Trumpova cla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Za Trumpova cla (anglicky: Trump tariffs) se označuje soubor dovozních cel, které byly zavedeny Spojenými státy americkými za prezidenství Donalda Trumpa jako součást jeho ekonomické politiky. V lednu 2018 uvalila Trumpova administrativa třiceti až padesátiprocentní cla na solární panely a automatické pračky, později během stejného roku uvalila cla na dovoz oceli (25%) a hliníku (10%) z většiny zemí světa.[1] 1. června byla tato cla rozšířena na Kanadu, Mexiko a Evropskou unii.[2] Dále 6. července Trump nechal uvalit 25% cla na 818 druhů zboží dováženého z Číny.[3] Několik obchodních partnerů Spojených států následně uvalilo sérii odvetných cel a Čína obvinila USA z rozdmýchávání obchodní války.[4] Snížení deficitu zahraničního obchodu Spojených států však cla nepřinesla.[5]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Otevření nového vyjednávání ohledně amerických obchodní dohod bylo jedním z klíčových témat Trumpovy prezidentské kampaně. Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) označil dokonce za „nejhorší dohodu v dějinách USA“[6]. Podobně se vyjadřoval i o Transpacifickém partnerství, které považoval za „katastrofu"[7] a 23. ledna 2017, pouhé tři dny po Trumpově inauguraci, Spojené státy od dohody odstoupily.

Cla na ocel a hliník[editovat | editovat zdroj]

1. března 2018 oznámil Trump svůj úmysl uvalit 25% cla na ocel a 10% cla na hliník dovážený do Spojených států, údajně za účelem zajištění národní bezpečnosti.[8] V tweetu zveřejněném následující den Trump uvedl, že "obchodní války jsou jednoduché a je lehké v nich zvítězit."[9] 8. března podepsal nařízení k uvalení těchto cel, který měl vejít v platnost za patnáct dní. Dovoz z Evropské unie, Kanady, Mexika, Austrálie, Argentiny, Brazílie a Jižní Koreje dostal výjimku, nicméně od 31.května 2018 začala cla platit i pro Kanadu, Mexiko a EU[10].

Ekonomické a obchodní dopady[editovat | editovat zdroj]

Na clech nejvíce získají velcí američtí producenti hliníku a oceli, ale panují obavy, že pro Spojené státy cla povedou k více škodě než užitku, jelikož dojde ke zvýšení ceny oceli, což ohrozí tu část průmyslu, která ji využívá.[8] V USA na každého člověka zaměstnaného v průmyslu produkujícím ocel, připadá 80 lidí v průmyslu, který ji zpracovává.[11] Cla tak mohou v USA vést ke ztrátě až 146.000 pracovních míst.[12] Studie týkající se amerického cla na ocel z roku 2002 také ukázaly, že kvůli clu více pracovních míst zaniklo, než bylo vytvořeno.[8] Ztráty pracovních míst mohou být ještě vyšší, pokud ostatní státy zavedou odvetná cla na různé americké produkty. V anketě agentury Reuters 80% z 60 dotázaných ekonomů uvedlo, že cla na ocel a hliník ve svém důsledku americkou ekonomiku poškodí, přičemž žádný z nich netvrdil, že cla ekonomickou situaci USA zlepší.[13]

Někteří odborníci také varují, že Trumpovy výroky zdůvodňující zavedení cel otázkou národní bezpečnosti by mohly vést k podkopání světového obchodního řádu, jelikož i ostatní státy by mohly podobným způsobem začít obhajovat svá vlastní cla.[8] WTO povoluje státům přijmout opatření nezbytná k zajištění vlastní bezpečnosti, nicméně pouze zřídkakdy dochází k tomu, že by nějaká země této možnosti skutečně využila.[14] Cla na ocel a hliník však zasáhnou převážně spojence USA, například import z Číny dosahuje jen 6% veškerého množství hliníku a oceli dováženého do Spojených států.[15]

Reakce obchodních partnerů[editovat | editovat zdroj]

Kanada[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 2013 a 2016 byla Kanada největším původcem importovaného hliníku ve Spojených státech. Poté co prezident Trump dal najevo svůj záměr zavést cla z důvodu národní bezpečnost, kanadský premiér Trudeau odvětil, že takové zdůvodnění je "absurdní", a že myšlenka, že Kanada pro Spojené státy představuje bezpečnostní riziko, je "urážející a nepřijatelná".[16] Společně s kanadskou ministryní zahraničí Chrystiou Freelandovou prohlásil, že Kanada je připravena uvalit na svého jižního souseda cla na zboží, jehož hodnota ročního dovozu činí celkem 16,6 miliard kanadských dolarů (286 miliard ) [17].

