Legislativní rada vlády České republiky
Legislativní rada vlády je poradní orgán vlády České republiky v oblasti její legislativní činnosti. Zřízena může být podle § 28a zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. O jejím zřízení rozhoduje vláda, která schvaluje i její statut. Činnost rady, kromě statutu, určují hlavně Legislativní pravidla vlády.[1]
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Svou působnost vykonává prostřednictvím zasedání, předsedy a pracovních komisí. Při výkonu své působnosti posuzuje legislativní návrhy, tj. věcné záměry zákonů, návrhy zákonů a návrhy nařízení vlády, zda jsou:
- v souladu s ústavním pořádkem a s ostatními součástmi právního řádu České republiky,
- v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána,
- v souladu s právem Evropské unie,
- ve všech svých částech a jako celek nezbytné,
- přehledně členěny, srozumitelně a jednoznačně formulovány,
- v souladu s ostatními závaznými pravidly legislativního procesu.
Zasedání rady se konají dle potřeby, zpravidla jednou za dva týdny. Zasedání svolává předseda, který stanoví místo, čas a program zasedání. Připojí materiály, které byly radě předloženy k projednání, a návrh stanoviska rady vypracovaný odborem vládní legislativy Úřadu vlády. Není-li návrh stanoviska k dispozici, zašle jej odbor dodatečně.
Vedení
[editovat | editovat zdroj]V čele Legislativní rady vlády ČR stojí předseda, který je od účinnosti zákona č. 272/1996 Sb. (listopad 1996) členem vlády.[2] Ta ho jmenuje svým usnesením. Před rokem 1989 stál v čele po většinu času místopředseda vlády. V roce 1990 byla krátce funkce formálně vykonávána předsedou vlády, přičemž následně se v čele vystřídali ministři zastávající post ministra spravedlnosti. V letech 1992 až 1996 stál v čele Legislativní rady vlády ČR místopředseda vlády pověřený řízením Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky (úřad zanikl výše zmíněným zák. 272/1996 Sb.). Od té doby bývá předsedou zpravidla ministr bez portfeje nebo ministr spravedlnosti. Ve vládě Petra Fialy zastává post předsedy Legislativní rady ministr pro legislativu Michal Šalomoun.
Seznam předsedů Legislativní rady vlády (v rámci československé federace)
[editovat | editovat zdroj]Pořadí | Předseda | Subjekt | Začátek a konec v úřadu | Pozice ve vládě | Vláda | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Ladislav Adamec | KSČ | 1969 | 1981 | místopředseda vlády | Rázl | ||
Kempný a Korčák | ||||||||
Korčák II. | ||||||||
Korčák III. | ||||||||
2. | Zdeněk Zuska | KSČ | 8. července 1981 | 17. prosince 1982 | místopředseda vlády | Korčák IV. | ||
3. | Ladislav Adamec | KSČ | 12. října 1983 | 31. března 1987 | místopředseda vlády | Korčák IV. | ||
Korčák, Adamec, Pitra a Pithart | ||||||||
4. | Zdeněk Horčík | KSČ | 31. března 1987 | 9. listopadu 1988 | místopředseda vlády | Korčák, Adamec, Pitra a Pithart | ||
5. | Antonín Kašpar | KSČ | 9. listopadu 1988 | 1990 | ministr spravedlnosti | Korčák, Adamec, Pitra a Pithart | ||
6. | Antonín Baudyš | ČSL | 31. ledna 1990 | 26. února 1990 | místopředseda vlády | Korčák, Adamec, Pitra a Pithart | ||
7. | Petr Pithart | OF | 26. února 1990 | 17. dubna 1991 | předseda vlády | Korčák, Adamec, Pitra a Pithart | ||
Pithart | ||||||||
8. | Leon Richter | OF | 17. dubna 1991 | 4. února 1992 | ministr spravedlnosti | Pithart | ||
9. | Jiří Novák | ODS | 4. února 1992 | 17. července 1992 | ministr spravedlnosti | Pithart | ||
10. | Jan Kalvoda | ODA | 17. července 1992 | 31. prosince 1992 | místopředseda vlády pověřený řízením Úřadu pro legislativu a veřejnou správu | Klaus I. |
Seznam předsedů Legislativní rady vlády (v rámci samostatné republiky)
[editovat | editovat zdroj]Pořadí | Předseda | Subjekt | Začátek a konec v úřadu | Pozice ve vládě | Vláda | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Jan Kalvoda | ODA | 1. ledna 1993 | 4. července 1996 | místopředseda vlády pověřený řízením Úřadu pro legislativu a veřejnou správu | Klaus I. | ||
4. července 1996 | 7. ledna 1997 | místopředseda vlády a ministr spravedlnosti | Klaus II. | |||||
