Richard Lynn: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Narovnání přesměrování Wall Street Journal
Unloose (diskuse | příspěvky)
1 242 editací
Úprava podle anglického Richard Lynn
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - vědec}}
'''Richard Lynn''' (narozen 20. února 1930)<ref>{{cite web|url=http://id.loc.gov/authorities/names/n50037414.html|title=Lynn, Richard, 1930-|work=Library of Congress Name Authority File|access-date=6 May 2017}}</ref> je kontroverzní [[Angličané|anglický]] [[Psychologie|psycholog]] a [[spisovatel]]. Je bývalým [[Emeritní profesor|emeritním profesorem]] psychologie na [[University of Ulster|Ulsterské univerzitě]] (v roce 2018 mu byl titul univerzitou odebrán),<ref name=":02">{{cite news|url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-northern-ireland-43768132|title=Ulster University withdraws status from Prof Richard Lynn|access-date=14 April 2018|work=BBC News|date=2018-04-14}}</ref> a zástupcem [[Šéfredaktor|šéfredaktora]] časopisu Mankind Quarterly,<ref>{{Cite web|last=Quarterly|first=Mankind|title=Mankind Quarterly – About|url=http://mankindquarterly.org/about|access-date=2016-02-04|website=mankindquarterly.org}}</ref> který je označován za časopis zastávající nadřazenost bílé rasy a šířící [[vědecký rasismus]].<ref>Joe L. Kincheloe, et. al, ''Measured Lies: The Bell Curve Examined'', Palgrave Macmillan, 1997, p.&nbsp;39</ref><ref>Ibrahim G. Aoudé, ''The ethnic studies story: politics and social movements in Hawaiʻi'', University of Hawaii Press, 1999, pg. 111</ref><ref>Kenneth Leech, ''Race'', Church Publishing, Inc., 2005, pg. 14</ref><ref>William H. Tucker, ''The funding of scientific racism: Wickliffe Draper and the Pioneer Fund'', University of Illinois Press, 2002, pg. 2</ref> Lynn studuje [[Inteligence|inteligenci]] a je známý svým přesvědčením o sexuálních a [[Rasa a inteligence|rasových rozdílech v inteligenci]].<ref name=":52">{{Cite web|title=Richard Lynn|url=https://www.splcenter.org/fighting-hate/extremist-files/individual/richard-lynn|website=Southern Poverty Law Center|access-date=2016-02-07}}</ref> Získal vzdělání na King's College v Cambridge v Anglii. Působil jako lektor psychologie na Exeterské univerzitě a jako profesor psychologie na Institutu ekonomického a sociálního výzkumu v Dublinu a na Ulsterské univerzitě v Coleraine.
'''Richard Lynn''' (* [[1930]] [[Bristol]]<ref>Lynn, R.: ''The Science of Human Diversity: A History of the Pioneer Fund'' (Paperback). 2001. University Press of America. {{ISBN|978-0-7618-2041-3}}, str. 477</ref>) je britský [[psycholog]], emeritní [[profesor]] psychologie na [[University of Ulster]] v [[Severní Irsko|Severním Irsku]]. Je znám díky svým pracím týkajícím se výzkumu lidské [[inteligence]]. Tvrdí v nich, že existují rozdíly v inteligenci mezi [[lidská rasa|lidskými rasami]] a [[pohlaví]]mi.


Mnoho vědců kritizovalo Lynnovu práci o rasových a národnostních rozdílech v inteligenci za nedostatečnou vědeckou přesnost, zkreslování údajů a prosazování [[Rasismus|rasistické]] politické agendy.<ref name="Hunt, E. 2008 pp. 1-92">{{cite journal|last1=Hunt|first1=E|last2=Wittmann|first2=W.|year=2008|title=National intelligence and national prosperity|journal=Intelligence|volume=36|issue=1|pages=1–9|doi=10.1016/j.intell.2006.11.002}}</ref><ref name="Kamin4">{{Citace periodika|titul=Behind the Bell Curve|příjmení=Kamin|jméno=Leon|periodikum=Scientific American|strana=100|url=http://biology.duke.edu/rausher/Kamin.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305143803/http://sites.biology.duke.edu/rausher/Kamin.pdf|archive-date=5 March 2016|quote=Lynn's distortions and misrepresentations of the data constitute a truly venomous racism, combined with the scandalous disregard for scientific objectivity}}</ref><ref name="valone2">{{cite journal|title=Richard Lynn: Eugenics: A Reassessment, review|first=David A.|last=Valone|journal=Isis|volume=93|issue=3|year=2002|page=534|doi=10.1086/374143}}</ref><ref name="Manfred2">{{cite book|first=Manfred|last=Velden|title=Biologism: The Consequence of an Illusion|publisher=V&R unipress GmbH|year=2010|page=118}}</ref><ref>{{cite book|title=Racism: From Slavery to Advanced Capitalism|url=https://archive.org/details/isbn_9780803973367|url-access=registration|first=Carter A.|last=Wilson|publisher=SAGE|year=1996|page=[https://archive.org/details/isbn_9780803973367/page/229 229]|quote=At best Lynn's approach is racial propaganda or biased research driven by a strong prejudice against blacks and a strong need to believe in their genetic inferiority. At worst, Lynn's research arises out of a malicious and dishonest effort to demonstrate the genetic inferiority of blacks}}</ref><ref>{{cite journal|title=National Intelligence and The Emperor's New Clothes|last1=Barnett|first1=Susan M.|last2=Williams|first2=Wendy|journal=PsycCRITIQUES|volume=49|issue=4|year=2004|pages=389–396|quote=Among this book's strengths are that it argues for a point of view unpopular within the scientific community, it relies on hard data to make its points, its organisation and clarity. Also, the book is expansive in its thinking and argumentation. All of these strengths considered, however, we believe that the arguments advanced in the book are flawed by an omnipresent logical fallacy and confusion of correlation with causation that undermines the foundation of the book.|doi=10.1037/004367}}</ref><ref>{{cite book|title=Dismantling Contemporary Deficit Thinking: Educational Thought and Practice|first=Richard R.|last=Valencia|publisher=Routledge|year=2010|pages=56–61}}</ref> Řada [[Vědec|vědců]] a [[Intelektuál|intelektuálů]] uvedla, že Lynn je spojen se sítí akademiků a organizací, které podporují vědecký rasismus.<ref>{{cite book|title=Psychology: The Science of Mind and Behaviour|edition=7th|first=Richard|last=Gross|publisher=Harchette|year=2015}}</ref><ref>{{cite book|last=Richards|first=Graham|title=Race, Racism and Psychology: Towards a Reflexive History|publisher=Routledge|year=2004|page=280}}</ref><ref>{{cite book|title=Home-Grown Hate: Gender and Organized Racism|first=Abby L.|last=Ferber|publisher=Routledge|year=2012}}</ref><ref name="Neisser2">{{cite journal|title=Serious Scientists or Disgusting Racists?|last=Neisser|first=Ulric|journal=PsycCRITIQUES|volume=49|issue=1|year=2004|pages=5–7|doi=10.1037/004224}}</ref><ref name="Gelb2">{{citation|title=Heart of Darkness: The Discreet Charm of the Hereditarian Psychologist|first=Steven A.|last=Gelb|journal=Review of Education, Pedagogy, and Cultural Studies|volume=19|issue=1|pages=129–139|year=1997|doi=10.1080/1071441970190110}}</ref><ref>{{cite journal|last=Kenny|first=M. G.|year=2002|title=Toward a racial abyss: Eugenics, Wickliffe Draper, and the origins of The Pioneer Fund|journal=J. Hist. Behav. Sci.|volume=38|issue=3|pages=259–283|doi=10.1002/jhbs.10063|pmid=12115787|citeseerx=10.1.1.626.4377}}</ref><ref>{{cite journal|first=Barry|last=Mehler|title=Foundation for fascism: The new eugenics movement in the United States|journal=Patterns of Prejudice|volume=23|issue=4|pages=17–25|year=1989|doi=10.1080/0031322x.1989.9970026}}</ref><ref>{{cite journal|title=The Bell Curve: Another Chapter in the Continuing Political Economy of Racism|first1=Robert G.|last1=Newby|first2=Diane E.|last2=Newby|journal=American Behavioral Scientist|year=1995|volume=39|issue=1|pages=12–24|doi=10.1177/0002764295039001003|s2cid=143761154}}</ref><ref name="MythOfRace2">{{cite book|title=The Myth of Race: The Troubling Persistence of an Unscientific Idea|first=Robert Wald|last=Sussman|publisher=Harvard University Press|year=2014}}</ref> Na konci 70. let minulého století Lynn napsal, že zjistil, že východní [[Asiaté]] mají vyšší průměrný [[inteligenční kvocient]] (IQ) než [[Evropané]] a Evropané mají vyšší průměrný IQ než subsaharští [[Afričan|Afričané]]. V roce 1990 navrhl, že Flynnův efekt - postupné zvyšování IQ skóre pozorované po celém světě od 30. let 20. století - lze pravděpodobně vysvětlit lepší [[Výživa|výživou]]. Ve dvou knihách, které napsali společně s Tatu Vanhanenem, Lynn a Vanhanen tvrdili, že rozdíly ve vývojových indexech mezi různými národy jsou částečně způsobeny průměrným IQ jejich občanů. Earl Hunt a Werner Wittmann (2008) zpochybnili platnost jejich výzkumných metod a velmi rozporuplnou kvalitu dostupných datových bodů, které Lynn a Vanhanenová při své analýze použili.<ref name="Hunt, E. 2008 pp. 1-93">{{cite journal|last1=Hunt|first1=E|last2=Wittmann|first2=W.|year=2008|title=National intelligence and national prosperity|journal=Intelligence|volume=36|issue=1|pages=1–9|doi=10.1016/j.intell.2006.11.002}}</ref> Lynn také tvrdí, že vysoká porodnost jedinců s nízkým IQ představuje pro [[Západní svět|západní civilizaci]] velkou hrozbu, protože podle něj lidé s nízkým IQ nakonec převýší počet jedinců s vysokým IQ. Argumentoval ve prospěch politických opatření, která by tomu měla zabránit, včetně protiimigrační a [[Eugenika|eugenické]] politiky, což vyvolalo silnou mezinárodní kritiku.<ref name="Kamin5">{{Citace periodika|titul=Behind the Bell Curve|příjmení=Kamin|jméno=Leon|periodikum=Scientific American|strana=100|url=http://biology.duke.edu/rausher/Kamin.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305143803/http://sites.biology.duke.edu/rausher/Kamin.pdf|archive-date=5 March 2016|quote=Lynn's distortions and misrepresentations of the data constitute a truly venomous racism, combined with the scandalous disregard for scientific objectivity}}</ref><ref>{{citation|title=Forget polio, Pakistan is 'BIGGER' than India and size is all that matters!|first=Rabia|last=Ahmed|date=19 Apr 2014|url=http://blogs.tribune.com.pk/story/21755/forget-polio-pakistan-is-bigger-than-india-and-size-is-all-that-matters/|access-date=1 Jun 2016}}</ref><ref name="valone3">{{cite journal|title=Richard Lynn: Eugenics: A Reassessment, review|first=David A.|last=Valone|journal=Isis|volume=93|issue=3|year=2002|page=534|doi=10.1086/374143}}</ref> Lynnova práce patřila k hlavním zdrojům citovaným v knize The Bell Curve a byl jedním z 52 vědců, kteří podepsali názorový článek v deníku Wall Street Journal s názvem "Mainstream Science on Intelligence", který podporoval řadu názorů prezentovaných v knize.<ref name="gottfredson2">{{citation|last=Gottfredson|first=Linda|date=13 December 1994|title=Mainstream Science on Intelligence|magazine=Wall Street Journal|page=A18}}</ref>
Své [[vzdělání]] získal na [[University of Cambridge|Univerzitě v Cambridge]]. Pracuje jako lektor psychologie na ''University of Exeter'', profesor psychologie na ''Economic and Social Research Institute'' v [[Dublin]]u a ''University of Ulster'' v [[Coleraine]].


Lynn je členem redakční rady časopisu Mankind Quarterly,<ref name="Kincheloe2">{{citation|first=Joe L.|last=Kincheloe|url=https://books.google.com/books?id=UVLaKci3uOIC&q=Measured+Lies:+The+Bell+Curve+Examined++By+Joe+L.+Kincheloe|title=Measured Lies: The Bell Curve Examined|publisher=Palgrave Macmillan|year=1997|page=39|isbn=9780312172282}}</ref><ref name="Tucker2">{{citation|first=William H.|last=Tucker|url=https://books.google.com/books?id=C-jIEhfKPaYC&q=Richard+Lynn+Pioneer+Fund&pg=PA2|title=The funding of scientific racism: Wickliffe Draper and the Pioneer Fund|publisher=University of Illinois Press|year=2002|page=2|isbn=9780252027628}}</ref> který kritici označují za "základní kámen vědeckého rasismu".<ref>Joe L. Kincheloe, et. al, ''Measured Lies: The Bell Curve Examined'', Palgrave Macmillan, 1997, p. 39.</ref> Je také členem správní rady Pioneer Fund, který financuje Mankind Quarterly a který byl rovněž označen za rasistickou organizaci.<ref name="Kincheloe3">{{citation|first=Joe L.|last=Kincheloe|url=https://books.google.com/books?id=UVLaKci3uOIC&q=Measured+Lies:+The+Bell+Curve+Examined++By+Joe+L.+Kincheloe|title=Measured Lies: The Bell Curve Examined|publisher=Palgrave Macmillan|year=1997|page=39|isbn=9780312172282}}</ref><ref name="Tucker3">{{citation|first=William H.|last=Tucker|url=https://books.google.com/books?id=C-jIEhfKPaYC&q=Richard+Lynn+Pioneer+Fund&pg=PA2|title=The funding of scientific racism: Wickliffe Draper and the Pioneer Fund|publisher=University of Illinois Press|year=2002|page=2|isbn=9780252027628}}</ref> Dvě z jeho posledních knih se zabývají dysgenikou a eugenikou. Do roku 2019 byl členem redakční rady časopisu Personality and Individual Differences.
Stal se [[autor]]em nebo spoluautorem jedenácti knih a více než 200 článků, ve kterých se zabývá především rozdíly mezi rasami v inteligenci, [[eugenika|eugenikou]] a [[Dysgenika|dysgenikou]].


== Publikace ==
== Raný život a kariéra ==
Lynn je synem Sydneyho Crosse Harlanda (1891-1982), botanika a člena Královské společnosti, který se proslavil svou prací o genetice [[Bavlník|bavlníku]]. Matka ho vychovávala v [[Bristol|Bristolu]] a s otcem, který žil a pracoval na [[Trinidad|Trinidadu]] a v [[Peru]], se v dětství a dospívání nesetkal.<ref name="conversation2">{{cite journal|last1=Nyborg|first1=Helmuth|title=A conversation with Richard Lynn|journal=Personality and Individual Differences|date=July 2012|volume=53|issue=2|pages=79–84|doi=10.1016/j.paid.2011.02.033}}</ref>
[[Soubor:IQ AND THE WEALTH NATIONS.jpg|vlevo|náhled|150px|''IQ and the Wealth of Nations'']]
Lynnovy psychometrické studie zkoumající mezirasové rozdíly v úrovni inteligence byly hojně citovány v kontroverzní knize [[The Bell Curve]] autorů ‎[[Richard Herrnstein|Richarda J. Herrnsteina]] a ‎Charlese Murraye. Jeho článek, "Skin color and intelligence in African Americans" (''Barva kůže a inteligence Afroameričanů'')<ref>Lynn, R. (2002) ''Skin color and intelligence in African Americans''. Population and Environment, 23, 365-375.</ref>, ukazuje, že [[Afroameričané]] se světlejší barvou kůže mají vyšší IQ než ti s tmavší barvou kůže. To je podle něj dáno tím, že světlejší Afroameričané mají více bílých genů. Některé teorie naopak tyto rozdíly v inteligenci a tím i v socioekonomickém postavení, které pozitivně korelují s barvou pleti, vysvětlují diskriminací (viz [[kolorismus]]).


Lynn vystudoval Bristolské gymnázium a [[Univerzita v Cambridgi|univerzitu v Cambridge]] v Anglii.<ref name="Richard Lynn2">{{citation|url=http://www.rlynn.co.uk/|title=Richard Lynn|website=RLynn.co.uk}}.</ref> Působil jako lektor psychologie na University of Exeter a jako profesor psychologie na Economic and Social Research Institute v Dublinu a na Ulster University.<ref name="conversation3">{{cite journal|last1=Nyborg|first1=Helmuth|title=A conversation with Richard Lynn|journal=Personality and Individual Differences|date=July 2012|volume=53|issue=2|pages=79–84|doi=10.1016/j.paid.2011.02.033}}</ref>
Společně a Tatu Vanhanenem je spoluautorem knihy ''[[IQ and the Wealth of Nations]]'' (''IQ a bohatství národů''), která vyšla v roce 2002. V této knize tvrdí, že rozdíly v národním příjmu (tzn. bohatství jednotlivých národů světa ve formě [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na hlavu) jsou z větší části způsobeny rozdíly v národním IQ.


V roce 1974 Lynn publikoval pozitivní recenzi knihy [[Raymond Cattell|Raymonda Cattella]] A New Morality from Science: Cattell v ní vyjádřil názor, že "neschopné společnosti je třeba nechat jít ke zdi" a že "zahraniční pomoc, kterou poskytujeme nerozvinutému světu, je chybou, podobnou udržování neschopných druhů, jako jsou dinosauři, kteří se nehodí pro konkurenční boj o existenci".<ref>{{cite journal|last=Lynn|first=Richard|title=Review: A New Morality from Science: Beyondism|journal=Irish Journal of Psychology|date=Winter 1974|volume=2|issue=3}}</ref> V současnosti Lynn uvádí práce Cattella a Cyrila Burta jako důležité vlivy na jeho vlastní myšlení.<ref>{{cite web|last=Kurtagic|first=Alex|title=Interview with Richard Lynn|url=http://www.wermodandwermod.com/newsitems/news160920111400.html|access-date=22 October 2013}}</ref>
V knize ''Race Differences in Intelligence: An Evolutionary Analysis'' shromáždil Lynn velké množství dat o kognitivních schopnostech z celého světa. Kniha řadí data podle devíti světových regionů; obsahuje 620 studií z celého světa s celkem 813,778 testovanými jedinci.


