Volovec (obec)
Volovec Воловець | |
---|---|
Zimní pohled na městys | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°42′52″ s. š., 23°10′54″ v. d. |
Nadmořská výška | 492 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+2 |
Stát | Ukrajina |
Oblast | Zakarpatská |
Okres | Mukačevo |
Volovec | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 6,67 km² |
Počet obyvatel | 5 178 (2001) |
Hustota zalidnění | 776 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | w1 |
Adresa obecního úřadu | вул. Пушкіна 7 89100 смт. Воловеь |
Telefonní předvolba | 3136 |
PSČ | 89100 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Volovec (ukrajinsky Воловець, rusky Воловец, bělorusky Валавец, maďarsky Volóc nebo Volócz) je městys (ukrajinsky selyšče) ležící poblíž hřebene Karpat, v okrese Mukačevo, v Zakarpatské oblasti Ukrajiny, v etnografické oblasti Bojkovština. V roce 2024 měl 4900 obyvatel.[zdroj?]
Je zde sídlo volovecké územní komunity (hromady), do které patří Volovec a tyto další obce:
Přepis do latinky | Název obce v cyrilici |
Huklyvyj | Гукливий |
Kanora | Канора |
Skotarske | Скотарське |
Toto územní společenství má rozlohu 184,5 km2 a v roce 2020 v něm žilo 8 962 obyvatel.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Jablunovo (ukrajinsky Яблуново)
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o městysu pochází z roku 1433. Od začátku 17. století byl součástí Mukačevského panství. V roce 1831 zde došlo k selskému povstání. V roce 1870 ve Volovci žilo kolem 600 obyvatel, v roce 1900 to bylo již 1284 obyvatel, z toho 839 Rusínů a Ukrajinců, 253 Němců, 177 Maďarů, 3 Slováci, 1 Rumun a 11 Židů; v obci tehdy bylo 198 domů, z nich 24 bylo zděných a 174 dřevěných. Od roku 1882 ve Volovci začala fungovat státní základní škola.
Do roku 1918 byl Volovec součástí Rakousko-uherské monarchie a po jejím rozpadu,[1] v roce 1919, se spolu s celou Podkarpatskou Rusí stal součástí Československa. Za první československé republiky zde byl obecní notariát, četnická stanice a poštovní úřad.[2] V roce 1938 byl Volovec okupován Maďarskem a v roce 1945 se stal součástí SSSR, konkrétně Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Od roku 1991 je součástí samostatné Ukrajiny. Od 12. června 2020 je ve Volovci sídlo územní komunity (hromady).
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Přes Volovec vede od roku 1872 hlavní železniční trať z Čopu přes Mukačevo a Stryj do Lvova.
-
Kostel
-
Kostel
-
Kostel
-
Kostel
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Воловецька селищна громада na ukrajinské Wikipedii a Воловець na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167
- ↑ Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 11.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Volovec na Wikimedia Commons
- Turistická stránka o Volovci