Zlatobýl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxZlatobýl
alternativní popis obrázku chybí
Rozkvetlý zlatobýl (Solidago)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení rostliny krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)
Řád hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod zlatobýl (Solidago)
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zlatobýl obecný (Solidago virgaurea)

Zlatobýl (Solidago) je rod vytrvalých rostlin většinou vyššího vzrůstu s drobnými žlutými úbory v hustých hroznech nebo latách.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy jsou původní ve Starém světě, jiné v Americe. Druhy z Ameriky se do mírného pásma téměř celého světa dostaly jako ozdobné trvalky zahrad a parků, kde postupně zplaněly a mnohde se nekontrolovaně rozšiřují na úkor domácí květeny. Rostou převážně na různých antropogenních stanovištích nebo neobhospodařovaných plochách, rumištích, v pobřežních křovinách, železničních a silniční náspech apod. Na stanoviště nejsou příliš náročné, požadují světlo a mírné klima.

Česku roste jediný původní druh zlatobýl obecný, ostatní druhy jsou nepůvodní, byly introdukovány z Ameriky. Cizí druhy zlatobýl kanadský, zlatobýl obrovský a zlatobýl trávolistý jsou považovány za invazní neofyty, vytlačují původní floru a vytvářejí monocenózy.[1][2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to většinou vytrvalé byliny, zřídka keře dosahující výšky od 50 cm do 2 metrů. vyrůstají z hrubého kořene nebo horizontálně větveného oddenku. Lodyhy jsou převážně přímé, někdy i vystoupavé, lysé, chlupaté nebo klkaté. Listy, řapíkaté nebo přisedlé, vyrůstají na lodyze střídavě, jejich čepele celistvé nebo po okrajích pilovité bývají hladké nebo i hustě chlupaté. Jsou kopinatého tvaru s ostrou špičkou, podél mají tři vystupující žilky.

Květy jsou uspořádány v diskovitých úborech seřazených do hroznovitých nebo chocholíkovitých lat. Lysých nebo chlupatých listenů zákrovu bývá 10 až 30, jsou podlouhlé, kopinaté nebo vejčité, uspořádány jsou do více řad. V květním lůžku je většinou po obvodu 5 až 15 (max. 25) samičích jazýčkových květů a uvnitř 5 až 35 (max. 60) oboupohlavých trubkovitých květů, korunní plátky všech květů jsou stejnobarevné, tj. žluté nebo výjimečně bílé. Květy jsou hmyzosprašné. Plodem jsou válcovitě žebernaté nažky tmavé nebo i průsvitné, lysé nebo s jemnými výrůstky. Jsou spojeny s chmýrovými štětinkami až 2,5 mm dlouhými.

Zlatobýl se rozmnožuje po blízkém okolí svými horizontálními oddenky, vytváří své klony, do vzdálenějších míst zanáší vítr jeho ochmýřené nažky.[1][3]

Význam[editovat | editovat zdroj]

V lidovém lékařství se používá zlatobýlu (někdy pod názvem celík) hodně let, sbírá se výhradně původní druh zlatobýl obecný. Z jeho listů a ještě neotevřených květů se připravují čaje nebo tinktury. Slouží pro léčbu ledvin a močových cest. Působí močopudně, desinfekčně, rozpouští kaménky, podporuje celkovou látkovou výměnu, tlumí krvácení v trávicím ústrojí atd.[4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod zlatobýl je poměrně rozsáhlý, je tvořen okolo 150 druhy. [5]

V České republice se ve volné přírodě vyskytují tyto čtyři druhy: [6][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b CVACHOVÁ, Alžběta; CHROMÝ, Pavol; GOJDIČOVÁ, Ema et all. Príručka na určovanie vybraných inváznych druhov rastlín [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, Bánská Bystrica, SK, rev. 2002, [cit. 2011-07-22]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. PYŠEK, Petr; SÁDLO, Jiří; MANDÁK, Bohumil. Preslia, 74/2 – 2002, Catalogue of alien plants of the Czech Republic [online]. Czech Botanical Society, Praha 2, [cit. 2011-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Flora of North America: Solidago [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2011-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Ordinace.cz – Celík obecný [online]. Pears Health Cyber, s. r. o, Ordinace.cz, Praha 7, [cit. 2011-07-22]. Dostupné online. (česky) 
  5. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. University of Missouri, St Louis, and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.05.2011, [cit. 2011-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Veškeré druhy rostlin ČR II [online]. BOTANY.cz, rev. 17.01.2008, [cit. 2011-07-22]. Dostupné online. (česky) 
  7. ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Zlatobýl [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 26.06.2006, [cit. 2011-07-22]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]