Svahová
| Svahová | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Boleboř |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°33′17″ s. š., 13°24′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 23 (2021)[1] |
| Katastrální území | Svahová (11,75 km²) |
| Nadmořská výška | 795 m n. m. |
| PSČ | 431 21 |
| Počet domů | 11 (2011)[2] |
  Svahová | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 7030 |
| Kód k. ú. | 607037 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svahová (německy Neuhaus[3]) je malá vesnice v Krušných horách v obci Boleboř v okrese Chomutov. Stojí deset kilometrů severně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 800 metrů. Byla založena nejspíše na počátku druhé poloviny šestnáctého století Kryštofem z Karlovic jako dřevařská osada. Hlavní zdroj obživy pro její obyvatele představovala práce v lese a chov dobytka. Vesnice po většinu své existence patřila k červenohrádeckému panství. Samostatnou obcí se stala po zrušení poddanství v roce 1850, ale brzy poté byla připojena k Jirkovu. Od roku 1961 je součástí obce Boleboř.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní název vesnice zněl Neuhaus (nový dům). V historických pramenech se jméno vyskytuje jen jako Neuhaus (1787, 1854).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1563.[5] Založil ji nejspíše Kryštof z Karlovic, kterému od roku 1554 patřilo panství Červený hrádek. V Jirkově měl kamenečný důl Svatý Kryštof s hutí a Svahová vznikla jako sídlo lesních dělníků, kteří pro ni dodávali dřevo.[6] V roce 1577 Kryštof většinu panství prodal, ale ponechal si huť, důl a některé pozemky včetně Svahové. Panství Svatý Kryštof přešlo po Kryštofově smrti na Georga Meinla, od něhož je v roce 1610 koupilo město Jirkov přibližně za částku 30 419 zlatých, a tím se dostalo zpět k červenohrádeckému panství.[5]
Další zpráva o Svahové pochází až z roku 1787, takže je možné, že osada zanikla za třicetileté války. V letech 1817–1819 provozoval hrabě Jiří Buquoy na okraji vesnice sklárnu Georghütte, ve které se vyrábělo tabulové, draselno-vápenaté a zelené sklo. Její součástí byla stoupa a dřevěný parní stroj postavený podle návrhu hraběte. Jako palivo se používala rašelina z blízkého rašeliniště.[7] Po strojem způsobeném požáru sklárna zanikla. V okolí vesnice se také těžila drobná žilná ložiska železné rudy.[8]
Na konci devatenáctého století ke Svahové patřilo 1285 hektarů půdy. Převážnou většinu tvořily lesy a výměra zemědělské půdy dosahovala pouze 29 hektarů. Na neúrodných polích se ve velké nadmořské výšce pěstovalo jen malé množství ovsa a brambor. Působil zde jeden výrobce hraček, ale většina obyvatel pracovala v lese. Do kostela a do školy chodili lidé do Boleboře.[9]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Svahová stojí u středu jižní hranice stejnojmenného katastrálního území o rozloze 11,75 km²[10] v Ústeckém kraji asi dva kilometry severně od Boleboře a deset kilometrů severně od Chomutova.[11]
Geologické podloží tvoří předvariské intruzivní horniny a horniny neznámého stáří, které jsou často deformované a metamorfované. Zastupují je různé druhy metagranitů až metagranodioritů a ortoruly. Do jihozápadního a jihovýchodního cípu území zasahují prekambrické horniny zastoupené dvojslídnými a biotitickými rulami a u východní hranice severně od hotelu na Lesné se vyskytují také biotické jemně až středně zrnité žuly.[12]
V geomorfologickém členění Česka oblast leží v geomorfologickém celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Rudolická hornatina. Nejvyšší bod s nadmořskou výškou okolo 900 metrů se nachází v severovýchodním cípu území v okolí Eduardovy skály, zatímco nejnižší bod je v údolí potoka Lužce u Nivského mlýna ve výšce asi 545 metrů. Zástavba samotné vesnice je rozptýlená ve výškách od 765 do 810 metrů.[12]
Z půdních typů se vyskytuje podzol kambický, ale ve třech lokalitách povrch pokrývají rašeliny. Vytvořily se v oblasti jihozápadně od Kachního rybníka, v okolí Nového rybníka po obou stranách silnice do Malého Háje a na severovýchodě v místech s pomístním jménem Na Močále.[12]
