Řeřicha peruánská

Řeřicha peruánská
	Řeřicha peruánská (Lepidium meyenii)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	brukvotvaré (Brassicales);
Čeleď	brukvovité (Brassicaceae);
Rod	řeřicha (Lepidium);
Binomické jméno
	Lepidium meyenii; Walp., 1843
Synonyma
	kořen maca; maka;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řeřicha peruánská (Lepidium meyenii) je jediná rostlina z bohatého rodu řeřicha, která má místo kořene bulvu. Někdy je uváděna pod českým jménem maka. Pochází z jihoamerických peruánských And a podle archeologických nálezů tam byla vyšlechtěna a pěstována již v době kolem jednoho a půl tisíciletí před naším letopočtem, dávno před vznikem Incké říše. Její přímí předchůdci nejsou známi, není to však žádný z planých druhů řeřichy nyní rozšířených v Andách.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Bylina řeřicha peruánská je dvouletá rostlina, která ve tvrdých, vysokohorských podmínkách dobře roste i přezimuje. Během prvého (vegetativního) roku za 8 až 9 měsíců vyklíčí, vytvoří listovou růžici i bulvu a ve druhém roce (reprodukčním) vyrostou květy, rozkvetou a dozrají semena. Její vývoj není ovlivňován délkou dne.

Roste v nadmořských výškách 3500 až 4500 m na místech s velmi intenzivním slunečním svitem, prudkým větrem a v chladném počasí na kamenité či písčité a kyselé půdě (pod 5 pH). Je na výšku a chlad natolik adaptovaná, že po přesazení do oblastí na mořském pobřeží roste pomaleji. Optimální teplota pro její růst je 10 až 22 °C, je odolná proti mrazu až do -20 °C. Rostliny spotřebují pro růst hodně živin a pro zachování výnosnosti nutno půdu pravidelně obohacovat o organické živiny a minerální látky; jinak v minulosti bylo zvykem ji sázet na stejné místo až po více než pěti letech.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nadzemní část byliny je tvořena listovou růžici s 12 až 20 listy a redukovaným hlavním stonkem. Listy s plochými řapíky mají podlouhlé čepele jednou nebo dvakrát zpeřené a ve zralosti dlouhé 6 až 9 cm. Ve spodní části má stonek zdužnatělý hypokotyl (bulvu) spojený se ztlustlým kořenem s mnoha jímavými, postranními kořínky. Bulva je kuželovitý skladovací orgán živin, má hruškovitý tvar, je nažloutlá až hnědočervená a bývá dlouhá 10 až 14 cm a v průměru mívá 3 až 5 cm, horní stranu má plochou a na spodní straně je dlouze protáhlá.

Stonek s květy je asi 15 cm vysoký a na jeho vrcholu vyrůstá rozvětvené hroznovité květenství. Drobné, oboupohlavné, nazelenalé květy jsou velké jen asi 2 mm. Střechovitě uspořádaný kalich má čtyři volné, zelené lístky s bílým lemem. Korunu tvoří čtyři volné, nazelenalé, na konci nazpět ohnuté lístky. V květu jsou dvě plodné tyčinky se žlutými vejčitými prašníky a čtyři tyčinky zakrslé, sterilní. Gyneceum je synkarpní, ze dvou plodolistů složený semeník je dvoudílný. Květy jsou samosprašné.

Plody jsou dvoudílné šešule obsahující drobná, vejčitá, oranžová nebo hnědá semena velká jako semena mrkve. Do doby setí se uchovávají v suchu. Rostlina je oktoploidní, x = 8.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožuje se výhradně ze semen, která nejsou dormantní a vyklíčí při teplotě 25 °C a dostateční vlhkosti asi za týden. Semena smíchaná s pískem se vysévají na konci zimy nebo počátkem jara, kdy končí mrazy a začíná období dešťů, na jižní polokouli od září do listopadu. Během osmi až devíti měsíců narostou listy i bulvy a rostliny určené ke konzumaci se v květnu až červenci sklízejí, vnější listy růžice jsou tehdy uvadlé a vnitřní zůstaly zelené. Současný průměrný výnos při ručním obhospodařování je asi 3 t/ha, s využitím techniky a při lepší výživě je možno dosáhnout až 20 t/ha.