== Publikace o sekulárním zvyšování IQ ==
Analýza zahrnuje údaje o průměrném IQ ''Východních Asiatů'' (105), ''Evropanů'' (99), ''Inuitů'' (91), ''jihovýchodních Asiatů a amerických Indiánů'' (87), ''Pacifických ostrovanů'' (85), ''Asiatů (Střední východ, severní Afrika a jižní Asie)'' (84), ''východních a západních Afričanů'' (67), ''australských domorodců'' (62) a ''Křováků a Pygmejů'' (54).
Lynnův článek v časopise [[Nature]] z roku 1983 přispěl k tomu, že se o fenoménu masivního nárůstu skóre ve standardizovaných testech inteligence v průběhu času dozvěděla široká veřejnost.<ref>{{cite journal|last1=Woodley|first1=Michael A.|title=A life history model of the Lynn–Flynn effect|journal=Personality and Individual Differences|date=July 2012|volume=53|issue=2|pages=152–156|doi=10.1016/j.paid.2011.03.028}}</ref> Tento jev byl v knize Richarda Herrsteina a Charlese Murraye The Bell Curve vydané v roce 1994 nazván "Flynnův efekt".<ref>{{cite journal|last1=Flynn|first1=James R.|title=The "Flynn Effect" and Flynn's paradox|journal=Intelligence|date=November 2013|volume=41|issue=6|pages=851–857|doi=10.1016/j.intell.2013.06.014}}</ref> Termín "Flynnův efekt" je dnes v psychologické literatuře standardním označením pro sekulární nárůst IQ.<ref>{{cite book|last1=Boyle|title=Psychological Assessment|pages=xiii–xxix, xxviii|lay-date=4 September 2013|lay-url=http://www.sagepub.com/books/Book235278|volume=1: Intelligence Assessment|isbn=978-0-85702-270-7|publisher=SAGE Publications|date=5 March 2012|access-date=4 September 2013|chapter-url=https://books.google.com/books?id=uxKucQAACAAJ|editor3-first=Gerald|first1=Gregory J.|editor3-last=Matthews|editor2-first=Donald H|editor2-last=Saklofske|editor1-first=Gregory J|editor1-last=Boyle|chapter=Introduction: Intelligence Measurement and Assessment|first3=Gerald|last3=Matthews|first2=Donald H.|last2=Saklofske|quote=The question of whether human kind is becoming more intelligent as a function of such factors as improved nutrition, better health, and increased education has become known as the Flynn Effect.}}</ref><ref>{{cite book|last=Chamorro-Premuzic|first=Tomas|author-link=Tomas Chamorro-Premuzic|title=Personality and Individual Differences|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-EHEP001535.html|access-date=15 June 2014|date=13 June 2011|publisher=Wiley|isbn=978-1-4051-9927-8|page=221|quote='''Flynn effect''' The finding by sociologist James Flynn that there are generational increases in IQ across nations.}}</ref><ref>{{cite book|last1=Flanagan|first1=Dawn P.|last2=Kaufman|first2=Alan S.|author-link2=Alan S. Kaufman|title=Essentials of WISC-IV Assessment|edition=2nd|date=2009|publisher=[[John Wiley & Sons|Wiley]]|location=Hoboken (NJ)|series=Essentials of Psychological Assessment|isbn=978-0-470-18915-3|page=268|quote=It is not unusual for the Flynn effect (Flynn, 1987) and statistical regression to the mean to lead to lower scores for an extreme scoring group upon retesting with a new cognitive measure.|lay-url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470189150.html|lay-date=19 May 2013}}</ref><ref>{{cite book|last1=Fletcher|first1=Richard B.|last2=Hattie|first2=John|title=Intelligence and Intelligence Testing|url=https://books.google.com/books?id=8pzDawey6akC|access-date=31 August 2013|date=11 March 2011|publisher=Taylor & Francis|isbn=978-1-136-82321-3|page=26|quote=Indeed, this effect, now called the 'Flynn effect', is well established. Nations, almost without exception, have shown gains of about 20 IQ points per generation (30 years).|lay-url=http://store.educationcentre.auckland.ac.nz/intelligence-and-intelligence-testing/|lay-date=15 September 2013}}</ref><ref>{{cite book|last=Freeman|first=Joan|title=Gifted Lives: What Happens when Gifted Children Grow Up|date=2010|publisher=Routledge|location=London|isbn=978-0-415-47009-4|lay-url=https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2010/oct/09/gifted-children-joan-freeman-psychologist|lay-date=16 May 2013|pages=290–291|quote=A strange new phenomenon has been growing since about 1950, called the 'Flynn Effect' after Professor James Flynn of the University of Otago, New Zealand. In his book ''What is Intelligence ?'', Flynn describes a year-on-year rise in measured intelligence, about three IQ points a decade. Yet while advanced countries may even be reaching a plateau by now, developing countries have yet to see it at all.}}</ref><ref>{{cite book|last=Johnson|publisher=SAGE|lay-url=http://www.cne.psychol.cam.ac.uk/pdfs/choice|quote=Though the Raven is still regarded by many as a very pure indicator of general intelligence, this now seems very unlikely given the observation since 1969 of what is now known as the Flynn Effect (Flynn, 1987). This is the robust observation that, throughout the 20th century, scores on intelligence tests of all kinds rose throughout the world, on average about three IQ points per decade. There have been differences in the rate of gain by type of test and region of the world, but the overall pattern of consistent gains has held.|pages=118–131, 125–126|date=2012|isbn=978-0-85702-757-3|series=Psychology: Revisiting the Classic Studies|location=Thousand Oaks (CA)|first=Wendy|title=Developmental Psychology: Revisiting the Classic Studies|editor2-first=Paul C.|editor2-last=Quinn|editor1-first=Alan M.|editor1-last=Slater|chapter=How Much Can We Boost IQ? An Updated Look at Jensen's (1969) Question and Answer|lay-date=19 May 2013}}</ref><ref>{{cite book|last=Kaufman|first=Alan S.|title=IQ Testing 101|author-link=Alan S. Kaufman|date=2009|publisher=Springer Publishing|location=New York|isbn=978-0-8261-0629-2|pages=202–203|quote='''The Flynn Effect''' James Flynn (1984) made the intriguing discovery that the IQs of Americans increased, on average, by 3 points peer decade. Children and adults in the United States performed better on IQ tests from generation to generation at a steady, predictable rate.|lay-url=http://www.springerpub.com/product/9780826106292|lay-date=10 August 2010}}</ref><ref>{{cite book|title=IQ and Human Intelligence|last=Mackintosh|first=N. J.|author-link=Nicholas Mackintosh|date=2011|edition=second|publisher=Oxford University Press|location=Oxford|isbn=978-0-19-958559-5|url=http://ukcatalogue.oup.com/product/9780199585595.do|access-date=15 June 2014|page=26|quote=Subsequent research, documented and summarized by Flynn (1984, 1987, 2007; see also Neisser, 1998) has shown that these studies actually underestimated the true rate of increase in test scores. It is now clear that average test scores increased at a remarkable rate in most industrialized societies throughout the twentieth century—a finding now known as the Flynn effect.}}</ref><ref>{{cite book|last=Urbina|first=Susana|title=Essentials of Psychological Testing|date=2004|publisher=John Wiley & Sons|isbn=978-0-471-41978-5|page=103|quote=A puzzling longitudinal trend in the opposite direction, known as the 'Flynn effect,' has been well documented in successive revisions of major intelligence tests (like the S-B and the Wechsler scales) that invariably involve the administration of both the old and new versions to a segment of the newer standardization sample, for comparative purposes. Data from revisions of various intelligence tests in the United States as well as in other countries—extensively analyzed by J.R. Flynn (1984, 1987)—show a pronounced, longterm upward trend in the level of performance required to obtain any given IQ score.|lay-url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0471419788.html|lay-date=10 October 2013}}</ref> Někteří autoři označují tento jev pod názvem "Lynn-Flynnův efekt".<ref>{{cite book|last1=Jones|first1=Garett|title=Hive Mind: How Your Nation s IQ Matters So Much More Than Your Own|date=2015|publisher=Stanford University Press|isbn=9780804785969|page=51|url=https://books.google.com/books?id=5n-iCgAAQBAJ&pg=PA51|access-date=18 March 2016}}</ref><ref>{{cite journal|last1=te Nijenhuis|journal=Personality and Individual Differences|hdl=10468/617|doi=10.1016/j.paid.2011.03.022|pages=147–151|issue=2|volume=53|date=July 2012|title=The Flynn effect in Korea: Large gains|first1=Jan|first4=Kun Ho|last4=Lee|first3=Raegan|last3=Murphy|first2=Sun Hee|last2=Cho|author-link1=Jan te Nijenhuis|hdl-access=free}}</ref><ref>{{cite journal|last1=Voracek|first1=Martin|title=Phlogiston, fluid intelligence, and the Lynn–Flynn effect|journal=Behavioral and Brain Sciences|date=5 April 2006|volume=29|issue=2|pages=142–143|doi=10.1017/s0140525x06389030}}</ref>


== Rasové a národnostní rozdíly v inteligenci ==
Aškenázští Židé mají průměrné IQ 107-115 v [[Spojené státy americké|USA]] a Británii, o něco nižší pak v [[Izrael]]i. Černoši v [[Spojené státy americké|USA]] mají vyšší IQ (až 85) než Afričané (67), což autor připisuje větší promísenosti Afroameričanů s bílou populací (uvádí se, že mají až 25% bílých genů) a lepším životním podmínkám oproti Africe (např. lepší výživa).
Na konci 70. let 20. století Lynn napsal, že průměrné IQ [[Japonci|Japonců]] je 106,6 a průměrné IQ [[Číňané|Číňanů]] žijících v [[Singapur|Singapuru]] je 110.<ref name="JT2">{{cite journal|last1=Thompson|first1=James|title=Richard Lynn's contributions to personality and intelligence|journal=Personality and Individual Differences|date=July 2012|volume=53|issue=2|pages=157–161|doi=10.1016/j.paid.2011.03.013}}</ref>


Lynnovy psychometrické studie byly citovány v knize The Bell Curve z roku 1994 a byly kritizovány v rámci polemiky kolem této knihy.<ref>Richard Lynn, reply by Charles Lane (2 February 1995) [http://www.nybooks.com/articles/archives/1995/feb/02/the-bell-curve-and-its-sources-2/ "‘The Bell Curve’ and Its Sources"]. ''[[The New York Review of Books]]''. Retrieved 10 January 2014.</ref> Ve svém článku "Skin color and intelligence in African Americans" (Barva pleti a inteligence u Afroameričanů), publikovaném v roce 2002 v časopise Population and Environment, dospěl Lynn k závěru, že světlost barvy [[Pokožka (živočichové)|pleti]] u Afroameričanů pozitivně koreluje s IQ, což podle něj vyplývá z vyššího podílu kavkazské příměsi.<ref>{{Cite journal|last=Lynn|first=Richard|date=2002-03-01|title=Skin Color and Intelligence in African Americans|journal=Population and Environment|language=en|volume=23|issue=4|pages=365–375|doi=10.1023/a:1014572602343|s2cid=145386366|issn=0199-0039}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.rlynn.co.uk/pages/publications.asp|title=Publications|publisher=Rlynn.co.uk|access-date=21 August 2010}}</ref> Lynn však nekontroloval faktory prostředí v dětství, které souvisejí s inteligencí, a jeho výzkum byl kritizován v následném článku, který v časopise publikoval Mark E. Hill. Článek dospěl k závěru, že "...[Lynnova] bivariační asociace zmizí, jakmile se vezmou v úvahu faktory prostředí v dětství".<ref>{{cite journal|doi=10.1023/A:1020704322510|title=Skin Color and Intelligence in African Americans: A Reanalysis of Lynn's Data|volume=24|issue=2|journal=Population and Environment|pages=209–214|year=2002|last1=Hill|first1=Mark E.|s2cid=141143755}}</ref> Ve své odpovědi Hillovi Lynn napsal, že "závěr, že existuje skutečná souvislost mezi barvou pleti a IQ, je v souladu s hypotézou, že za rozdíly v inteligenci mezi černochy a bělochy jsou částečně zodpovědné genetické faktory... důkaz, že existuje statisticky významná korelace, potvrzuje genetickou hypotézu".<ref>{{Cite journal|last=Lynn|first=Richard|date=2002-11-01|title=Skin Color and Intelligence in African Americans: A Reply to Hill|journal=Population and Environment|language=en|volume=24|issue=2|pages=215–218|doi=10.1023/a:1020756306580|s2cid=65100365|issn=0199-0039}}</ref> Marcus Feldman toto prohlášení označil za "nesmyslné".<ref>{{Cite journal|last=Feldman|first=Marcus|date=2014-12-11|title=Echoes of the Past: Hereditarianism and A Troublesome Inheritance|journal=PLOS Genetics|language=en|volume=10|issue=12|pages=e1004817|doi=10.1371/journal.pgen.1004817|pmid=25502763|pmc=4263368|issn=1553-7404}}</ref>
Tvrdí, že zmíněné studie mají vysokou ''spolehlivost'' v tom smyslu, že rozdílné studie vykazují podobné výsledky, a vysokou [[validita (výzkum)|validitu]] v tom, že silně korelují s výsledky mezinárodních studií výkonů v matematice a vědě a také s ekonomickým rozvojem jednotlivých národů.


Lynnovy práce o národních rozdílech v IQ byly odmítnuty hlavním proudem akademických médií. Od roku 2012 významná nakladatelství jeho práci nepublikovala ani nerecenzovala.<ref name="JT3">{{cite journal|last1=Thompson|first1=James|title=Richard Lynn's contributions to personality and intelligence|journal=Personality and Individual Differences|date=July 2012|volume=53|issue=2|pages=157–161|doi=10.1016/j.paid.2011.03.013}}</ref> Podle Jamese Thompsona, který píše pro časopis Personality and Individual Differences, "navzdory všem pokusům ignorovat jeho zjištění, Lynn svým vytrvalým shromažďováním dat významně přispěl k pochopení lidských rozdílů."<ref name="JT4">{{cite journal|last1=Thompson|first1=James|title=Richard Lynn's contributions to personality and intelligence|journal=Personality and Individual Differences|date=July 2012|volume=53|issue=2|pages=157–161|doi=10.1016/j.paid.2011.03.013}}</ref> Earl B. Hunt shrnuje Lynnův výzkum v této oblasti spolu s výzkumem Tatu Vanhanena a píše, že je "velmi kritický k jejich empirické práci a ještě kritičtější k jejich interpretacím", ale že "si zaslouží uznání za nastolení důležitých otázek způsobem, který vedl k zajímavým a důležitým zjištěním".<ref>Hunt, Earl.&nbsp;''Human intelligence''. Cambridge University Press, 2010, p. 436.</ref>
{{viz též|IQ and Global Inequality}}


Lynn navrhl "teorii chladných zim" evoluce lidské inteligence, která předpokládá, že inteligence se vyvinula ve větší míře jako evoluční [[adaptace]] na chladnější prostředí.<ref>{{Cite journal|last=Kanazawa|first=Satoshi|date=2012-07-01|title=The evolution of general intelligence|journal=Personality and Individual Differences|language=en|volume=53|issue=2|pages=90–93|doi=10.1016/j.paid.2011.05.015|issn=0191-8869}}</ref> Podle této teorie vytváří chladné prostředí selekční tlak na vyšší inteligenci, protože klade kognitivní nároky, které se v teplejším prostředí nevyskytují, například nutnost hledat způsoby, jak se udržet v teple, a shromažďovat zásoby potravin na [[Zima|zimu]].<ref>Rindermann, H. ''Cognitive Capitalism: Human Capital and the Wellbeing of Nations.'' Cambridge University Press, 2018, pp. 299-303.</ref> James Flynn tuto teorii kritizoval, protože neodpovídá globálnímu rozložení skóre IQ. Pokud by tato teorie byla správná, obyvatelé Singapuru, kteří pocházejí především z jižní čínské provincie Guangdong, by měli nižší průměrné IQ než obyvatelé pevninské Číny, zatímco ve skutečnosti je tomu naopak.<ref>Flynn, James R.&nbsp;''Are we getting smarter?: Rising IQ in the twenty-first century''. Cambridge University Press, 2012, pp. 33-35.</ref> Psycholog Scott A. McGreal ji v časopise Psychology Today označil za pouhý příběh a uvedl, že tato teorie nezohledňuje problémy specifické pro teplejší prostředí a také nevysvětluje, proč se podobná inteligence nevyvinula i u hominidů, kteří se po miliony let vyvíjeli v chladnějším prostředí (např. [[Neandertálec|neandrtálci]] a [[Homo erectus]]).<ref>{{cite web|last1=McGreal|first1=Scott A.|title=Cold Winters and the Evolution of Intelligence|url=https://www.psychologytoday.com/us/blog/unique-everybody-else/201211/cold-winters-and-the-evolution-intelligence|website=Psychology Today|access-date=30 June 2019|date=1 November 2012}}</ref>
V roce 2006 pokračoval ve spolupráci s Dr. [[Tatu Vanhanen]]em; společně napsali knihu ''[[IQ and Global Inequality]]'' (IQ a globální nerovnost), což je pokračování jejich ''IQ and the Wealth of Nations'' a zahrnuje rozšíření argumentu, že rozdíly v ekonomickém vývoji jednotlivých států jsou z větší části způsobeny rozdíly v inteligenci národů (vypočítané na základě výzkumů a IQ testů v jednotlivých zemích); kniha obsahuje také odpověď na kritiku předchozí knihy.


