Přeskočit na obsah

Velké Heraltice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Velké Heraltice (část obce))
Velké Heraltice
Opavská ulice v Velkých Heralticích
Opavská ulice v Velkých Heralticích
Znak obce Velké HeralticeVlajka obce Velké Heraltice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecOpava
Obec s rozšířenou působnostíOpava
(správní obvod)
OkresOpava
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 611 (2024)[1]
Rozloha39,30 km²[2]
Nadmořská výška351 m n. m.
PSČ747 75
Počet domů505 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduOpavská 142
747 75 Velké Heraltice
ouvelh@iol.cz
StarostaPetr Kukol
Oficiální web: www.velkeheraltice.cz
Velké Heraltice
Velké Heraltice
Další údaje
Kód obce510891
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Velké Heraltice (německy Groß Herrlitz[4] (1900–1910 Grossherrlitz), polsky Heralcice Wielkie) se nachází v okrese OpavaMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel. Obec leží 13 km západně od Opavy , 13 km jižně od Krnova a 18 km východně od Bruntálu. Oblast patří historicky do opavského Slezska.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
Velkoheraltický zámek

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1265. kdy byl majitelem zdejší tvrze zemědělský feudál Brslav de Heroltsdorf. Další písemná zmínka je z roku 1266, a to na listině králi Přemyslu Otakarovi dané v Opavě, kde je podepsán Jaroslav Heralticz. Roku 1592 přešly Heraltice na pana Albrechta Bruntálského z Vrbna. Po smrti držel heraltické panství jeho mladší bratr Štěpán, který jej však v roce 1595 prodal Zikmundu Sedlnickému z Choltic. Jeho syn Jan Václav Sedlnický prodal roku 1611 Heraltice Bohuslavu Pavlovskému z Pavlovic, který panství zadlužil, a panství bylo prodáno pana Václavu z Oppersdorfu. V roce 1668 zakoupil panství Jiří Štěpán, hrabě z Vrbna a Bruntálu, v roce 1694 bylo panství prodáno velehradskému klášteru. Na základě předkupního práva získali v roce 1767 panství opět Bruntálští z Vrbna (Eugen Václav Bruntálský z Vrbna). V roce 1840 prodal Dominik hrabě z Vrbna panství Mitrovským z Nemyšle. Roku 1849 ho získala knížecí linie Kinských. Posledními majiteli v letech 1899-1945 byli hrabata Bellegarde. Po druhé světové válce bylo jejich panství konfiskováno a přešlo do rukou československého státu.[5]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Kulturní a sportovní vyžití

[editovat | editovat zdroj]
  • Fotbalové hřiště TJ Sokol Velké Heraltice
  • Sbor dobrovolných hasičů Velké Heraltice
  • Dětské dopravní hřiště – Evropský dopravně-vzdělávací institut
  • Motokrosová a čtyřkolkářská závodní trať – MSK - Motor Velké Heraltice
  • Dětský motoristický sportovní oddíl

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů obce Velké Heraltice včetně místních částí (Košetice, Malé Heraltice, Sádek a Tábor)
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 494 2 611 2 583 2 472 2 396 2 345 2 297 1 511 1 723 1 592 1 717 1 607 1 611 1 611 1 581
Počet domů 347 361 478 454 471 476 495 421 349 338 369 415 458 482 505

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 782. 
  5. BALLA, Jaromír. Velké putování Opavskou pahorkatinou Z Opavy do Krnova. druhé. vyd. Krnov: Advertis, 2013. 344 s. ISBN 978-80-900907-5-0. S. 173–177. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]