barvu, díky čemuž je snadno odlišitelná od ostatních.
[editovat] Obklady
Celá linka je vyvedena v základní barvě – zlatavé champagne. Obklady jsou složeny z kulatých výlisků z eloxovaného hliníku, které jsou buď konvexního a konkávního tvaru (většina linky), nebo zcela ploché (Želivského), umístěné v různých vzájemných kombinacích. Kromě hliníku, který byl užit na strop středních a stěny za kolejištěm + strop lodí bočních byly užity také i dekorativní druhy kamene, jako je například mramor, či žula. Hliníkové obklady stanic jsou provedeny v této zlatavé barvě, na každé stanici je ve prostředku stěny za nástupištěm barevný pruh tvořený ze tří odstínů jedné barvy, která je pro stanici unikátní.
Pro popis stanic, tedy pro informační systém a různé další nápisy, byl navržen zvláštní druh písma zvaný Metron.
[editovat] Eskalátorové tunely
Eskalátorové tunely měly rovněž po stranách pruhy z tenkých hliníkových lamel v barvě Champagne. Ty byly navíc provedeny tak, aby ve stanicích nebyl prakticky slyšet žádný technický hluk z jezdících schodů. V stropní části tunelu byly umístěny reklamní panely, které však byly zřídkakdy používány. Rekonstrukcí těchto tunelů v 90. letech byly odstraněny problémy se zatékáním a rovněž nahrazen zastaralý typ sovětských eskalátorů novějšími, vyrobenými v Západní Evropě.
[editovat] Rekonstrukce a její dopad na architektonické vyznění stanic
V 90. letech ztratily díky rekonstrukcím stanice určitou část ze svého původního architektonického plánu, byť rekonstrukce byly provedeny ve snaze toto co nejcitlivěji zachovat (původní obklady byly vyčištěny a ponechány na původním místě). Velkou změnou ale bylo použití nových závěsných osvětlovacích těles, které změnilo původní vyznění stanic úseku I. A jako celku. Jediná zbývající stanice, kde dosud nedošlo ke změně, je Flora (otevřena 1980).
Odstraněny byly také původní obklady eskalátorových tunelů. Jediný původní eskalátorový tunel je ve stanici Želivského (1980) který je však v silně dezolátním stavu. Za svých zhruba 30 let provozu stanice na úsecích I.A chátraly, proto musely být rekonstruovány. Zub času se však projevuje stále více i na úseku II.A, proto lze očekávat rozsáhlé rekonstrukce i těchto stanic[zdroj?].
[editovat] Budoucí rozvoj
Od 90. let se vedly spory, zda prodloužit metro západním směrem až na letiště Praha-Ruzyně, nebo pro toto spojení použít příměstskou železnici do Kladna a metro protáhnout jen na Petřiny. V dubnu 2005 vydal pražský magistrát po dohodě s městskými částmi rozhodnutí, že se metro prodlouží na Červený vrch a Veleslavín, dále obloukem přes Petřiny, nemocnici Motol, Bílou Horu, sídliště Dědina, Dlouhou Míli, kde bude přestup na vlak, a letiště v Ruzyni. Výstavba měla začít kolem roku 2009, ale protože kvůli nedostatku financí není možné budovat dvě trasy současně, dlouho se vedly politické spory o to, zda bude dána přednost trase D.[2] Na jaře 2010 byly zahájeny první přípravné práce výstavby prodloužení přes Petřiny do Motola.[3] Další prodloužení směrem do Ruzyně bylo v návrhu územního plánu ponecháno jen jako územní rezerva, protože se počítá s výstavbou železničního spojení k letišti. Na budovaném úseku mají být nové stanice Červený vrch, Veleslavín, Petřiny a Motol.[4] Oblast Vypichu metro podjede bez stanice. 18. června 2011 se v tunelu metra na Vypichu konal „den otevřených dveří“,[5][6] podle Portálu hl. města Prahy jako první podobná akce po asi 40 letech.[7] Zatímco z Vypichu na Motol vede jeden velký dvojkolejný tunel, ražený starší metodou, kterou se označuje jako Nová rakouská tunelovací metoda (NRTM), z Vypichu na Dejvickou se pomocí razicích štítů Adéla a Tonda novější technologií TBM-EPB razí dva menší jednokolejné tunely.[8][9]
Podle původních plánů měl být hlavní přestupní uzel na příměstskou návaznou dopravu a parkoviště P+R u stanice Dlouhá míle, kde měla stavět též nová železniční trať na letiště. Kvůli odkladům výstavby této části trasy A i železniční tratě se na přelomu července a srpna 2011 objevila zpráva, že autobusový terminál a parkoviště P+R budou vybudovány u stanice Veleslavín. Investorem terminálu je Dopravní podnik hl. m. Prahy, projektantem Metroprojekt, náklady na výstavbu terminálu se mají blížit miliardě korun. Autobusový terminál má mít jedno podzemní a jedno nadzemní podlaží, v dalších třech podzemních podlažích má být parkoviště P+R s kapacitou více než 500 míst, obojí má být propojeno s vestibulem metra. Toto využití má být dočasné řešení, po vybudování nového terminálu a parkoviště dále od centra má být terminál přestavěn dostavěním dalších nadzemních podlaží na administrativní budovu.[4]
V dlouhodobém výhledu se měla ve stanici Strašnická oddělit větev A2 se stanicemi Nádraží Strašnice, Zahradní Město, Na Groši a Nádraží Hostivař. Ve stanici Nádraží Hostivař měla být dlouhodobě tato větev ukončena.
