Vyšehradský železniční most
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/eb/Zeleznicni_most_1.jpg/220px-Zeleznicni_most_1.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/Parn%C3%AD_vlak_na_vy%C5%A1ehradsk%C3%A9m_most%C4%9B.jpg/220px-Parn%C3%AD_vlak_na_vy%C5%A1ehradsk%C3%A9m_most%C4%9B.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Vltava_River_Smichov_and_Petrin_as_seen_from_Vysehrad.jpg/220px-Vltava_River_Smichov_and_Petrin_as_seen_from_Vysehrad.jpg)
Železniční most (výjimečně uváděný s přívlastkem vyšehradský) propojuje vltavské břehy v Praze u Výtoně (bývalé Podskalí) pod Vyšehradem a Smíchov. Most není oficiálně pojmenovaný, v mapách je běžně označován podobně jako jiné nepojmenované železniční mosty slovy železniční most (s malým písmenem), v tomto případě je však toto označení vžité jako neoficiální vlastní jméno.
Železniční most patří k pohledu na Vyšehrad podobně jako Karlův most k pohledu na Hradčany. V pořadí po proudu řeky je čtvrtým mostem přes Vltavu na území Prahy.
Původní most
Původní most v těchto místech byl postaven v letech 1871 až 1872 a byl součástí tzv. Pražské spojovací dráhy procházející Nuselským údolím, spojující nádraží Františka Josefa (nynější hlavní nádraží) a Západní nádraží (nyní Smíchovské nádraží). Původní konstrukce byla jednokolejná, most spočíval na třech pilířích. Jednalo se o most příhradový a přímopásový, zhotovený z oceli. Měl pět polí, každé o délce 56,9 m a celkovou délku 196,3 m. Zhotovila ho Harkortova mostovna v Duisburgu.
Nový most
Na konci 19. století již přestal starý jednokolejný most vyhovovat, proto bylo rozhodnuto o jeho náhradě novou konstrukcí pro dvojkolejnou trať. Stavba nového mostu proběhla v letech 1900–1901. V říčním korytě byly vybudovány nové pilíře, příhradové nosníky byly smontovány na pomocné konstrukci vedle původního mostu. Vlastní výměna pak proběhla během několikadenní výluky. Scénu výměny mostu použil František Langer v próze Kruh ze sbírky Předměstské povídky.
Současný most je tvořen třemi příhradovými nosníky s rozpětím 69,9 m, široký je 8,1 m. Po obou stranách jsou chodníčky pro pěší. Při zavedení pravostranného silničního provozu v Praze k 26. březnu 1939 byla stanovena pěším povinnost používat na tomto a ještě na dalších třech vltavských mostech vždy levý chodník.[1]
Úvahy o další náhradě mostu
V souvislosti s rozvojem železniční sítě se uvažuje o jeho náhradě novým trojkolejným mostem v poněkud odsunuté poloze tak, aby bylo možno zvýšit poloměry oblouků ve výhybně Praha-Vyšehrad, nový most by měl sloužit i silniční dopravě (viz Výtoňský most).
Související články
Reference
Literatura
- SOUKUP, Jiří. Pražské mosty : Studie se zřetelem na současné podniky. Praha: Weinfurter, 1904. Dostupné online. - kapitola Železný most železniční pod Vyšehradem.
Externí odkazy
Šablona:Geo dms
Obrázky, zvuky či videa k tématu vyšehradský železniční most na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Železniční most (Vyšehrad - Smíchov)
- Wikidata: Vyšehrad railway bridge
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Článek na Encyklopedii mostů
- Železniční most na Výtoni (Praha virtuální)