Přeskočit na obsah

Železniční trať Praha–Děčín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Praha–Děčín
trať poblíž Roudnice nad Labem
trať poblíž Roudnice nad Labem
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 090 + 091
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 137 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3000 Vss
Maximální rychlost 100 až 160 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
Praha hlavní nádraží
Jižní vítkovský (1364 m)
odb. Balabenka tratě do Turnova a Lysé nad Labem
trať do Kolína
Odb. Rokytka
2,724 Pod Bílou skálou(331 m)
Vltava (Holešovický most)
4,100 Praha-Holešovice
409,816 Praha Masarykovo nádraží
410,788 Praha Masarykovo n. St.4
Vltava (Negrelliho viadukt)
Praha-Bubny(v rekonstrukci)
trať do Rakovníka
412,600 Praha-Holešovice zastávka
5,186
413,647
Praha-Holešovice Stromovka
415,17 Praha-Bubeneč
416,025 Praha-Podbaba
417,160 Praha-Podbaba (1867–1949)
418,611 Praha-Sedlec
421,788 Roztoky u Prahy
425,705 Roztoky-Žalov
426,663 Úholičky
427,763 Řež
429,425 Libčice nad Vltavou-Letky
430,988 Libčice nad Vltavou
433,802 Dolany nad Vltavou
trať do Neratovic
437,221 Kralupy nad Vltavou
tratě do Kladna a Loun
438,820 Nelahozeveský I (23,3 m)
438,864 Nelahozeveský II (41 m)
438,926 Nelahozeveský III (291,9 m)
440,258 Nelahozeves zámek
442,614 Nelahozeves
444,715 Nové Ouholice
Dálnice D8
446,030 Vepřek (389,82 m)
447,714 Mlčechvosty
449,405 Vraňany
trať do Lužce nad Vltavou
trať do Libochovic
455,058 Cítov
458,222 Dolní Beřkovice
vlečka Elektrárna Mělník
463,484 Horní Počaply
467,421 Hněvice
vlečka Papírna Štětí přes Labe
468,514 Hněvice seř.n.
470,905 Záluží
473,931 Dobříň
trať do Zlonic
vlečka
476,638 Roudnice nad Labem
481,589 Hrobce
484,872 Oleško
486,5 Hrdly
most přes Ohři
488,405 Bohušovice nad Ohří
vlečka Zelenina Terezín (2,7 km)
490,656 Nové Kopisty
vlečka Lovochemie
492,758 Lukavec
Lovosice jih
trať do České Lípy
495,102 Lovosice
vlečka
trať do Postoloprtů
trať do Teplic
497,069 Lovosice město
499,235 Malé Žernoseky
502,258 Litochovice nad Labem
503,811 Prackovice nad Labem
507,455 Dolní Zálezly
vlečka
515,992 Ústí nad Labem hl. n. jih
Pod Větruší k Ústí n. L. západ (103,68 m)
Labe trať do Lysé nad Labem
Bílina
tratě do Chomutova a Bíliny
516,975 Ústí nad Labem hlavní nádraží
vlečka přístav
519,618 Ústí nad Labem sever
vlečka přístav
521,84 Neštěmice
vlečka
523,581 Mojžíř
524,93 Neštědice
526,105 Povrly
529,186 Povrly-Roztoky
532,7 Dobkovice
533,75 Choratice
536,337 Vilsnice
vlečka
537,85 Děčín hl. n. jižní zhlaví
538,133 Děčín nákladní nádraží, Děčín-západ
vlečka a trať do Oldřichova u Duchcova
539,683 Děčín hlavní nádraží
tratě do V. Března a Rumburka
trať do Drážďan
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Výškový profil trati 090 ve směru od Kralup nad Vltavou do Děčína

Železniční trať Praha–Děčín, v jízdním řádu pro cestující označená číslem 090, regionální doprava v úseku Praha – Kralupy nad Vltavou vyčleněna do tabulky 091, úsek Ústí nad Labem – Děčín je součástí trati 130 a v tabulce 090 jsou uvedeny jen přímé vlaky, vede z Prahy do Děčína přes Kralupy nad Vltavou, Vraňany, Hněvice, Roudnici nad Labem, Lovosice a Ústí nad Labem. Dvoukolejná elektrizovaná trať je součástí 1. tranzitního koridoru a součástí celostátní dráhy.

Doprava na ní byla zahájena roku 1850, kdy byla vybudována jako součást Severní státní dráhy. V Roudnici nad Labem kvůli ní byla zbourána část historického centra, konkrétně západní mostecká věž a kostel svatého Václava, založený pražským biskupem Janem IV. z Dražic ve 30. letech 14. století. Od roku 1979 do roku 1986 probíhala elektrizace trati. Na přelomu 20. a 21. století byla trať modernizována, takže v úseku Kralupy nad Vltavou – Lovosice mohou vlaky jezdit rychlostí až 160 km/h.

Celá trať vede po rovině v blízkosti řek Vltava a Labe. Od těchto řek se vzdaluje jen ve dvou úsecích, a to na vzdálenost nejvíce čtyř kilometrů. V úseku od Lovosic do Děčína vede v těsné blízkosti Labe. Prochází šesti tunely.