V knize IQ and the Wealth of Nations (2002) Lynn a Vanhanen tvrdí, že rozdíly v [[Hrubý domácí produkt|hrubém domácím produktu]] (HDP) na obyvatele jsou částečně způsobeny rozdíly v IQ, což znamená, že některé národy jsou bohatší částečně proto, že jejich občané jsou inteligentnější.<ref name="Nechyba2">{{citation|first=Thomas J.|last=Nechyba|title=Review of IQ and the Wealth of Nations|journal=Economic Literature|date=March 2004|volume=42|issue=1|pages=220–221}}</ref><ref name="Richardson2">{{citation|title=Review of IQ and the Wealth of Nations|last=Richardson|first=K.|year=2004|journal=Heredity|volume=92|issue=4|page=359|doi=10.1038/sj.hdy.6800418|doi-access=free}}</ref> K. Richardson v časopise Heredity napsal, že "souvislost mezi IQ a národním bohatstvím není nijak překvapivá, i když její příčinný směr je opačný, než předpokládá L&V. Ale 'důkazy' předložené v této knize bych nebral jako argumenty ani na jednu stranu".<ref name="Richardson3">{{citation|title=Review of IQ and the Wealth of Nations|last=Richardson|first=K.|year=2004|journal=Heredity|volume=92|issue=4|page=359|doi=10.1038/sj.hdy.6800418|doi-access=free}}</ref> Další ekonomové, kteří knihu recenzovali, rovněž poukázali na četné nedostatky celé studie, od nespolehlivých statistik IQ pro 81 ze 185 zemí použitých v analýze až po nejisté odhady národního IQ ve zbývajících 101 zemích ve vzorku, které neměly zveřejněné údaje o IQ.<ref>{{citation|title=Review of IQ and the Wealth of Nations|first=Astrid Oline|last=Ervik|journal=The Economic Journal|volume=113|issue=488|date=June 2003|page=F406–F408|doi=10.1111/1468-0297.13916}}</ref><ref name="Palairet2">{{citation|last=Palairet|first=M.&nbsp;R.|year=2004|title=Reviews the book "IQ and economic development"|journal=Heredity|volume=92|issue=4|page=361|doi=10.1038/sj.hdy.6800427|doi-access=free}}</ref> K tomu přistupují velmi nespolehlivé odhady HDP pro současné rozvojové země a ještě nespolehlivější historické údaje o odhadu HDP a národního IQ z počátku 19. století, tedy z doby, kdy oba pojmy ještě neexistovaly.<ref name="Richardson4">{{citation|title=Review of IQ and the Wealth of Nations|last=Richardson|first=K.|year=2004|journal=Heredity|volume=92|issue=4|page=359|doi=10.1038/sj.hdy.6800418|doi-access=free}}</ref><ref name="Richardson5">{{citation|title=Review of IQ and the Wealth of Nations|last=Richardson|first=K.|year=2004|journal=Heredity|volume=92|issue=4|page=359|doi=10.1038/sj.hdy.6800418|doi-access=free}}</ref><ref name="Palairet3">{{citation|last=Palairet|first=M.&nbsp;R.|year=2004|title=Reviews the book "IQ and economic development"|journal=Heredity|volume=92|issue=4|page=361|doi=10.1038/sj.hdy.6800427|doi-access=free}}</ref> Dokonce i údaje o 81 zemích, kde byly k dispozici přímé důkazy o skóre IQ, byly velmi problematické. Například soubory dat obsahující výsledky IQ [[Surinam|Surinamců]], [[Obyvatelstvo Etiopie|Etiopanů]] a [[Mexičané|Mexičanů]] byly založeny na nereprezentativních vzorcích dětí, které emigrovaly ze země svého narození do [[Nizozemsko|Nizozemska]], [[Izrael|Izraele]] a [[Argentina|Argentiny]].<ref name="Hunt, E. 2008 pp. 1-94">{{cite journal|last1=Hunt|first1=E|last2=Wittmann|first2=W.|year=2008|title=National intelligence and national prosperity|journal=Intelligence|volume=36|issue=1|pages=1–9|doi=10.1016/j.intell.2006.11.002}}</ref> Ekonom Thomas Nechyba v recenzi knihy pro Journal of Economic Literature napsal: "Takové rozsáhlé závěry založené na relativně slabých statistických důkazech a pochybných domněnkách se zdají být přinejmenším zavádějící a docela nebezpečné, pokud jsou brány vážně. Proto je těžké najít v této knize něco, co by se dalo doporučit."<ref name="Nechyba3">{{citation|first=Thomas J.|last=Nechyba|title=Review of IQ and the Wealth of Nations|journal=Economic Literature|date=March 2004|volume=42|issue=1|pages=220–221}}</ref>
Jeho poslední vydanou knihou (2008) se stala ''The Global Bell Curve: Race, IQ, and Inequality Worldwide'' (Globální zvonová křivka: Rasa, IQ a nerovnost ve světě). V této knize dokumentuje, že ten samý typ rasové hierarchie, který zdokumentovali Herrnstein a Murray ve své známé knize ''The Bell Curve'', existuje celosvětově. Autor zde také tvrdí, že hodnoty IQ různých ras a etnik jsou stejné, ať už jejich příslušníci žijí kdekoli - nezáleží na tom, jestli tvoří většinu nebo menšinu, takže rozdíly v IQ a tím pádem i v socioekonomickém statusu nelze připisovat diskriminaci.


Lynnova publikace Race Differences in Intelligence z roku 2006 je nejrozsáhlejším přehledem globálních údajů o kognitivních schopnostech.<ref>{{citation|title=Race Differences in Intelligence|year=2006|publisher=Washington Summit Books|isbn=978-1-59368-020-6}}</ref> Kniha uspořádává údaje podle deseti skupin obyvatelstva a (ve vydání z roku 2015) zahrnuje více než 500 publikovaných článků.<ref>{{Cite journal|last=Chin|first=Kristi A.|title=Book Review|journal=Personality and Individual Differences|volume=109|doi=10.1016/j.paid.2017.01.028|year=2017|page=237}}</ref>
== Kritika a ocenění ==
{{vlastní výzkum}}
Jeho výzkum je kontroverzní a silně [[politická korektnost|politicky nekorektní]], podobně jako většina prací zabývajících vztahem mezi rasou a inteligencí. Je citován v knize ''The Bell Curve''. Byl také jedním z vědců, kteří se v roce 1994 podepsali pod veřejné prohlášení nazvané ''Mainstream Science on Intelligence'', uveřejněné na stránkách novin [[The Wall Street Journal|Wall Street Journal]]. Toto prohlášení vzniklo jako odpověď na (podle autorů) nepravdivé a zavádějící informace prezentované v médiích ohledně vztahu dědičnosti, rasy a inteligence v souvislosti s vydáním ''The Bell Curve''.


Lynnova metaanalýza uvádí průměrné IQ [[Východní Asie|Východoasijců]] (105), [[Evropané|Evropanů]] (99), [[Inuité|Inuitů]] (91), [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodních Asiatů]] a [[Indiáni|původních obyvatel Ameriky]] (87), [[Tichomoří|obyvatel tichomořských ostrovů]] (85), [[Střední východ|obyvatel Středního východu]] (včetně Jihoasijců a Severoafričanů) (84), [[Východní Afrika|východních]] a [[Západní Afrika|západních Afričanů]] (67), [[Austrálci|australských domorodců]] (62) a [[Křováci|Křováků]] a [[Pygmejové|Pygmejů]] (54).<ref>Herrnstein and Murray 1994; Lynn 1991a; Lynn 2006</ref><ref name="Rushton-review2">{{cite journal|author=Rushton, J. P.|year=2006|title=Lynn Richard, Race Differences in Intelligence: An Evolutionary Analysis, Washington Summit Books, Augusta, Georgia (2005), 318 pp., US$34.95, ISBN 1-59368-020-1|journal=Personality and Individual Differences|volume=40|issue=4|pages=853–855|doi=10.1016/j.paid.2005.10.004}}</ref><ref name="main2">Lynn, R. and Vanhanen, T. (2002). IQ and the wealth of nations. Westport, Connecticut: Praeger. {{ISBN|0-275-97510-X}}.</ref>
Je členem edičních rad akademických [[časopis]]ů ''Personality and Individual Differences a Mankind Quarterly. Manking Quarterly je žurnálem, který je mimo jiné nazýván "časopisem bílé nadřazenosti"''<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Saini
| jméno = Angela
| titul = Why race science is on the rise again
| periodikum = The Guardian
| datum vydání = 2019-05-18
| issn = 0261-3077
| jazyk = en-GB
| url = https://www.theguardian.com/books/2019/may/18/race-science-on-the-rise-angela-saini
| datum přístupu = 2020-02-12
}}</ref>''. Byl také členem ediční rady akademického časopisu Intelligence, v roce 2018 byl nicméně z ediční rady odvolnán.''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = It might be a pseudo science, but students take the threat of eugenics seriously
| periodikum = www.newstatesman.com
| url = https://www.newstatesman.com/politics/education/2018/02/it-might-be-pseudo-science-students-take-threat-eugenics-seriously
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-02-12
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Intelligence - Editorial Board
| url = https://www.journals.elsevier.com/intelligence/editorial-board
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2020-02-12
}}</ref><ref name=":0" />


Lynn již dříve tvrdil, že výživa je nejlépe podloženým environmentálním vysvětlením variability v dolním pásmu, a byla předložena řada dalších environmentálních vysvětlení.<ref>In ''RDiI'' Lynn surveys NGO reports of four different signs of severe malnutrition – underweight, anemia, wasting, and stunting – for five developing regions, ranking Latin America as suffering the least malnutrition, followed by the Middle-east, Asia/Pacific, Africa, and finally South Asia, suffering the worst malnutrition of any region (ch. 14).</ref> Ve své knize The Chosen People (Vyvolený národ) z roku 2011 nabízí Lynn převážně genetické vysvětlení inteligence [[Aškenázští Židé|aškenázských Židů]] (IQ se obecně odhaduje na 107-115).<ref>{{Cite book|last=Lynn|first=Richard|url=https://books.google.com/books?id=NeuRygAACAAJ|title=The Chosen People: A Study of Jewish Intelligence and Achievement|date=2011|publisher=Washington Summit Publishers|isbn=978-1-59368-036-7|language=en}}</ref>
[[Spojené státy americké|Americký]] psycholog [[Židé|židovského]] původu [[Leon Kamin]] viní v recenzi knihy ''The Bell Curve'' Lynna z přehlížení vědecké objektivity, zkreslování dat a [[rasismus|rasismu]].<ref>http://www.mdcbowen.org/p2/rm/sciam1.htm <br />"Lynnovo zkreslení a překroucení dat představuje skutečně jedovatý rasismus, spojený se skandálním přehlížením vědecké objektivity. Lynn je mezi akademiky široce známý jako redaktor rasistického časopisu "Mankind Quarterly" a jako hlavní příjemce finanční podpory od naivistického, eugenicky orientovaného [[Pioneer Fund]]u."</ref> Kamin tvrdí, že Lynnovy studie kognitivních schopností citované [[Richard Herrnstein|Herrnsteinem]] a [[Charles Murray|Murrayem]] v ''The Bell Curve'' vykazují silnou kulturní předpojatost (tzv. [[cultural bias]]). Kamin také vytýká Lynnovi, že si "vymýšlí" hodnoty IQ z výsledků testů, které nemají žádnou souvztažnost s IQ. Dále také tvrdí, že Lynn selektivně vyřadil studii, která nenašla žádný rozdíl mezi výkonem černochů a bělochů v IQ testech a ignoroval výsledky studie, kde černoši měli dokonce vyšší výsledky než běloši. Kamin je nicméně zastáncem extrémního názoru, že dědičnost IQ je nulová, a lidé se tedy rodí jako [[tabula rasa]].<ref>Mackintosh, N. (1998). IQ and Human Intelligence. Oxford: University Press. pp.78-79.</ref>


=== Vnitrostátní rozdíly v inteligenci ===
Naopak [[W. D. Hamilton]], který je [[Richard Dawkins|R. Dawkinsem]] považován za jednoho z největších evolučních teoretiků dvacátého století<ref>http://www.edge.org/3rd_culture/hamilton/hamilton_index.html</ref>, napsal v roce 2000 v recenzi Lynnovy knihy ''Dysgenics'', že to je "statečná a plodná kniha" a také, že Lynn je "statečný, má hroší kůži a nebojí se plavat proti populárnímu nerealistickému proudu". Hamilton také píše, že Lynn "skvěle pracuje s fakty".<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1046/j.1469-1809.2000.6440363.x |datum přístupu=2009-12-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181215171819/http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1046/j.1469-1809.2000.6440363.x |datum archivace=2018-12-15 |nedostupné=ano }}</ref>
V článku o IQ v [[Mexiko|Mexiku]] publikovaném v roce 2005 Lynn uvádí, že [[Mexičané]] evropského původu mají IQ 98, mexičtí [[Mestic|mestici]] mají IQ 94 a původní obyvatelé Mexika mají IQ 83. Nižší než očekávané IQ indiánů vysvětluje jejich špatnou výživou a dalšími sociálními faktory.<ref>{{Cite journal|last1=Lynn|first1=Richard|last2=Backhoff|first2=Eduardo|last3=Contreras|first3=L. A.|date=January 2005|title=Ethnic and Racial Differences on the Standard Progressive Matrices in Mexico|journal=Journal of Biosocial Science|volume=37|issue=1|pages=107–113|doi=10.1017/S0021932003006497|pmid=15688574|issn=1469-7599}}</ref>


V článku o IQ v Itálii z roku 2010 Lynn tvrdí, že IQ je nejvyšší na severu (103 ve [[Furlánsko-Julské Benátsko|Friuli-Venezia Giulia]]) a nejnižší na jihu (89 na [[Sicílie|Sicílii]]) a souvisí s průměrnými [[Příjem (ekonomie)|příjmy]], [[Postava|postavou]], [[Dětská úmrtnost|dětskou úmrtností]], [[Gramotnost|gramotností]] a [[Vzdělání|vzděláním]].<ref>{{cite journal|last1=Lynn|first1=R.|year=2010|title=In Italy, north–south differences in IQ predict differences in income, education, infant mortality, stature, and literacy|doi=10.1016/j.intell.2009.07.004|journal=Intelligence|volume=38|issue=1|pages=93–100}}</ref> Kritizován byl mimo jiné nedostatek skutečných údajů z IQ testů (Lynn použil údaje o skóre PISA) a z toho plynoucí Lynnovy závěry.<ref>{{cite journal|title=The mean Southern Italian children IQ is not particularly low: A reply to R. Lynn (2010), Intelligence|first2=Carmen|first5=Patrizio|last5=Tressoldi|first4=Angela|last4=Martini|first3=David|last3=Giofrè|last2=Belacchi|doi=10.1016/j.intell.2010.06.003|first1=Cesare|last1=Cornoldi|year=2010|pages=462–470|journal=Intelligence|issue=5|volume=38|url=http://researchonline.ljmu.ac.uk/id/eprint/2750/1/Cornoldi%2C%20C.%2C%20Belacchi%2C%20C.%2C%20Giofr%C3%A8%2C%20D.%2C%20Martini%2C%20A.%2C%20%26%20Tressoldi%2C%20P.%20%282010%29.%20The%20mean%20Southern%20Italian%20children%20IQ%20is%20not%20particularly%20low%20A%20reply%20to%20R.%20Lynn%20%282010%29.%20In.pdf}}</ref><ref>{{Cite journal|last1=Felice|first1=Emanuele|last2=Giugliano|first2=Ferdinando|title=Myth and reality: A response to Lynn on the determinants of Italy's North–South imbalances☆|journal=Intelligence|volume=39|issue=1|pages=1–6|doi=10.1016/j.intell.2010.09.004|year=2011}}</ref>
Jeho práce na téma rasových rozdílů v kognitivních schopnostech v současném světě, zvláště výzkumy, byly jeho oponenty kritizovány kvůli nedostatkům v měření, zkreslení a závěrům vyvozeným z výsledků testů nízkého počtu testovaných osob.{{Doplňte zdroj}}


Jiné rozsáhlé průzkumy v [[Itálie|Itálii]] zjistily mnohem menší rozdíly v dosaženém vzdělání.<ref>{{cite journal|title=The case against Lynn's doctrine that population IQ determines levels of socio-economic development and public health status, Robinson et al. (2011)|journal=Journal of Public Mental Health|volume=10|issue=3|pages=178–189|doi=10.1108/17465721111175056|year=2011|last1=Robinson|first1=David|last2=Saggino|first2=Aristide|last3=Tommasi|first3=Marco}}</ref><ref>{{cite journal|title=Problems in deriving Italian regional differences in intelligence from 2009 PISA data, Cornoldi et al. (2013)|doi=10.1016/j.intell.2012.10.004|volume=41|journal=Intelligence|pages=25–33|year=2013|last1=Cornoldi|first1=Cesare|url=http://researchonline.ljmu.ac.uk/2744/1/Cornoldi%2C%20C.%2C%20Giofr%C3%A8%2C%20D.%2C%20%26%20Martini%2C%20A.%20%282013%29.%20Problems%20in%20deriving%20Italian%20regional%20differences%20in%20intelligence%20from%202009%20PISA%20data.%20Intelligence%2C%2041%2C%2025%E2%80%933.pdf}}</ref> Několik následných studií založených na přímém hodnocení IQ navíc nezaznamenalo významné rozdíly mezi italskými regiony. Naopak výsledky z jižní poloviny země (103) jsou někdy vyšší než výsledky ze severních středních oblastí (100-101).<ref>{{cite journal|title=Differences in achievement not in intelligence in the north and south of Italy: Comments on Lynn (2010a, 2010b), D'Amico et al. (2012)|doi=10.1016/j.lindif.2011.11.011|volume=22|journal=Learning and Individual Differences|pages=128–132|year=2012|last1=D'Amico|first1=Antonella}}</ref><ref>{{cite journal|last1=Pace, F.|first1=Sprini, G.|title=A proposito della "fairness" del Culture Fair di Cattell|journal=Bollettino di Psicologia Applicata|date=1998|volume=227|pages=77–85}}</ref>
Např. některé údaje o IQ v jeho knize ''IQ and the Wealth of Nations'' nebyly získány od obyvatelů daných zemí. Údaje o [[Surinam]]u byly založeny na údajích z testů Surinamců, kteří emigrovali do [[Nizozemsko|Nizozemska]]. Podobně údaje o IQ [[Etiopie]] byly založeny na údajích o IQ Etiopanů, kteří emigrovali do [[Izrael]]e a nejednalo se tedy o reprezentativní vzorek etiopské populace. Dělo se tak z důvodu absence jiných údajů o IQ z těchto zemí. Navíc pokud předpokládáme, že prostředí má alespoň částečný vliv na lidské IQ, můžeme si odvodit, že emigranti budou mít o něco vyšší IQ, než má populace v zemích jejich původu. Děje se tak z toho důvodu, že v hostitelských zemích mají lepší životní podmínky a dostává se jim lepšího vzdělání a výživy.


