Zuzana Čížková
MgA. Zuzana Čížková | |
---|---|
Narození | 10. prosince 1982 (41 let) Praha Československo |
Vzdělání | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
Povolání | sochařka, malířka |
Webová stránka | http://www.zuzanacizkova.com |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zuzana Čížková též uváděná jako Zuzana Klára Čížková (* 10. prosince 1982 Praha) je česká sochařka, malířka a grafička.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v Praze, vyrůstala však v Brandýse nad Labem. V letech 1999–2003 studovala na Střední průmyslové škole kamenické a sochařské v Hořicích v Podkrkonoší – obor kamenosochařství. V roce 2005 se přihlásila na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (VŠUP) do sochařského ateliéru profesora Kurta Gebauera. Absolvovala v roce 2011.
V roce 2005 reprezentovala Českou republiku na 116. ročníku Salon des indépendants v Paříži, a to na základě výzvy Francie novým členským zemím Evropské unie, aby každá z nich vybrala jednoho mladého výtvarníka do 30 let, který bude svoji zemi na této prestižní výstavě reprezentovat. V roce 2009 získala cenu současného umění v soutěži Winton Train, inspirace dobrem, Praha – Londýn.
Prošla různými studijními a pracovními stážemi v Česku i v zahraničí. Vyzkoušela si práci s mramorem v kamenosochařském ateliéru v carrarských lomech v Itálii, pracovala v "Atelier für Stein Stehlik" v Basileji ve Švýcarsku u česko-švýcarského kameníka Josefa (Jožky) Stehlíka a v ateliéru švýcarského sochaře Ludwiga Stockera.
Při pobytu v Paříži pracovala u akademického sochaře Vladimíra Škody ( sochařství, malba, grafika, videoart). V Paříži se seznámila i s tvorbou malíře Miloše Síkory. V Praze pracovala v ateliéru sochaře Olbrama Zoubka a několik let s ním vystavovala v rámci výstav LUGHNASADH.
Na výstavách v zahraničí se prezentovala zejména obrazy a bronzovými sochami. V posledních letech žije a tvoří v Dobřichovicích u Prahy. Po roce 2016 se Zuzana Čížková přijala křest a začala postupně používat i své křestní jméno Klára.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Zpočátku se věnovala většinou práci s kamenem, ale již na kamenosochařské škole v Hořicích si uvědomila omezení tohoto materiálu ve výtvarném vyjádření. V posledních letech[kdy?] se věnuje především tvorbě z kovů, (bronz či plech) a s dalšími materiály (patinované sádra, akrystal, epoxid apod.) a zejména do exteriéru z materiálů na bázi cementových směsí, které pro ni byly vyvinuty ve spolupráci s Výzkumným ústavem maltovin (VUMO) v Praze-Radotíně. Z podobného materiálu vznikla i její závěrečná diplomová práce na VŠUP, reliéfní nápis ve znakové řeči sluchově postižených nazvaný Život je krásný, buďte šťastni a mějte se rádi!.
Motiv rukou, znakové řeči a prstové abecedy prostupuje i do dalších děl Zuzany Čížkové, objevuje se u ní na mnohých obrazech a plastikách, za něj byla oceněna v soutěži Winton Train.
Současně s tím se věnuje také tématům křehkých skořepin a lastur ve smyslu ontogeneze a cesty sv. Jakuba a křesťanským atributům s touto souvislostí a proměnou víry v technický pokrok (nejznámějším jejím dílem je Elektrokříž, který byl uveden na různých výstavách po Evropě). Toto téma se stalo dominantním od roku 2016, kdy nepříznivé okolnosti autorku zavedly k hlubšímu zkoumání životního stylu v moderních civilizacích.
Ve své na první pohled pozitivní tvorbě se zabývá otázkami současných životních cílů lidí v západním světě na přelomu století v souvislosti s proměnou duchovního života v technický pokrok. Stejně tak se zajímá o osobní zkušenost s reálným vnímání a vytváří na ně metafory (cyklus obrazů Výlety N1 a N2) a zároveň honbou lidí za dokonalostí materiální i na emotivní rovině i přeměnou krajiny (cykly obrazů Roboti, Romantická krajina 21. století, Zrození, Horizont událostí).
