Uzbecká sovětská socialistická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Uzbecká sovětská socialistická republika
uzbecky Ўзбекистон Совет Социалистик Республикаси - O`zbekiston Sovet Socialistik Respublikasi, rusky Узбекская Советская Социалистическая Республика - Uzbekskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika
 Chórezmská socialistická sovětská republika 1923–1925
1930–1991
Vlajka státu
vlajka
geografie
hlavní město:
rozloha:
447 400 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
18 460 000 (v roce 1986)
národnostní složení:
Uzbekové, dále Rusové, Tataři, Kazaši, Tádžikové, Karakalpaci a Kyrgyzové
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Chórezmská socialistická sovětská republika Chórezmská socialistická sovětská republika
Nástupnické:
Uzbekistán Uzbekistán

Uzbecká sovětská socialistická republika, uzbecky Ўзбекистон Совет Социалистик Республикаси - O`zbekiston Sovet Socialistik Respublikasi, rusky Узбекская Советская Социалистическая Республика - Uzbekskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika, byla svazová republika SSSR ve střední Asii.

V roce 1986 měla 18,49 mil. obyvatel, z toho 68,7 % byli Uzbekové, dále Rusové, Tataři, Kazaši, Tádžikové, Karakalpaci a Kyrgyzové. Hlavní město byl Taškent.

Uzbecká SSR vznikla 27. října 1924 v části Turkestánu, Buchary a Chomézu s národnostní převahou Uzbeků. Nezávislost na SSSR vyhlásil Uzbekistán 31. srpna 1991.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Rozloha byla 447 400 km². Na západě a severu hraničila s Kazašskou SSR, na východě s Kyrgyzskou SSR, na jihovýchodě s Tádžickou SSR, na jihu a jihozápadě s Turkmenskou SSR a na jihu s Afghánistánem.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Uzbecká SSR byla charakterizována jako průmyslová republika s rozvinutým kolektivním zemědělstvím a ložisky ropy, zemního plynu, uhlí, mědi, molybdenu, zlata a síry. Hlavním průmyslovým odvětvím bylo strojírenství orientované na výrobu zemědělských strojů (kombajny na sběr bavlny, secí stroje) a dopravních prostředků (traktory). Následoval průmysl těžební, energetický, hutnictví železa i barevných kovů, petrochemický, chemický, výroba hnojiv, plastických hmot, stavebních hmot, textilní (bavlna, hedvábí), oděvní, papírenský, kožedělný, potravinářský a výroba koberců. V zemědělství nutné zavodňování. Hlavním odvětvím rostlinné výroby bylo pěstování bavlníku (62 % sklizně v SSSR), rýže a dalších obilnin, ovoce, zeleniny, vinné révy. V živočišné výrobě především chov ovcí a koz (9,19 mil. ks v r. 1985, z ovcí 2/3 karakulských), skotu (4,06 mil. ks v r. 1985), prasat (700 tis. ks v r. 1985), dále drůbež, koně, velbloudi. Chov bource morušového.

Stručný historický přehled[editovat | editovat zdroj]

