Přeskočit na obsah

Týneček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Týneček
Blodkovo náměstí
Blodkovo náměstí
Lokalita
Charaktervesnice
ObecOlomouc
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel475 (2021)[1]
Katastrální územíTýneček (2,48 km²)
PSČ779 00
Počet domů147 (2011)[2]
Týneček na mapě
Týneček
Týneček
Další údaje
Kód části obce172413
Kód k. ú.772411
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Týneček (německy Teiniczek) je bývalá obec, nyní městská čtvrť a katastrální území na severním okraji statutárního města Olomouce. Žije zde zhruba 500 obyvatel.

Pomník obětem válek

První písemná zmínka pochází z roku 1263 (Tynczek), kdy ves patřila velehradskému klášteru. Už v roce 1287 ji ale získal klášter Hradisko, který ji dále pronajímal. V mezidobí let 1481 až 1509 byla králem Matyášem Korvínem zabavena a předána Olomouci, klášteru se poté vrátila rozhodnutím krále Vladislava Jagellonského. Od roku 1587 si zdejší usedlosti začali kupovat jezuité a k roku 1665 už vlastnili Týneček celý, zřídili zde pak výnosný hospodářský dvůr. Když byl řád v roce 1773 zrušen, získal Týneček tzv. Studijní fond a dvůr byl roku 1781 rozdělen mezi současné i nové osadníky. Zbývající část Týnečka získal v roce 1824 hrabě Saint Genois.[3]

Pouze na čas, neboť již v roce 1850 se z Týnečka stala samostatná politická obec. Velmi těsné vazby měla ovšem vždy na Chválkovice, kam spadala farností, poštou a do roku 1907 i školou. Šlo o malou českou zemědělskou obec, významnější zde byla jen formanská hospoda u silnice z Olomouce do Šternberka a sladovna, kterou v roce 1870 postavila olomoucká rodina Groagů. Ze spolků zde působil čtenářsko-pěvecký Lumír, několik let ochotnické divadlo Týneček a později i Sokol, větší aktivity se ovšem odehrávaly v sousedních Chválkovicích. V roce 1888 byla na návsi (nyní Blodkovo náměstí) vybudována kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, přičemž byl zbořen barokní morový sloup, jenž zde postavili jezuité. Zůstaly z něj jen čtyři sochy, umístěné u kapličky (připomenuty jsou i na obecní pečeti).[4]

Nezachovala se i řada starších domů, protože na konci druhé světové války byla obec značně poškozena dělostřelbou. Po válce zde bylo založeno JZD, které se později sloučilo s družstvem v sousedních Hlušovicích, aby nakonec obě byly součástí velkého družstva se sídlem v Bohuňovicích. K 1. květnu 1974 se Týneček stal součástí města Olomouce.[5]

Vývoj Týnečka podle sčítání lidu[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 249 287 271 251 311 318 375[p 1]
Domů 42 43 48 49 51 52 65
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatel 380 371 378 412 422 462 472
Domů 84 81 88 114 132 134 147
  1. Z toho 366 osob národnosti československé a 9 německé.[8]

Památky a zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Týnečkem prochází frekventovaná silnice I/46.

Veřejná dopravní obsluha je zajištěna autobusovou linkou MHD č. 31 a příměstskými linkami č. 340, 341 a 921. Zastávka Týneček je v otočce na křižovatce ulic Šternberská a B. Martinů.

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 103–104. Dále jen „Tichák (2000)“. 
  4. Tichák (2000), str. 104–106.
  5. Tichák (2000), str. 106.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 506.  Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 87. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HOSÁK, Ladislav: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960 – úvodní svazek. Ostrava 1967, s. 236.
  • KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – IV. díl. Praha 2000, s. 671.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]