Státní dluh České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Státní dluh v letech 1993-2015 (v mld. Kč)

Česká republika má v porovnání s dalšími členy Evropské unie jeden z nejnižších státních dluhů.[1] Ten ke konci roku 2015 dosáhl výše 1673,0 mld. Kč (meziročně o 9,3 mld. Kč více) a jeho podíl na HDP tak činil 37,4 % (meziroční pokles o 1,6 p. b.).[2] Pojem „státní dluh“ je často mylně zaměňován s vládním dluhem. Vládní dluh České republiky tvoří právě zmiňovaný státní dluh, nicméně i dluhy obcí, krajů, vládních příspěvkových organizací, státních fondů a zdravotních pojišťoven.[3] Státní dluh tvoří dlouhodobě cca 90 % celkového zadlužení země.

Státní dluh je tvořen závazky vlády, vzrůstá deficitním financováním státního rozpočtu a je financován státními pokladničními poukázkami, státními dluhopisy (obligacemi), přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.[4] Český stát pak musí platit věřitelům úroky, přičemž tyto finance nazýváme jako „obsluha státního dluhu“. Výdaje na čistou obsluhu státního dluhu činily v roce 2015 45,3 mld. Kč (3,5 % celkových výdajů státního rozpočtu) a byly tak meziročně nižší o 3,2 mld. Kč (6,6 %).[5]

Státní dluh v letech 1993-2015 (v % HDP)
Růst státního dluhu v letech 1994-2015 (v mld. Kč)

Vývoj státního dluhu[editovat | editovat zdroj]

V prvním roce existence České republiky (1993) činil státní dluh 158,8 miliard Kč, což znamenalo 13,3 % HDP.[6] Až do roku 1996 se státní dluh nominálně prakticky neměnil a vzhledem k rostoucímu HDP tak dokonce klesal jeho podíl na HDP. V této době ovšem v ČR existovalo množství tzv. transformačních institucí (např. Konsolidační banka, Česká finanční a Česká inkasní), které poskytovaly rozličné státní záruky a transfery. Tím vznikalo „skryté“ zadlužení mimo státní rozpočet.[7]

Přibližně od roku 1997 státní dluh ČR nepřetržitě rostl a to jak za vlád ČSSD v letech 1998-2006 (cca 608 mld. Kč), tak ODS v letech 2006-2009 a 2010-2013 (cca 715 mld. Kč). Růst státního dluhu se pak podařilo zastavit až v roce 2013, čímž došlo k jeho zvýšení v tomto období o cca 1,5 bilionu Kč (viz tabulka níže).

V krizovém roce 2009, za vlády Mirka Topolánka, byl deficit státního rozpočtu nejvyšší za celou dobu existence ČR, konkrétně 192,4 miliard Kč, ač plánovaný rozpočet počítal se schodkem mnohem nižším - 52,2 miliard Kč.[8] Rozpočet na rok 2010 sestavila vláda Jana Fischera a to se schodkem 162,7 mld. Kč[9] V letech 2010-2013, za vlády Petra Nečase, probíhala fiskální konsolidace státního rozpočtu, schodek se tak podařilo srazit v tomto období o 75,1 mld. Kč na 81,3 mld. Kč v roce 2013.[10]

Státní rozpočet na rok 2014 sestavila úřednická vláda Jiřího Rusnoka a to se schodkem 112 mld. Kč (meziroční zvýšení deficitu oproti skutečnosti 2013 o 30,7 mld. Kč).

V lednu 2014 nastoupila do úřadu vláda Bohuslava Sobotky, jejímiž hlasy byl rozpočet na daný rok schválen, ač byl sestavován předchozí vládou. Od roku 2014 dochází ke stabilizaci nominální výše státního dluhu (díky růstu ekonomiky dluh jako podíl HDP klesá) a to i přesto, že stát nadále hospodaří se schodky kolem 60 - 80 mld. Kč. Snížení dluhu je tak dáno spíše čerpáním rezervních prostředků a evropských fondů.[11][12] Státní dluh se tak v letech 2013-2015 mírně snížil o 10,3 mld. Kč z 1683,3 mld. Kč (41,3 % HDP) na 1673,0 mld. Kč (37,4 % HDP). Vzhledem k vyčerpání rezervních prostředků, které byly nashromážděny v letech 2012-2013, kdy docházelo k mnohem větší emisi dluhopisů, než byl deficit státního rozpočtu, se počítá v roce 2016 s takovým nárůstem dluhu, jaký bude deficit státního rozpočtu.[13] Schválený rozpočet počítá se schodkem 70 mld. Kč, nicméně dle vyjádření ekonomů bude deficit cca 40 mld. Kč,[14] tzn. dluh vzroste na cca 1713 mld. Kč ke konci roku 2016 (k HDP by však v tomto případě klesl na 36,8 %).

