Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika

Tento článek obsahuje obrázky bez popisu.

Jsou proto hůře přístupné. Pomozte Wikipedii tím, že k obrázkům doplníte vhodný popis.

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika ázerbájdžánsky Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы rusky Азербайджанская Советская Социалистическая Республика ←  1920–1991  → vlajka znak
geografie
hlavní město:	Baku
rozloha:	86 600 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:	3 287 700 (1989)
národnostní složení:	Ázerbájdžánci, Rusové
jazyky:	Ázerbájdžánština, ruština (úřední)
státní útvar
státní zřízení:	Svazová republika – jedna ze zemí SSSR
měna:	sovětský rubl
vznik:	5. prosince 1936 zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v rámci SSSR
zánik:	23. srpna 1990 přejmenováním na Ázerbájdžán, resp. 21. září 1991 vyhlášením nezávislosti na SSSR
Státní útvary a území
Předcházející: Ázerbájdžánská demokratická republika Nástupnické: Ázerbájdžán

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika, ázerbájdžánsky Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы - Azärbajdžan Sovet Socialist Respublikasy, rusky Азербайджанская Советская Социалистическая Республика - Azerbajdžanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika, byla svazovou republikou SSSR v kavkazském regionu. Rozloha činila 86 600 km² a hlavním městem bylo Baku. V r. 1982 měla 6,3 mil. obyvatel, z toho 78,1 % tvořili Ázerbájdžánci, dále Rusové a Arméni.

Ázerbájdžánská SSR hraničila na severu s RSFSR, na severozápadě s Gruzínskou SSR, na východě s Arménskou SSR a na jihu s Íránem. Východ omývalo Kaspické moře. Součástí Ázerbajdžánské SSR se byly také Nachičevanská autonomní sovětská socialistická republika a Náhorno-Karabašská autonomní oblast.

Ázerbájdžánská SSR vznikla zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v roce 1936. Po rozpadu SSSR v roce 1991 získala republika samostatnost a vznikl tak nezávislý Ázerbájdžán.

Ekonomika

Ázerbájdžánská SSR se stala během socialistické výstavby průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl byl zaměřen na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu. Dále těžba rud železa a barevných kovů, energetika, petrochemie, průmysl chemický, plastických hmot, průmyslových hnojiv, strojírenský (těžební zařízení), elektrotechnický, hutnictví železa (ocelárny, válcovny trub) a neželezných kovů, textilní (vlna, hedvábí), papírenský, stavebních hmot, kožedělný, potravinářský (vinařský, konzervárenský, rybný), tabákový. V zemědělství důležiuté zavodňování. Pěstování obilnin, bavlníku, brambor, tabáku, ovoce, vinné révy a tabáku. Chov ovcí a koz (5,5 mil. ks v r. 1981), skotu a bource morušového.

Stručný historický přehled

• 9.-4. st. př.n.l. Mana, Atropatene, Médie, Albánie Kavkazská
• 3.-10. st. Sasánovci, od 8. st. arabský chalífát
• 4. st. křesťanství státním náboženstvím
• 1. pol. 9. st. Bábekovo povstání, islamizace
• 9.-16. st. feudální státy
• 11.-14. st. nájezdy Seldžuků, Mongolů a Tímúra
• 16.-18. st. součást říše Safíjovců
• 17.-18. íránsko-turecké boje o Ázerbájdžán, povstání za nezávislost
• pol. 18. st. mnoho feudálních států závislých na Persii
• 1813, 1828 sever připojen k Rusku (Jelizavetpolská, Bakuská guvernie), jih součástí Íránu
• listopad 1917 nastolena sovětská moc
• duben-květen 1918 součást Zakavkazské federativní demokratické republiky
• květen 1918-duben 1920 Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika
• duben-červenec 1918 bakuská komuna
• červenec 1918-duben 1920 zahraniční intervence, vláda musavatistů
• 1920 vznik komunistické strany, vyhlášení Ázerbájdžánské SSR
• 12.3.1922 součást Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky (ZSFSR)
• 30.12.1922 ZSFSR součástí SSSR
• 5.12.1936 ZSFSR zrušena, Ázerbájdžánská SSR svazovou republikou SSSR
• 23.9.1989 deklarována státní suverenita
• 5.2.1991 Ázerbájdžánská republika
• 30.8.1991 vyhlášení nezávislosti
• 25.12.1991 zánik SSSR - úplná nezávislost