  • od 8. st. př. n. l. na území Uzbekistánu zasahovaly Baktrie, Chorezm a Parthie
  • 6.–4. st. př. n. l. součást achaimenovské říše
  • 329–327 př. n. l. dobyto Alexandrem Makedonským
  • 3.–2. st. př. n. l. součást říše Seleukovců a řecko-baktrijského státu
  • 1. st. př. n. l. – 4. st. n. l. součást říše Kušánů
  • 6. st. dobyto tureckými kmeny
  • pol. 8. st. dobyto Araby, islamizace
  • 9.-13. st. postupně součást říše Samánovců, karachánovského státu a Chorezmu
  • 1. pol. 13. st. vpád mongolsko-tatarských hord
  • 14.-15. st. součást tímúrovské říše
  • 15. st. stát Šajbánovců
  • přelom 15.-16. st. vpád kočovných uzbeckých kmenů
  • 16. st. chivský a bucharský chanát
  • 18. st. kokandský chanát
  • 60.-70. léta 19. st. části Uzbekistánu připojeny k Rusku
  • 1868 Buchara ruským protektorátem
  • 1873 Chorezm ruským protektorátem
  • 1876 kokandský chanát součástí Turkestánské gubernie Ruska; prosinec 1925 Kokand připojen k Uzbecké SSR
  • 1916 středoasijské povstání
  • 1917 vyhlášen nezávislý Chivský chanát (Chorezm); 1920 Chorezmská lidová socialistická republika; 1921 Chorezmská sovětská lidová republika; 1923 Chorezmská sovětská socialistická republika; únor 1925 Chorezm začleněn do Uzbecké SSR
  • listopad 1917-březen 1918 ustavena sovětská moc
  • duben 1918 většina území začleněna do Turkestánské ASSR (rozpuštěna 27.10.1924)
  • 1918-1920 boje "rudých" s "bílými" a basmači
  • 1920 Bucharská sovětská republika; 1920 Bucharská lidová sovětská republika; 1922-1923 bucharský emirát (protisovětská moc); 1924 Bucharská sovětská socialistická republika; únor 1925 Buchara začleněna do Uzbecké SSR
  • 1920-1921 pozemková a vodní reforma
  • 5.12.1924 vytvořena Uzbecká SSR
  • 1925 Karakalpacká autonomní oblast součástí Kazašské ASSR; 1930 začleněna k RSFSR; 1932 Karakalpacká ASSR součástí RSFSR; 1936 začleněna do Uzbecké SSR; 1990 státní suverenita Karakalpacké sovětské republiky; 25.12.1991 součást Uzbekistánu; 1992 autonomní republika Uzbekistánu
  • květen 1925 Uzbecká SSR svazovou republikou SSSR
  • 1925 vznik komunistické strany
  • 1926-1929 pozemková a vodní reforma
  • 1936 do Uzbecké SSR začleněna Karakalpacká ASSR
  • 20.6.1990 vyhlášena státní suverenita
  • 31.8.1991 Uzbecká republika
  • 25.12.1991 úplná nezávislost - zánik SSSR

Přehled představitelů[editovat | editovat zdroj]

Turkestánská autonommní sovětská republika[editovat | editovat zdroj]

  • 30.4.1918-2.6.1918 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • 2.6.1918-5.10.1918 – Ivan Osipovich Tobolin – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • 5.10.1918-19.1.1919 – Vsevold Dmitrievich Votintsev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • 31.3.1919-červenec 1919 – Aristarkh Andreyvich Kazakov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • červenec 1919-září 1919 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • září 1919-leden 1920 – Ivan Andreyevich Apin – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • leden 1920-srpen 1920 – Turar Risqulovich Risqulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • srpen 1920-24.9.1920 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

Turkestánská autonomní sovětská socialistická republika[editovat | editovat zdroj]

  • 24.9.1920-květen 1921 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • květen 1921-červen 1922 – Nazir Tyuryakulovich Tyuryakulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • červen 1922-říjen 1922 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • říjen 1922-1.1.1924 – Inagadzhan Khidir-Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
  • 9.1.1924-27.10.1924 (-listopad 1924) – Nedirbay Aytakov – předseda Ústředního výkonného výboru; Turkestánská ASSR rozpuštěna 27.10.1924; RCP

Buchara[editovat | editovat zdroj]

Bucharská sovětská republika[editovat | editovat zdroj]

  • 2.9.1920-14.9.1920 – Ahmedzhan Abdusaidov „Hamdi“ – předseda Prozatímního revolučního výboru
  • 8.10.1920-18.10.1920 – Mirza Abdulkadyr Mansuroghli Muhitdinov – předseda Ústředního revolučního výboru

Bucharská lidová sovětská republika[editovat | editovat zdroj]

  • 18.10.1920-22.9.1921 – Mirza Abdulkadyr Mansuroghli Muhitdinov – předseda Ústředního revolučního výboru
  • 1921-23.9.1921 – Polat Usmon Khodzhayev – předseda Ústředního revolučního výboru
  • 23.9.1921-duben 1922 – Polat Usmon Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
  • 3.1.1922-12.4.1922 – Muin Jon Aminov – úřadující předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
  • 12.4.1922-18.8.1922 – Muin Jon Aminov – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
  • 18.8.1922-19.9.1924 – Porsa Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB

Bucharská sovětská socialistická republika[editovat | editovat zdroj]

  • 19.9.1924-17.2.1925 – Porsa Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB

Chorezm[editovat | editovat zdroj]

Chivský chanát 1917-1920[editovat | editovat zdroj]

  • (září 1910) 13.2.1917-1.10.1918 - Isfandiyar Jurji Bahadur Khan - chán
  • říjen 1918-2.2.1920 - ´Abd Allah Khan - chán