1.července 2018 vstoupila kanadská odvetná cla v platnost a týkala se celkem 299 druhů zboží, včetně oceli a hliníku. Tato cla jsou nastavena v poměru 1:1 ke clům americkým.[17]

Evropská unie[editovat | editovat zdroj]

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker odsoudil zavedení amerických cel a prohlásil, že Evropská unie bude "adekvátně reagovat".[18]

Evropská odvetná cla vstoupila v platnost 22. června 2018 a zahrnovala 180 typů produktů, mezi nimi ocel a hliník ale i různé druhy potravin, oblečení a kosmetiky. Evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová prohlásila, že v případě zrušení cel ze strany Spojených států, budou evropská opatření rovněž zrušena.[19] Mezi americkými výrobci, kterých se evropská cla dotkla, je například výrobce motocyklů Harley-Davidson, který po ohlášení cel oznámil, že část výroby přesune mimo USA.[20]

Mexiko[editovat | editovat zdroj]

5. června 2018 zavedlo Mexiko odvetná cla na americké zboží, jehož roční dovoz do Mexika dosahuje celkové výše 3 miliard amerických dolarů (69 miliard Kč). Mezi druhy zboží, na které bylo clo uvaleno, patří ocel, vepřové maso, sýry, whiskey nebo jablka.[21]

Obchodní válka s Čínou[editovat | editovat zdroj]

22. března 2018 vydal prezident Trump prohlášení, že dojde k uvalení cel na čínský dovoz, která mají postihnout zboží o celkové hodnotě 50 miliard dolarů (1,15 bilionu Kč). Trump uvedl, že důvodem k zavedení cel jsou údajné čínské krádeže amerického duševního vlastnictví. Také prohlásil, že díky zavedení cel se Spojené státy americké stanou "mnohem silnější a mnohem bohatší" zemí.[22]

Poté co bylo zavedeni cel ohlášeno, spadl kvůli obavám z vypuknutí obchodní války Dow Jones Industrial Average o 724 bodů (o 2,9%). Některým americkým firmám, které intenzivně obchodují s Čínou (např. Caterpillar nebo Boeing), poklesla následkem ohlášení cel cena akcií (na burze NASDAQ až o 5%).[23]

Jako odvetu za cla na hliník a ocel ministerstvo obchodu ČLR zveřejnilo svůj záměr uvalit 15-25% cla na 120 druhů amerických výrobků. Tato cla Čína uvedla v platnost 2. dubna 2018.[24]

3. dubna kancelář obchodního zástupce Spojených států (USTR) zveřejnila první seznam více než 1 300 typů čínských produktů, které budou podléhat proclení, nicméně tento seznam posléze prošel značnými úpravami.[25] 4. dubna Celní komise ČLR ohlásila zavedení 25% cel na dalších 106 druhů amerických produktů, včetně sojových bobů - největšího amerického zemědělského exportního artiklu do Číny.[26]

Vyhlášení různých odvetných cel nadále přiživovalo obavy ohledně americko-čínské obchodní války. 4. dubna odpověděl na tyto spekulace prezident Trump na svém twitteru: "Nejsme v obchodní válce s Čínou, tato válka byla prohrána několik let zpátky hloupými nebo nekompetentními lidmi, kteří v té době zastupovali Spojené státy. Nyní máme obchodní deficit ve výši 500 miliard dolarů ročně a ztrácíme dalších 300 miliard kvůli krádežím duševního vlastnictví. Toto nemůžeme nechat dále pokračovat!"[27] Den nato nařídil, aby USTR zvážil další cla ve výši 100 miliard dolarů.

15. června 2018 Donald Trump zveřejnil definitivní seznam 1 100 typů čínského zboží, které bude podléhat clům, jehož roční dovoz do USA dosahuje 50 miliard dolarů (1,147 biliónů Kč) za rok. Na 818 z těchto typů zboží bylo 25% clo uvaleno 6. července.[3] 17. září Trump oznámil, že uvalí 10% clo na čínské zboží o hodnotě 200 miliard dolarů (4,589 biliónů Kč), přičemž toto clo vzroste začátkem roku 2019 na 25%.[28] Jako reakci Čína ohlásila zavedení cel na americké zboží o celkové hodnotě 60 miliard dolarů (1,376 biliónů Kč).[29]

