Volba prezidenta České republiky
Prezidenta České republiky volí občané od roku 2012 přímou volbou. Mezi lety 1993 a 2012 byl prezident ČR volen nepřímo Parlamentem.
Prezidentem republiky může být zvolen občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. V České republice je funkční období prezidenta 5 let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou, zvolen také nemůže být občan, který byl potrestán za velezradu nebo za hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Podmínkou k podání kandidatury je získání podpory nejméně dvaceti poslanců nebo deseti senátorů, případně alespoň 50 000 občanů, kteří podepíší příslušnou petici. Historicky prvním, kdo byl zvolen přímou volbou, byl v roce 2013 Miloš Zeman.
Volba se koná v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky, nejpozději však třicet dnů před uplynutím jeho volebního období. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, koná se volba do devadesáti dnů.
Nepřímá volba (1993–2012)
[editovat | editovat zdroj]
Volba se konala v posledních 30 dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky. Uvolnil-li se úřad prezidenta, konala se volba do třiceti dnů.
Volba se konala na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu (první volbu v roce 1993 provedli pouze poslanci, protože Senát ještě nebyl ustaven). V prvním kole volby byl zvolen prezident, pokud kandidát získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. Nezískal-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a všech senátorů, konalo se do čtrnácti dnů druhé kolo volby.
Do druhého kola postupoval kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu. Bylo-li více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, nebo více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Senátu, sečetly se hlasy odevzdané pro ně v obou komorách. Do druhého kola postupoval kandidát, který takto získal nejvyšší počet hlasů. Zvolen byl kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, konalo se do čtrnácti dnů třetí kolo volby, v němž byl zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konaly se nové volby.
Ústava ani příslušné zákony nepředepisovaly, zdali má být volba prezidenta veřejná, či tajná. Historicky první a jediné veřejné volby prezidenta České republiky se však konaly až v roce 2008, volby v předcházejících letech byly tajné.
Přímá volba (od 2013)
[editovat | editovat zdroj]
Zavedení přímé volby
[editovat | editovat zdroj]Ke konci roku 2010 začala být už na vládní úrovni připravována změna Ústavy, která by zavedla volbu přímo občany.[1] Vzhledem k tomu, že tento návrh prošel, Česká republika se přidala ke 12 zemím Evropské unie, které přímou volbu hlavy státu mají (Bulharsko, Finsko, Francie, Irsko, Kypr, Litva, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko). Zajímavostí je, že u těchto států má silné pravomoci pouze francouzský prezident, postavení ostatních hlav států je podobné českému prezidentovi. Ostatní země EU pak mají volbu nepřímou (Estonsko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Německo a Řecko) nebo jsou konstitučními monarchiemi (Belgie, Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko). Ovšem v Německu a Itálii nevolí prezidenta jen parlament, ale též zástupci německých zemí či italských oblastí. V Estonsku přechází právo volit prezidenta z parlamentu na Volební shromáždění, kde jsou i zástupci obcí, pokud parlament nezvolí prezidenta ani ve třetí volbě.
Ministerstvo spravedlnosti připravilo tři varianty přímé volby hlavy státu všemi občany, jedna spočívala v jednokolové volbě, dvě ve volbě dvoukolové. Legislativní rada vlády pak doporučila z těchto navrhovaných možností tu, která je využívaná i při volbách do Senátu.[2] Při prvním politickém jednání zástupců vládní koalice a ČSSD pak do hry vstoupila i varianta australského modelu volby poslanců, kdy by volič jednotlivé kandidáty seřadil podle své preference a prezidentem by pak byl zvolen ten kandidát, který by byl první v celkovém pořadí.[3] Nakonec ale zůstalo u varianty využívané při volbách do českého Senátu.[4]
V polovině roku 2011 se ukázalo, že u relevantních politických sil existují rozdílné názory na to, zda se způsobem volby prezidenta republiky také nezměnit jeho pravomoci. ODS chtěla změnit jen způsob volby, ČSSD ale trvala i na změnách pravomocí.[5][6] Podle bývalých ministerských předsedů Miloše Zemana a Jana Fischera byly tyto rozpory pouze záminkou k tomu, aby přímá volba prezidenta republiky schválena nebyla.[7]
Dne 14. prosince 2011 však Poslanecká sněmovna schválila hlasy 159 poslanců ústavní zákon č. 71/2012 Sb., jímž se přímá volba zavádí.[8] Proti byli jen tři poslanci.[9] Také Senát návrh dne 8. února 2012 přijal,[10] pro bylo 49 přítomných senátorů, proti 22.[11] 17. února 2012 jej pak podepsal prezident Václav Klaus.[12] Nový způsob volby hlavy českého státu vstoupil v účinnost 1. října 2012.