Chorezm (Chiva)[editovat | editovat zdroj]

  • 2.2.1920-březen 1920 – Hoji Pahlavon Niyoz Yusuf – předseda Revolučního výboru
  • březen 1920-30.4.1920 – Jumaniyoz Sulton Muradoghli – předseda prozatímní vlády

Chorezemská lidová sovětská republika[editovat | editovat zdroj]

  • 30.4.1920-6.3.1921 – Hoji Pahlavon Niyoz Yusuf – předseda prezídia Shromáždění lidových zástupců; CPK
  • 6.3.1921-15.5.1921 – Qoch Qoroghli – předseda Prozatímního revolučního výboru; CPK
  • 15.5.1921-23.5.1921 – Khudoybergan Divanoghli – předseda prezídia Shromáždění lidových zástupců; CPK

Chorezemská sovětská lidová republika[editovat | editovat zdroj]

  • 23.5.1921-červen 1921 – Mulla Nozir – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
  • červen 1921-září 1921 – Allabergan – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
  • září 1921-27.11.1921 – Ata Maqsum Madrahimoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
  • 27.11.1921-23.6.1922 – Jangibay Murodoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
  • 23.6.1922-20.10.1923 – Abdulla Abdurahmon Khojaoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
  • 20.10.1923-23.10.1923 – K. Safaroghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK

Chorezemská sovětská socialistická republika[editovat | editovat zdroj]

  • 23.10.1923-1924 – K. Safaroghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
  • 1924 – Sultonkari Jumaniyoz – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
  • 1924-17.2.1925 – Temurkhoja Yaminoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK

Uzbecká SSR[editovat | editovat zdroj]

  • 5.12.1924-17.2.1925 – Fayzulla Ubaydullayevich Khodzhayev (Khojaoghli) – předseda Revolučního výboru; CPU
  • 17.2.1925-19.7.1938 – Yoldashbay Akhun Baba oglu Babayev (Yoldosh Okhunbobooghli) – předseda Ústředního výkonného výboru; CPU
  • 19.7.1938-21.7.1938 – Usman Yusupovich Yusupov – předseda Nejvyššího sovětu; CPU
  • 21.7.1938-28.2.1943 – Yoldashbay Akhun Baba oglu Babayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
  • 22.3.1943-17.3.1947 – Abduvali Muminov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
  • 17.3.1947-21.8.1950 – Amin Irmatovich Niyatov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
  • 21.8.1950-24.3.1959 – Sharof Rashidovich Rashidov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
  • 24.3.1959-25.9.1970 – Yagdar Sadykovna Nasriddinovová – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
  • 25.9.1970-20.12.1978 – Nazar Matkarimovich Matchanov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
  • 20.12.1978-21.12.1983 – Inamdzhan Buzrukovich Usmankhodzhayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
  • 21.12.1983-9.12.1986 – Akil Umrzoqovich Salimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
  • 9.12.1986-9.4.1988 – Rafik Nishanovich Nishanov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
  • 9.4.1988-6.3.1989 – Pulat Kyrgyzbayevich Khabibullayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
  • 6.3.1989-24.3.1990 – Mirzolim Ibragimovich Ibragimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
  • 24.3.1990-25.12.1991 (-současnost) - Islam Abduganiyevich Karimov - prezident; bezp./F

Administrativní členění Uzbecké SSR[editovat | editovat zdroj]

Autonomní republika[editovat | editovat zdroj]

Název Rozloha v km2 Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko
Karakalpacká ASSR 164.900 1.075.000 Nukus

Oblasti[editovat | editovat zdroj]

Název Rozloha v km² Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko
Andižanská 4.200 1.554.000 Andižan
Bucharská 39.400 1.017.000 Buchara
Džizacká 20.500 626.000 Džizak
Ferganská 7.100 1.944.000 Fergana
Chorezemská 6.300 891.000 Chorezm
Kaškadarská 28.400 1.387.000 Karši
Namanganská 7.900 1.303.000 Namangan
Navoiská 110.800 593.000 Navoi
Samarkandská 16.400 1.935.000 Samarkand
Surchandarská 20.800 1.092.000 Termez
Syrdarská 5.100 519.000 Gulistan
Taškentská 15.600 4.038.000 Taškent

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Malá československá encyklopedie V., Praha, Academia 1987
  • Malá československá encyklopedie VI., Praha, Academia 1987

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]