Výstavy (výběr)
[editovat | editovat zdroj]Samostatné
[editovat | editovat zdroj]- 2004 – Plastické iluze, Okresním muzeum Praha-východ, Brandýs nad Labem
- 2004 – Sochy na túře, Mariánské Lázně
- 2005 – Woonsocket, Richmond, Georgetown a Marrison, USA – putovní výstava kreseb tuší, akvarelem, tužkou (2005–2007)
- 2010 – Čížek u Slavíka, Praha, Rašínovo nábřeží, (A)VOID GALLERY
- 2010 – Až po uši v betonu, při příležitosti mezinárodní betonářské konference, Hradec Králové
- 2013 – Rozmary policejního rady, Muzeum Policie ČR, Praha 2
- 2014 – C'est moi – Moje cesta, Galerie Klenová – kostel sv. Vavřince, Klatovy
- 2015 – Romantická krajina, Creative Gate, Jindřišská pasáž, Praha 1
- 2016 – Obrazy, Hellichova ulice, kostel sv. Vavřince, Praha 1
- 2016 – Cesta do Brandýsa, Galerie Kočár, Brandýs nad Labem
- 2017 – Obrazy, Hellichova ulice, kostel sv. Vavřince, Praha 1
- 2017 – Kousek cesty, Galerie 9 – Vysočanská radnice, Praha 9
- Autorské výstavy
- 2000 – Netradičně klasické, Výstavní síň Městského muzea v Čelákovicích
- 2003 – Piková dáma, Naiv artists a spol., Výstavní síň Společenského domu Neratovice (skupinová výstava)
- 2004 – Oltáře obětovaného času, Galerie kaple Jana Nepomuckého, Praha 1, sochy Zuzana Čížková, fotografie Radim Beznoska
- 2007 – Beton, Městské muzeum Čelákovice, Výstava soch a objektů při příležitosti dvou betonových sympozií s mezinárodní účastí sochařů
- 2007 – Mémoire du Futur – Paměť Budoucnosti, NKP Vyšehrad – Gorlice, (spolu s francouzskou malířkou Valexií)
Společné (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- 2005 – Salon des artistes indépendants, Espace Champerret, Paříž, Francie
- 2005 – Lughnasadh, NKP Vyšehrad Gorlice, Praha
- 2006 – Salon des artistes indépendants, Espace Champerret, Paříž, Francie
- 2006 – Na motivy Josefa Mánesa, Výstavní síň Mánes, VŠUP dnes, Praha
- 2006 – Nic na odiv ...?, Kateřinská zahrada, Praha 2
- 2006 – Svět bez kazu ?, 4+4+4 dny v pohybu, Jungmannova 21, Praha 1
- 2007 – Art en capital, Grand Palais, Paříž, Francie
- 2007 – Lughnasadh 07, zámek Kačina
- 2007 – Česká bible v průběhu století, Prácheňské muzeum, Písek
- 2009 – La Biblia ceca nel corso dei secoli – Česká bible v průběhu století, Basilica Santa Croce in Gerusalemme, Řím, Itálie
- 2009 – Czech Bible through the Centuries – Česká bible v průběhu století, Presidents‘ Gallery-European Commission, Brusel, Belgie
- 2009 – Le salon de novembre, Galerie, rue de Thorigny, Paříž, Francie
- 2009 – Winton Train – inspirace dobrem, Národní muzeum, Praha
- 2011 – Mädel Knödel, Velvyslanectví ČR ve Vídni, Rakousko
- 2012 – Středočeské Trienále, Rabasova galerie, Rakovník
- 2013 – Les Toiles de l'été, Galerie, rue de Thorigny, Paříž, Francie
- 2015 – "Neodvolám" – Mistr Jan Hus, Empírový skleník v Královské zahradě, Pražský hrad
- 2016 – Královské slavnosti, Empírový skleník v Královské zahradě, Pražský hrad
Díla ve veřejném prostoru (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- 2006 – Mamutí kel, Ostrava, areál skanzenu Landek, mramor.
- 2006 – Milenka Rudolfa II., zámecká zahrada v Brandýse nad Labem – cementová směs.
