Přeskočit na obsah

Stolístek přeslenatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxStolístek přeslenatý
alternativní popis obrázku chybí
Stolístek přeslenatý (Myriophyllum verticillatum)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádlomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleďzrnulovité (Haloragaceae)
Rodstolístek (Myriophyllum)
Binomické jméno
Myriophyllum verticillatum
L., 1753
Synonyma
  • stolístek přeslenitý [2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stolístek přeslenatý (Myriophyllum verticillatum) je druh vodních vytrvalých bylin rodu stolístek. Je uzpůsobený k trvalému životu pod vodní hladinou, vyskytuje se ve sladkých vodách na velké části severní polokoule.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Tato křehká rostlina osídlila téměř celou Evropu, vyjma nejsevernějších oblastí, Balkánu a některých středozemních ostrovů. Dále je rozšířena v mírném podnebném pásu v Malé Asii, na Blízkém východě, ve Střední Asii, jižní Sibiři až po Dálný východ včetně Japonska. Roste také v severní Africe v místech přiléhajících ke Středozemnímu moři a mimo arktická a aridní území i v Severní Americe. Je schopna se spolehlivě rozmnožovat až do nadmořské výšky 3500 m. V České republice vyrůstá jen řídce, většinou pouze na územích s dostatkem vodních ploch, např. na jižní Moravě, v Polabí, Českém ráji a na jihu Čech.

Obvyklá místa jsou rybníky, slepá ramena řek, vodní kanály, často zaplavované příkopy, tůně a dolní úseky pomalu tekoucích řek s vodou slabě až středně bohatou na živiny (dusík, fosfor), která bývá neutrální až slabě zásaditá, s vrstvou jílu nebo organického bahna. Obvykle osídluje nevysychající vodu s hloubkou 50 až 100 cm, roste však i v hloubce do 3 m.

Přežívá ztrátu vody, kdy rostlina vytvoří tzv. terestrickou formu. Někdy přímo žije na trvale vlhkých bahnitých březích nebo obnažených dnech a tehdy vyrůstají 10 až 15 cm vysoké "stromečkovité" vzpřímené lodyhy pouze s několika krátkými a tuhými, jasně zelenými segmentovými listy. Potřebnou vlhkost i živiny vstřebává kořínky z bahna.[3][4][5]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá, převážně vodní rostlina s chabými lodyhami dlouhými 40 až 200 cm, méně často až 300 cm, které vyrůstají z plazivého oddenku v bahnitém dně. Zelené lodyhy, které se ve spodní části se jen řídce větví, dorůstají k vodní hladině a pak pod ní vodorovně splývají. Jsou 3 až 4 mm tlusté a mají blízká internodia, v horní části bývají hustě porostlé 2 až 5 cm dlouhými listy vyrůstajícími převážně v 5četných přeslenech (řidčeji ve 4 nebo 6četných). Tyto trvale ponořené listy mají čepele hřebenitě peřenosečné s 25 až 35 velmi tenkými, často protistojnými úkrojky o délkách 10 až 30 mm. Existuje více variant tvaru segmentů listů.

Na koncích lodyh vyrůstají nad hladinu vztyčená klasnatá květenství o průměrné délce 5 až 15 cm. Obsahují 10 až 25 obvykle 5četných přeslenů s květy, které vyrůstají z úžlabí peřenosečných listenů až pětinásobně delších než květy. V horní části květenství jsou květy samčí, ve spodní samičí a uprostřed mohou být nečetné oboupohlavné. Samčí květy mají drobný kalich a korunu se světle zelenými až nahnědlými lístky 2,5 dlouhými a osm žlutozelených nebo červenavě tečkovaných tyčinek s cca 2 mm dlouhými prašníky. Samičí květy mají květní obaly zakrslé, ze čtyřdílného, téměř kulovitého semeníku vyrůstají čtyři nazelenalé až nahnědlé blizny na krátkých čnělkách. Květy rozkvétají v červnu až září a jsou opylovány větrem. U stolístku přeslenatého je patrný trend k dvoudomosti, jednotlivá květenství mají výraznou převahu samčích nebo samičích květů. Z opylených květů vyrostou hladké, kulovité, poltivé plody o průměru okolo 3 mm, které se později rozpadnou na 4 protáhlé plůdky. Životaschopné plody se vytvářejí i ve květenstvích rozkvetlých rostlin terestrické formy.[3][4][5][6][7][8]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

V průběhu vegetačního období se rostliny množí dělením, kdy úlomky křehkých lodyh v internodiích vypouštějí kořínky. S nástupem chladného podzimního období se u stolístku přeslenatého, jako u jediného druhu rostoucího v ČR, vytvářejí v horních částech lodyh ze zakrnělých listů 2 až 6 cm dlouhé, kyjovité turiony. Jsou to specializované útvary vodních rostlin s morfologickými a fyziologickými adaptacemi pro úspěšné překonání nepříznivého období, pupeny se zásobou živin, kterým nevadí promrznutí.

S nástupem zimního poklesu teplot rostliny pod hladinou uhynou a turiony se od nich oddělí a klesnou ke dnu, na jaře z nich vyrůstají nové rostliny. Před potopením plavou po určitou dobu na hladině a mohou být zaneseny na jiná místa nebo vyplaveny z vody na vlhký břeh, tam na jaře zakoření a vyroste terestrická forma stolístku přeslenatého. K rozmnožování slouží i semena (plůdky), která po rozevření plodů zapadnou do bahnitého dna.[3][5][8]

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Následkem vodohospodářských úprav stojatých i tekoucích vod dochází ke snižování počtů záplav a následně k vysychání mnoha terénních depresí. V rybnících bývá často chováno přespříliš ryb či tam žijí vegetaci požírající ryby (tolstolobik bílý, amur bílý) nebo ve velkých počtech vodní drůbež. Stejně tak i hromadná rekreace, silné znečištění vody neb používání herbicidů na blízkých polích má za následek úbytek stolístku přeslenatého ve vodách ČR. Byl proto v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" prohlášen za ohrožený druh (C3).[3][9][10]

  • Květenství
    Květenství
  • Turion
    Turion
  • Lodyhy na podzim
    Lodyhy na podzim

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. ↑ BioLib.cz – Myriophyllum verticillatum (Stolístek přeslenatý) [online]. BioLib.cz [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Stolístek přeslenatý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 16.06.2012 [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b HRDINOVÁ, Magdalena. Problematika stolístků (Myriophyllum L.) ve střední Evropě. Praha, 2012 [cit. 14.08.2013]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Pavel Trávníček. Dostupné online.
  5. ↑ a b c RYBKA, Vlastimil. Vodní rostliny [online]. PřF, Univerzita Palackého, Olomouc, rev. 2004 [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Myriophyllum verticillatum [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2013-08-14]. S. 501–506. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (slovensky) 
  7. ↑ Flora of China: Myriophyllum verticillatum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b ERICSSON, Stefan. Flora Nordica, vol.6, Haloragaceae [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SV, rev. 08.09.2010 [cit. 2013-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-23. (anglicky) 
  9. ↑ Biomonitoring: Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha [cit. 2013-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  10. ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 14.08.2013]. Čís. 84, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stolístek_přeslenatý&oldid=21018897“