2. | Vlasta Parkanová | ODA | 7. ledna 1997 | 2. ledna 1998 | ministryně spravedlnosti | Klaus II. | ||
3. | Miloslav Výborný | KDU-ČSL | 5. ledna 1998 | 22. července 1998 | ministr bez portfeje | Tošovský | ||
4. | Pavel Rychetský | ČSSD | 22. července 1998 | 12. července 2002 | místopředseda vlády | Zeman | ||
12. července 2002 | 3. srpna 2003 | vicepremiér a ministr spravedlnosti | Špidla | |||||
Od 3. srpna 2003 do 1. dubna 2004 úřad neobsazen. Legislativní radu vlády řídil její 1. místopředseda Jaroslav Bureš.[3][4] | ||||||||
5. | Karel Čermák | nestraník za ČSSD | 1. dubna 2004[5] | 30. června 2004 | ministr spravedlnosti | Špidla | ||
6. | Jaroslav Bureš | nestraník za ČSSD | 4. srpna 2004 | 25. dubna 2005 | ministr bez portfeje | Gross | ||
7. | Pavel Zářecký | nestraník za ČSSD | 25. dubna 2005 | 4. září 2006 | ministr bez portfeje | Paroubek | ||
8. | Jiří Pospíšil | ODS | 4. září 2006 | 9. ledna 2007 | ministr spravedlnosti | Topolánek I. | ||
9. | Cyril Svoboda | KDU-ČSL | 10. ledna 2007 | 23. ledna 2009 | ministr bez portfeje | Topolánek II. | ||
10. | Pavel Svoboda | KDU-ČSL | 23. ledna 2009 | 8. května 2009 | ministr bez portfeje | Topolánek II. | ||
11. | Daniela Kovářová | nestranička za ODS | 8. května 2009 | 2. prosince 2009 | ministryně spravedlnosti | Fischer | ||
12. | Pavel Zářecký | nestraník za ČSSD | 3. prosince 2009 | 13. července 2010 | ministr bez portfeje | Fischer | ||
13. | Jiří Pospíšil | ODS | 13. července 2010 | 13. července 2011 | ministr spravedlnosti | Nečas | ||
14. | Karolína Peake | VV | 14. července 2011 | 12. prosince 2012 | místopředsedkyně vlády | Nečas | ||
LIDEM | ||||||||
15. | Petr Mlsna | nestraník za LIDEM | 13. prosince 2012 | 10. července 2013 | ministr bez portfeje | Nečas | ||
16. | Marie Benešová | nestranička | 10. července 2013 | 29. ledna 2014 | ministryně spravedlnosti | Rusnok | ||
17. | Jiří Dienstbier ml. | ČSSD | 29. ledna 2014 | 30. listopadu 2016 | ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu | Sobotka | ||
18. | Jan Chvojka | ČSSD | 5. prosince 2016 | 13. prosince 2017 | ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu | Sobotka | ||
19. | Robert Pelikán | ANO | 13. prosince 2017 | 27. června 2018 | ministr spravedlnosti | Babiš I. | ||
20. | Taťána Malá[6] | ANO | 27. června 2018 | 10. července 2018 | ministryně spravedlnosti | Babiš II. | ||
21. | Jan Kněžínek[7][8] | nestraník za ANO | 18. července 2018 | 30. dubna 2019 | ministr spravedlnosti | Babiš II. | ||
22. | Marie Benešová[9] | nestraník za ANO | 6. května 2019 | 17. prosince 2021 | ministryně spravedlnosti | Babiš II. | ||
23. | Michal Šalomoun | Piráti | 17. prosince 2021 | úřadující | ministr pro legislativu | Fiala |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Legislativní pravidla vlády
- ↑ Zákon č. 272/1996 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv. In: Sbírka zákonů. 1996. Dostupné online. § 2, odst. 7. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ V rozporu s kompetenčním zákonem Legislativní radu vlády řídil její 1. místopředseda Jaroslav Bureš
- ↑ Výroční zpráva o činnosti Legislativní rady vlády (LRV) za rok 2013
- ↑ Usnesení vlády České republiky ze dne 31. března 2004 č. 308 o jmenování předsedy Legislativní rady vlády. racek.vlada.cz [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01.
- ↑ Usnesení vlády České republiky ze dne 27. června 2018 č. 422 o jmenování předsedkyně Legislativní rady vlády
- ↑ Vláda jmenovala Jana Kněžínka předsedou Legislativní rady vlády - Česká justice. Česká justice. 2018-07-18. Dostupné online [cit. 2018-07-19].
- ↑ Usnesení vlády České republiky ze dne 18. července 2018 č. 471 o jmenování předsedy Legislativní rady vlády
- ↑ Benešová vede i Legislativní radu vlády, na náměstí budou opět protesty. iDNES.cz. 2019-05-06. Dostupné online [cit. 2019-05-06].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Legislativní rada vlády, stránka na webu Úřadu vlády České republiky
- PRUDILOVÁ, M. - SUCHOMEL, V. - KNĚŽÍNEK, J. Pocta Legislativní radě vlády k 50. výročí (1969–2019 , Praha: Úřad vlády České republiky, 2019, 246 s.