Fiskální ukazatele státního dluhu a salda státního rozpočtu (v mld. Kč)[15][editovat | editovat zdroj]

rok státní dluh saldo státního rozpočtu HDP premiér, jehož vláda schválila
státní rozpočet na daný rok
ministr financí, který sestavoval
státní rozpočet na daný rok
nominální podíl

HDP

změna podílu

HDP

nominální rozdíl podíl

HDP

změna podílu

HDP

1993 158,8 13,3 % x 1,1 0,1 % x 1196 Václav Klaus I (ODS, KDU-ČSL, KDS, ODA) Ivan Kočárník (ODS)
1994 157,3 11,5 % -1,8 p. b. 10,4 0,8 % +0,7 p. b. 1365
1995 154,4 9,8 % -1,7 p. b. 7,2 0,5 % -0,3 p. b. 1580
1996 155,2 8,6 % -1,2 p. b. -1,6 -0,1 % -0,6 p. b. 1813
1997 173,1 8,9 % +0,3 p. b. -15,7 -0,8 % -0,7 p. b. 1953 Václav Klaus II (ODS, KDU-ČSL, ODA) Ivan Kočárník (ODS), Ivan Pilip (ODS)
1998 194,7 9,1 % +0,2 p. b. -29,3 -1,4 % -0,6 p. b. 2143 Josef Tošovský (nestranická) Ivan Pilip (ODS/US)
1999 228,4 10,2 % +1,1 p. b. -29,6 -1,3 % +0,1 p. b. 2237 Miloš Zeman (ČSSD) Ivo Svoboda (ČSSD)
2000 289,3 12,2 % +2,0 p. b. -46,1 -1,9 % -0,6 p. b. 2373 Pavel Mertlík (ČSSD)
2001 345,0 13,5 % +1,3 p. b. -67,7 -2,6 % -0,7 p. b. 2563 Jiří Rusnok (ČSSD)
2002 395,9 14,8 % +1,3 p. b. -45,7 -1,7 % +0,9 p. b. 2675
2003 493,2 17,6 % +2,8 p. b. -109,1 -3,9 % -2,2 p. b. 2801 Vladimír Špidla (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) Bohuslav Sobotka (ČSSD)
2004 592,9 19,4 % +1,8 p. b. -93,7 -3,1 % +0,8 p. b. 3058
2005 691,2 21,2 % +1,8 p. b. -56,3 -1,7 % +1,4 p. b. 3258 Stanislav Gross (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU)
2006 802,5 22,9 % +1,7 p. b. -97,6 -2,8 % -1,1 p. b. 3507 Jiří Paroubek (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU)
2007 892,3 23,3 % +0,4 p. b. -66,4 -1,7 % +1,1 p. b. 3832 Mirek Topolánek I (ODS) Vlastimil Tlustý (ODS)
2008 999,5 24,9 % +1,6 p. b. -20,0 -0,5 % +1,2 p. b. 4015 Mirek Topolánek II (ODS, KDU-ČSL, SZ) Miroslav Kalousek (KDU-ČSL)
2009 1178,5 30,0 % +5,1 p. b. -192,4 -4,9 % -4,4 p. b. 3922
2010 1344,1 34,0 % +4,0 p. b. -156,4 -4,0 % +0,9 p. b. 3954 Jan Fischer (úřednická) Eduard Janota (nestr.)
2011 1499,4 37,3 % +3,3 p. b. -142,8 -3,5 % +0,5 p. b. 4023 Petr Nečas (ODS, TOP 09, VV/LIDEM) Miroslav Kalousek (TOP 09)
2012 1667,6 41,3 % +4,0 p. b. -101,0 -2,5 % +1,0 p. b. 4042
2013 1683,3 41,3 % +0,0 p. b. -81,3 -2,0 % +0,5 p. b. 4077
2014 1663,7 39,0 % -2,3 p. b. -77,8 -1,8 % +0,2 p. b. 4261 Jiří Rusnok (úřednická) Jan Fischer (nestr.)
2015 1673,0 37,4 % -1,6 p. b. -62,8 -1,4 % +0,4 p. b. 4472 Bohuslav Sobotka (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) Andrej Babiš (ANO)
2016

