Březnice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Zámek Březnice)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Březnice
Pohled na zámek
Základní informace
Stavebník Buzici
Další majitelé Zmrzlíkové ze Svojšína, Malovcové z Malovic, Jeníškové z Újezda, Kolovratové, Pálffyové
Poloha
Adresa Březnice, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 36130/2-2383 (PkMISSezObr)
Web http://www.zamek-breznice.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Březnice je zámek, který se nachází ve městě Březnice v okrese Příbram. Zámecký areál s parkem se rozkládá východně od centra města, samotná budova je vzácně dochovanou památkou renesanční architektury vzniklé přestavbou gotické tvrze. Renesanční podoba zámku vznikla z iniciativy rodiny Lokšanů, další majitelé z řad Jeníšků z Újezda, Kolovratů a Pálffyů prováděli již jen dílčí úpravy. Zámek je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na zámek z parku

V návaznosti na vznik středověké obchodní osady na Zlaté stezce z Pasova do Prahy vyrostla v Březnici gotická tvrz, kterou založili příslušníci rodu Buziců (Budislav z Březnice, připomínaný od roku 1224). Od roku 1415 téměř celé století patřila Březnice Zmrzlíkům ze Svojšína, kteří po husitských válkách tvrz přestavěli. V roce 1506 koupili Březnici Malovcové, kteří se zapojili do stavovského odboje proti Ferdinandovi I. a v roce 1547 propadla Březnice do majetku královské komory.

Jako konfiskát po Malovcích získal Březnici říšský místokancléř Jiří z Lokšan, který zahájil renesanční přestavbu zámku. Ve stavebních úpravách pokračovala po jeho smrti manželka Kateřina z Lokšan, rozená Adlerová. Za její éry se Březnice stala živým společenským centrem a především dějištěm tajné svatby arcivévody Ferdinanda Tyrolského a Filipíny Welserové, Kateřininy neteře.

Východní křídlo se zámeckou kaplí

Bratři Adam, Jiří a Václav Lokšanové se zúčastnili stavovského povstání a jejich majetek propadl konfiskaci. Březnici drželi společně a v roce 1623 jednotlivé díly panství skoupil královský prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda (†1651)[1]. Ten podnikl další stavební úpravy zámku, především ale nechal postavit na náměstí kostel sv. Ignáce a Františka, který patří k městským dominantám. Přibík Jeníšek zemřel bez mužského potomstva, ale potomkům jeho bratra patřila Březnice do roku 1728.

Rod Jeníšků z Újezda vymřel v roce 1728 Janem Josefem, který ve své závěti stanovil podmínku rodové aliance v českém prostředí ojedinělou, a sice, že každý další majitel Březnice musí přijmout erb a jméno Jeníšků z Újezda. Toto pravidlo pak dodrželi následující dědicové z rodů Kolovratů a Pálffyů, kteří až do roku 1945 užívali titul svobodných pánů z Újezda.

Hrabě Hanuš z Kolovrat, majitel Březnice v letech 1824–1872

Po vymření Jeníšků zdědil Březnici jejich příbuzný, český nejvyšší kancléř Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat (16781738). Součástí jeníškovského dědictví bylo i panství Hradiště a pobyty na hradištském a březnickém zámku Kolovratové střídali, tato linie Krakovských nesla název březnická. Posledním potomkem byl hrabě Hanuš z Kolovrat, který v závěru života soustředil ve svých rukou i rozsáhlý majetek vymřelých Libštejnských z Kolovrat (panství Rychnov nad Kněžnou). Zatímco kmenová kolovratská panství vázaná fideikomisem přešla na další vzdálené příbuzné z rodu Kolovratů, Březnici a Hradiště zdědil v roce 1872 hrabě Eduard Pálffy z Erdödu (18361915) ze starobylé uherské šlechty. Za Pálffyů došlo k posledním stavebním úpravám březnického zámku a v roce 1918 k prodeji velkostatku Hradiště. Posledním soukromým majitelem březnického zámku byl Jan Nepomuk Pálffy (18721953), který se přihlásil k maďarské národnosti a velkostatek byl v roce 1945 zestátněn. Zámek se dostal do správy Městského národního výboru v Březnici, ale díky vysokým architektonickým hodnotám nakonec přešel pod Národní památkový ústav, který zahájil rekonstukci a obnovu do původní renesanční podoby.

Studna na nádvoří z roku 1910

Stavební vývoj[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešního zámku stával původně od počátku 13. století šlechtický dvorec Buziců, který byl později přestavěn na tvrz, označovanou někdy též jako hrad. Tvrz byla tvořena dvoupatrovým obytným palácem obklopeným hradbami. Jednotlivá patra paláce byla přístupná z dřevěných pavlačí dochovaných až do 16. století. Po husitských válkách byla tvrz opravena Zmrzlíky ze Svojšína, v první polovině 16. století za Malovců vzniklo rozsáhlé kruhové opevnění, jehož srovnání s typově podobnými stavbami (Švihov) předpokládá účast významného architekta Benedikta Rejta.

Pro stavební vývoj březnického zámku je zásadní období Lokšanů v 16. a 17. století. Jiří z Lokšan ovlivněný pobytem v Itálie nechal tvrz přestavět na reprezentativní renesanční zámek. Do této doby spadá výstavba západního paláce s hodovní síní, vznik Lokšanské knihovny (1558) v prvním patře věže a sjednocení fasád se sgrafitovou výzdobou. Za dalších Lokšanů byly na nádvoří odstraněny dřevěné pavlače a nahrazeny kamennými arkádami.

Hrabě Eduard Pálffy z Erdödu, majitel Březnice v letech 1872–1915

Poslední zásadní zásahy do podoby zámku proběhly za Přibíka Jeníška z Újezda, který nechal v letech 16251632 vystavět zámeckou kapli Neposkvrněného Početí Panny Marie, tehdy došlo také k zasypání vodních příkopů a kolem zámku vznikla zahrada. Na vnější straně zámku se objevily přízemní akrády a bašty bývalého opevnění začaly být využívány jako zahradní altány. Za Kolovratů byla postavena empírová jízdárna pod zámkem, kterou však další majitelé Pálffyové nechali zbourat. Za Pálffyů dostal zámek novorenesanční sgrafitovou omítku (18891890) a na nádvoří byly zaskleny arkády. K nešetrnému zásahu došlo za posledních Pálffyů v roce 1933, kdy byla sgrafita zakryta prostou šedou omítkou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BÍLEK, Tomáš: Dějiny konfiskací v Čechách; Praha, 1883 s. 333–335 dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUBŮ, Naďa: Zámek Březnice; Praha, 1996 ISBN 80–85094–52–5
  • KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996 ISBN 80–85983–13–3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]