Rostliny nesklizené a ponechané v půdě vytvoří z rozrostlé růžice za další čtyři až šest měsíců krátkou lodyhu s květy, které rozkvetou v říjnu neb listopadu. V prosinci a únoru listy na rostlině uschnou a dozrají šešule se semeny, která slouží pro výsev v dalším vegetační sezóně. V oblasti And je pěstováno až 10 kultivarů s různě zbarvenými bulvami.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Řeřichy peruánské se pěstují pro nevelké bulvy, které jsou u domorodých obyvatel tradiční součásti stravy i léčebnými prostředky. Konzumují se čerstvé vařené nebo pečené v popelu, často se nastrouhají, usuší a mohou se skladovat i několik let. Pak se rozvaří ve vodě nebo mléku na kaši, také se z nich vyrábí kvašený napoj „maca chica“.

Sušená má výživnou hodnotu srovnatelnou s kukuřicí, pšenicí i rýží. Má přes 60 % sacharidů, 10 % bílkovin ve formě polypeptidů a aminokyselin, vlákninu a lipidy. Obsahuje také vápník, draslík, železo, jod, fosfor, zinek, vitamíny B, vitamín C, mastné kyseliny (linolová, palmitová a olejová), alkaloidy, třísloviny i saponiny a obsahuje devět esenciálních aminokyselin.

V peruánském lékařství byly používány k léčbě anémie, tuberkulózy, menstruačních poruch, symptomů menopauzy, rakoviny žaludku, sterility i mužské potence. V poslední době dosahuje „maka“ v oblastech mimo And velké popularity. Prodává se ve formě tablet nebo bylinných extraktů z rozemletých bulev jako afrodisiakum, pro zvýšení plodnosti a sexuální výkonnosti, k dosažení hormonální rovnováhy i na všeobecnou podporu imunity.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

HEŘMANOVÁ, Martina. Hlíznaté okopaniny. Zlín, 2008 [cit. 14.12.2016]. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce Monika Černá. Dostupné online.
TAYLOR, Leslie. Tropical plant database:maca [online]. Leslie Taylor, Milam County, TX [cit. 2016-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
El cultivo de la Maca [online]. Soluciones Prácticas-ITDG, Lima, Peru [cit. 2016-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-06. (španělsky)
TANCARA, Beatriz Quelca; ESPINOZA, Magali Solares; CORTEZ, Jacqueline et al. Effect of the Lepidium meyenii (Maca) on the spermatogenesis and the spermatic quality .... Revistas Bolivianas [online]. Colegio de Bioquímica y Farmacia de Bolivia, La Paz, Bolivia, 2010 [cit. 14.12.2016]. Dostupné online. ISSN 1813-5363. (španělsky)
VALENZUELA-ESTRADA, Mario; PARRA, Roberto; VELASCO-MARTÍN, Juan P. et al. Effect of Peruvian Maca and Melatonin on Testicular Development ..... S. 70–78. International Journal of morfologie [online]. Chilean Society of Plant Physiology, CL, 2014 [cit. 14.12.2016]. Roč. 32, čís. 1, s. 70–78. Dostupné online. ISSN 0717-9502. (španělsky)
Maca Peruviana [online]. Botanical-online.com, Sunnyvale, CA, USA [cit. 2016-12-14]. Dostupné online. (španělsky)
REBISSO, Rodolfo. Cultivo de maca [online]. Orange Horizons America, Salamanca, Mexiko [cit. 2016-12-14]. Dostupné online. (španělsky)
US National Plant Germplasm System: Lepidium meyenii [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2016-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-17. (anglicky)

Obrázky, zvuky či videa k tématu řeřicha peruánská na Wikimedia Commons
Taxon Lepidium meyenii ve Wikidruzích