Mlčechvosty
| Mlčechvosty | |
|---|---|
.jpg) Mlčechvosty, náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Vraňany |
| Okres | Mělník |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°19′8″ s. š., 14°20′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 252 (2021)[1] |
| Katastrální území | Mlčechvosty (4,52 km²) |
| PSČ | 277 07 |
| Počet domů | 91 (2011)[2] |
  Mlčechvosty | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 185248 |
| Kód k. ú. | 785245 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mlčechvosty jsou vesnice, část obce Vraňany v okrese Mělník. Nachází se asi 2 km na jihozápad od Vraňan. Leží na levém břehu Vltavy. Prochází tudy železniční trať Kralupy nad Vltavou - Děčín a silnice I/16. Je zde evidováno 99 adres.[3] Trvale zde žije 273 obyvatel.[4]
Mlčechvosty je také název katastrálního území o rozloze 4,52 km².
Historie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1436.[5]
Roku 1800 v dubnu na Bílou sobotu vyhořely celé Vraňany kromě Vrby a myslivce. Dne 22. téhož měsíce vyhořel mlýn ve Vepřku. (Téhož dne asi vyhořely i zbytky vepřecké tvrze.) Dne 2. června 1818 chtěl arcibiskup Václav Leopold Chlumčanský na Vepřku biřmovat, ale protože byl celý vyhořelý, byla vepřecká kolatura přidělena k biřmování do Černoušku. Před tím, totiž 4. května 1818 kol 4 hodiny odpoledne, vzňal se oheň u Toužilů č. 2 a celá ves v půlhodině vyhořela, krom fary (obytného domu) a čísel 15, 24, 25, a 19 (mlýna). Po žních opět vyhořela stodola s obilím u č. 10. Dne 11. dubna 1802 na Květnou neděli v 8 hod. večer začalo hořet v Mlčechvostech u Kmochů a vyhořel Obt, Koukol, Janda a j. Celkem bylo postiženo 10 živností. Devíti stodoly zůstaly, ale Koukolovi nic. Shořelo mnoho vepřového dobytka, husí a slepic. Zahynul přitom Obt a voják Novotný, kteří uhořeli ve sklepě. Koukolovi shořely 2 stodoly a žádný nemohl vstoupit na dvůr, neboť byl bouřlivý vítr a tak jeho stavení hořelo stále jediným plamenem po celých 7 hodin. Měl prý předtím tolik zásob, že by mohl vyživit 3 sedláky s lidmi i dobytkem, ale to vše shořelo.[6]
Zrušení roboty a poddanského vztahu a ideály revoluce 1848 vedly k tomu, že se v Mlčechvostech u Kratochvílů začínali scházet přední stoupenci obrozeneckého hnutí. Do Mlčechvost dojížděl Karel Havlíček Borovský, Karel Sladkovský, Josef Barák, Josef Václav Frič, Karel Sabina, František Ladislav Rieger, bratři Julius a Eduard Grégrové, manželé Náprstkovi, Miroslav Tyrš, dále Jan Neruda, Josef Václav Sládek, Karolina Světlá, Sofie Podlipská, skladatel Vilém Blodek a často i Antonín Dvořák a další.[7]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Usedlost čp. 28 (kulturní památka ČR)
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Václav Kratochvíl, archivář, historik
- František Molík, akademický malíř, grafik, ilustrátor, divadelní scenárista, autor divadelní hry
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
- ↑ Počet obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ 2001
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 128.
- ↑ Výpisky z Liehmanovy kroniky.
- ↑ Miloš V. Kratochvíl : Čechy krásné, Čechy mé Severočeské nakladatelství 1984
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mlčechvosty na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Mlčechvosty v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Mlčechvosty v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Neoficiální stránka vsi Mlčechvosty