Většinu oblasti odvodňuje Lužec (též Nivský potok), na kterém se nachází Helenčin vodopád, a jeho drobné bezejmenné přítoky. Voda z jihozápadní části území odtéká do Bíliny a ze severu do Telčského potoka.[12] V katastrálním území se nachází tři rybníky: Kachní, Nový a Telčský (též V Díře). Propojovaly je strouhy Anwedlgraben a Töltschgraben. Celá soustava umožňovala díky zdvojeným výpustem Kachního a Telčského rybníka převádění vody z povodí Telčského potoka do povodí Lužce.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 107 obyvatel (z toho 56 mužů) německé národnosti, kteří byli s výjimkou jednoho evangelíka římskými katolíky.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 110 obyvatel německé národnosti, kteří se hlásili k římskokatolické církvi.[14]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 161 | 163 | 143 | 142 | 128 | 107 | 110 | 22 | 8 | 11 | 7 | 3 | 8 | 16 | 23 |
| Domy | 32 | 32 | 32 | 32 | 31 | 30 | 31 | 33 | 2 | 3 | 2 | 3 | 4 | 11 | 7 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]
Roku 1850 se Svahová stala samostatnou obcí,[9] ale již v roce 1869 je uváděna jako osada Jirkova, ke kterému patřila až do roku 1960. Následující rok se stala částí obce Boleboř.[18] K vesnici patřila osada V Díře (německy Im Loch), ale později byla většina tamních domů začleněna do okresu Most. V roce 1930 v osadě žilo 28 lidí v šesti domech.[9]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Svahovou vede silnice třetí třídy č. 25220 z Jirkova do Brandova.[19] Autobusová linková doprava do vesnice nezajíždí a nejbližší zastávka se nachází v Boleboři. Nejbližší železniční stanice a zastávky jsou Jirkov na trati Chomutov–Jirkov a Jirkov zastávka na trati Ústí nad Labem – Chomutov. Vesnice je křižovatkou tří turistických tras. Vede přes ní úsek červeně značené krušnohorské trasy mezi Horou Svatého Šebestiána a Novou Vsí v Horách, žlutě značená trasa z Jirkova do Kalku a zeleně značená trasa z Bezručova údolí do Hory Svaté Kateřiny. Po silnici je vedena cyklotrasa č. 3079 z Bezručova údolí do Rudolic v Horách.[11]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Ve vesnici stojí Horský hotel Svahová, jehož základy byly podle letopočtu 1777 vyrytého do trámu postaveny již v osmnáctém století. Budova byla několikrát rozšířena. Fungovala jako Sokolská chata a později v ní bylo rekreační středisko chomutovských železáren. V zimě funguje sjezdovka a lyžařský vlek.[20] Na východním okraji katastrálního území stojí Horský hotel Lesná, který je jedním z výchozích bodů lyžařského běžeckého areálu.[21]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 218–219.
- ↑ a b BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN 80-238-6410-6. Kapitola Svahová, s. 43. Dále jen Binterová 2000.
- ↑ a b Binterová 2000, s. 42
- ↑ Binterová 2000, s. 44
- ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. Kapitola Železnorudné doly na žilách, s. 49.
- ↑ a b c Binterová 2000, s. 46
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-15.
- ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-04-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2017-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 211.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 101.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-03-17]. S. 551. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Ředitelství silnic a dálnic ČR. Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [online]. Geoportál ŘSD [cit. 2017-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-18.
- ↑ Binterová 2000, s. 47
- ↑ Lyžařský areál na Lesné – Lesná [online]. Informační centrum Lesenská pláň [cit. 2017-04-13]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN 80-238-6410-6. Kapitola Svahová, s. 42–47.
- BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Svahová, s. 35–36.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svahová na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Svahová na webu ČÚZK