Lynn podobně tvrdí, že [[Španělé]] z jihu mají nižší IQ než Španělé ze severu, a domnívá se, že je to způsobeno blízkovýchodními a severoafrickými geny na jihu.<ref>Lynn, Richard (Spring/Summer 2012) [https://www.gwern.net/docs/iq/2012-lynn.pdf "North-South Differences in Spain in IQ, Educational Attainment, per capita Income, Literacy, Life Expectancy and Employment"]. ''[[Mankind Quarterly]]'', v.&nbsp;LII, n.&nbsp;3&4, pp.&nbsp;265–292.</ref>
V knize byly provedeny korekce pro tzv. [[Flynnův efekt]], což je efekt postupného zvyšování průměrného IQ (národů, populací) v čase. U hodnot IQ byl tedy vzat v úvahu i rok vzniku IQ studie a podle toho se k dané hodnotě IQ a přičetla se k ní určitá hodnota IQ navíc; čím byla studie starší, tím byla hodnota přičteného IQ vyšší.
Korekce však byly provedeny bez ohledu na úroveň kulturního či ekonomického rozvoje zkoumaných zemí. Zatímco v rozvinutých zemích není v současnosti Flynnův efekt tak markantní, v rozvojových zemích je výraznější díky postupnému zlepšování životních podmínek a výživy, jak ukázala studie v [[Keňa|Keni]] (Daley, Whaley, Sigman, Espinosa, & Neumann, 2003).<ref name="Hunt, E. 2008 pp. 1-9">Hunt, E. & Wittmann, W. (2008). National intelligence and prosperity. ''Intelligence''. Vol. 36, 1, January-February pp. 1-9. </ref>


V roce 2015 publikovali v časopise Intelligence článek o regionálních rozdílech v IQ v [[Turecko|Turecku]]. Lynn, Saker a Cheng analyzovali výsledky PISA v regionech NUTS-1 v zemi a vypočítali průměrné skóre IQ v těchto provinciích, přičemž tvrdili, že mezi těmito dvěma ukazateli existuje vysoká korelace (r = .91). Tým vzal za základ průměrné skóre PISA ve Velké Británii, které představuje IQ 100. Z dokumentu vyplynulo, že regiony NUTS s nejvyšším průměrným IQ jsou Západní Marmara (97,7), Východní Marmara (97,4) a Střední Anatolie (97,3), zatímco regiony s nejnižším skóre tvoří Střední Východní Anatolie (87,3) a Jihovýchodní Anatolie (86,3). V článku bylo navrženo několik teorií vysvětlujících regionální rozdíly v IQ, například historická migrace do bohatších západních pobřežních oblastí, která měla eugenický vliv na inteligenci, nebo hospodářský růst, který byl brzděn hornatým terénem na východě, což způsobilo negativní vliv na IQ. Článek porovnával výsledky studie s výsledky v Itálii a USA a uváděl hrubé regionální rozdíly.<ref>{{Cite journal|last=Lynn|first=Richard|last2=Sakar|first2=Caner|last3=Cheng|first3=Helen|date=May 2015|title=Regional differences in intelligence, income and other socio-economic variables in Turkey|url=https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0160289615000446|journal=Intelligence|language=en|volume=50|pages=144–149|doi=10.1016/j.intell.2015.03.006}}</ref>
[[J. Philippe Rushton]] ve své recenzi knihy ''IQ and Global Inequality'' napsal, že [[Adam Smith]] dokázal, že svobodný trh podporuje ekonomický rozvoj a Lynn a [[Tatu Vanhanen|Vanhanen]] dokázali, že rozdíly v IQ národů do značné míry vysvětlují rozdíly mezi národy a státy ve velké řadě hospodářských a sociálních jevů. Rushton uvádí, že své nové knize Lynn a Vanhanen přesvědčivě vyvrátili tvrzení jejich kritiků, kteří prohlašovali, že jimi uváděná národní IQ postrádají spolehlivost a platnost. Naopak řada Lynnem a Vanhanenem uváděných údajů se dalšími výzkumy potvrdila.<ref>Rushton, J. P.: ''[http://www.rlynn.co.uk/pages/Richard-Lynn-and-Tatu-Vanhanen-IQ-and-Globa-Inequality.asp Richard Lynn and Tatu Vanhanen IQ and Global Inequality. (2006)] {{Wayback|url=http://www.rlynn.co.uk/pages/Richard-Lynn-and-Tatu-Vanhanen-IQ-and-Globa-Inequality.asp |date=20100210174329 }}''. Personality and Individual Differences, 2006, 41, 983-5</ref>


=== ''The Global Bell Curve'' ===
== Bibliografie ==
'''''The Global Bell Curve: Race, IQ and Inequality Worldwide''''' je kniha, kterou napsal Lynn a která původně vyšla v roce 2008 v nakladatelství Washington Summit Publishers (WSP). Cílem knihy je zjistit, zda rasové a socioekonomické rozdíly v průměrném IQ ve Spojených státech, jak původně tvrdila kniha The Bell Curve z roku 1994, existují i v jiných zemích. Lynn ve své knize tvrdí, že takové rozdíly existují kromě Spojených států i v jiných zemích. Příznivě ji recenzovali vědci J. Philippe Rushton, Donald Templer a Gerhard Meisenberg.<ref>{{Cite book|last=Philippe Rushton|first=J.|date=July 2008|title=The Global Bell Curve: Race, IQ and Inequality Worldwide, R. Lynn. Washington Summit Publishers, Augusta, GA (2008). 378 pp., US $18.95 (PB)|isbn=978-1-59368-028-2|journal=[[Personality and Individual Differences]]|volume=45|issue=1|pages=113–114|doi=10.1016/j.paid.2008.03.008}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Templer|jméno=Donald|datum vydání=Fall 2008|titul=The Truly Disadvantaged|url=https://www.toqonline.com/archives/v8n3/TOQv8n3Templer.pdf|strany=125–127|periodikum=[[The Occidental Quarterly]]}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Meisenberg|first=Gerhard|date=Winter 2008|title=The Global Bell Curve|journal=[[The Journal of Social, Political, and Economic Studies]]|volume=33|pages=513–516}}</ref>
* Lynn, R. (1982). ''IQ in Japan and the United States shows a growing disparity''. Nature, 297, 222-3.

* Lynn, R. (1990). ''The role of nutrition in secular increases of intelligence. ''Personality and Individual Differences'', 11, 273-285
Méně příznivou recenzi na knihu napsala Wendy Johnsonová z [[Edinburská univerzita|Edinburské univerzity]]. V časopise Intelligence, jehož je Lynn členem redakční rady,<ref>{{Cite news|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2018/jan/22/eugenics-racism-mainstream-science|title=Racism is creeping back into mainstream science – we have to stop it|last=Saini|first=Angela|date=2018-01-22|work=[[The Guardian]]|access-date=2018-12-17|issn=0261-3077}}</ref> Johnsonová uvedla, že "...navzdory mnoha možným statistickým a psychometrickým pochybnostem jsou údaje, které Lynn v této knize předkládá, v zásadě správné. Navzdory Lynnovým protestům tyto údaje zároveň nijak nebo jen velmi málo odpovídají na otázku, proč tomu tak je a zda je tato situace nevyhnutelná nebo trvalá. Stejně jako ostatní teoretici, které kritizuje, i Lynn [[Korelace neimplikuje kauzalitu|zaměňuje korelaci za kauzalitu]]."<ref>{{Cite book|last=Johnson|first=Wendy|date=January–February 2009|title=The global bell curve: Race, IQ, and inequality worldwide, Richard Lynn, Washington Summit Publishers, Augusta, GA, pp. xviii, 298 pp.|isbn=978-1-59368-028-2|journal=Intelligence|volume=37|issue=1|pages=119–120|doi=10.1016/j.intell.2008.08.001}}</ref>
* Lynn, R. (1996). ''Dysgenics: Genetic Deterioration in Modern Populations''. Westport: Praeger Publishers.

* Lynn, R. (1998). ''The Decline of Genotypic Intelligence''. In: U.Neisser (Hg.) ''The rising curve''. Washington, D.C. American Psychological Association, 335-364
== Rozdíly v inteligenci mezi pohlavími ==
* Lynn, R. (2001). ''Eugenics: A Reassessment''. Praeger Publishers, {{ISBN|0-275-95822-1}}
Lynnův výzkum korelující velikost mozku a reakční dobu s naměřenou inteligencí ho přivedl k problému, že muži a ženy mají v poměru ke svému tělu různě velké mozky.<ref name="conversation4">{{cite journal|last1=Nyborg|first1=Helmuth|title=A conversation with Richard Lynn|journal=Personality and Individual Differences|date=July 2012|volume=53|issue=2|pages=79–84|doi=10.1016/j.paid.2011.02.033}}</ref> V roce 2004 provedli Lynn a Irwing metaanalýzu a uvedli, že od 15 let věku se na progresivních maticích objevuje rozdíl IQ zhruba 5 bodů.<ref>{{cite journal|last1=Lynn|first1=Richard|last2=Irwing|first2=Paul|title=Sex differences on the progressive matrices: A meta-analysis|journal=Intelligence|date=September 2004|volume=32|issue=5|pages=481–498|doi=10.1016/j.intell.2004.06.008}}</ref>
* Lynn, R. (2001). ''The Science of Human Diversity: A History of the Pioneer Fund''. University Press of America. {{ISBN|978-0-7618-2040-6}}

* Lynn, R., Vanhanen, T. (2002) ''IQ and the Wealth of Nations''. Praeger Publishers, {{ISBN|0-275-97510-X}}
V následujících letech však výzkumníci jako Timothy Keith, Johannes Rojahn a Alan S. Kaufman zjistili rozporuplné výsledky v rozdílech IQ mezi pohlavími, přičemž Keith dokonce zjistil latentní výhodu dospělých žen v obecných faktorech a Kaufman nezjistil žádný rozdíl v obecné inteligenci.<ref name=":22">{{Cite journal|title=Developmental gender differences on the Naglieri Nonverbal Ability Test in a nationally normed sample of 5–17 year olds|journal=Intelligence|date=2006-05-01|pages=253–260|volume=34|issue=3|doi=10.1016/j.intell.2005.09.004|first1=Johannes|last1=Rojahn|first2=Jack A.|last2=Naglieri}}</ref> Keith uvedl, že rozdíl v Lynnových zjištěních lze přičíst tomu, že k měření jejich metaanalýzy rozdílů mezi pohlavími nebyly použity latentní faktory. Rojahnova studie zjistila, že rozdíly mezi vývojem pohlaví jsou menší, než předpokládal Lynn, a ve skutečnosti jsou tak malé, že mají malý nebo žádný praktický význam.<ref name=":23">{{Cite journal|title=Developmental gender differences on the Naglieri Nonverbal Ability Test in a nationally normed sample of 5–17 year olds|journal=Intelligence|date=2006-05-01|pages=253–260|volume=34|issue=3|doi=10.1016/j.intell.2005.09.004|first1=Johannes|last1=Rojahn|first2=Jack A.|last2=Naglieri}}</ref>
* Lynn, R. (2003) ''The geography of intelligence''. In H. Nyborg (Hg.) ''The scientific study of general Intelligence''. Pergamon. {{ISBN|0-08-043793-1}}
[[Soubor:Dysgenics.jpg|vpravo|náhled|''Dysgenics'']]
* Lynn, R. (2006) ''Race Differences in Intelligence: An Evolutionary Analysis''. Washington: Washington Summit Publishers. {{ISBN|1-59368-021-X}}
V knize ''Dysgenics: Genetic Deterioration in Modern Populations'' Lynn přiblížil historii eugeniky od prvních prací Bénédicta Morela a [[Francis Galton|Francise Galtona]] přes vzestup eugeniky na počátku 20. století až po její následný úpadek.<ref name="Dysgenics 19962">Richard Lynn: ''Dysgenics: genetic deterioration in modern populations'' [[Westport, Connecticut|Westport]], Connecticut. : Praeger, 1996., {{ISBN|978-0-275-94917-4}}.</ref> Identifikoval tři hlavní obavy eugeniků, jako byl on sám: zhoršení zdraví, inteligence a svědomitosti. Lynn tvrdí, že přirozený výběr v předindustriálních společnostech upřednostňoval vlastnosti, jako je inteligence a charakter, ale v moderních společnostech už tomu tak není. Tvrdí, že díky rozvoji medicíny se selekce proti osobám se špatnými zdravotními geny uvolnila.
* Lynn, R., Vanhanen, T. (2006) ''IQ and Global Inequality''. Washington: Washington Summit Publishers. {{ISBN|1-59368-025-2}}

* Lynn, R. (2008). ''The Global Bell Curve: Race, IQ, and Inequality Worldwide''. Augusta, GA: Washington Summit Publishers. pp. 378 pp. {{ISBN|1-59368-028-7}}.
Lynn zkoumal sourozenecké studie a dospěl k závěru, že tendence dětí s vysokým počtem sourozenců být nejméně inteligentní je důkazem dysgenické plodnosti. Uvedl, že skutečně došlo k nárůstu fenotypové inteligence, který je však způsoben faktory prostředí a maskuje pokles genotypové inteligence.

Podle Lynna mají lidé s vyšším vzděláním méně dětí, zatímco děti s nižším IQ pocházejí z větších rodin, což považuje za důkaz, že inteligence a porodnost spolu negativně korelují.<ref>{{cite journal|last1=Ramsden|first1=E.|year=2007|title=A differential paradox: The controversy surrounding the Scottish mental surveys of intelligence and family size|journal=Journal of the History of the Behavioral Sciences|volume=43|issue=2|pages=109–134|doi=10.1002/jhbs.20219|pmid=17421031}}</ref> Lynn souhlasil s výrokem Lewise Termana z roku 1922, že "děti úspěšných a kultivovaných rodičů mají lepší testy než děti z mizerných a nevzdělaných rodin z toho prostého důvodu, že mají lepší dědičnost".<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=XaiF6MeXFmQC&pg=PA26|title=Eugenics: A Reassessment|last=Lynn|first=Richard|date=2001|publisher=Greenwood Publishing Group|isbn=9780275958220|pages=26|language=en}}</ref> Lynn tvrdil, že socioekonomický status pozitivně koreluje s ukazateli svědomitosti, jako je pracovní etika a morální hodnoty, a negativně s kriminalitou. Dále se zabývá genetickým základem rozdílů ve svědomitosti a Lynn dochází k závěru, že studie dvojčat poskytují důkazy o vysoké dědičnosti tohoto rysu. Méně svědomití lidé, například zločinci, mají více potomků.

V roce 2000 vyšla posmrtně recenze knihy Dysgenics od W. D. Hamiltona, profesora evoluční biologie Královské společnosti na Oxfordské univerzitě.<ref>{{Cite journal|first=W.&nbsp;D.|last=Hamilton|journal=Ann. Hum. Genet.|year=2000|volume=64|issue=4|pages=363–374|doi=10.1046/j.1469-1809.2000.6440363.x|title=A review of Dysgenics: Genetic Deterioration in Modern Populations|doi-access=free}}</ref> Hamilton napsal dlouhou recenzi, v níž uvedl, že Lynn "při probírání rozsáhlého souboru důkazů, které se stále shromažďují o dědičnosti vloh a rozdílech v plodnosti, v této knize ukazuje, že téměř všechny obavy prvních eugeniků byly opodstatněné, a to navzdory relativní nedostatečnosti jejich tehdejších důkazů".

Další recenzi na knihu Dysgenics napsal v roce 2002 Nicholas Mackintosh, emeritní profesor experimentální psychologie na univerzitě v Cambridge.<ref name=":42">{{Cite journal|first=N.&nbsp;J.|last=Mackintosh|journal=J. Biosoc. Sci.|year=2002|volume=34|issue=2|pages=283–284|title=Dysgenics: Genetic Deterioration in Modern Populations. By Richard Lynn. Pp. 237. (Praeger, 1996.) £48.95, 0-275-94917-6, hardback|doi=10.1017/S0021932002212833}}</ref> Mackintosh napsal, že "s bezohlednou neúctou k politické korektnosti tvrdí, že myšlenky eugeniků byly správné a že je ignorujeme na vlastní nebezpečí". Uznává sice, že kniha poskytuje cenný a přesný zdroj informací, ale kritizuje Lynna za to, že "plně neuznává negativní vztah mezi sociální třídou a vzděláním na jedné straně a dětskou úmrtností a průměrnou délkou života na straně druhé". Zpochybnil Lynnovu interpretaci údajů. Poukázal také na to, že podle Lynnova výkladu teorie přírodního výběru "pokud je pravda, že ti s nižším IQ a nižším vzděláním plodí více potomků, pak jsou zdatnější než ti s vyšším IQ a vyšším vzděláním". Podle Mackintoshe nejsou argumenty eugeniků založeny na "biologickém imperativu, ale spíše na určitém souboru hodnotových soudů".

V knize ''Eugenics: A Reassessment'' (2001)<ref name="Eugenics 20012">Richard Lynn (2001), [https://books.google.com/books?id=XaiF6MeXFmQC&lpg=PP1&pg=PR7#v=onepage&q=embryos&f=false "Eugenics: A reassessment"]. Praeger, [[Westport, Conn]], p.&nbsp;301. {{ISBN|978-0-275-95822-0}}.</ref> Lynn tvrdil, že selekce embryí jako forma standardní reprodukční terapie zvýší průměrnou inteligenci populace o 15 bodů IQ během jediné generace (s. 300). Pokud by páry vytvořily sto embryí, bylo by podle něj rozpětí potenciálního IQ přibližně 15 bodů nad a pod IQ rodičů. Lynn tvrdí, že tento nárůst by se mohl opakovat každou generaci a nakonec by se IQ populace ustálilo na teoretickém maximu kolem 200 bodů již po šesti nebo sedmi generacích.

== Pioneer Fund ==
Lynn v současné době působí ve správní radě Pioneer Fund a je také členem redakční rady časopisu Mankind Quarterly, který Pioneer Fund podporuje. Oba časopisy se staly předmětem kontroverzí, protože se zabývají rasou, inteligencí a eugenikou a byly obviněny z rasismu, např. Avnerem Falkem a Williamem Tuckerem.<ref name="Tucker4">{{citation|first=William H.|last=Tucker|url=https://books.google.com/books?id=C-jIEhfKPaYC&q=Richard+Lynn+Pioneer+Fund&pg=PA2|title=The funding of scientific racism: Wickliffe Draper and the Pioneer Fund|publisher=University of Illinois Press|year=2002|page=2|isbn=9780252027628}}</ref><ref>Avner Falk. "Anti-semitism: a history and psychoanalysis of contemporary hatred". Abc-Clio, 2008, p. 18.</ref><ref>Andrew Wroe. "The Republican party and immigration politics: from Proposition 187 to George W. Bush". University of Illinois Press, 2008, p. 81.</ref> Lynnův Ulsterský institut pro sociální výzkum obdržel v letech 1971 až 1996 od Pioneer Fund granty ve výši 609 000 dolarů.<ref>{{cite web|url=http://www.ferris.edu/ISAR/Institut/pioneer/pfspread/pfp6.htm|title=ISAR|publisher=Ferris.edu|access-date=21 August 2010}}</ref>

Lynnova kniha ''The Science of Human Diversity: A History of the Pioneer Fund'' z roku 2001<ref>Rowman & Littlefield; {{ISBN|0-7618-2041-8}}.</ref> se věnuje historii a obhajobě tohoto fondu, v níž tvrdí, že za posledních 60 let byl "téměř jedinou neziskovou nadací, která poskytovala granty na studium a výzkum individuálních a skupinových rozdílů a dědičného základu lidské povahy...". Během těchto 60 let pomohl výzkum financovaný Pioneer Fundem změnit tvář společenských věd."

== Reakce ==
Lynnova přehledová práce o globálních rasových rozdílech v kognitivních schopnostech byla citována pro zkreslení výzkumu jiných vědců a byla kritizována pro nesystematickou metodologii a zkreslení.

