Přeskočit na obsah

Václav Šafránek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Šafránek
StátČeskoČesko Česko
Datum narození20. května 1994 (30 let)
Místo narozeníBrno, Česko[1]
BydlištěBrno, Česko[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost80 kg[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek283 571 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–3
Tituly0 ATP, 12 Futures
Nejvyšší umístění191. místo (6. listopadu 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2018)
French Open1. kolo kvalifikace (2017)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2017)
US Open1. kolo (2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů0–0
Tituly0 ATP, 1 challenger, 5 Futures
Nejvyšší umístění286. místo (18. září 2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200111a11. 
  1. default 2020
    Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Šafránek (* 20. května 1994[1] Brno) je český profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do dubna 2018 deset titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2017 na 191. místě a ve čtyřhře pak v září téhož roku na 286. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v lednu 2012, když mu patřila 20. příčka. Trénuje ho Petr Frelich a kondičním koučem je David Nerud.[1]

V českém daviscupovém týmu debutoval v roce 2018 ostravským druhým kolem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Izraeli, v němž za rozhodnutého stavu podlehl Jišaji Oli'elu. Češi postoupili do světové baráže po výhře 3:1 na zápasy. Do září 2018 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V juniorské kategorii byl v lednu 2012 světovou dvacítkou a jeho celková zápasová bilance dvouhry činila 56 výher a 31 porážek. Na juniorském okruhu dokázal zdolat Bornu Ćoriće, Kylea Edmunda, Jošihita Nišioku či Nicka Kyrgiose. Po boku Adama Pavláska se probojovali do finále juniorské čtyřhry na French Open 2012, z něhož odešli poraženi od australské dvojice Andrew Harris a Nick Kyrgios až v rozhodujícím supertiebreaku.[1]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v listopadu 2011, když jako sedmnáctiletý obdržel divokou kartu na turnaj v Rožnově pod Radhoštěm. Ve druhém kole podlehl Němci Nico Maticovi[2] a připsal si tak první body do žebříčku ATP v jeho vydáni z 28. listopadu 2011. Do premiérových dvou semifinále challengerů postoupil na Svijany Open 2016 a 2017 v Liberci. Nejdříve vypadl s belgickým hráčem Stevem Darcisem a ve druhém případě s Brazilcem Guilhermem Clezarem. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojoval ve čtyřhře červencového Båstad Challenger 2017. V závěrečném duelu soutěže s Turkem Tunem Altunou přehráli indickou dvojici Sriram Baladži a Vidžaž Sundar Prašanth. Česko-turecký pár se na společné účasti dohodl několik dní před turnajem.[4][1][2]

Průnik mezi dvě stě nejlepších tenistů zaznamenal 1. května 2017, když mu posunem o sedm míst na žebříčku ATP patřila 200. příčka.[1]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval jako 210. hráč žebříčku hlavní soutěží nejvyšší grandslamové kategorie poté, co se kvalifikoval do mužského singlu US Open 2017. Před postupem prošel tříkolovým kvalifikačním sítem s rozhodujícím vítězstvím nad čtvrtým nasazeným Ukrajincem Sergijem Stachovským po třísetovém průběhu.[5] V první fázi newyorské dvouhry však na Grandstandu nenašel recept na bulharskou turnajovou sedmičku a světovou devítku Grigora Dimitrova bez zisku sady.[6] První grandslamové kvalifikace v kariéře odehrál na French Open 2017 a ve Wimbledonu 2017, z nichž odešel poražen v úvodních kláních od Denise Kudly, respektive Alejandra Gonzáleze. Na Australian Open 2018 prošel kvalifikací a v první fázi dvouhry podlehl krajanu Jiřímu Veselému ve třech sadách.[7][1][2]

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (0 D; 1 Č)
Futures (1 D; 5 Č)

