Turkmenská sovětská socialistická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Turkmenská sovětská socialistická republika
Туркменская Советская Социалистическая Республика - Turkmenskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika
 Chórezmská socialistická sovětská republika 1917–1918
1924–1991
Turkmenistán 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
hlavní město:
Ašchabad
rozloha:
488 100 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
3 270 000 v roce 1986
státní útvar
svazová republika SSSR
vznik:
27.října 1924
zánik:
1991 - rozpad SSSR
Státní útvary a území
Předcházející:
Chórezmská socialistická sovětská republika Chórezmská socialistická sovětská republika
Nástupnické:
Turkmenistán Turkmenistán

Turkmenská sovětská socialistická republika, turkmensky Түркменистан Совет Социалистик Республикасы - Türkmenistan Sovet Socialistik Respublikasy, rusky Туркменская Советская Социалистическая Республика - Turkmenskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika, byla svazovou republikou SSSR ve střední Asii o rozloze 488 100 km². V roce 1986 měla 3,27 mil. obyvatel, z toho 68,4 % Turkméni, dále Rusové, Uzbekové a Kazaši. Hlavní město byl Ašchabad.

Turkmenská SSR hraničila na severu s Kazašskou SSR a Uzbeckou SSR, na jihu s Íránem a na jihovýchodě s Afghánistánem. Západ omývaly vody Kaspického moře.

Turkmenská SSR vznikla 27. října 1924 v Zakaspické oblasti Turkestánu, západních oblastí Buchary a jižních oblastí Chomézu. Samostatnost získal Turkmenistán až po rozpadu SSSR v roce 1991.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Turkmenská SSR se během socialistické výstavby stala průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Hlavními odvětvími národního hospodářství byly průmysl těžební (ropa, zemní plyn, kuchyňská a Glauberova sůl, síra), petrochemický, chemický a výroba průmyslových hnojiv. Následoval průmysl energetický, stavebních hmot, textilní, papírnický, oděvní, kožedělný, potravinářský a výroba koberců. V zemědělství nutné zavodňování, obdělávalo se 1,6 % území. Hlavní plodiny: bavlník, obilniny, rýže, ovoce, zelenina, vinná réva. Hlavním odvětvím živočišné výroby byl chov karakulských ovcí. V r. 1985 se chovalo 4,6 mil. ks ovcí a koz, 700 tis. ks skotu a 200 tis. ks prasat, dále drůbež, koně, velbloudi a včely. Choval se bourec morušový.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Turkmenská SSR se dělila na 5 oblastí a 44 rajónů.

Název oblasti Rozloha v km2 Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko
Ašchabadská 95.400 826.000 Ašchabad
Čardžouská 93.800 665.000 Čardžou
Krasnovodská 138.500 341.000 Krasnovodsk
Maryjská 86.800 729.000 Mary
Tašauzská 73.600 628.000 Tašauz

Stručný historický přehled[editovat | editovat zdroj]

  • 6.-4. st. př.n.l. součást achaimenovské říše
  • 329-327 př.n.l. dobyto Alexandrem Velikým
  • 3. st. př.n.l.-224 n.l. součást Parthie
  • 224 jih ovládli Sasánovci
  • 6. st. expanze kočovných turkenských kmenů
  • pol. 7. st. vpády Arabů, islamizace
  • 1040 podmaněno Seldžuky
  • 12.-13. st. nadvláda Chorezmu
  • 13. st. mongolsko-tatarský vpád
  • 13.-15. st. součást Zlaté hordy a říše Tímúrovců
  • 16.-17. st. území ovládáno chivským a bucharským chanátem, rozvoj obchodních styků s Ruskem
  • 2. pol. 19. st. - hospodářská a vojenská expanze Ruska
  • 1869-1885 připojeno k Rusku (Zakaspická oblast)
  • 1906 sovět vojenských zástupců v Ašchabadu
  • 1916 středoasijské povstání
  • konec r. 1917 ustavena sovětská moc, území Turkmenistánu součástí Turkestánské ASSR v rámci RSFSR
  • 1918-1920 okupace britskými intervenčními vojsky
  • 1921-1922 zemědělská a vodní reforma
  • 27.10.1924 vytvoření Turkmenské SSR
  • květen 1925 Turkmenská SSR svazovou republikou SSSR
  • 22.8.1990 vyhlášena státní suverenita
  • 27.10.1991 vyhlášena nezávislost
  • 25.12.1991 skutečná nezávislost - rozpad SSSR

Přehled představitelů[editovat | editovat zdroj]

1918.1.1.1919 - Fyodor Andrianovich Funtikov - předseda Prozatímního výkonného výboru Zakaspické oblasti Ruska

16.7.1918-5.4.1919 - Wilfred Malleson - velitel britské vojenské mise v Turkestánu (sídlo v Mašhadu)

1918-1919 - Reginald Teague-Jones - brítský zástupce v Ašchabadu

Turkestánská autonomní sovětská republika[editovat | editovat zdroj]

30.4.1918-2.6.1918 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

2.6.1918-5.10.1918 – Ivan Osipovich Tobolin – předseda Ústředního výkonného; RCP

5.10.1918-19.1.1919 – Vsevold Dmitrievich Votintsev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

31.3.1919-červenec 1919 – Aristarkh Andreyvich Kazakov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

červenec 1919-září 1919 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

září 1919-leden 1920 – Ivan Andreyevich Apin – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

leden 1920-srpen 1920 – Turar Risqulovich Risqulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

srpen 1920-24.9.1920 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

Turkestánská autonomní sovětská socialistická republika[editovat | editovat zdroj]

24.9.1920-květen 1921 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

květen 1921-červen 1922 – Nazir Tyuryakulovich Tyuryakulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

červen 1922-říjen 1922 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

říjen 1922-1.1.1924 – Inagadzhan Khidir-Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

9.1.1924-27.10.1924 – Nedirbay Aytakov – předseda Ústředního výkonného výboru; Turkestánská ASSR rozpuštěna 27.10.1924; RCP

Turkmenská sovětská socialistická republika[editovat | editovat zdroj]

říjen 1924-prosinec 1924 – Kaikhaziz Sardarovich Atabayev – předseda Revolučního výboru

prosinec 1924-únor 1925 – Nedirbay Aytakov – předseda Revolučního výboru

20.2.1925-21.7.1937 – Nedyrbay Aytakov – předseda Ústředního výkonného výboru; TCP

srpen 1937-říjen 1937 – Batyr Atayev – úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; TCP

říjen 1937-2.3.1938 – ?

2.3.1938-24.7.1938 – Khivali Babayev – předseda Ústředního výkonného výboru; TCP

24.7.1938-27.7.1938 – Alla Berdy Berdiyev – předseda Nejvyššího sovětu; TPC

27.7.1938-30.8.1941 – Khivali Babayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP

30.8.1941-říjen 1941 – ?

říjen 1941-6.3.1948 – Alla Berdy Berdiyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP

6.3.1948-30.3.1959 – Akmamed Sariyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP

30.3.1959-26.3.1963 – Nurberdy Bairamov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP

26.3.1963-15.12.1978 – Annamukhamed Klychev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP

15.12.1978-13.8.1988 – Bally Yazkuliyevich Yazkuliyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP

13.8.1988-19.1.1990 – Roza Atamuradovna Bazarovová – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP

19.1.1990-2.11.1990 – Saparmurad Atayevich Niyazov – předseda Nejvyššího sovětu; TCP

2.11.1990-25.12.1991 (-21.12.2006) - Saparmurad Atayevich Niyazov ("Turkmenbashi") - prezident; TCP (od 1992 TDP)