Vesmírný dalekohled Jamese Webba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vesmírný dalekohled Jamese Webba

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (anglicky James Webb Space Telescope, zkr. JWST) je teleskop připravovaný NASA, Evropskou kosmickou agenturou a Kanadskou kosmickou agenturou, který má v budoucnu nahradit dosluhující Hubbleův teleskop.[1]

Pozice dalekohledu v libračním centru L2

Na rozdíl od svého předchůdce se nebude pohybovat na nízké oběžné dráze, ale bude umístěn v libračním centru L2 soustavy Země-Slunce, tedy asi 1,5 mil. km od Země, na opačné straně než Slunce. Servisní lety současnými běžnými pilotovanými prostředky k tomuto teleskopu jsou proto prakticky vyloučeny. Fungovat by měl po dobu pěti let, zásoby paliva má na deset let. Na místo určení by měl být vynesen raketou Ariane 5 z Francouzské Guyany.[2][3]

Dalekohled nese jméno Jamese E. Webba, ředitele NASA v letech 1961–1968, v době vrcholícího vesmírného závodu.

Teleskop měl být vypuštěn již roku 2014, to se ale nekonalo. Vypuštění bylo odloženo na první měsíce roku 2018. To se ale kvůli technickému stavu teleskopu opět nekonalo a bylo opět odloženo až na začátek roku 2020. V červnu 2018 NASA oznámila odložení vypuštění na 30. březen 2021.[4] Tento termín byl ale rovněž zrušen, když NASA vydala 16. července 2020 zprávu, že kvůli dopadům pandemie covidu-19 a stálým technickým výzvám, se start teleskopu posouvá na 31. října 2021.[5] Aktuálně je start plánován na 18.prosince 2021. [6]

Hlavní úkoly[editovat | editovat zdroj]

Porovnání zrcadel Hubbleova a Webbova teleskopu

Mezi hlavní cíle mise patří poznání vývoje prvních galaxií a hvězd po Velkém třesku (ty nejvzdálenější objekty), lepší porozumění formování hvězdných soustav a pátrání po životě mimo Sluneční soustavu.

Technický popis[editovat | editovat zdroj]

Sběrné zrcadlo bude složeno z 18 šestiúhelníkových segmentů z pozlaceného berylia (každé o hmotnosti 20 kg) s celkovou plochou 25 m². Jeho průměr tak bude 6,5 m. Pohyb jednotlivých segmentů a tedy i zakřivení zrcadla bude možno regulovat ze Země. Teleskop bude pracovat v infračerveném oboru (vlnová délka 0,6 až 28 μm), což je výhodné při sledování velmi vzdálených objektů s velkým rudým posuvem a objektů s nízkou povrchovou teplotou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. James Webb Space Telescope [online]. Space Telescope Science Institute [cit. 2007-12-02]. Dostupné online. 
  2. NASA delays next-generation space telescope until 2020. phys.org [online]. Phys.org, 2018-03-27. Dostupné online. 
  3. DUNBAR, Brian. NASA Completes Webb Telescope Review, Commits to Launch in Early 2021. NASA. 2018-06-27. Dostupné online [cit. 2018-06-27]. (anglicky) 
  4. Jim Bridenstine on Twitter. Twitter [online]. [cit. 2018-07-02]. Dostupné online. 
  5. CHOU, Felicia. NASA Announces New James Webb Space Telescope Target Launch Date. NASA. 2020-06-16. Dostupné online [cit. 2020-12-01]. (anglicky) 
  6. 18. prosinec 2021 – termín startu JWST. Kosmonautix [online]. 2021-09-10 [cit. 2021-09-16]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]