Přehled představitelů

Bakuská komuna

(2.11.1917-) 25.4.1918-31.7.1918 - Stepan Georgiyevich Shaumyan - předseda Rady lidových komisařů bakuské komuny

Zakavkazská federativní demokratická republika

22.4.1918-26.5.1918 - Nikoloz Simonis dze Chkheidze - předseda shromáždění; SDWP

Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika

28.5.1918-17.6.1918 - Memmed Emin Aga ogly Resulzade - předseda Národní rady; TPM

17.6.1918-16.11.1918 - Fath Ali Khan Khoyski - předseda prozatímní vlády; TPM

16.11.1918-7.12.1918 - Memmed Emin Aga ogly Resulzade - předseda Národní rady; TPM

7.12.1918-2.2.1920 - Hasan bey Meshedi Husseyn ogly Agayev - první náměstek předsedy parlamentu; TPM

2.2.1920-27.4.1920 - Mammad Yusif Hajibaba ogly Kafarov - první náměstek předsedy parlamentu; TPM

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika

28.4.1920-16.5.1920 - Mirza Davud Bagir ogly Husseynov - náměstek předsedy Prozatímního revolučního výboru; AKP

16.5.1920-21.5.1921 - Nariman Kerbalay Nadzhaf ogly Narimanov - předseda Prozatímního revolučního výboru; AKP

21.5.1921-6.5.1922 - Mukhtar Haji ogly Hajiyev - předseda Ústřední výkonné rady; AKP

6.5.1922-18.9.1929 - Samed Aga Agamali ogly Aliyev - předseda Ústřední výkonné rady; AKP

Federativní svaz sovětských socialistických republik Zakavkazska

12.3.1922-13.12.1922 - Nariman Kerbalay Nejef ogly Narimanov - člen Svazové rady za Ázerbájdžánskou SSR (další dva kolegové z Arménské SSR a Gruzínské SSR); AKP

Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika

13.12.1922-1929 - Samed Aga Agamali ogly Aliyev - předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF

1929-13.12.1931 - Gazanfar Makhmud ogly Musabekov - předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF

13.12.1931-5.12.1936 - Sultan Medzhid ogly Efendiyev - předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF

Ázerbájdžánská SSR

5.12.1936-10.6.1937 - Sultan Medzhid ogly Efendiyev - předseda Ústředního výkonného výboru; AKP

červen 1937-19.7.1938 - Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov - úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; AKP

19.7.1938-21.7.1938 - Mir Teimur Mir Alekper ogly Yakubov - předseda Nejvyššího sovětu; AKP

21.7.1938-23.4.1949 - Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

18.5.1949-9.3.1954 - Nazar Heydar ogly Heydarov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

9.3.1954-23.1.1958 - Mirza Azhdar ogly Ibrahimov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

23.1.1958-26.11.1959 - Ilyas Kerim ogly Abdullayev - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

26.11.1959-16.11.1961 - Saftar Mamed ogly Dzhafarov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

29.12.1961-25.12.1969 - Mamed Abdul ogly Iskenderov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

25.12.1969-30.12.1985 - Kurban Ali ogly Khalilov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

30.12.1985-22.6.1989 - Suleiman Bayram ogly Tatliyev - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

22.6.1989-18.5.1990 - Elmira Mikail kyzy Kafarovová - předsedkyně prezídia Nejvyššího sovětu; AKP

19.5.1990-5.2.1991 - Ayaz Niyazi ogly Mutalibov - prezident; AKP

Ázerbájdžánská republika

5.2.1991-25.12.1991 (-6.3.1992) - Ayaz Niyazi ogly Mutalibov - prezident; bezp.

Administrativní členění

1 ASSR, 1 AO, 61 rajónů

Autonomní republika

Název	Rozloha v km2	Počet obyvatel (1985)	Administrativní středisko
Nachičevanská ASSR	5.500	267.000	Nachičevan

Autonomní oblast

Název	Rozloha v km2	Počet obyvatel (1985)	Administrativní středisko
Náhorní karabašská AO	4.400	174.000	Stepanakert

Galerie

Dobové fotografie hlavního města Baku za sovětské éry

• 
• Oldbaku (3).jpg
• Oldbaku (4).jpg
• Oldbaku (5).jpg
• Oldbaku (6).jpg