Vatikánské nakladatelství a knihkupectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vatikánské nakladatelství a knihkupectví
(Libreria Editrice Vaticana)
Emblem of the Holy See usual.svg
Officina libraria editoria Vaticana
„Vydávání oficiálních dokumentů římskokatolické církve, včetně papežských bul a encyklik
Sídlo nakladatelství na Via della Posta

Sídlo nakladatelství na Via della Posta

Založeno 1926
oficiální webové stránky
Dikasterium Římské kurie
Papežská kurie
Coat of arms of the Vatican City.svg
Dikasteria
Státní sekretariát
Kardinál státní sekretář
I. Substitut pro všeobecné záležitosti
II. Sekretář pro vztahy se státy
III. Delegát pro papežská diplomatická zastoupení
Kongregace
pro nauku vírypro východní církvepro bohoslužbu a svátostipro blahořečení a svatořečenípro evangelizaci národůpro kléruspro společnosti zasvěceného života a společnosti apoštolského životapro katolickou výchovupro biskupy
Dikasteria
pro laiky, rodinu a životpro službu integrálnímu lidskému rozvojipro komunikaci (Tisk. úřadVat. rozhlasVat. MediaL'Osservatore RomanoVat. tiskárnaVat. naklad. a knihkup.)
Tribunály
PenitenciárieSignaturaŘímská rota
Papežské rady
pro jednotu křesťanůpro výklad legislativních textůpro mezináboženský dialogpro kulturupro novou evangelizaci
Úřady
Apoštolská KomoraSpráva majetku Apoštolského stolce
Ekonomický sekretariát
Rada pro ekonomiiGenerální revizor

Vatikánské nakladatelství a knihkupectví (italsky Libreria Editrice Vaticana; latinsky Officina libraria editoria Vaticana; LEV) je nakladatelství založené Svatým stolcem v roce 1926. Je zodpovědné za vydávání oficiálních dokumentů římskokatolické církve, včetně papežských bul a encyklik.[1] 27. června 2015 papež František rozhodl, že Vatikánské nakladatelství bude nakonec začleněno do nově zřízeného Dikasteria pro komunikaci v Římské kurii.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik Libreria Editrice Vaticana je spojen se založením Vatikánské tiskárny (Tipografia Vaticana) dne 27. dubna 1587 papežem Sixtem V. Skutečný rozvoj nakladatelské činnosti LEV je však třeba spatřovat v rozsáhlých snahách o modernizaci vatikánské struktury, které začaly za pontifikátu Pia XI., v roce 1926, kdy byla prodejní kancelář oddělena od tiskárny a stala se novým a samostatným subjektem pověřeným prodejem knih vydávaných Svatým stolcem. Za pontifikátu Pavla VI. ji v letech 19751985 řídil umělecký vydavatel Brenno Bucciarelli. V průběhu let se LEV stále více organizoval a dnes je uznáván jako oficiální nakladatelství Svatého stolce s vlastním statutem a předpisy schválenými vatikánským státním sekretariátem.

Zvláště rozhodující krok ke kvalifikovanějšímu edičnímu rozměru LEV se odehrál se zvolením papeže Jana Pavla II. v roce 1978, kdy bylo nakladatelství pověřeno správou nejen tradičních textů Magisteria a Svatého stolce, ale také spisů Karola Wojtyly, jehož díla byla mimo Polsko málo známá. Během několika let se tak LEV ocitl v centru žádostí z celého světa o povolení vydávat tituly Wojtyly i Jana Pavla II.

Dalším významným krokem vpřed je dekret státního sekretáře kardinála Angela Sodana z 31. května 2005, který potvrdil a oficiálně schválil postoupení všech autorských práv na papežské texty vatikánskému nakladatelství. K tomu se přidala, stejně jako v případě kardinála Wojtyly, výhradní správa autorských práv na spisy Benedikta XVI., včetně těch, které napsal sám papež před svým nástupem na Petrův stolec.

Od 1. července 2007 do 30. června 2017 vedl nakladatelství salesián P. Giuseppe Costa,[3] než bylo nakladatelství včleněno pod správu Dikasteria pro komunikaci.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Vedle vydávání knih, které je hlavním přínosem nakladatelství, se rozvíjely i jeho další struktury, které v současnosti tvoří redakce, kancelář pro správu práv, obchodní kancelář, administrativní kancelář, tisková kancelář a kancelář časopisu.

Hlavní kanceláře nakladatelství se nacházejí na Via della Posta v severní části Vatikánu, ale postupem času byla otevřena také tři prodejní místa pro veřejnost: Libreria Internazionale Giovanni Paolo II., otevřená v roce 1983 a umístěná na Svatopetrském náměstí v Braccio di Carlo Magno, Libreria Internazionale Paolo VI., otevřená v červnu 2008 a umístěná na Via di Propaganda, a konečně Libreria Internazionale Benedetto XVI., otevřená v listopadu 2008 a umístěná na Piazza Pio XII.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Libreria editrice vaticana na italské Wikipedii a Vatican Publishing House na anglické Wikipedii.

  1. "Anniversaries and Exhibitions". The Catholic Historical Review. The Catholic University of America Press. web.archive.org. Duben 2007, čís. 2, s. 470–481. Dostupné online. ISSN 1534-0708. (angličtina) 
  2. FRANTIŠEK. Lettera Apostolica in forma di ‘Motu proprio’ del Sommo Pontefice Francesco per l’Istituzione della Segreteria per la Comunicazione [online]. Svatý stolec, 2015-06-27 [cit. 2022-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-01. (italština) 
  3. Dopo dieci anni lascia il direttore della Libreria Editrice Vaticana. Don Costa: oggi il brand Lev gode di un ampio ascolto internazionale [online]. Prima Comunicazione, 2017-06-29 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (italština) 
  4. Libreria Editrice Vaticana - Contatti. www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-30]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]