Aby uvolnil napětí, 1. listopadu se Trump sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. O obchodním jednání, které spolu vedli, prohlásil, že bylo velice plodné, nicméně nesdělil žádné bližší informace.[30] 26. listopadu však Wall Street Journal řekl, že zamezení zvýšení cel 1. ledna 2019 považuje za vysoce nepravděpodobné.[31] Nicméně po jednání z 1. prosince 2018 Bílý dům uvedl, že pokud Čína nakoupí "dosud nespecifikované, ale podstatné" množství amerických zemědělských, energetických a průmyslových výrobků, tak výše zmíněná americká cla zůstanou na 10%. Nezvýšení cel je zároveň podmíněno čínskou spoluprací v otázkách ochrany duševního vlastnictví, kybernetické bezpečnosti, necelních překážek, služeb a zemědělství.[32]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trump Tariffs na anglické Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Trump Formally Orders Tariffs On Steel, Aluminum Imports. NPR.org. Dostupné online [cit. 2018-12-01]. (anglicky) 
  2. Analysis | Trump has officially put more tariffs on U.S. allies than on China. Washington Post [online]. [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Trump’s tariffs: What they are and how China is responding. Financial Post. 2018-06-15. Dostupné online [cit. 2018-12-01]. (anglicky) 
  4. As Trump’s trade war starts, China vows retaliation. Washington Post [online]. [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Trumpova cla nefungují, deficit zahraničního obchodu USA stoupá. iDNES.cz [online]. 2018-11-30 [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. 
  6. Trump: Dohoda je férová, zajistí spoustu pracovních míst. TÝDEN.cz. 2018-10-01. Dostupné online [cit. 2018-12-01]. (česky) 
  7. Návrat ke 'katastrofě'? Trump zvažuje opětovné připojení k dohodě o volném obchodu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. (česky) 
  8. a b c d President Donald Trump wants tariffs on steel and aluminium. The Economist. Dostupné online [cit. 2018-12-01]. (anglicky) 
  9. Donald J. Trump on Twitter. Twitter. Dostupné online [cit. 2018-12-01]. (anglicky) 
  10. Cla na hliník a ocel platí i pro EU. Budeme se bránit, kontruje šéf Komise. iDNES.cz [online]. 2018-05-31 [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. 
  11. The Real Risks of Trump’s Steel and Aluminum Tariffs. www.nytimes.com. Dostupné online [cit. 2018-12-01]. (anglicky) 
  12. Trump tariffs: Five US jobs will be lost for every new one created by Trump's steel tariffs — Quartz. qz.com [online]. [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. SARKAR, Shrutee. Economists united: Trump tariffs won't help the economy. U.S.. Dostupné online [cit. 2018-12-01]. (anglicky) 
  14. Donald Trump, Steel Tariffs, and the Costs of Chaos. Council on Foreign Relations. Dostupné online [cit. 2018-12-01]. (anglicky) 
  15. What We Do and Don’t Know After Trump’s Tariff Announcement. Harvard Business Review. 2018-03-09. Dostupné online [cit. 2018-12-01]. 
  16. Nevypálili jste Bílý dům? hájil Trump uvalení cla před kanadským premiérem. iDNES.cz [online]. 2018-06-07 [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. 
  17. a b Canada Retaliates With Tariffs on $12.8 Billion of U.S. Goods. www.bloomberg.com [online]. [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. 
  18. European Commission - PRESS RELEASES - Press release - Evropská komise reaguje na americká omezení u oceli a hliníku poškozující EU. europa.eu [online]. [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. European Commission - PRESS RELEASES - Press release - EU přijímá v reakci na americká cla na ocel a hliník vyrovnávací opatření. europa.eu [online]. [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Harley-Davidson vyzraje na Brusel. Přesune část výroby, ceny nezvýší. iDNES.cz [online]. 2018-06-25 [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. 
  21. Mexico, Hitting Back, Imposes Tariffs on $3 Billion Worth of U.S. Goods. www.nytimes.com. Dostupné online [cit. 2018-12-01]. (anglicky) 
  22. CNN, Jeremy Diamond,. Trump hits China with tariffs, heightening concerns of global trade war. CNN. Dostupné online [cit. 2018-12-01]. 
  23. EGAN, Matt. Dow plunges 724 points as trade war fears rock Wall Street. CNNMoney. Dostupné online [cit. 2018-12-01]. 
  24. KUO, Lily. China retaliates against Trump tariffs with levy on US food imports. the Guardian [online]. 2018-04-02 [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. White House Unveils Tariffs on 1,300 Chinese Products. www.nytimes.com. Dostupné online [cit. 2018-12-01]. (anglicky) 
  26. Trump pushes back on fears of a trade war with China. Washington Post [online]. [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Donald J. Trump on Twitter. Twitter. Dostupné online [cit. 2018-12-01]. (anglicky) 
  28. PRAMUK, Jacob. Trump will slap 10% tariffs on $200 billion in Chinese goods — and they will go to 25% at year-end. CNBC. 2018-09-17. Dostupné online [cit. 2018-12-02]. 
  29. HEAVEY, Susan. China to penalize $60 billion of U.S. imports in tit-for-tat move. U.S.. Dostupné online [cit. 2018-12-02]. (anglicky) 
  30. PRAMUK, Jacob. Trump says he and China's Xi had 'long and very good' trade conversation. CNBC. 2018-11-01. Dostupné online [cit. 2018-12-02]. 
  31. DAVIS, Bob. Trump Expects to Move Ahead With Boost on China Tariffs. WSJ. Dostupné online [cit. 2018-12-02]. (anglicky) 
  32. Statement from the Press Secretary Regarding the President’s Working Dinner with China | The White House. The White House. Dostupné online [cit. 2018-12-02]. (anglicky)