Dvouhra (10)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 20150830a30. srpna 2015 Subotica, Srbsko antuka Itálie Marco Bortolotti 4–6, 7–6(7–4), 6–1
2. 20151004a4. října 2015 Solin, Chorvatsko antuka Česko Dušan Lojda 7–6(7–2), 6–2
3. 20151025a25. října 2015 Heráklion, Řecko tvrdý Kanada Steven Diez 7–6(10–8), 6–4
4. 20160716a16. července 2016 Brno, Česko antuka Česko Pavel Nejedlý 6–1, 6–2
5. 20160821a21. srpna 2016 Bratislava, Slovensko antuka Česko Vít Kopřiva 7–6(8–6), 6–1
6. 20161106a6. listopadu 2016 Heráklion, Řecko (2) tvrdý Francie Alexandre Müller 7–5, 6–4
7. 20161120a20. listopadu 2016 Heráklion, Řecko (3) tvrdý Rakousko Sebastian Ofner 4–6, 6–3, 7–5
8. 20170128a28. ledna 2017 Aktobe, Kazachstán antuka Ukrajina Vladyslav Manafov 7–6(7–5), 7–6(7–2)
9. 20170319a19. března 2017 Antalya, Turecko antuka Brazílie Pedro Sakamoto 6–3, 6–3
10. 20170401a1. dubna 2017 Santa Margherita di Pula, Itálie antuka Itálie Lorenzo Giustino 7–6(7–2), 6–7(7–9), 7–5

Čtyřhra (6)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 20140115a15. ledna 2014 Bydhošť, Polsko antuka Česko Robert Rumler Francie Jérôme Inzerillo
Francie Arthur Surreaux
1–6, 6–4, [10–6]
2. 20151112a12. listopadu 2015 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Česko Marek Jaloviec Ukrajina Vladyslav Manafov
Česko Libor Salaba
6–4, 3–6, [10–6]
3. 20160708a8. července 2016 Ústí nad Orlicí, Česko antuka Česko Filip Doležel Ukrajina Filipp Kekerčeni
Rakousko David Pichler
7–5, 1–6, [10–6]
1. 20170715a15. července 2017 Båstad, Švédsko antuka Turecko Tuna Altuna Indie Sriram Baladži
Indie Vidžaž Sundar Prašanth
6–1, 6–4
4. 20170722a22. července 2017 Brno, Česko antuka Česko Jan Mertl Rakousko Lenny Hampel
Česko Robin Staněk
6–4, 7–6(10–8)
5. 20171029a29. října 2017 Heráklion, Řecko tvrdý Česko Dominik Kellovský Maďarsko Viktor Filipenko
Srbsko Darko Jandrić
6–7(4–7), 6–3, [10–7]

Finále na juniorce Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 2012 French Open antuka Česko Adam Pavlásek Austrálie Nick Kyrgios
Austrálie Andrew Harris
4–6, 6–2, [7–10]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Václav Šafránek na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j Václav Šafránek na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20180411a11. dubna 2018
  2. a b c d Václav Šafránek na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20180411a11. dubna 2018
  3. Václav Šafránek na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20180411a11. dubna 2018
  4. Filip Lefenda, David Schlegel. Šafránek před ziskem prvního challengerového titulu nervozitu necítil. Věří, že nahoru půjde i v singlu [online]. Tenisový svět, 2017-07-16 [cit. 2017-08-31]. Dostupné online. 
  5. ČTK, iDNES.cz. Šafránek a Martincová prošli na US Open, čeká je první grandslam kariéry. iDNES.cz [online]. 2017-08-25 [cit. 2017-08-3]. Dostupné online. 
  6. ČTK. Šafránek si užil velkou premiéru, musí zlepšit servis a return [online]. České noviny, 2017-08-30 [cit. 2017-08-31]. Dostupné online. 
  7. Ondřej Jirásek. Veselý v derby nedal šanci Šafránkovi. O postup bude bojovat ještě Berdych. TenisPortal.cz [online]. 2018-01-16 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]