odhad

[16][17][18]

1611,2 ?% ? p. b. +61,8 ?% ? p. b. 4657?

Státní dluhopisy podle typu instrumentu[editovat | editovat zdroj]

Státní dluh je tvořen státními pokladničními poukázkami (SPP), spořícími státními dluhopisy (SSD), střednědobými a dlouhodobými státními dluhopisy (SDSD), půjčkami a úvěry od Evropské investiční banky. Složení a vývoj státních dluhopisů podle typu instrumentu znázorňuje následující tabulka (údaje v mld. Kč)[19]:

Dekompozice státního dluhu (v mld. Kč)
rok státní dluh

celkem

půjčky,

úvěry od EIB

dluhopisy
celkem rozdělení nominálně podíly
SPP SSD SDSD SPP SSD SDSD
2002 395,9 9,2 386,7 164,1 0,0 222,6 42,43 % 0,0 % 57,57 %
2003 493,2 13,3 479,9 160,6 0,0 319,3 33,46 % 0,0 % 66,54 %
2004 592,9 21,5 571,4 125,5 0,0 445,9 21,97 % 0,0 % 78,03 %
2005 691,2 30,6 660,6 94,2 0,0 566,4 14,27 % 0,0 % 85,73 %
2006 802,5 39,9 762,6 89,6 0,0 673,0 11,74 % 0,0 % 88,26 %
2007 892,3 39,2 853,1 82,2 0,0 770,9 9,63 % 0,0 % 90,37 %
2008 999,5 47,3 952,2 78,8 0,0 873,4 8,27 % 0,0 % 91,73 %
2009 1178,5 58,7 1119,8 88,2 0,0 1031,6 7,88 % 0,0 % 92,12 %
2010 1344,1 67,5 1276,6 113,3 0,0 1163,3 8,88 % 0,0 % 91,12 %
2011 1499,4 71,5 1427,9 162,6 20,4 1244,9 11,39 % 1,43 % 87,18 %
2012 1667,6 70,0 1597,6 189,1 56,2 1352,3 11,84 % 3,52 % 84,64 %
2013 1683,3 71,5 1611,8 120,9 87,6 1403,4 7,50 % 5,43 % 87,07 %
2014 1663,7 63,0 1600,7 107,6 77,8 1415,2 6,72 % 4,86 % 88,41 %
2015 1673,0 60,8 1612,2 84,4 66,9 1460,8 5,24 % 4,15 % 90,61 %

Domácí vnímání státního dluhu[editovat | editovat zdroj]

V posledních letech je v ČR téma státního dluhu také tématem politickým, přičemž jednotlivé politické strany se vzájemně obviňují z odpovědnosti za vznik a výši dluhu.[20] Před volbami do PSP v roce 2010 se jednalo o jedno z hlavních témat předvolební kampaně. Například TOP 09 rozesílala občanům symbolické složenky na úhradu jejich údajného podílu na státním dluhu[21] a její místopředseda Miroslav Kalousek tvrdil, že program ČSSD, ale také ODS znamená cestu do Řecka.[22]

ČSSD příčinu a počátky zadlužování připisuje vládám Václava Klause, které vytvářely tzv. skryté dluhy, částečně hrazené jednorázovými, neopakovatelnými příjmy z výnosu privatizace státního majetku a vládám Mirka Topolánka po volbách do PSP v roce 2006. ČSSD dále porovnává míru zadlužení s jinými, většinou více zadluženými zeměmi a nepovažuje tuto výši dluhu za znepokojující. Podle ODS zemi nejvíce zadlužily vlády ČSSD, a to v době hospodářského růstu.[23] Podle TOP 09 vznikl dluh díky devastaci ekonomiky během komunistické diktatury, chybám v období transformace ekonomiky, růstu sociálních výdajů a hospodářské krizi.[24] Podle prezidenta Liberálního institutu Jiřího Schwarze skrytý deficit veřejných rozpočtů již v roce 1998 činil 270 miliard korun.[25] Tento dluh byl podle Schwarze způsoben zpomalením ekonomické transformace v druhé polovině 90. let.

