Zemplínská župa (Československo)
| Zemplínská župa Zemplínska župa | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo župy | Michalovce |
| Země | Slovensko |
| Stát |  Československo |
| Zeměpisné souřadnice | 48°46′ s. š., 21°52′ v. d. |
| Vznik | 30. října 1918 |
| Zánik | 1. ledna 1923[1] |
| Základní informace | |
| Rozloha | 5 666 km²[2] |
| Počet obyvatel | 271 011 (1919)[2] |
| Hustota zalidnění | 47,8 obyv./km² |
| Počet okresů | 11 (1919) |
 Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zemplínská župa (slovensky Zemplínska župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa převážně vydělením z uherské Zemplínské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 5 666 km² a jejím správním centrem byly Michalovce.
Historický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Zemplínská župa, která vznikla vydělením severní části původní uherské Zemplínské župy. V roce 1919 byla k Zemplínské župě přičleněna západní část uherské Užské župy (slúžňovské okresy Sobrance a Veľké Kapušany), zatímco její západní část vytvořila Užskou župu na Podkarpatské Rusi.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]
Sídlo původní uherské župy bylo ve městě Sátoraljaújhely, které zůstalo v Maďarsku. Sídlem československé župy se nově staly Michalovce.[3]
Zemplínská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[5]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Zemplínská župa se nacházela na východním Slovensku. Na východě hraničila s Abauj-turňanskou a Šarišskou župou, na severu s Polskem, na východě s Podkarpatskou Rusí a na jihu s Maďarskem.[6]
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]V roce 1919 se Zemplínská župa členila na jedenáct slúžňovských okresů: Bodrogský, Humenné, Kapušany, Medzilaborce, Michalovce, Sečovce, Slovenskonovomestský, Snina, Sobrance, Stropkov a Vranov.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš.
- ↑ Volko–Kiš, s. 29.
- ↑ Volko–Kiš, s. 37–38.
- ↑ Volko–Kiš, příloha 4.
- ↑ TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)