Přeskočit na obsah

Zlatobýl kanadský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxZlatobýl kanadský
alternativní popis obrázku chybí
Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Rodzlatobýl (Solidago)
Binomické jméno
Solidago canadensis
L., 1753
Synonyma

celík kanadský [1]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) je invazní rostlina statného vzrůstu, která v druhé polovině léta a začátkem podzimu má svůj vrchol ozdoben chocholem žlutých květů.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Pochází ze Severní Ameriky, pravděpodobně z jihu Kanady a centrálních oblastí Spojených států. Do Evropy se dostal roku 1645 a do Číny v roce 1930 jako okrasná rostlina parků a zahrad. Postupně se rozšířil do Asie, Austrálie i na Nový Zéland. V Evropě se nejvíce vyskytuje v areálu mediteránním až severském.

Nachází se často v blízkosti lidských obydlí a využívá změn prostředí způsobených lidskou činností. Osidluje hlavně osluněná místa s propustnou půdou, je tolerantní na množství živin i vlhkost půdy. Roste se na skládkách domovního odpadu, na náspech cest a železničních tratí, na okrajích polí, mezích, okolo vodních toků i polních cest a na různých nevyužívaných plochách, odkud proniká do okolí. Vzácně je k vidění i jako plevel na obdělávaných polích. Rozšířen je mimo horské oblasti v celém Česku.[2][3][4]

Vytrvalá bylina má nevětvenou lodyhu vysokou 30 až 150 cm, která je ve spodní části načervenalá a výše šedě zelená. Vyrůstá jich několik společně z hlavního vřetenovitého kořene, od něhož odnožují plazivé výběžkaté oddenky. Lodyha je pouze u báze holá a hladká, výše je drsně chlupatá a hustě olistěná (až 100 listů). Odspodu postupně dřevnatí a spodní listy usychají. Přisedlé, střídavě vyrůstající listy s rubem hustě chlupatým se směrem vzhůru zmenšují. Mají čepele kopinatého tvaru, směrem k hrotu se postupně zužují. Listy vyrůstající ve spodní části lodyhy jsou celokrajné, horní jsou s ostře pilovitým okrajem, dlouhé bývají 5 až 15 cm a široké 0,5 až 2 cm. Vedle hlavní žilky jsou na listu patrné i další dvě postranní sbíhající se obloukovitě k vrcholu.

Drobné květní úbory na chlupatých vzpřímených stopkách dlouhých asi 3 mm mají v průměru okolo 5 mm. Uspořádány jsou na mírně prohnutých ochlupených větvičkách do hroznů které vytvářejí jednostrannou, rozkladitou latu. Ta je dlouhá 5 až 25 cm a skládá se ze 150 až 1300 květů. Z květního lůžka vyrůstá na okraji 10 až 17 jazykovitých pestíkovitých květů s podlouhlé obvejčitým jazýčkem a uprostřed 5 až 10 trubkovitých oboupohlavných květů. Všechny květy jsou v průměru široké asi 0,5 mm a mají korunní lístky zlatožluté barvy. Zákrovní listeny jsou uspořádány od 3 do 4 řad, vnitřní jsou úzce podlouhlé, lysé, 3 mm dlouhé a vnější trojúhelníkovité mají délku 1,5 mm. Kvete v červenci až říjnu, opylení zajišťuje především létající hmyz, hlavně včely. Plodem je válcovitě žebernatá nažka asi 1 mm veliká, řídce plstnatá s chmýřím 2,5 mm dlouhým, rostlina produkuje velké množství semen.[2][3][5]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Je to vytrvalá rostlina rozmnožující se jak oddenky, tak i semeny. Za příhodných podmínek je schopna pomoci oddenků se rychle šířit a vytvářet rozsáhlé husté porosty. Do vzdálenějších míst roznáší její semena vítr. Protože zlatobýl kanadský je považován za výbornou medonosnou rostlinu a kvete v období, kdy již většina rostlin odkvétá, zanášejí na mnohá místa jeho semena i včelaři.[2][3]

Zlatobýl kanadský je v Česku považován za invazivní rostlinu, svým hustým zápojem vytlačuje původní rostlinné druhy (vytváří svou monokulturu) a stále se rozšiřuje do nových míst. Jedná se o neofyt, prvý záznam o jeho výskytu v naší volné přírodě pochází z roku 1838.[6]

Většinou se zlatobýlu kanadskému připisuje schopnost způsobovat svým pylem alergenní reakce. Je to však málo pravděpodobné, protože jeho pylová zrna jsou dost těžká a ve vzduchu se příliš dlouho neudrží, klesají k zemi.[7]

  1. ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Zlatobýl kanadský [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 18.10.2004 [cit. 2011-07-24]. Dostupné online. 
  2. a b c MIŽÍK, Peter. BOTANY.cz: Solidago canadensis [online]. BOTANY.cz, rev. 02.12.2008 [cit. 2011-07-24]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b c CVACHOVÁ, Alžběta; CHROMÝ, Pavol; GOJDIČOVÁ, Ema et all. Príručka na určovanie vybraných inváznych druhov rastlín [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, Bánská Bystrica, SK, rev. 2002 [cit. 2011-07-24]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. Global Invasive Species Database: Solidago canadensis [online]. Invasive Species Specialist group, Auckland, AU [cit. 2011-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21. (anglicky) 
  5. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Zlatobýl kanadský [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2011-07-24]. S. 544. Dostupné online. 
  6. PYŠEK, Petr; SÁDLO, Jiří; MANDÁK, Bohumil. Preslia, 74/2 – 2002, Catalogue of alien plants of the Czech Republic [online]. Czech Botanical Society, Praha 2 [cit. 2011-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Common Allergy Triggers in Indiana: Canadian Goldenrod [online]. The Weather Channel, LLC weather.com, USA [cit. 2011-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-18. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]