V konceptu územního plánu hlavního města Prahy zveřejněném v listopadu 2009 je zahrnut nový úsek V.A Dejvická – Motol o délce 5,7 km. Větve Motol – Letiště Ruzyně a Motol – Zličín jsou v tomto konceptu vedeny jako územní rezerva. S prodloužením na opačném konci, v oblasti Strašnic, tento koncept ÚP nepočítá.[10] V roce 2010 byla slavnostně zahájena stavba prodloužení linky A ze stanice Dejvická do stanice Motol. Nová část ,,áčka" bude čítat 4 stanice (Červený vrch, Veleslavín, Petřiny, Motol) a výrazně zlepší obslužnost západní části města a hlavně motolské nemocnice, která je největší nemocnicí v ČR. Dokončení stavby by mělo být v roce 2014.
[editovat] Reference
- ↑ TUČEK, Josef. Metro pod vodou [online]. Metrostav, 2001-10-05, [cit. 2008-01-21]. Dostupné online.
- ↑ ZIEGLER, Jan. Metro na letiště povede přes Motol. idnes.cz [online]. [cit. 2005-04-19]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ťuky, ťuk: Výstavba metra A do Motola může začít. iHNed.cz [online]. [cit. 2010-04-13]. Dostupné online.
- ↑ a b V Praze na Veleslavíně má vyrůst nový autobusový terminál a P+R, Realit.cz, Mladá fronta, nedatováno, přístup na stránku 1. 8. 2011
- ↑ http://www.metrostav.cz/cz/technologie_tbm/prodlouzeni_trasy
- ↑ http://www.rychnovinky.cz/21761-vystavba-metra-v-den-otevrenych-dveri-vypich-18-6-2011.html
- ↑ http://www.praha.eu/jnp/cz/home/doprava_v_praze/mhd/den_otevrenych_dveri_na_stavenisti_metra.html
- ↑ Pozn.: V článku http://www.metrostav.cz/cz/technologie_tbm/prodlouzeni_trasy musí být chyba.
- ↑ http://www.metrostav.cz/cz/aktuality/aktualni_informace/detail?id=2373
- ↑ 6. Koncept Územního plánu hl. m. Prahy (listopad 2009), Odůvodnění. Koncepce dopravní infrastruktury, kap. 6.2 Veřejná doprava osob, str. 183–184
[editovat] Externí odkazy
- Linka A na stránkách Metroweb.cz
- Ortofotomapa se zakreslením tras Dejvická-Ruzyně a Bílá Hora-Zličín od Útvaru rozvoje hlavního města Prahy z roku 2005
- Ortofotomapa se zakreslením trasy Dejvická-Ruzyně doplněná o stanici Staré Letiště z roku 2008
- Prodloužení trasy „A“ metra ze stanice Dejvická na stránkách Magistrátu hlavního města Prahy
- Vizualizace trasy Dejvická - Letiště Ruzyně na stránkách o metru Metroweb.cz
- Prodloužení tratě A, na webu Lepší doprava v Praze, Dopravní podnik hl. m. Prahy, nedatováno (2011)
| ← směr Dejvická | Metro v Praze | směr Depo Hostivař → |
|---|---|---|
| linka A · linka B · linka C ♦ linka D · linka E | ||
Motol  – Petřiny – Veleslavín – Červený vrch – Dejvická – Hradčanská – Malostranská – Staroměstská – Můstek B – Muzeum C – Náměstí Míru – Jiřího z Poděbrad – Flora – Želivského – Strašnická – Skalka – Depo Hostivař |
||