Kromě toho byl dodatečně přijat i prováděcí zákon o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky) (č. 275/2012 Sb.), který stanoví podrobnosti navrhování kandidátů, vyhlašování a provádění volby, vyhlašování jejího výsledku a možnost soudního přezkumu.[13] Návrh takového prováděcího zákona podala vláda dne 27. února 2012,[14] bez větších potíží byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 13. června,[15] Senátem dne 18. července[16] a prezident republiky jej podepsal 1. srpna 2012.[17] Kdyby přijat nebyl, nebylo by možné volbu prezidenta provést a po 7. březnu 2013 by tudíž český stát byl bez své hlavy. Její pravomoci by dle čl. 66 Ústavy přešly na předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny (případně předsedu Senátu).[18]
Oba nabyly účinnosti dne 1. října 2012. Téhož dne pak předseda Senátu Milan Štěch vyhlásil termín prvního kola volby.[19]
Proces volby
[editovat | editovat zdroj]Volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva všech českých občanů nad 18 let. Kandidáti musejí splňovat podmínky pro výkon funkce, které jsou obdobné jako do senátu PČR, tedy občanství ČR a věk nejméně 40 let, musí mít svéprávnost a nesmí jít o stávajícího (posledního) prezidenta, pokud je ve funkci již druhé volební období po sobě. Volba se musí konat v posledních šedesáti dnech funkčního období úřadujícího prezidenta, nejpozději však třicet dnů před jeho koncem. Volbu vyhlašuje předseda Senátu.[8]
Navrhnout kandidáta může každý občan České republiky starší 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci takovými občany. Navrhovat kandidáta je také oprávněno nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů.[8] Kandidátní listinu je nutné podat ministerstvu vnitra nejpozději 66 dnů přede dnem volby. Navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu a kandidát může být uveden pouze na jedné kandidátní listině. Navrhující poslanci nebo senátoři musí určit svého zmocněnce, navrhující občan ho může určit. Kandidát na prezidenta nesmí být zmocněncem svých navrhovatelů/-e ani navrhovatelů/-e jiného kandidáta, kandidát však může jako občan sám navrhovat kandidaturu svoji nebo jiného kandidáta. Občan však může peticí podpořit i více kandidátů. Ke kandidátní listině musí být přiloženo prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou a že mu není známa překážka volitelnosti nebo že tato překážka pomine ke dni volby prezidenta, že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině, a že údaje o jeho osobě jsou pravdivé. Ministerstvo kandidátní listinu přezkoumá a zaregistruje ji, splňuje-li všechny zákonné náležitosti. Kandidát se může vzdát své kandidatury do 24 hodin před zahájením volby, a to osobně nebo prohlášením s vlastním podpisem. Pokud kandidát pozbude volitelnosti, tuto informaci ministerstvu doručuje zmocněnec navrhovatelů či navrhovatele nebo navrhující občan.