- 2010 – tři sochy – „Madona“, mramor, pískovec, žula (sekané do přírodního kamene), Starý Prosek, u kostela sv. Václava, Praha
- 2011 – reliéfní nápis znakovou řečí: Život je krásný, buďte šťastni a mějte se rádi! – kolorovaný beton, Holečkova ulice, Praha-Smíchov
- 2012 – pomník sv. Anežky České na Náměstí Anežky České u kostela Povýšení svatého Kříže v Poděbradech, umělý pískovec.
- 2013 – pomník na motiv grafiky malíře Ludvíka Kuby v Kubových sadech v Poděbradech, cementová směs, keramika.
Zastoupení ve sbírkách
[editovat | editovat zdroj]- Městské muzeum v Čelákovicích
- Soukromé sbírky v České republice i v zahraničí
Díla ve veřejném prostoru
[editovat | editovat zdroj]-
Milenka Rudolfa II. v zámecké zahradě v Brandýse nad Labem.
-
Tři madony v Praze – Proseku
-
Reliéfní nápis v Holečkově ulici v Praze-Smíchově.
-
Pomník Anežky České v Poděbradech.
-
Reliéf na motiv grafiky Ludvíka Kuby v Poděbradech.
Z výstav
[editovat | editovat zdroj]-
Reliéfní nápis "Miluji", vítězné dílo Winton train – Národní muzeum 2009
-
Reliéfní nápis "Miluji", vítězné dílo Winton train – Národní muzeum 2009
-
Kolektivní výstava "Královské slavnosti", Empírový skleník v Královské zahradě, Pražský hrad, 2016
-
Jablko, Kolektivní výstava "Královské slavnosti", Empírový skleník v Královské zahradě, Pražský hrad, 2016
-
Reliéf Karel IV. – Sto korun českých, Kolektivní výstava "Královské slavnosti", Empírový skleník v Královské zahradě, Pražský hrad, 2016
-
Autorská výstava "Kousek cesty", Galerie 9, Praha 9, 2017
-
Autorská výstava "Kousek cesty", Galerie 9, Praha 9, 2017
-
Autorská výstava "Kousek cesty", Galerie 9, Praha 9, 2017
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zuzana Čížková na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zuzana Čížková
- Zuzana Čížková v databázi Středočeské vědecké knihovny
- Zuzana Čížková v informačním systému abART
- Oficiální stránky
- Zuzana Čížková na Saatchiart.com
- Životopis v časopise Beton č.6/2007[nedostupný zdroj]
- Článek na serveru e-Beton[nedostupný zdroj]
- Beton v sochařství – článek v časopise Lafarge cement journal 4/2008[nedostupný zdroj]
- Článek v novinách MČ Praha 9 Devítka Archivováno 12. 11. 2011 na Wayback Machine.
- Článek v časopise Beton TKS č.5/2011
- Výstava Česká bible v průběhu staletí, časopis Forum
- Článek v Poděbradských novinách 3/2012 Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.
- Článek v Polabském TOKu[nedostupný zdroj]
- Obrazy Zuzany Čížkové[nedostupný zdroj]
- Kousek cesty aneb opravdu nejsme roboti, ačkoliv se jim někdy snažíme vyrovnat
- Výstava v Klatovech
- Dílo Zuzany Čížkové
- Galerie9, Kousek cesty
- Výstava Kousek cesty
- Obrazy a sochy
- Zuzana Čížková v informačním systému abART
Televizní dokumenty
[editovat | editovat zdroj]- 30. 11. 2006, ČT 2, Televizní klub neslyšících
- Dokument v rámci cyklu Nehasit! Hořím!, premiéra 20. 12. 2006, ČT 1, Nehasit! Hořím! rež. Hana Pinkavová
- 29. 6. 2011, ČT 2, Televizní akademie umění
- 25. 10. 2011, ČT 2, Televizní klub neslyšících – Reliéfní plastika symbolizující znakovou řeč
- 12. 11. 2014, ČT 2, Televizní klub neslyšících – Workshop Vizuálně krásná řeč ve škole pro sluchově postižené v Praze, Holečkově ulici
- Dokument v rámci cyklu Ještě hořím?, premiéra 21. 1. 2021, ČT Art, Ještě hořím? rež. Hana Pinkavová