John P. Jackson Jr. z Coloradské univerzity v Boulderu zpochybnil Lynnovo tvrzení (v knize The Science of Human Diversity), že Pioneer Fund byl určen k financování objektivního vědeckého výzkumu. Jackson napsal, že "... ačkoli Pioneer Fund možná oficiálně nepodpořil žádný politický návrh, financoval skupinu, která je pozoruhodně jednotná ve svém odporu ke školské integraci, imigraci a pozitivním akcím".<ref>{{Cite journal|last=Jackson|first=John P.|date=June 2006|title=Argumentum Ad Hominem in the Science of Race|journal=Argumentation and Advocacy|language=en|volume=43|issue=1|pages=14–28|doi=10.1080/00028533.2006.11821659|s2cid=142449810|issn=1051-1431}}</ref>

David King, koordinátor skupiny Human Genetics Alert, která se zabývá ochranou spotřebitelů, řekl: "tvrzení Richarda Lynna, že některé lidské bytosti jsou ze své podstaty nadřazené ostatním, považujeme za odporné". Podobně Gavin Evans v Guardianu napsal, že Lynn je jedním z řady "plochozemců", kteří tvrdí, že "Afričané, černí Američané nebo chudí lidé" jsou méně inteligentní než lidé ze Západu. V souvislosti s Lynnovým tvrzením, že Afričané jsou méně inteligentní než lidé ze Západu, dále napsal: "Pozoruhodné na tom všem není ani tak to, že existují lidé, kteří mu věří - koneckonců stále existují lidé, kteří trvají na tom, že Země je placatá -, ale spíše to, že by ho jakákoli důvěryhodná instituce měla brát vážně."<ref>{{cite web|url=https://www.theguardian.com/world/2003/nov/14/race.highereducation|title=He'll be weighing brains next|work=The Guardian|date=14 November 2003|access-date=6 May 2017|author=Evans, Gavin}}</ref>

Údaj, který Lynn a Vanhanen použili pro nejnižší odhad IQ, Rovníkové Guinei, byl získán od skupiny dětí z domova pro vývojově postižené ve Španělsku.<ref>{{cite journal|last1=Wicherts|first1=J.&nbsp;M.|last2=Dolan|first2=C.&nbsp;V.|last3=van der Maas|first3=H.&nbsp;L. J.|year=2010|title=A systematic literature review of the average IQ of sub-Saharan Africans|journal=[[Intelligence (journal)|Intelligence]]|volume=38|issue=1|pages=1–20|doi=10.1016/j.intell.2009.05.002}}</ref> Korekce byly použity k úpravě rozdílů v kohortách IQ (Flynnův efekt) za předpokladu, že stejnou korekci lze použít v mezinárodním měřítku bez ohledu na kulturní nebo ekonomickou úroveň rozvoje dané země. Ačkoli se zdá, že existuje poměrně málo důkazů o vlivu kohorty na IQ v rozvojových zemích, jedna studie v Keni (Daley, Whaley, Sigman, Espinosa a Neumann, 2003) ukazuje podstatně větší vliv kohorty, než se uvádí u rozvinutých zemí.<ref name="Hunt, E. 2008 pp. 1-95">{{cite journal|last1=Hunt|first1=E|last2=Wittmann|first2=W.|year=2008|title=National intelligence and national prosperity|journal=Intelligence|volume=36|issue=1|pages=1–9|doi=10.1016/j.intell.2006.11.002}}</ref>

V kritické recenzi knihy The Bell Curve psycholog Leon Kamin Lynnovi vytkl, že "nerespektuje vědeckou objektivitu", "zkresluje údaje" a že je "rasistický".<ref name="Kamin12">{{Citace periodika|url=http://mysite.du.edu/~psherry/bellcrv.html|jméno=Leon|příjmení=Kamin|periodikum=[[Scientific American]]|datum vydání=February 1995|ročník=272|titul=The Bell Curve: Intelligence and Class Structure in American Life|quote=Lynn's distortions and misrepresentations of the data constitute a truly venomous racism, combined with scandalous disregard for scientific objectivity. Lynn is widely known among academics to be an associate editor of the racist journal "Mankind Quarterly" and a major recipient of financial support from the nativist, eugenically oriented Pioneer Fund.|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071022043901/http://mysite.du.edu/~psherry/bellcrv.html|archive-date=22 October 2007|df=dmy-all}}</ref> Kamin tvrdí, že studie kognitivních schopností Afričanů v Lynnově metaanalýze, kterou citují Richard Herrnstein a Charles Murray, vykazují silné kulturní zkreslení. Kamin Lynnovi také vytýká, že si vymýšlí hodnoty IQ z výsledků testů, které nemají žádnou souvislost s IQ.<ref name="Kamin22">{{Citace periodika|url=http://mysite.du.edu/~psherry/bellcrv.html|jméno=Leon|příjmení=Kamin|periodikum=Scientific American|datum vydání=February 1995|ročník=272|title=The Bell Curve: Intelligence and Class Structure in American Life|quote=In 1992 Owen reported on a sample of coloured students that had been added to the groups he had tested earlier. The footnote in "The Bell Curve" seems to credit this report as proving that South African colored students have an IQ "similar to that of American blacks", that is, about 85 (the actual reference does not appear in the book's bibliography). That statement does not correctly characterize Owen's work. The test used by Owen in 1992 was the "nonverbal" [[Raven's Progressive Matrices]], which is thought to be less culturally biased than other IQ tests. He was able to compare the performance of colored students with that of the whites, blacks and Indians in his 1989 study because the earlier set of pupils had taken the Progressive Matrices in addition to the Junior Aptitude Tests. The black pupils, recall, had poor knowledge of English, but Owen felt that the instructions for the Matrices "are so easy that they can be explained with gestures". Owen's 1992 paper again does not assign IQs to the pupils. Rather he gives the mean number of correct responses on the Progressive Matrices (out of a possible 60) for each group: 45 for whites, 42 for Indians, 37 for coloreds and 28 for blacks. The test's developer, John Raven, repeatedly insisted that results on the Progressive Matrices tests cannot be converted into IQs. Matrices scores, unlike IQs, are not symmetrical around their mean (no "bell curve" here). There is thus no meaningful way to convert an average of raw Matrices scores into an IQ, and no comparison with American black IQs is possible.|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071022043901/http://mysite.du.edu/~psherry/bellcrv.html|archive-date=22 October 2007|df=dmy-all}}</ref> Kamin také poznamenává, že Lynn vyloučil studii, která nezjistila žádný rozdíl ve výkonech bělochů a černochů, a ignoroval výsledky studie, která ukázala, že výsledky černochů jsou vyšší než výsledky bělochů.<ref name="Kamin32">{{Citace periodika|url=http://mysite.du.edu/~psherry/bellcrv.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20071022043901/http://mysite.du.edu/~psherry/bellcrv.html|archive-date=22 October 2007|jméno=Leon|příjmení=Kamin|periodikum=Scientific American|datum vydání=February 1995|ročník=272|titul=The Bell Curve: Intelligence and Class Structure in American Life|quote=Lynn chose to ignore the substance of Crawford-Nutt's paper, which reported that 228 black high school students in Soweto scored an average of 45 correct responses on the Matrices—HIGHER than the mean of 44 achieved by the same-age white sample on whom the test's norms had been established and well above the mean of Owen's coloured pupils.}}</ref>

Novinář Charles Lane kritizoval Lynnovu metodologii ve svém článku v The New York Review of Books "The Tainted Sources of The Bell Curve" (1994).<ref>{{cite journal|author=More by Charles Lane|url=http://www.nybooks.com/articles/archives/1994/dec/01/the-tainted-sources-of-the-bell-curve/|title=The Tainted Sources of 'The Bell Curve' &#124; The New York Review of Books|journal=The New York Review of Books|date=December 1994|access-date=21 August 2010}}</ref> Prezident Pioneer Fund Harry Weyher, Jr. zveřejnil odpověď, ve které obvinil recenzenta z chyb a zkreslení; Lane na ni rovněž reagoval vyvrácením.

V roce 2002 vznikl akademický spor poté, co Lynn prohlásil, že některé rasy jsou ze své podstaty [[Psychopatie|psychopatičtější]] než jiné, a jiní psychologové kritizovali jeho údaje a interpretace.<ref>{{cite journal|doi=10.1016/S0191-8869(02)00361-6|volume=35|issue=6|title=Psychopathic personality and racial/ethnic differences reconsidered: a reply to Lynn (2002)|year=2003|journal=Personality and Individual Differences|pages=1439–1462|last1=Skeem|first1=Jennifer L.}}</ref> Psycholog Leon Kamin uvedl, že "Lynnovo překrucování a zkreslování údajů představuje skutečně jedovatý rasismus spojený se skandálním ignorováním vědecké objektivity".<ref name=":53">{{Cite web|title=Richard Lynn|url=https://www.splcenter.org/fighting-hate/extremist-files/individual/richard-lynn|website=Southern Poverty Law Center|access-date=2016-02-07}}</ref>

V roce 2010, v den jeho 80. narozenin, vyšlo zvláštní číslo časopisu Personality and Individual Differences věnované jeho práci, které redigoval dánský psycholog Helmuth Nyborg a do kterého přispěli Nyborg, J. Philippe Rushton, Satoshi Kanazawa a několik dalších.<ref>"Evolution of race and sex differences in intelligence and personality: Tribute to Richard Lynn at eighty". Personality and Individual Differences. Volume 53, Issue 2, July 2012. Helmuth Nyborg (ed.).</ref>

V únoru 2018 vydala studentská unie Ulsterské univerzity návrh, v němž vyzvala univerzitu, aby Lynnovi odebrala titul emeritního profesora. V návrhu se uvádělo, že Lynnův titul by měl být odebrán, protože se dopustil výroků, které jsou "rasistické a sexistické povahy".<ref>{{Cite web|url=https://www.bbc.com/news/uk-northern-ireland-43043242|title=Calls to revoke 'sexist' professor's title|last=Meredith|first=Robbie|date=2018-02-14|website=BBC News|language=en-GB|access-date=2018-03-25}}</ref> Univerzita této žádosti vyhověla v dubnu 2018.<ref>{{Cite web|url=https://www.bbc.com/news/uk-northern-ireland-43768132|title=Status withdrawn from controversial academic|date=2018-04-14|website=BBC News|language=en-GB|access-date=2018-04-17}}</ref>

Lynn je na seznamu Southern Poverty Law Center (SPLC) jako bělošský nacionalista.<ref name=":54">{{Cite web|title=Richard Lynn|url=https://www.splcenter.org/fighting-hate/extremist-files/individual/richard-lynn|website=Southern Poverty Law Center|access-date=2016-02-07}}</ref> SPLC si vede záznamy o Lynnových kontroverzních výrocích, například v rozhovoru s neonacistou Alexem Kurtagicem v roce 2011 Lynn prohlásil: "Jsem hluboce pesimistický, pokud jde o budoucnost evropských národů, protože masová imigrace národů třetího světa povede k tomu, že se tyto národy stanou během tohoto století většinou ve Spojených státech a nejzápadnější Evropě. Myslím, že to bude znamenat zničení evropské civilizace v těchto zemích."<ref name=":55">{{Cite web|title=Richard Lynn|url=https://www.splcenter.org/fighting-hate/extremist-files/individual/richard-lynn|website=Southern Poverty Law Center|access-date=2016-02-07}}</ref> V roce 1995 Lynna citovala skupina Fairness & Accuracy In Reporting (FAIR), která se zabývá sledováním médií: "To, po čem se zde volá, není genocida, vyvražďování obyvatelstva neschopných kultur. Musíme však uvažovat realisticky, pokud jde o 'postupné vyřazování' takových národů...". Evoluční pokrok znamená vymírání méně schopných. Myslet si opak je pouhý sentiment."<ref name=":32">{{Cite web|title=Racism Resurgent|url=http://fair.org/extra-online-articles/racism-resurgent/|website=FAIR|publisher=Jim Naureckas|access-date=2015-12-21|language=en-US|date=January 1995}}</ref>

FAIR také cituje Lynna, který v rozhovoru pro pravicový britský politický časopis Right NOW! uvedl:<ref name=":56">{{Cite web|title=Richard Lynn|url=https://www.splcenter.org/fighting-hate/extremist-files/individual/richard-lynn|website=Southern Poverty Law Center|access-date=2016-02-07}}</ref> "Myslím, že jediným řešením je rozpad Spojených států. Černoši a Hispánci jsou soustředěni na jihozápadě, jihovýchodě a východě, ale na severozápadě a dalekém severovýchodě, v Maine, Vermontu a na severu státu New York převažují běloši. Domnívám se, že tyto převážně bílé státy by měly vyhlásit nezávislost a vystoupit z Unie. Pak by prosazovaly přísné hraniční kontroly a poskytovaly minimální sociální dávky, které by byly omezeny na občany. Pokud by se tak stalo, bělošská civilizace by v rámci této hrstky států přežila."

SPLC uvedla, že "Richard Lynn stojí již 50 let v čele vědeckého rasismu", že "tvrdí, že národy s nejvyšším IQ si musí podmanit nebo eliminovat skupiny s nižším IQ v rámci svých hranic, aby si zachovaly svou nadvládu", a shrnuje jeho kariéru takto:<ref name=":57">{{Cite web|title=Richard Lynn|url=https://www.splcenter.org/fighting-hate/extremist-files/individual/richard-lynn|website=Southern Poverty Law Center|access-date=2016-02-07}}</ref> "Richard Lynn se od 70. let 20. století neúnavně snaží, aby se do centra diskusí o nerovnosti dostaly rasa, geny a IQ. Ve svých vlastních pracích a pracích publikovaných jeho Ulsterským institutem pro sociální výzkum v Severním Irsku Lynn tvrdí, že příslušníci různých ras a národů mají vrozené rozdíly v inteligenci a chování a že tyto rozdíly jsou příčinou všeho, od míry uvěznění černých Američanů až po chudobu v rozvojových zemích. Lynn je také etnický nacionalista, který věří, že země musí "zůstat rasově homogenní", aby prosperovaly."

Středisko rovněž uvedlo, že "Lynn využívá své autority (emeritního<ref name=":03">{{cite news|url=https://www.bbc.co.uk/news/uk-northern-ireland-43768132|title=Ulster University withdraws status from Prof Richard Lynn|access-date=14 April 2018|work=BBC News|date=2018-04-14}}</ref>) profesora psychologie na Ulsterské univerzitě k obhajobě genetické méněcennosti lidí jiné než bílé pleti".<ref name=":58">{{Cite web|title=Richard Lynn|url=https://www.splcenter.org/fighting-hate/extremist-files/individual/richard-lynn|website=Southern Poverty Law Center|access-date=2016-02-07}}</ref>

Lynn často vystupuje na konferencích pořádaných bělošským nacionalistickým časopisem American Renaissance.<ref>{{cite book|last=Tillerson|first=Corey|date=2017-08-17|title=The Alt-Right A Reference for the Far-Right Political Movement|url=https://books.google.com/books?id=1VMyDwAAQBAJ&q=%22Richard+Lynn%22+%22American+Renaissance%22&pg=PA37|pages=37–39|isbn=978-1-387-17259-7}}</ref><ref name="MythOfRace3">{{cite book|title=The Myth of Race: The Troubling Persistence of an Unscientific Idea|first=Robert Wald|last=Sussman|publisher=Harvard University Press|year=2014}}</ref>

== Tvorba ==

* {{cite book|title=Dysgenics: Genetic deterioration in modern populations|publisher=[[Greenwood Publishing Group|Praeger Publishers]]|year=1997|isbn=9780275949174}}
* {{cite book|title=The Science of Human Diversity: A History of the Pioneer Fund|publisher=[[University Press of America]]|year=2001|isbn=076182040X|url-access=registration|url=https://archive.org/details/scienceofhumandi0000lynn}}
* {{cite book|title=Eugenics: A reassessment|publisher=Praeger Publishers|year=2001|isbn=9780275958220|url=https://books.google.com/books?id=XaiF6MeXFmQC}}
* {{cite book|last1=Lynn|first1=Richard|last2=Vanhanen|first2=Tatu|author-link2=Tatu Vanhanen|title=IQ and the wealth of nations|publisher=Praeger|location=Westport, Connecticut|year=2002|isbn=9780275975104|title-link=IQ and the Wealth of Nations}}
* {{cite book|last1=Lynn|last2=Vanhanen|title=IQ and Global Inequality|date=2006|publisher=[[Washington Summit Publishers]]|isbn=1-59368-025-2|title-link=IQ and Global Inequality}}
* {{cite book|last1=Lynn|first1=Richard|last2=Vanhanen|first2=Tatu|author-link2=Tatu Vanhanen|title=Intelligence: A unifying construct for the social sciences|publisher=Ulster Institute for Social Research|location=Ulster|year=2012|isbn=9780956881175}}
* {{cite book|last1=Lynn|first1=Richard|title=Race Differences in Intelligence: An Evolutionary Analysis|publisher=[[Washington Summit Publishers]]|year=2015|orig-year=2006|isbn=978-1593680190}}
* {{cite book|last1=Lynn|first1=Richard|last2=Becker|first2=David|title=The Intelligence of Nations|publisher=Ulster Institute for Social Research|location=London|year=2019|isbn=9780993000157}}
* {{cite book|last1=Lynn|first1=Richard|last2=Dutton|first2=Edward|title=Race Differences in Psychopathic Personality: An Evolutionary Analysis|publisher=Washington Summit Publishers|location=Augusta, Georgia|year=2019|isbn=9781593680626}}
* {{cite book|title=Memoirs of a Dissident Psychologist|date=2020|publisher=Ulster Institute for Social Research|isbn=9780993000171}}


== Reference ==
== Reference ==
{{Překlad|en|Richard Lynn|1022042751}}
<references />
=== Reference ===
<references/>

=== Bibliografie ===
* Cavalli-Sforza, L. L., Menozzi, P., & Piazza, A. (1994). ''The history and geography of human genes''. Princeton, New Jersey: Princeton University Press.
* {{cite journal|last1=Flynn|first1=J.|author-link=Jim Flynn (academic)|year=1982|title=Lynn, the Japanese, and environmentalism|url=http://psycnet.apa.org/psycinfo/1983-23444-001|journal=[[British Psychological Society|Bulletin of the British Psychological Society]]|volume=35|page=411}}
* {{cite journal|last1=Flynn|first1=J|year=1984|title=The mean IQ of Americans: massive gains 1932 to 1978|journal=[[Psychological Bulletin]]|volume=95|pages=29–51|doi=10.1037/0033-2909.95.1.29}}
* {{cite journal|last1=Flynn|first1=J|year=1987|title=Massive gains in 14 nations: what IQ tests really measure|journal=[[Psychological Bulletin]]|volume=101|issue=2|pages=171–91|doi=10.1037/0033-2909.101.2.171}}
* {{cite journal|last1=Lykken|first1=D|year=2004|title=The New Eugenics|journal=[[Contemporary Psychology]]|volume=49|issue=6|pages=670–672|doi=10.1037/004835}}
* {{cite book|last=Lynn|first=Richard|year=1978|title=Human variation: The biopsychology of age, race, and sex|chapter=Ethnic and Racial Differences in Intelligence, International Comparisons|publisher=Academic Press|isbn=978-0-12-529050-0|ref=refLynn1978|chapter-url-access=registration|chapter-url=https://archive.org/details/humanvariationbi0000unse}}
* {{cite journal|last1=Lynn|first1=Richard|year=1982|title=IQ in Japan and the United States shows a growing disparity|journal=[[Nature (journal)|Nature]]|volume=297|issue=5863|pages=222–3|doi=10.1038/297222a0|s2cid=4331657}}
* {{cite journal|last1=Lynn|first1=Richard|year=1990|title=The role of nutrition in secular increases of intelligence|journal=[[Personality and Individual Differences]]|volume=11|issue=3|pages=273–285|doi=10.1016/0191-8869(90)90241-i}}
* {{cite book|last=Lynn|first=Richard|year=1996|title=Dysgenics: Genetic Deterioration in Modern Populations|publisher=Praeger Publishers|isbn=978-0-275-94917-4|ref=refLynn1996}}
* {{cite book|last=Lynn|first=Richard|year=2001|title=Eugenics: A Reassessment|publisher=Praeger Publishers|isbn=978-0-275-95822-0|url=https://books.google.com/books?id=XaiF6MeXFmQC|ref=refLynn2001}}
* Lynn, Richard. (2010). In Italy, north–south differences in IQ predict differences in income, education, infant mortality, stature, and literacy. ''Intelligence'', Volume 38, Issue 1, January–February 2010, Pages 93–100
* {{cite journal|last1=Martin|first1=N|year=2001|title=Retrieving the 'eu' from eugenics|journal=[[Nature (journal)|Nature]]|volume=414|issue=6864|page=583|doi=10.1038/414583a|s2cid=30552556|doi-access=free}}
* Neisser, U. (1997). [http://www.americanscientist.org/template/AssetDetail/assetid/24612?fulltext=true&print=yes Rising Scores on Intelligence Tests]. ''American Scientist'', Sept.-Oct


== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [http://www.rlynn.co.uk/ Richard Lynn]
* [https://web.archive.org/web/20101203233310/http://www.gnxp.com/blog/2006/02/world-of-difference-richard-lynn-maps.php "A World of Difference: Richard Lynn Maps World Intelligence"] A review of Richard Lynn's 'Race Differences in Intelligence: An Evolutionary Analysis'. Jason Malloy, ''Gene Expression'', 1 February 2006.
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}


{{DEFAULTSORT:Lynn, Richard}}
{{DEFAULTSORT:Lynn, Richard}}
[[Kategorie:Vědecký rasismus]]
[[Kategorie:Rasa a inteligence]]
[[Kategorie:Angličtí psychologové]]
[[Kategorie:Britští psychologové]]
[[Kategorie:Britští psychologové]]
[[Kategorie:Narození 1930]]
[[Kategorie:Narození 1930]]

Verze z 17. 6. 2021, 12:01

Richard Lynn
Narození20. února 1930
Bristol
Úmrtí17. července 2023 (ve věku 93 let)
Alma materUniverzita v Cambridgi
Bristol Grammar School
King's College
PracovištěUlster University at Coleraine
Exeterská univerzita
Ulster University
Oborypsychologie a Rasa a inteligence
RodičeSydney Harland
Webwww.rlynn.co.uk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Lynn (narozen 20. února 1930)[1] je kontroverzní anglický psycholog a spisovatel. Je bývalým emeritním profesorem psychologie na Ulsterské univerzitě (v roce 2018 mu byl titul univerzitou odebrán),[2] a zástupcem šéfredaktora časopisu Mankind Quarterly,[3] který je označován za časopis zastávající nadřazenost bílé rasy a šířící vědecký rasismus.[4][5][6][7] Lynn studuje inteligenci a je známý svým přesvědčením o sexuálních a rasových rozdílech v inteligenci.[8] Získal vzdělání na King's College v Cambridge v Anglii. Působil jako lektor psychologie na Exeterské univerzitě a jako profesor psychologie na Institutu ekonomického a sociálního výzkumu v Dublinu a na Ulsterské univerzitě v Coleraine.

Mnoho vědců kritizovalo Lynnovu práci o rasových a národnostních rozdílech v inteligenci za nedostatečnou vědeckou přesnost, zkreslování údajů a prosazování rasistické politické agendy.[9][10][11][12][13][14][15] Řada vědců a intelektuálů uvedla, že Lynn je spojen se sítí akademiků a organizací, které podporují vědecký rasismus.[16][17][18][19][20][21][22][23][24] Na konci 70. let minulého století Lynn napsal, že zjistil, že východní Asiaté mají vyšší průměrný inteligenční kvocient (IQ) než Evropané a Evropané mají vyšší průměrný IQ než subsaharští Afričané. V roce 1990 navrhl, že Flynnův efekt - postupné zvyšování IQ skóre pozorované po celém světě od 30. let 20. století - lze pravděpodobně vysvětlit lepší výživou. Ve dvou knihách, které napsali společně s Tatu Vanhanenem, Lynn a Vanhanen tvrdili, že rozdíly ve vývojových indexech mezi různými národy jsou částečně způsobeny průměrným IQ jejich občanů. Earl Hunt a Werner Wittmann (2008) zpochybnili platnost jejich výzkumných metod a velmi rozporuplnou kvalitu dostupných datových bodů, které Lynn a Vanhanenová při své analýze použili.[25] Lynn také tvrdí, že vysoká porodnost jedinců s nízkým IQ představuje pro západní civilizaci velkou hrozbu, protože podle něj lidé s nízkým IQ nakonec převýší počet jedinců s vysokým IQ. Argumentoval ve prospěch politických opatření, která by tomu měla zabránit, včetně protiimigrační a eugenické politiky, což vyvolalo silnou mezinárodní kritiku.[26][27][28] Lynnova práce patřila k hlavním zdrojům citovaným v knize The Bell Curve a byl jedním z 52 vědců, kteří podepsali názorový článek v deníku Wall Street Journal s názvem "Mainstream Science on Intelligence", který podporoval řadu názorů prezentovaných v knize.[29]

Lynn je členem redakční rady časopisu Mankind Quarterly,[30][31] který kritici označují za "základní kámen vědeckého rasismu".[32] Je také členem správní rady Pioneer Fund, který financuje Mankind Quarterly a který byl rovněž označen za rasistickou organizaci.[33][34] Dvě z jeho posledních knih se zabývají dysgenikou a eugenikou. Do roku 2019 byl členem redakční rady časopisu Personality and Individual Differences.

Raný život a kariéra

Lynn je synem Sydneyho Crosse Harlanda (1891-1982), botanika a člena Královské společnosti, který se proslavil svou prací o genetice bavlníku. Matka ho vychovávala v Bristolu a s otcem, který žil a pracoval na Trinidadu a v Peru, se v dětství a dospívání nesetkal.[35]

Lynn vystudoval Bristolské gymnázium a univerzitu v Cambridge v Anglii.[36] Působil jako lektor psychologie na University of Exeter a jako profesor psychologie na Economic and Social Research Institute v Dublinu a na Ulster University.[37]

V roce 1974 Lynn publikoval pozitivní recenzi knihy Raymonda Cattella A New Morality from Science: Cattell v ní vyjádřil názor, že "neschopné společnosti je třeba nechat jít ke zdi" a že "zahraniční pomoc, kterou poskytujeme nerozvinutému světu, je chybou, podobnou udržování neschopných druhů, jako jsou dinosauři, kteří se nehodí pro konkurenční boj o existenci".[38] V současnosti Lynn uvádí práce Cattella a Cyrila Burta jako důležité vlivy na jeho vlastní myšlení.[39]

Publikace o sekulárním zvyšování IQ

Lynnův článek v časopise Nature z roku 1983 přispěl k tomu, že se o fenoménu masivního nárůstu skóre ve standardizovaných testech inteligence v průběhu času dozvěděla široká veřejnost.[40] Tento jev byl v knize Richarda Herrsteina a Charlese Murraye The Bell Curve vydané v roce 1994 nazván "Flynnův efekt".[41] Termín "Flynnův efekt" je dnes v psychologické literatuře standardním označením pro sekulární nárůst IQ.[42][43][44][45][46][47][48][49][50] Někteří autoři označují tento jev pod názvem "Lynn-Flynnův efekt".[51][52][53]

Rasové a národnostní rozdíly v inteligenci

Na konci 70. let 20. století Lynn napsal, že průměrné IQ Japonců je 106,6 a průměrné IQ Číňanů žijících v Singapuru je 110.[54]

Lynnovy psychometrické studie byly citovány v knize The Bell Curve z roku 1994 a byly kritizovány v rámci polemiky kolem této knihy.[55] Ve svém článku "Skin color and intelligence in African Americans" (Barva pleti a inteligence u Afroameričanů), publikovaném v roce 2002 v časopise Population and Environment, dospěl Lynn k závěru, že světlost barvy pleti u Afroameričanů pozitivně koreluje s IQ, což podle něj vyplývá z vyššího podílu kavkazské příměsi.[56][57] Lynn však nekontroloval faktory prostředí v dětství, které souvisejí s inteligencí, a jeho výzkum byl kritizován v následném článku, který v časopise publikoval Mark E. Hill. Článek dospěl k závěru, že "...[Lynnova] bivariační asociace zmizí, jakmile se vezmou v úvahu faktory prostředí v dětství".[58] Ve své odpovědi Hillovi Lynn napsal, že "závěr, že existuje skutečná souvislost mezi barvou pleti a IQ, je v souladu s hypotézou, že za rozdíly v inteligenci mezi černochy a bělochy jsou částečně zodpovědné genetické faktory... důkaz, že existuje statisticky významná korelace, potvrzuje genetickou hypotézu".[59] Marcus Feldman toto prohlášení označil za "nesmyslné".[60]

Lynnovy práce o národních rozdílech v IQ byly odmítnuty hlavním proudem akademických médií. Od roku 2012 významná nakladatelství jeho práci nepublikovala ani nerecenzovala.[61] Podle Jamese Thompsona, který píše pro časopis Personality and Individual Differences, "navzdory všem pokusům ignorovat jeho zjištění, Lynn svým vytrvalým shromažďováním dat významně přispěl k pochopení lidských rozdílů."[62] Earl B. Hunt shrnuje Lynnův výzkum v této oblasti spolu s výzkumem Tatu Vanhanena a píše, že je "velmi kritický k jejich empirické práci a ještě kritičtější k jejich interpretacím", ale že "si zaslouží uznání za nastolení důležitých otázek způsobem, který vedl k zajímavým a důležitým zjištěním".[63]

Lynn navrhl "teorii chladných zim" evoluce lidské inteligence, která předpokládá, že inteligence se vyvinula ve větší míře jako evoluční adaptace na chladnější prostředí.[64] Podle této teorie vytváří chladné prostředí selekční tlak na vyšší inteligenci, protože klade kognitivní nároky, které se v teplejším prostředí nevyskytují, například nutnost hledat způsoby, jak se udržet v teple, a shromažďovat zásoby potravin na zimu.[65] James Flynn tuto teorii kritizoval, protože neodpovídá globálnímu rozložení skóre IQ. Pokud by tato teorie byla správná, obyvatelé Singapuru, kteří pocházejí především z jižní čínské provincie Guangdong, by měli nižší průměrné IQ než obyvatelé pevninské Číny, zatímco ve skutečnosti je tomu naopak.[66] Psycholog Scott A. McGreal ji v časopise Psychology Today označil za pouhý příběh a uvedl, že tato teorie nezohledňuje problémy specifické pro teplejší prostředí a také nevysvětluje, proč se podobná inteligence nevyvinula i u hominidů, kteří se po miliony let vyvíjeli v chladnějším prostředí (např. neandrtálci a Homo erectus).[67]

V knize IQ and the Wealth of Nations (2002) Lynn a Vanhanen tvrdí, že rozdíly v hrubém domácím produktu (HDP) na obyvatele jsou částečně způsobeny rozdíly v IQ, což znamená, že některé národy jsou bohatší částečně proto, že jejich občané jsou inteligentnější.[68][69] K. Richardson v časopise Heredity napsal, že "souvislost mezi IQ a národním bohatstvím není nijak překvapivá, i když její příčinný směr je opačný, než předpokládá L&V. Ale 'důkazy' předložené v této knize bych nebral jako argumenty ani na jednu stranu".[70] Další ekonomové, kteří knihu recenzovali, rovněž poukázali na četné nedostatky celé studie, od nespolehlivých statistik IQ pro 81 ze 185 zemí použitých v analýze až po nejisté odhady národního IQ ve zbývajících 101 zemích ve vzorku, které neměly zveřejněné údaje o IQ.[71][72] K tomu přistupují velmi nespolehlivé odhady HDP pro současné rozvojové země a ještě nespolehlivější historické údaje o odhadu HDP a národního IQ z počátku 19. století, tedy z doby, kdy oba pojmy ještě neexistovaly.[73][74][75] Dokonce i údaje o 81 zemích, kde byly k dispozici přímé důkazy o skóre IQ, byly velmi problematické. Například soubory dat obsahující výsledky IQ Surinamců, Etiopanů a Mexičanů byly založeny na nereprezentativních vzorcích dětí, které emigrovaly ze země svého narození do Nizozemska, Izraele a Argentiny.[76] Ekonom Thomas Nechyba v recenzi knihy pro Journal of Economic Literature napsal: "Takové rozsáhlé závěry založené na relativně slabých statistických důkazech a pochybných domněnkách se zdají být přinejmenším zavádějící a docela nebezpečné, pokud jsou brány vážně. Proto je těžké najít v této knize něco, co by se dalo doporučit."[77]

Lynnova publikace Race Differences in Intelligence z roku 2006 je nejrozsáhlejším přehledem globálních údajů o kognitivních schopnostech.[78] Kniha uspořádává údaje podle deseti skupin obyvatelstva a (ve vydání z roku 2015) zahrnuje více než 500 publikovaných článků.[79]

Lynnova metaanalýza uvádí průměrné IQ Východoasijců (105), Evropanů (99), Inuitů (91), jihovýchodních Asiatů a původních obyvatel Ameriky (87), obyvatel tichomořských ostrovů (85), obyvatel Středního východu (včetně Jihoasijců a Severoafričanů) (84), východních a západních Afričanů (67), australských domorodců (62) a Křováků a Pygmejů (54).[80][81][82]

Lynn již dříve tvrdil, že výživa je nejlépe podloženým environmentálním vysvětlením variability v dolním pásmu, a byla předložena řada dalších environmentálních vysvětlení.[83] Ve své knize The Chosen People (Vyvolený národ) z roku 2011 nabízí Lynn převážně genetické vysvětlení inteligence aškenázských Židů (IQ se obecně odhaduje na 107-115).[84]

Vnitrostátní rozdíly v inteligenci

V článku o IQ v Mexiku publikovaném v roce 2005 Lynn uvádí, že Mexičané evropského původu mají IQ 98, mexičtí mestici mají IQ 94 a původní obyvatelé Mexika mají IQ 83. Nižší než očekávané IQ indiánů vysvětluje jejich špatnou výživou a dalšími sociálními faktory.[85]

V článku o IQ v Itálii z roku 2010 Lynn tvrdí, že IQ je nejvyšší na severu (103 ve Friuli-Venezia Giulia) a nejnižší na jihu (89 na Sicílii) a souvisí s průměrnými příjmy, postavou, dětskou úmrtností, gramotností a vzděláním.[86] Kritizován byl mimo jiné nedostatek skutečných údajů z IQ testů (Lynn použil údaje o skóre PISA) a z toho plynoucí Lynnovy závěry.[87][88]

Jiné rozsáhlé průzkumy v Itálii zjistily mnohem menší rozdíly v dosaženém vzdělání.[89][90] Několik následných studií založených na přímém hodnocení IQ navíc nezaznamenalo významné rozdíly mezi italskými regiony. Naopak výsledky z jižní poloviny země (103) jsou někdy vyšší než výsledky ze severních středních oblastí (100-101).[91][92]

Lynn podobně tvrdí, že Španělé z jihu mají nižší IQ než Španělé ze severu, a domnívá se, že je to způsobeno blízkovýchodními a severoafrickými geny na jihu.[93]

V roce 2015 publikovali v časopise Intelligence článek o regionálních rozdílech v IQ v Turecku. Lynn, Saker a Cheng analyzovali výsledky PISA v regionech NUTS-1 v zemi a vypočítali průměrné skóre IQ v těchto provinciích, přičemž tvrdili, že mezi těmito dvěma ukazateli existuje vysoká korelace (r = .91). Tým vzal za základ průměrné skóre PISA ve Velké Británii, které představuje IQ 100. Z dokumentu vyplynulo, že regiony NUTS s nejvyšším průměrným IQ jsou Západní Marmara (97,7), Východní Marmara (97,4) a Střední Anatolie (97,3), zatímco regiony s nejnižším skóre tvoří Střední Východní Anatolie (87,3) a Jihovýchodní Anatolie (86,3). V článku bylo navrženo několik teorií vysvětlujících regionální rozdíly v IQ, například historická migrace do bohatších západních pobřežních oblastí, která měla eugenický vliv na inteligenci, nebo hospodářský růst, který byl brzděn hornatým terénem na východě, což způsobilo negativní vliv na IQ. Článek porovnával výsledky studie s výsledky v Itálii a USA a uváděl hrubé regionální rozdíly.[94]

The Global Bell Curve

The Global Bell Curve: Race, IQ and Inequality Worldwide je kniha, kterou napsal Lynn a která původně vyšla v roce 2008 v nakladatelství Washington Summit Publishers (WSP). Cílem knihy je zjistit, zda rasové a socioekonomické rozdíly v průměrném IQ ve Spojených státech, jak původně tvrdila kniha The Bell Curve z roku 1994, existují i v jiných zemích. Lynn ve své knize tvrdí, že takové rozdíly existují kromě Spojených států i v jiných zemích. Příznivě ji recenzovali vědci J. Philippe Rushton, Donald Templer a Gerhard Meisenberg.[95][96][97]

Méně příznivou recenzi na knihu napsala Wendy Johnsonová z Edinburské univerzity. V časopise Intelligence, jehož je Lynn členem redakční rady,[98] Johnsonová uvedla, že "...navzdory mnoha možným statistickým a psychometrickým pochybnostem jsou údaje, které Lynn v této knize předkládá, v zásadě správné. Navzdory Lynnovým protestům tyto údaje zároveň nijak nebo jen velmi málo odpovídají na otázku, proč tomu tak je a zda je tato situace nevyhnutelná nebo trvalá. Stejně jako ostatní teoretici, které kritizuje, i Lynn zaměňuje korelaci za kauzalitu."[99]

Rozdíly v inteligenci mezi pohlavími

Lynnův výzkum korelující velikost mozku a reakční dobu s naměřenou inteligencí ho přivedl k problému, že muži a ženy mají v poměru ke svému tělu různě velké mozky.[100] V roce 2004 provedli Lynn a Irwing metaanalýzu a uvedli, že od 15 let věku se na progresivních maticích objevuje rozdíl IQ zhruba 5 bodů.[101]

V následujících letech však výzkumníci jako Timothy Keith, Johannes Rojahn a Alan S. Kaufman zjistili rozporuplné výsledky v rozdílech IQ mezi pohlavími, přičemž Keith dokonce zjistil latentní výhodu dospělých žen v obecných faktorech a Kaufman nezjistil žádný rozdíl v obecné inteligenci.[102] Keith uvedl, že rozdíl v Lynnových zjištěních lze přičíst tomu, že k měření jejich metaanalýzy rozdílů mezi pohlavími nebyly použity latentní faktory. Rojahnova studie zjistila, že rozdíly mezi vývojem pohlaví jsou menší, než předpokládal Lynn, a ve skutečnosti jsou tak malé, že mají malý nebo žádný praktický význam.[103]

Dysgenics

V knize Dysgenics: Genetic Deterioration in Modern Populations Lynn přiblížil historii eugeniky od prvních prací Bénédicta Morela a Francise Galtona přes vzestup eugeniky na počátku 20. století až po její následný úpadek.[104] Identifikoval tři hlavní obavy eugeniků, jako byl on sám: zhoršení zdraví, inteligence a svědomitosti. Lynn tvrdí, že přirozený výběr v předindustriálních společnostech upřednostňoval vlastnosti, jako je inteligence a charakter, ale v moderních společnostech už tomu tak není. Tvrdí, že díky rozvoji medicíny se selekce proti osobám se špatnými zdravotními geny uvolnila.