Osobní doprava

[editovat | editovat zdroj]

V systému Esko Praha jsou na trati provozovány zastávkové vlaky jako linka S4 (úsek Praha – Vraňany – Hněvice). V Ústeckém kraji v systému RegioTakt Ústecký kraj, od 1. ledna 2015 Doprava Ústeckého kraje jezdí zastávkové vlaky v úseku Hněvice – Ústí nad Labem jako linka U4 (zpravidla jako prodloužení spojů linky S4 ve spolupráci se Středočeským krajem[1]).

V úseku Ústí nad Labem – Děčín jezdí v rámci systému Doprava Ústeckého kraje linka U1, pokračující po jiné trati do Mostu a Chomutova.

Vlaky kategorie EuroCity jsou na českém území objednávány ministerstvem dopravy v rámci linky Ex5. Ministerstvo dále objednává dvě rychlíkové linky: linku R15 v trase Praha – Ústí nad Labem – Karlovy Vary – Cheb a linku R20 v trase Praha – Roudnice nad Labem – Ústí nad Labem – Děčín. Rychlíky linky R20 jsou v úseku Praha hlavní nádraží – Hněvice zařazeny do systému Esko Praha.

V rámci smluv s Ministerstvem dopravy na provoz linek R je ve vybraných stanicích pro odbavení cestujících otevřeno hned několik vnitrostátních a mezinárodních pokladen s minimální stanovenou otevírací dobou, dále je na trati ve vybraných stanicích zajištěno hygienické zařízení pro cestující, oddělené toalety pro pány a dámy a umývárny, vybavené umyvadlem, hygienickými prostředky a prostředky na usušení rukou, přístupné po celou provozní dobu stanic. Smlouva také upravuje úschovu zavazadel v některých stanicích.[2] Poměrně zajímavé je zapojení ministerstva, Ústeckého a Středočeského kraje, kdy z dokomentů je možné vyčíst, že náklady na osobní pokladny v Hněvicích a Roudnici nad Labem si mezi sebe dělí tito tři, avšak kraj Středočeský negarantuje minimální služby. Na trati je možné využít i regionální jízenky PID (Praha - Roudnice n.L.) a DÚK (Děčín - Hněvice) mimo linky Ex5.[3][4]

Linka S4 (osobní vlaky) má jako výchozí stanici Praha Masarykovo nádraží, rychlíky a mezistátní vlaky EC a EN stanici Praha hlavní nádraží.

Souhrnná doprava

[editovat | editovat zdroj]

Do 12. prosince 2015 byl tradičně v jízdním řádě pro cestující vyčleňován jako trať 091 (původně 9a) úsek pojížděný pražskou příměstskou dopravou, pro který byl v minulosti používán, podobně jako u jiných tratí, termín „souhrnná doprava“. Naposledy šlo o úsek z Prahy do Vraňan, ale dříve, střídavě v různých obdobích, naposledy do 11. prosince 2010, byl vyčleňován pouze úsek Praha – Kralupy nad Vltavou.

Označení 091 je od 13. prosince 2015 použito pro tabulku vlaků Praha-Hostivař – Praha-Libeň – Roztoky u Prahy, jezdících v úseku odb. Rokytka – Roztoky u Prahy po popisované trati.

Stanice a zastávky

[editovat | editovat zdroj]
[editovat | editovat zdroj]

Ve stanicích Praha Masarykovo nádraží, Praha hlavní nádraží a Praha-Holešovice návaznost na další tratě.

Kralupy nad Vltavou

[editovat | editovat zdroj]

Roudnice nad Labem

[editovat | editovat zdroj]

Ústí nad Labem hlavní nádraží

[editovat | editovat zdroj]
  • Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov Ústí nad Labem hl. n. – Ústí nad Labem západ – Řetenice – Oldřichov u Duchcova – Bílina – Odbočka České Zlatníky – Most – Třebušice – Odbočka Dolní Rybník – Chomutov

Děčín hlavní nádraží

[editovat | editovat zdroj]

Ohlasy v umění

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o železniční trať, která inspirovala českého hudebního skladatele Antonína Dvořáka k napsání jeho sklady Humoreska. Inspirovaly jej časté cesty z jeho rodiště v Nelahozevsi do Prahy.[zdroj?]

Výškový profil tratí 090 a 091
  1. Ústecký kraj | Registr smluv. smlouvy.gov.cz [online]. [cit. 2020-07-03]. Dostupné online. 
  2. BLÁHA, Michal. Smlouva 10939680. Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou k zajištění dopravní obslužnosti vlaky celostátní dopravy na linkách Ex1, Ex3-Ex7, R9-R12, R14B, R15-R17, R19, R20, R23 a R27. Hlídač Státu [online]. [cit. 2020-07-03]. Dostupné online. 
  3. Středočeský kraj | Registr smluv. smlouvy.gov.cz [online]. [cit. 2020-07-03]. Dostupné online. 
  4. Ústecký kraj | Registr smluv. smlouvy.gov.cz [online]. [cit. 2020-07-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]