Povinností registrovaného kandidáta je nejpozději do 5 dnů ode dne vyhlášení volby zřídit volební účet u banky v České republice. Přes tento účet musí být prováděno veškeré financovaní kampaně.[13] Všechny údaje o původu prostředků musí kandidát zveřejňovat (§ 24 zákona); většinou se to řeší tzv. transparentním účtem,[20] ale zákon připouští i jiné a méně operativní metody zveřejňování, například měsíčním výpisem. Limit vynaložených prostředků je 40 milionů Kč a dalších 10 milionů pro účastníky druhého kola (§ 37 zákona).[13]
Voliči jsou vedeni ve stálém seznamu voličů vedeném podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí a ve zvláštních seznamech voličů vedených podle zákona o volbách do Parlamentu České republiky nebo podle zákona o volbě prezidenta republiky. Volič, který pobývá nebo chce volit mimo místo, kde je veden ve stálém seznamu nebo ve zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem, je z tohoto seznamu dočasně vyškrtnut a zapsán do zvláštního seznamu, a to buď předem (v případě voličů v nemocnicích, sociálních a výchovných zařízeních či detenčních zařízeních a věznicích) na základě spolupráce s vedoucím daného zařízení, nebo až ve volební místnosti na základě předložení voličského průkazu, který dokládá dočasné vyškrtnutí ze stálého seznamu. Seznamy se uzavírají dva dny před volbou. Voliče o konání voleb informuje zveřejněním starosta nebo zastupitelský úřad, zároveň zveřejní adresy volebních místností a příslušnost k volebním okrskům. Specifický způsob volby probíhá v zahraničí. I pro volbu odsud je nutné si zařídit voličský průkaz a volí se vždy na zastupitelských úřadech, čili nejčastěji ambasádách. Při dlouhodobém pobytu se situace řeší zapsáním na speciální seznam voličů.[21]
Volí se stejně jako v ostatních volbách vždy v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.[13] Prezidentem je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu všech platných odevzdaných hlasů. Když k tomu nedojde, koná se za čtrnáct dní druhé volební kolo, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního (při teoretické rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti, kteří získali nejvyšší počet hlasů, a nejsou-li takoví kandidáti alespoň dva, postupují i kandidáti, kteří obdrželi druhý nejvyšší počet hlasů). Jestliže se postupující kandidát své kandidatury vzdá nebo přestane být volitelný, postupuje další v pořadí. Ve druhém kole je pak zvolen kandidát, který získá větší počet hlasů. Při opět hypotetické rovnosti hlasů je celá volba zrušena a do deseti dnů je vyhlášena nová volba.[8]
Seznam voleb
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Den volby | Zvolený prezident | Typ volby | Článek |
|---|---|---|---|---|
| 1993 | 26. ledna | Václav Havel | nepřímá | Volba prezidenta České republiky 1993 |
| 1998 | 20. ledna | Volba prezidenta České republiky 1998 | ||
| 2003 | 15. ledna (1. volba) 24. ledna (2. volba) 28. února (3. volba) |
Václav Klaus | Volba prezidenta České republiky 2003 | |
| 2008 | 8.–9. února (1. volba) 15. února (2. volba) |
Volba prezidenta České republiky 2008 | ||
| 2013 | 11.–12. ledna (1. kolo) 25.–26. ledna (2. kolo) |
Miloš Zeman | přímá | Volba prezidenta České republiky 2013 |
| 2018 | 12.–13. ledna (1. kolo) 26.–27. ledna (2. kolo) |
Volba prezidenta České republiky 2018 | ||
| 2023 | 13.–14. ledna (1. kolo) 27.–28. ledna (2. kolo) |
Petr Pavel | Volba prezidenta České republiky 2023 |
Výsledky přímých voleb (od 2013)
[editovat | editovat zdroj]Podle oficiálních volebních výsledků 2. kola voleb.[22]
| Rok | Zvolený kandidát | Nezvolený kandidát | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jméno | Hlasy | % | Jméno | Hlasy | % | |
| 2013 | Miloš Zeman | 2 717 405 | 54,80 | Karel Schwarzenberg | 2 241 171 | 45,19 |
| 2018 | Miloš Zeman | 2 853 390 | 51,36 | Jiří Drahoš | 2 701 206 | 48,63 |
| 2023 | Petr Pavel | 3 359 301 | 58,32 | Andrej Babiš | 2 399 898 | 41,67 |
Volební účast
[editovat | editovat zdroj]Přímá volba prezidenta republiky dlouhodobě přitahuje velkou pozornost a patří spolu s volbami do Poslanecké sněmovny mezi volby s nejvyšší účastí.[23]