Lynn zkoumal sourozenecké studie a dospěl k závěru, že tendence dětí s vysokým počtem sourozenců být nejméně inteligentní je důkazem dysgenické plodnosti. Uvedl, že skutečně došlo k nárůstu fenotypové inteligence, který je však způsoben faktory prostředí a maskuje pokles genotypové inteligence.

Podle Lynna mají lidé s vyšším vzděláním méně dětí, zatímco děti s nižším IQ pocházejí z větších rodin, což považuje za důkaz, že inteligence a porodnost spolu negativně korelují.[105] Lynn souhlasil s výrokem Lewise Termana z roku 1922, že "děti úspěšných a kultivovaných rodičů mají lepší testy než děti z mizerných a nevzdělaných rodin z toho prostého důvodu, že mají lepší dědičnost".[106] Lynn tvrdil, že socioekonomický status pozitivně koreluje s ukazateli svědomitosti, jako je pracovní etika a morální hodnoty, a negativně s kriminalitou. Dále se zabývá genetickým základem rozdílů ve svědomitosti a Lynn dochází k závěru, že studie dvojčat poskytují důkazy o vysoké dědičnosti tohoto rysu. Méně svědomití lidé, například zločinci, mají více potomků.

V roce 2000 vyšla posmrtně recenze knihy Dysgenics od W. D. Hamiltona, profesora evoluční biologie Královské společnosti na Oxfordské univerzitě.[107] Hamilton napsal dlouhou recenzi, v níž uvedl, že Lynn "při probírání rozsáhlého souboru důkazů, které se stále shromažďují o dědičnosti vloh a rozdílech v plodnosti, v této knize ukazuje, že téměř všechny obavy prvních eugeniků byly opodstatněné, a to navzdory relativní nedostatečnosti jejich tehdejších důkazů".

Další recenzi na knihu Dysgenics napsal v roce 2002 Nicholas Mackintosh, emeritní profesor experimentální psychologie na univerzitě v Cambridge.[108] Mackintosh napsal, že "s bezohlednou neúctou k politické korektnosti tvrdí, že myšlenky eugeniků byly správné a že je ignorujeme na vlastní nebezpečí". Uznává sice, že kniha poskytuje cenný a přesný zdroj informací, ale kritizuje Lynna za to, že "plně neuznává negativní vztah mezi sociální třídou a vzděláním na jedné straně a dětskou úmrtností a průměrnou délkou života na straně druhé". Zpochybnil Lynnovu interpretaci údajů. Poukázal také na to, že podle Lynnova výkladu teorie přírodního výběru "pokud je pravda, že ti s nižším IQ a nižším vzděláním plodí více potomků, pak jsou zdatnější než ti s vyšším IQ a vyšším vzděláním". Podle Mackintoshe nejsou argumenty eugeniků založeny na "biologickém imperativu, ale spíše na určitém souboru hodnotových soudů".

V knize Eugenics: A Reassessment (2001)[109] Lynn tvrdil, že selekce embryí jako forma standardní reprodukční terapie zvýší průměrnou inteligenci populace o 15 bodů IQ během jediné generace (s. 300). Pokud by páry vytvořily sto embryí, bylo by podle něj rozpětí potenciálního IQ přibližně 15 bodů nad a pod IQ rodičů. Lynn tvrdí, že tento nárůst by se mohl opakovat každou generaci a nakonec by se IQ populace ustálilo na teoretickém maximu kolem 200 bodů již po šesti nebo sedmi generacích.

Pioneer Fund

Lynn v současné době působí ve správní radě Pioneer Fund a je také členem redakční rady časopisu Mankind Quarterly, který Pioneer Fund podporuje. Oba časopisy se staly předmětem kontroverzí, protože se zabývají rasou, inteligencí a eugenikou a byly obviněny z rasismu, např. Avnerem Falkem a Williamem Tuckerem.[110][111][112] Lynnův Ulsterský institut pro sociální výzkum obdržel v letech 1971 až 1996 od Pioneer Fund granty ve výši 609 000 dolarů.[113]

Lynnova kniha The Science of Human Diversity: A History of the Pioneer Fund z roku 2001[114] se věnuje historii a obhajobě tohoto fondu, v níž tvrdí, že za posledních 60 let byl "téměř jedinou neziskovou nadací, která poskytovala granty na studium a výzkum individuálních a skupinových rozdílů a dědičného základu lidské povahy...". Během těchto 60 let pomohl výzkum financovaný Pioneer Fundem změnit tvář společenských věd."

Reakce

Lynnova přehledová práce o globálních rasových rozdílech v kognitivních schopnostech byla citována pro zkreslení výzkumu jiných vědců a byla kritizována pro nesystematickou metodologii a zkreslení.

John P. Jackson Jr. z Coloradské univerzity v Boulderu zpochybnil Lynnovo tvrzení (v knize The Science of Human Diversity), že Pioneer Fund byl určen k financování objektivního vědeckého výzkumu. Jackson napsal, že "... ačkoli Pioneer Fund možná oficiálně nepodpořil žádný politický návrh, financoval skupinu, která je pozoruhodně jednotná ve svém odporu ke školské integraci, imigraci a pozitivním akcím".[115]

David King, koordinátor skupiny Human Genetics Alert, která se zabývá ochranou spotřebitelů, řekl: "tvrzení Richarda Lynna, že některé lidské bytosti jsou ze své podstaty nadřazené ostatním, považujeme za odporné". Podobně Gavin Evans v Guardianu napsal, že Lynn je jedním z řady "plochozemců", kteří tvrdí, že "Afričané, černí Američané nebo chudí lidé" jsou méně inteligentní než lidé ze Západu. V souvislosti s Lynnovým tvrzením, že Afričané jsou méně inteligentní než lidé ze Západu, dále napsal: "Pozoruhodné na tom všem není ani tak to, že existují lidé, kteří mu věří - koneckonců stále existují lidé, kteří trvají na tom, že Země je placatá -, ale spíše to, že by ho jakákoli důvěryhodná instituce měla brát vážně."[116]

Údaj, který Lynn a Vanhanen použili pro nejnižší odhad IQ, Rovníkové Guinei, byl získán od skupiny dětí z domova pro vývojově postižené ve Španělsku.[117] Korekce byly použity k úpravě rozdílů v kohortách IQ (Flynnův efekt) za předpokladu, že stejnou korekci lze použít v mezinárodním měřítku bez ohledu na kulturní nebo ekonomickou úroveň rozvoje dané země. Ačkoli se zdá, že existuje poměrně málo důkazů o vlivu kohorty na IQ v rozvojových zemích, jedna studie v Keni (Daley, Whaley, Sigman, Espinosa a Neumann, 2003) ukazuje podstatně větší vliv kohorty, než se uvádí u rozvinutých zemí.[118]

V kritické recenzi knihy The Bell Curve psycholog Leon Kamin Lynnovi vytkl, že "nerespektuje vědeckou objektivitu", "zkresluje údaje" a že je "rasistický".[119] Kamin tvrdí, že studie kognitivních schopností Afričanů v Lynnově metaanalýze, kterou citují Richard Herrnstein a Charles Murray, vykazují silné kulturní zkreslení. Kamin Lynnovi také vytýká, že si vymýšlí hodnoty IQ z výsledků testů, které nemají žádnou souvislost s IQ.[120] Kamin také poznamenává, že Lynn vyloučil studii, která nezjistila žádný rozdíl ve výkonech bělochů a černochů, a ignoroval výsledky studie, která ukázala, že výsledky černochů jsou vyšší než výsledky bělochů.[121]

Novinář Charles Lane kritizoval Lynnovu metodologii ve svém článku v The New York Review of Books "The Tainted Sources of The Bell Curve" (1994).[122] Prezident Pioneer Fund Harry Weyher, Jr. zveřejnil odpověď, ve které obvinil recenzenta z chyb a zkreslení; Lane na ni rovněž reagoval vyvrácením.

V roce 2002 vznikl akademický spor poté, co Lynn prohlásil, že některé rasy jsou ze své podstaty psychopatičtější než jiné, a jiní psychologové kritizovali jeho údaje a interpretace.[123] Psycholog Leon Kamin uvedl, že "Lynnovo překrucování a zkreslování údajů představuje skutečně jedovatý rasismus spojený se skandálním ignorováním vědecké objektivity".[124]

V roce 2010, v den jeho 80. narozenin, vyšlo zvláštní číslo časopisu Personality and Individual Differences věnované jeho práci, které redigoval dánský psycholog Helmuth Nyborg a do kterého přispěli Nyborg, J. Philippe Rushton, Satoshi Kanazawa a několik dalších.[125]

V únoru 2018 vydala studentská unie Ulsterské univerzity návrh, v němž vyzvala univerzitu, aby Lynnovi odebrala titul emeritního profesora. V návrhu se uvádělo, že Lynnův titul by měl být odebrán, protože se dopustil výroků, které jsou "rasistické a sexistické povahy".[126] Univerzita této žádosti vyhověla v dubnu 2018.[127]

Lynn je na seznamu Southern Poverty Law Center (SPLC) jako bělošský nacionalista.[128] SPLC si vede záznamy o Lynnových kontroverzních výrocích, například v rozhovoru s neonacistou Alexem Kurtagicem v roce 2011 Lynn prohlásil: "Jsem hluboce pesimistický, pokud jde o budoucnost evropských národů, protože masová imigrace národů třetího světa povede k tomu, že se tyto národy stanou během tohoto století většinou ve Spojených státech a nejzápadnější Evropě. Myslím, že to bude znamenat zničení evropské civilizace v těchto zemích."[129] V roce 1995 Lynna citovala skupina Fairness & Accuracy In Reporting (FAIR), která se zabývá sledováním médií: "To, po čem se zde volá, není genocida, vyvražďování obyvatelstva neschopných kultur. Musíme však uvažovat realisticky, pokud jde o 'postupné vyřazování' takových národů...". Evoluční pokrok znamená vymírání méně schopných. Myslet si opak je pouhý sentiment."[130]

FAIR také cituje Lynna, který v rozhovoru pro pravicový britský politický časopis Right NOW! uvedl:[131] "Myslím, že jediným řešením je rozpad Spojených států. Černoši a Hispánci jsou soustředěni na jihozápadě, jihovýchodě a východě, ale na severozápadě a dalekém severovýchodě, v Maine, Vermontu a na severu státu New York převažují běloši. Domnívám se, že tyto převážně bílé státy by měly vyhlásit nezávislost a vystoupit z Unie. Pak by prosazovaly přísné hraniční kontroly a poskytovaly minimální sociální dávky, které by byly omezeny na občany. Pokud by se tak stalo, bělošská civilizace by v rámci této hrstky států přežila."

SPLC uvedla, že "Richard Lynn stojí již 50 let v čele vědeckého rasismu", že "tvrdí, že národy s nejvyšším IQ si musí podmanit nebo eliminovat skupiny s nižším IQ v rámci svých hranic, aby si zachovaly svou nadvládu", a shrnuje jeho kariéru takto:[132] "Richard Lynn se od 70. let 20. století neúnavně snaží, aby se do centra diskusí o nerovnosti dostaly rasa, geny a IQ. Ve svých vlastních pracích a pracích publikovaných jeho Ulsterským institutem pro sociální výzkum v Severním Irsku Lynn tvrdí, že příslušníci různých ras a národů mají vrozené rozdíly v inteligenci a chování a že tyto rozdíly jsou příčinou všeho, od míry uvěznění černých Američanů až po chudobu v rozvojových zemích. Lynn je také etnický nacionalista, který věří, že země musí "zůstat rasově homogenní", aby prosperovaly."

Středisko rovněž uvedlo, že "Lynn využívá své autority (emeritního[133]) profesora psychologie na Ulsterské univerzitě k obhajobě genetické méněcennosti lidí jiné než bílé pleti".[134]

Lynn často vystupuje na konferencích pořádaných bělošským nacionalistickým časopisem American Renaissance.[135][136]

Tvorba

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richard Lynn na anglické Wikipedii.

