Tůně u Hajské

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Tůně u Hajské
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Tůně u Hajské
Tůně u Hajské
Základní informace
Vyhlášení1. prosince 1985
VyhlásilOkresní národní výbor Strakonice
Nadm. výška387–390 m n. m.
Rozloha6,63 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresStrakonice
UmístěníHajská
Souřadnice
Tůně u Hajské
Tůně u Hajské
Další informace
Kód967
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Tůně u Hajské je přírodní památka v okrese Strakonice několik set metrů severně až severozápadně od vesnice Hajská, která je chráněná z důvodu tůní v nivě řeky Otavy, kde se vyskytuje stanoviště ohrožené rostliny žebratky bahenní (Hottonia palustris) a řady obojživelníků,[3] kteří se zde rozmnožují.[4] Tůně vznikly jako výsledek lidské těžby v dřívější době, kdy zde probíhalo rýžování zlata[4] ve štěrkopískách usazených vlivem toku řeky Otavy.[5]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Z dalších ohrožených druhů rostlin se zde vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata),[6] ptačinec bahenní (Stellaria palustris), ostřice dvouřadá (Carex disticha), okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca) a kriticky ohrožená bublinatka obecná (Utricularia vulgaris).[6] K dalším zajímavý rostlinným druhům patří např. puškvorec obecný (Acorus calamus), lakušník štítnatý (Batrachium peltatum), stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus), vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum), svízel prodloužený (Galium elongatum), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), zevar nejmenší (Sparganium natans), bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), štírovník bažinný (Lotus uliginosus), sítina cibulkatá (Juncus bulbosus), rdest vzplývavý (Potamogeton natans), rozrazil štítnatý (Veronica scutellata), zevar vzpřímený (Sparganium erectum), šťovík vodní (Rumex aquaticus) a další.[4]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Z obojživelníků se zde nachází ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis), kuňka obecná (Bombina bombina), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan zelený (Pelophylax esculentus) a skokan skřehotavý (Rana ridibunda).[4] Z ptactva zde hnízdí 43 druhů, mimo jiné zvláště chráněný krutihlav obecný (Jynx torquilla), moták pochop (Circus aeruginosus), lejsek šedý (Muscicapa striata), žluva hajní (Oriolus oriolus) či ťuhýk obecný (Lanius collurio).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla již ve středověku centrem těžby zlata a později k těžbě štěrkopísku,[7] kdy došlo k masivní těžbě a hloubení malých děr a vysypávání horniny do menších kopců. Pozdějším zatopením tak vzniklo množství tůní a vyvýšených oblastí. Po ukončení těžby začaly sejpy zarůstat keři a nízkou vegetací s převahou vřesů, čímž došlo ke vzniku chudých pastvin. Následovaly náletové dřeviny jako vrby jívy, vrby křehké a břízy bělokoré a k osidlování oblasti množstvím živočišných druhů. Rozsáhlý výskyt obojživelníků je hlavním důvodem k tomu, že již v roce 1985 je oblast vyhlášená jako zvláště chráněné území, přesněji přírodní památka, o velikosti 6,5 ha. Vyjma množství obojživelníků přispěla k vyhlášení i druhová skladba teplomilné a suchomilné květeny rostoucí na okolních sejpech a bažinná společenství obývající tůně.[8]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Jedna z menších tůní

Cílem péče o přírodní památku Tůně u Hajské je prohloubení postupně se zanášejících tůní zeminou a jejich úprava, vymýcení nežádoucích druhů rostlin a zvětšení území o okolní pozemky, které nejsou zemědělsky využívané.[5] Odhadovalo se, že celý projekt obnovy památky bude stát 90 000 Kč a na obnovu získala radnice Strakonic dotaci 72 000 Kč od Jihočeského kraje.[9]

Lakušník štítnatý v jedné z tůní na lokalitě

Vyjma odbahnění tůní dochází i k pravidelnému kosení agresivní třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a kácení náletových dřevin.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. AOPK ČR - PP Tůně u Hajské [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-09]. Dostupné online. 
  4. a b c d e Informace na informační ceduli při vstupu do památky
  5. a b Tůně u Hajské čeká revitalizace [online]. Oficiální stránky města Strakonice [cit. 2010-12-25]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. a b PAULIČ, Radim. Seznam celostátně ohrožených druhů rostlin zaznamenaných ve strakonickém okrese [online]. [cit. 2012-10-07]. Dostupné online. 
  7. Ochrana a péče o vodní ekosystémy [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2010-12-25]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. a b 5. Soutěž "Tůně u Hajské" [online]. Městský úřad Strakonice, 2008-07-03 [cit. 2010-12-25]. Dostupné online. 
  9. Strakonice chystají obnovu přírodní památky Tůně u Hajské [online]. Envi Web, rev. 2005-12-13 [cit. 2010-12-25]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ALBRECHT, Josef a kolektiv. Českobudějovicko v: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola Tůně u Hajské, s. 408. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]