Podle oficiálních výsledků voleb.[22]
| nejvyšší volební účast | nejnižší volební účast |
| Rok | 1. kolo | 2. kolo |
|---|---|---|
| 2013 | 61,31 % | 59,11 % |
| 2018 | 61,92 % | 66,60 % |
| 2023 | 68,24 % | 70,25 % |
Kontroverze
[editovat | editovat zdroj]Přímá volba polarizuje společnost, protože v prvním kole kandidátům pomáhá silná vyhraněnost voličů (jednoho milují, druhého nenávidí).[24] Silná vyhraněnost je pak na překážku v druhém kole, které často vede k tomu, že by měl vyhrát konsensuálnější kandidát.[24] Příkladem je na Slovensku kandidatura Vladimíra Mečiara, který dvakrát postoupil do druhého kola, a pokaždé prohrál, stejně jako jednou Robert Fico.[24]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Přímá volba prezidenta
- ↑ Legislativní rada vlády doporučila vládě ke schválení dvoukolovou přímou volbu prezidenta, justice.cz, 20. ledna 2011
- ↑ Koalice a ČSSD nastínily možnou podobu přímé volby prezidenta, ceskenoviny.cz, 17. února 2011
- ↑ Přímá volba prezidenta má být dvoukolová, shodly se strany, Rozhlas.cz, 2. března 2011
- ↑ BEK, Lukáš. Přímá volba prezidenta se vzdaluje. Novinky.cz [online]. Borgis, 2011-05-09 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online.
- ↑ BEK, Lukáš. Osud přímé volby prezidenta je znovu ve hvězdách. Novinky.cz [online]. Borgis, 2011-07-01 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online.
- ↑ HÁJEK, Martin. Zeman s Fischerem: Přímá volba prezidenta v roce 2013 nebude. EuroZprávy.cz [online]. INCORP, 2011-06-26 [cit. 2023-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. ISSN 2336-257X.
- ↑ a b c d Ústavní zákon č. 71/2012 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
- ↑ Hlasování 32. schůze Poslanecké sněmovny dne 14. prosince 2011, pořadové č. 160
- ↑ Senátní tisk č. 262, návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (formát PDF)
- ↑ Hlasování 17. schůze Senátu dne 8. února 2012, pořadové číslo 11
- ↑ Klaus se podepsal pod "fatální chybu". Přímé volbě prezidenta už nic nebrání. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2012-02-17. Dostupné online.
- ↑ a b c d Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky
- ↑ Sněmovní tisk 613 – vládní návrh zákona o volbě prezidenta republiky
- ↑ Sněmovna schválila prezidentský prováděcí zákon i s limity. ČT24 [online]. Česká televize, 2012-06-13 [cit. 2012-06-17]. Dostupné online.
- ↑ 17. hlasování 24. schůze Senátu
- ↑ Prezident podepsal tři zákony [online]. Kancelář prezidenta republiky, 2012-08-01 [cit. 2012-08-01]. Dostupné online.
- ↑ WIRNITZER, Jan. K přímé volbě zbývá ještě přijmout pravidla. Jinak hrozí hradní vakuum. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2012-02-09 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Ostrý start 11. ledna. Tak si zvolíte nového prezidenta. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-10-01 [cit. 2012-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Vědí novináři, na co se vlastně ptají? Archivováno 21. 11. 2012 na Wayback Machine., Klára Samková na Hrad, 26. 9. 2012
- ↑ Archivovaná kopie. www.info.cz [online]. [cit. 2017-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-04.
- ↑ a b https://www.volby.cz
- ↑ PIKA, Tomáš. Pět prvenství prezidentských voleb: volební účast, nejtěsnější výsledek a první odstupující kandidát. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2023-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c RAPCO, Michal. Přímá volba prezidenta je chyba, jen polarizuje společnost, míní politolog. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-11-14 [cit. 2022-11-20]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Seznam prezidentů České republiky
- Volba prezidenta Československa
- Inaugurace prezidenta České republiky
- Kandidát na prezidenta
- Seznam kandidátů na prezidenta České republiky dle získaných hlasů
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu volba prezidenta České republiky na Wikimedia Commons