Reference

  1. ↑ Lynn, Richard, 1930- [online]. [cit. 2017-05-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ Ulster University withdraws status from Prof Richard Lynn. BBC News. 2018-04-14. Dostupné online [cit. 14 April 2018]. 
  3. ↑ QUARTERLY, Mankind. Mankind Quarterly – About [online]. [cit. 2016-02-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ Joe L. Kincheloe, et. al, Measured Lies: The Bell Curve Examined, Palgrave Macmillan, 1997, p. 39
  5. ↑ Ibrahim G. Aoudé, The ethnic studies story: politics and social movements in Hawaiʻi, University of Hawaii Press, 1999, pg. 111
  6. ↑ Kenneth Leech, Race, Church Publishing, Inc., 2005, pg. 14
  7. ↑ William H. Tucker, The funding of scientific racism: Wickliffe Draper and the Pioneer Fund, University of Illinois Press, 2002, pg. 2
  8. ↑ Richard Lynn [online]. [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ HUNT, E; WITTMANN, W. National intelligence and national prosperity. Intelligence. 2008, s. 1–9. DOI 10.1016/j.intell.2006.11.002. 
  10. ↑ KAMIN, Leon. Behind the Bell Curve. Scientific American. Dostupné online. 
  11. ↑ VALONE, David A. Richard Lynn: Eugenics: A Reassessment, review. Isis. 2002, s. 534. DOI 10.1086/374143. 
  12. ↑ VELDEN, Manfred. Biologism: The Consequence of an Illusion. [s.l.]: V&R unipress GmbH, 2010. S. 118. 
  13. ↑ WILSON, Carter A. Racism: From Slavery to Advanced Capitalism. [s.l.]: SAGE, 1996. Dostupné online. S. 229. 
  14. ↑ BARNETT, Susan M.; WILLIAMS, Wendy. National Intelligence and The Emperor's New Clothes. PsycCRITIQUES. 2004, s. 389–396. DOI 10.1037/004367. 
  15. ↑ VALENCIA, Richard R. Dismantling Contemporary Deficit Thinking: Educational Thought and Practice. [s.l.]: Routledge, 2010. S. 56–61. 
  16. ↑ GROSS, Richard. Psychology: The Science of Mind and Behaviour. 7th. vyd. [s.l.]: Harchette, 2015. 
  17. ↑ RICHARDS, Graham. Race, Racism and Psychology: Towards a Reflexive History. [s.l.]: Routledge, 2004. S. 280. 
  18. ↑ FERBER, Abby L. Home-Grown Hate: Gender and Organized Racism. [s.l.]: Routledge, 2012. 
  19. ↑ NEISSER, Ulric. Serious Scientists or Disgusting Racists?. PsycCRITIQUES. 2004, s. 5–7. DOI 10.1037/004224. 
  20. ↑ GELB, Steven A. Heart of Darkness: The Discreet Charm of the Hereditarian Psychologist. Review of Education, Pedagogy, and Cultural Studies. 1997, s. 129–139. DOI 10.1080/1071441970190110. 
  21. ↑ KENNY, M. G. Toward a racial abyss: Eugenics, Wickliffe Draper, and the origins of The Pioneer Fund. J. Hist. Behav. Sci.. 2002, s. 259–283. DOI 10.1002/jhbs.10063. PMID 12115787. 
  22. ↑ MEHLER, Barry. Foundation for fascism: The new eugenics movement in the United States. Patterns of Prejudice. 1989, s. 17–25. DOI 10.1080/0031322x.1989.9970026. 
  23. ↑ NEWBY, Robert G.; NEWBY, Diane E. The Bell Curve: Another Chapter in the Continuing Political Economy of Racism. American Behavioral Scientist. 1995, s. 12–24. DOI 10.1177/0002764295039001003. S2CID 143761154. 
  24. ↑ SUSSMAN, Robert Wald. The Myth of Race: The Troubling Persistence of an Unscientific Idea. [s.l.]: Harvard University Press, 2014. 
  25. ↑ HUNT, E; WITTMANN, W. National intelligence and national prosperity. Intelligence. 2008, s. 1–9. DOI 10.1016/j.intell.2006.11.002. 
  26. ↑ KAMIN, Leon. Behind the Bell Curve. Scientific American. Dostupné online. 
  27. ↑ AHMED, Rabia. Forget polio, Pakistan is 'BIGGER' than India and size is all that matters!. [s.l.]: [s.n.], 19 Apr 2014. Dostupné online. 
  28. ↑ VALONE, David A. Richard Lynn: Eugenics: A Reassessment, review. Isis. 2002, s. 534. DOI 10.1086/374143. 
  29. ↑ GOTTFREDSON, Linda. Mainstream Science on Intelligence. Wall Street Journal. 13 December 1994, s. A18. 
  30. ↑ KINCHELOE, Joe L. Measured Lies: The Bell Curve Examined. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 1997. Dostupné online. ISBN 9780312172282. S. 39. 
  31. ↑ TUCKER, William H. The funding of scientific racism: Wickliffe Draper and the Pioneer Fund. [s.l.]: University of Illinois Press, 2002. Dostupné online. ISBN 9780252027628. S. 2. 
  32. ↑ Joe L. Kincheloe, et. al, Measured Lies: The Bell Curve Examined, Palgrave Macmillan, 1997, p. 39.
  33. ↑ KINCHELOE, Joe L. Measured Lies: The Bell Curve Examined. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 1997. Dostupné online. ISBN 9780312172282. S. 39. 
  34. ↑ TUCKER, William H. The funding of scientific racism: Wickliffe Draper and the Pioneer Fund. [s.l.]: University of Illinois Press, 2002. Dostupné online. ISBN 9780252027628. S. 2. 
  35. ↑ NYBORG, Helmuth. A conversation with Richard Lynn. Personality and Individual Differences. July 2012, s. 79–84. DOI 10.1016/j.paid.2011.02.033. 
  36. ↑ Richard Lynn. RLynn.co.uk. Dostupné online. .
  37. ↑ NYBORG, Helmuth. A conversation with Richard Lynn. Personality and Individual Differences. July 2012, s. 79–84. DOI 10.1016/j.paid.2011.02.033. 
  38. ↑ LYNN, Richard. Review: A New Morality from Science: Beyondism. Irish Journal of Psychology. Winter 1974. 
  39. ↑ KURTAGIC, Alex. Interview with Richard Lynn [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné online. 
  40. ↑ WOODLEY, Michael A. A life history model of the Lynn–Flynn effect. Personality and Individual Differences. July 2012, s. 152–156. DOI 10.1016/j.paid.2011.03.028. 
  41. ↑ FLYNN, James R. The "Flynn Effect" and Flynn's paradox. Intelligence. November 2013, s. 851–857. DOI 10.1016/j.intell.2013.06.014. 
  42. ↑ BOYLE, Gregory J.; SAKLOFSKE, Donald H.; MATTHEWS, Gerald. Psychological Assessment. Redakce Boyle Gregory J. [s.l.]: SAGE Publications, 5 March 2012. ISBN 978-0-85702-270-7. Kapitola Introduction: Intelligence Measurement and Assessment, s. xiii–xxix, xxviii. 
  43. ↑ CHAMORRO-PREMUZIC, Tomas. Personality and Individual Differences. [s.l.]: Wiley, 13 June 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-4051-9927-8. S. 221. 
  44. ↑ FLANAGAN, Dawn P.; KAUFMAN, Alan S. Essentials of WISC-IV Assessment. 2nd. vyd. Hoboken (NJ): Wiley, 2009. (Essentials of Psychological Assessment). ISBN 978-0-470-18915-3. S. 268. 
  45. ↑ FLETCHER, Richard B.; HATTIE, John. Intelligence and Intelligence Testing. [s.l.]: Taylor & Francis, 11 March 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-136-82321-3. S. 26. 
  46. ↑ FREEMAN, Joan. Gifted Lives: What Happens when Gifted Children Grow Up. London: Routledge, 2010. ISBN 978-0-415-47009-4. S. 290–291. 
  47. ↑ JOHNSON, Wendy. Developmental Psychology: Revisiting the Classic Studies. Redakce Slater Alan M.. Thousand Oaks (CA): SAGE, 2012. (Psychology: Revisiting the Classic Studies). ISBN 978-0-85702-757-3. Kapitola How Much Can We Boost IQ? An Updated Look at Jensen's (1969) Question and Answer, s. 118–131, 125–126. 
  48. ↑ KAUFMAN, Alan S. IQ Testing 101. New York: Springer Publishing, 2009. ISBN 978-0-8261-0629-2. S. 202–203. 
  49. ↑ MACKINTOSH, N. J. IQ and Human Intelligence. second. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-19-958559-5. S. 26. 
  50. ↑ URBINA, Susana. Essentials of Psychological Testing. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2004. ISBN 978-0-471-41978-5. S. 103. 
  51. ↑ JONES, Garett. Hive Mind: How Your Nation s IQ Matters So Much More Than Your Own. [s.l.]: Stanford University Press, 2015. Dostupné online. ISBN 9780804785969. S. 51. 
  52. ↑ TE NIJENHUIS, Jan; CHO, Sun Hee; MURPHY, Raegan; LEE, Kun Ho. The Flynn effect in Korea: Large gains. Personality and Individual Differences. July 2012, s. 147–151. DOI 10.1016/j.paid.2011.03.022. 
  53. ↑ VORACEK, Martin. Phlogiston, fluid intelligence, and the Lynn–Flynn effect. Behavioral and Brain Sciences. 5 April 2006, s. 142–143. DOI 10.1017/s0140525x06389030. 
  54. ↑ THOMPSON, James. Richard Lynn's contributions to personality and intelligence. Personality and Individual Differences. July 2012, s. 157–161. DOI 10.1016/j.paid.2011.03.013. 
  55. ↑ Richard Lynn, reply by Charles Lane (2 February 1995) "‘The Bell Curve’ and Its Sources". The New York Review of Books. Retrieved 10 January 2014.
  56. ↑ LYNN, Richard. Skin Color and Intelligence in African Americans. Population and Environment. 2002-03-01, s. 365–375. ISSN 0199-0039. DOI 10.1023/a:1014572602343. S2CID 145386366. (anglicky) 
  57. ↑ Publications [online]. Rlynn.co.uk [cit. 2010-08-21]. Dostupné online. 
  58. ↑ HILL, Mark E. Skin Color and Intelligence in African Americans: A Reanalysis of Lynn's Data. Population and Environment. 2002, s. 209–214. DOI 10.1023/A:1020704322510. S2CID 141143755. 
  59. ↑ LYNN, Richard. Skin Color and Intelligence in African Americans: A Reply to Hill. Population and Environment. 2002-11-01, s. 215–218. ISSN 0199-0039. DOI 10.1023/a:1020756306580. S2CID 65100365. (anglicky) 
  60. ↑ FELDMAN, Marcus. Echoes of the Past: Hereditarianism and A Troublesome Inheritance. PLOS Genetics. 2014-12-11, s. e1004817. ISSN 1553-7404. DOI 10.1371/journal.pgen.1004817. PMID 25502763. (anglicky) 
  61. ↑ THOMPSON, James. Richard Lynn's contributions to personality and intelligence. Personality and Individual Differences. July 2012, s. 157–161. DOI 10.1016/j.paid.2011.03.013. 
  62. ↑ THOMPSON, James. Richard Lynn's contributions to personality and intelligence. Personality and Individual Differences. July 2012, s. 157–161. DOI 10.1016/j.paid.2011.03.013. 
  63. ↑ Hunt, Earl. Human intelligence. Cambridge University Press, 2010, p. 436.
  64. ↑ KANAZAWA, Satoshi. The evolution of general intelligence. Personality and Individual Differences. 2012-07-01, s. 90–93. ISSN 0191-8869. DOI 10.1016/j.paid.2011.05.015. (anglicky) 
  65. ↑ Rindermann, H. Cognitive Capitalism: Human Capital and the Wellbeing of Nations. Cambridge University Press, 2018, pp. 299-303.
  66. ↑ Flynn, James R. Are we getting smarter?: Rising IQ in the twenty-first century. Cambridge University Press, 2012, pp. 33-35.
  67. ↑ MCGREAL, Scott A. Cold Winters and the Evolution of Intelligence [online]. 1 November 2012 [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. 
  68. ↑ NECHYBA, Thomas J. Review of IQ and the Wealth of Nations. Economic Literature. March 2004, s. 220–221. 
  69. ↑ RICHARDSON, K. Review of IQ and the Wealth of Nations. Heredity. 2004, s. 359. DOI 10.1038/sj.hdy.6800418. 
  70. ↑ RICHARDSON, K. Review of IQ and the Wealth of Nations. Heredity. 2004, s. 359. DOI 10.1038/sj.hdy.6800418. 
  71. ↑ ERVIK, Astrid Oline. Review of IQ and the Wealth of Nations. The Economic Journal. June 2003, s. F406–F408. DOI 10.1111/1468-0297.13916. 
  72. ↑ PALAIRET, M. R. Reviews the book "IQ and economic development". Heredity. 2004, s. 361. DOI 10.1038/sj.hdy.6800427. 
  73. ↑ RICHARDSON, K. Review of IQ and the Wealth of Nations. Heredity. 2004, s. 359. DOI 10.1038/sj.hdy.6800418. 
  74. ↑ RICHARDSON, K. Review of IQ and the Wealth of Nations. Heredity. 2004, s. 359. DOI 10.1038/sj.hdy.6800418. 
  75. ↑ PALAIRET, M. R. Reviews the book "IQ and economic development". Heredity. 2004, s. 361. DOI 10.1038/sj.hdy.6800427. 
  76. ↑ HUNT, E; WITTMANN, W. National intelligence and national prosperity. Intelligence. 2008, s. 1–9. DOI 10.1016/j.intell.2006.11.002. 
  77. ↑ NECHYBA, Thomas J. Review of IQ and the Wealth of Nations. Economic Literature. March 2004, s. 220–221. 
  78. ↑ Race Differences in Intelligence. [s.l.]: Washington Summit Books, 2006. ISBN 978-1-59368-020-6. 
  79. ↑ CHIN, Kristi A. Book Review. Personality and Individual Differences. 2017, s. 237. DOI 10.1016/j.paid.2017.01.028. 
  80. ↑ Herrnstein and Murray 1994; Lynn 1991a; Lynn 2006
  81. ↑ Rushton, J. P. Lynn Richard, Race Differences in Intelligence: An Evolutionary Analysis, Washington Summit Books, Augusta, Georgia (2005), 318 pp., US$34.95, ISBN 1-59368-020-1. Personality and Individual Differences. 2006, s. 853–855. DOI 10.1016/j.paid.2005.10.004. 
  82. ↑ Lynn, R. and Vanhanen, T. (2002). IQ and the wealth of nations. Westport, Connecticut: Praeger. ISBN 0-275-97510-X.
  83. ↑ In RDiI Lynn surveys NGO reports of four different signs of severe malnutrition – underweight, anemia, wasting, and stunting – for five developing regions, ranking Latin America as suffering the least malnutrition, followed by the Middle-east, Asia/Pacific, Africa, and finally South Asia, suffering the worst malnutrition of any region (ch. 14).
  84. ↑ LYNN, Richard. The Chosen People: A Study of Jewish Intelligence and Achievement. [s.l.]: Washington Summit Publishers, 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-59368-036-7. (anglicky) 
  85. ↑ LYNN, Richard; BACKHOFF, Eduardo; CONTRERAS, L. A. Ethnic and Racial Differences on the Standard Progressive Matrices in Mexico. Journal of Biosocial Science. January 2005, s. 107–113. ISSN 1469-7599. DOI 10.1017/S0021932003006497. PMID 15688574. 
  86. ↑ LYNN, R. In Italy, north–south differences in IQ predict differences in income, education, infant mortality, stature, and literacy. Intelligence. 2010, s. 93–100. DOI 10.1016/j.intell.2009.07.004. 
  87. ↑ CORNOLDI, Cesare; BELACCHI, Carmen; GIOFRÈ, David; MARTINI, Angela; TRESSOLDI, Patrizio. The mean Southern Italian children IQ is not particularly low: A reply to R. Lynn (2010), Intelligence. Intelligence. 2010, s. 462–470. Dostupné online. DOI 10.1016/j.intell.2010.06.003. 
  88. ↑ FELICE, Emanuele; GIUGLIANO, Ferdinando. Myth and reality: A response to Lynn on the determinants of Italy's North–South imbalances☆. Intelligence. 2011, s. 1–6. DOI 10.1016/j.intell.2010.09.004. 
  89. ↑ ROBINSON, David; SAGGINO, Aristide; TOMMASI, Marco. The case against Lynn's doctrine that population IQ determines levels of socio-economic development and public health status, Robinson et al. (2011). Journal of Public Mental Health. 2011, s. 178–189. DOI 10.1108/17465721111175056. 
  90. ↑ CORNOLDI, Cesare. Problems in deriving Italian regional differences in intelligence from 2009 PISA data, Cornoldi et al. (2013). Intelligence. 2013, s. 25–33. Dostupné online. DOI 10.1016/j.intell.2012.10.004. 
  91. ↑ D'AMICO, Antonella. Differences in achievement not in intelligence in the north and south of Italy: Comments on Lynn (2010a, 2010b), D'Amico et al. (2012). Learning and Individual Differences. 2012, s. 128–132. DOI 10.1016/j.lindif.2011.11.011. 
  92. ↑ PACE, F., Sprini, G. A proposito della "fairness" del Culture Fair di Cattell. Bollettino di Psicologia Applicata. 1998, s. 77–85. 
  93. ↑ Lynn, Richard (Spring/Summer 2012) "North-South Differences in Spain in IQ, Educational Attainment, per capita Income, Literacy, Life Expectancy and Employment". Mankind Quarterly, v. LII, n. 3&4, pp. 265–292.
  94. ↑ LYNN, Richard; SAKAR, Caner; CHENG, Helen. Regional differences in intelligence, income and other socio-economic variables in Turkey. Intelligence. May 2015, s. 144–149. Dostupné online. DOI 10.1016/j.intell.2015.03.006. (anglicky) 
  95. ↑ PHILIPPE RUSHTON, J. The Global Bell Curve: Race, IQ and Inequality Worldwide, R. Lynn. Washington Summit Publishers, Augusta, GA (2008). 378 pp., US $18.95 (PB). [s.l.]: [s.n.], July 2008. ISBN 978-1-59368-028-2. DOI 10.1016/j.paid.2008.03.008. S. 113–114. 
  96. ↑ TEMPLER, Donald. The Truly Disadvantaged. The Occidental Quarterly. Fall 2008, s. 125–127. Dostupné online. 
  97. ↑ MEISENBERG, Gerhard. The Global Bell Curve. The Journal of Social, Political, and Economic Studies. Winter 2008, s. 513–516. 
  98. ↑ SAINI, Angela. Racism is creeping back into mainstream science – we have to stop it. The Guardian. 2018-01-22. Dostupné online [cit. 2018-12-17]. ISSN 0261-3077. 
  99. ↑ JOHNSON, Wendy. The global bell curve: Race, IQ, and inequality worldwide, Richard Lynn, Washington Summit Publishers, Augusta, GA, pp. xviii, 298 pp.. [s.l.]: [s.n.], January–February 2009. ISBN 978-1-59368-028-2. DOI 10.1016/j.intell.2008.08.001. S. 119–120. 
  100. ↑ NYBORG, Helmuth. A conversation with Richard Lynn. Personality and Individual Differences. July 2012, s. 79–84. DOI 10.1016/j.paid.2011.02.033. 
  101. ↑ LYNN, Richard; IRWING, Paul. Sex differences on the progressive matrices: A meta-analysis. Intelligence. September 2004, s. 481–498. DOI 10.1016/j.intell.2004.06.008. 
  102. ↑ ROJAHN, Johannes; NAGLIERI, Jack A. Developmental gender differences on the Naglieri Nonverbal Ability Test in a nationally normed sample of 5–17 year olds. Intelligence. 2006-05-01, s. 253–260. DOI 10.1016/j.intell.2005.09.004. 
  103. ↑ ROJAHN, Johannes; NAGLIERI, Jack A. Developmental gender differences on the Naglieri Nonverbal Ability Test in a nationally normed sample of 5–17 year olds. Intelligence. 2006-05-01, s. 253–260. DOI 10.1016/j.intell.2005.09.004. 
  104. ↑ Richard Lynn: Dysgenics: genetic deterioration in modern populations Westport, Connecticut. : Praeger, 1996., ISBN 978-0-275-94917-4.
  105. ↑ RAMSDEN, E. A differential paradox: The controversy surrounding the Scottish mental surveys of intelligence and family size. Journal of the History of the Behavioral Sciences. 2007, s. 109–134. DOI 10.1002/jhbs.20219. PMID 17421031. 
  106. ↑ LYNN, Richard. Eugenics: A Reassessment. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2001. Dostupné online. ISBN 9780275958220. S. 26. (anglicky) 
  107. ↑ HAMILTON, W. D. A review of Dysgenics: Genetic Deterioration in Modern Populations. Ann. Hum. Genet.. 2000, s. 363–374. DOI 10.1046/j.1469-1809.2000.6440363.x. 
  108. ↑ MACKINTOSH, N. J. Dysgenics: Genetic Deterioration in Modern Populations. By Richard Lynn. Pp. 237. (Praeger, 1996.) £48.95, 0-275-94917-6, hardback. J. Biosoc. Sci.. 2002, s. 283–284. DOI 10.1017/S0021932002212833. 
  109. ↑ Richard Lynn (2001), "Eugenics: A reassessment". Praeger, Westport, Conn, p. 301. ISBN 978-0-275-95822-0.
  110. ↑ TUCKER, William H. The funding of scientific racism: Wickliffe Draper and the Pioneer Fund. [s.l.]: University of Illinois Press, 2002. Dostupné online. ISBN 9780252027628. S. 2. 
  111. ↑ Avner Falk. "Anti-semitism: a history and psychoanalysis of contemporary hatred". Abc-Clio, 2008, p. 18.
  112. ↑ Andrew Wroe. "The Republican party and immigration politics: from Proposition 187 to George W. Bush". University of Illinois Press, 2008, p. 81.
  113. ↑ ISAR [online]. Ferris.edu [cit. 2010-08-21]. Dostupné online. 
  114. ↑ Rowman & Littlefield; ISBN 0-7618-2041-8.
  115. ↑ JACKSON, John P. Argumentum Ad Hominem in the Science of Race. Argumentation and Advocacy. June 2006, s. 14–28. ISSN 1051-1431. DOI 10.1080/00028533.2006.11821659. S2CID 142449810. (anglicky) 
  116. ↑ Evans, Gavin. He'll be weighing brains next [online]. 14 November 2003 [cit. 2017-05-06]. Dostupné online. 
  117. ↑ WICHERTS, J. M.; DOLAN, C. V.; VAN DER MAAS, H. L. J. A systematic literature review of the average IQ of sub-Saharan Africans. Intelligence. 2010, s. 1–20. DOI 10.1016/j.intell.2009.05.002. 
  118. ↑ HUNT, E; WITTMANN, W. National intelligence and national prosperity. Intelligence. 2008, s. 1–9. DOI 10.1016/j.intell.2006.11.002. 
  119. ↑ KAMIN, Leon. The Bell Curve: Intelligence and Class Structure in American Life. Scientific American. February 1995, roč. 272. Dostupné online. 
  120. ↑ KAMIN, Leon. Scientific American. February 1995, roč. 272. Dostupné online. 
  121. ↑ KAMIN, Leon. The Bell Curve: Intelligence and Class Structure in American Life. Scientific American. February 1995, roč. 272. Dostupné online. 
  122. ↑ More by Charles Lane. The Tainted Sources of 'The Bell Curve' | The New York Review of Books. The New York Review of Books. December 1994. Dostupné online [cit. 21 August 2010]. 
  123. ↑ SKEEM, Jennifer L. Psychopathic personality and racial/ethnic differences reconsidered: a reply to Lynn (2002). Personality and Individual Differences. 2003, s. 1439–1462. DOI 10.1016/S0191-8869(02)00361-6. 
  124. ↑ Richard Lynn [online]. [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  125. ↑ "Evolution of race and sex differences in intelligence and personality: Tribute to Richard Lynn at eighty". Personality and Individual Differences. Volume 53, Issue 2, July 2012. Helmuth Nyborg (ed.).
  126. ↑ MEREDITH, Robbie. Calls to revoke 'sexist' professor's title [online]. 2018-02-14 [cit. 2018-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  127. ↑ Status withdrawn from controversial academic [online]. 2018-04-14 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  128. ↑ Richard Lynn [online]. [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  129. ↑ Richard Lynn [online]. [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  130. ↑ Racism Resurgent [online]. Jim Naureckas, January 1995 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  131. ↑ Richard Lynn [online]. [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  132. ↑ Richard Lynn [online]. [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  133. ↑ Ulster University withdraws status from Prof Richard Lynn. BBC News. 2018-04-14. Dostupné online [cit. 14 April 2018]. 
  134. ↑ Richard Lynn [online]. [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. 
  135. ↑ TILLERSON, Corey. The Alt-Right A Reference for the Far-Right Political Movement. [s.l.]: [s.n.], 2017-08-17. Dostupné online. ISBN 978-1-387-17259-7. S. 37–39. 
  136. ↑ SUSSMAN, Robert Wald. The Myth of Race: The Troubling Persistence of an Unscientific Idea. [s.l.]: Harvard University Press, 2014. 

Bibliografie

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Richard_Lynn&oldid=20076224“