Zahraniční vnímání státního dluhu[editovat | editovat zdroj]

Česko bylo dlouho z Evropské unie kritizováno za tempo zadlužování (nikoliv výši dluhu) a deficitní veřejné rozpočty, které na počátku milénia přesahovaly hodnotu tzv. maastrichtských konvergenčních kritérií, které je nutné plnit, aby země mohla vstoupit do eurozóny. Tato kritéria pak byla dále překračována v letech 2009-2011 vlivem světové krize.

Důležité je také zmínit, že ona pravidla platí pro veřejné rozpočty, nikoliv pro samotný státní rozpočet. Například v roce 2015 činil deficit státního rozpočtu 1,4 % HDP, nicméně díky přebytkovému hospodaření ostatních složek veřejných financí (obce, kraje, zdravotní pojišťovny a další) byl celkový deficit České republiky jen 0,4 % HDP,[26] čímž se do požadovaného 3% limitu bez problému vešel. To samé platí pro vládní dluh, jehož hranice je dle kritérií stanovena na 60 % HDP, přičemž vládní dluh ČR ke konci roku 2015 činil 41,1 % HDP.[27]

Zlepšené hospodaření v posledních letech je pozitivně vnímáno ratingovými agenturami, které udělují kredibilitu státních dluhopisů, tedy toho, jak moc je země důvěryhodná z hlediska financí. Každá tato agentura má svoji ratingovou stupnici. V roce 2016 měla Česká republika rating A1 od Moody's, AA- od Standard and Poor's a A+ od Fitch, jednalo se tak o nejlepší hodnocení země v její historii.

Od tohoto hodnocení se pak vyvíjí výnosy státních dluhopisů, tedy úroky, které stát musí platit. Ke konci března 2016 dosahovaly výnosy desetiletých státních dluhopisů České republiky hodnoty 0,44 %, naproti tomu u norských dluhopisů to bylo 1,21 %, portugalských 2,75 %, polských 2,82 %, maďarských 3,07 % a u chorvatských dokonce 3,75 %.[zdroj?]

Roky změn hodnocení České republiky u tří nejvýznamnějších ratingových agentur znázorňuje tato tabulka (jedná se o hodnocení v zahraniční měně):[28]

Rok 1993 1994 1995 1997 1998 2002 2003 2005 2006 2007 2011 2016
Moody's Baa3 Baa2 Baa1 Baa1 Baa1 A1 A1 A1 A1 A1 A1 A1
Standard

and Poor's

BBB BBB+ A A A- A- A- A- A A AA-[p. 1] AA-
Fitch - - A- BBB+ BBB+ BBB+ A- A A A+ A+ A+

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zvýšení bylo důsledkem změny metodiky výpočtu[29][30]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.cia.gov [online]. www.cia.gov, [cit. 2016-04-01]. Dostupné online.  
  2. www.czso.cz [online]. www.czso.cz, [cit. 2016-04-01]. Dostupné online.  
  3. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky, [cit. 2016-04-01]. Dostupné online.  
  4. Státní dluh klesl na 925,5 mld. korun
  5. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky, [cit. 2016-04-01]. Dostupné online.  
  6. www.czso.cz [online]. www.czso.cz, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.  
  7. Ministerstvo financí České republiky. Řízení veřejných financí a kontrola fiskálních rizik: Reformní kroky v ČR [online]. [cit. 2011-11-03]. Dostupné online.  
  8. INFO@AION.CZ, AION CS -. Zákony pro lidi [online]. Zákony pro lidi, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.  
  9. INFO@AION.CZ, AION CS -. Zákony pro lidi [online]. Zákony pro lidi, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.  
  10. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.  
  11. http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/schodek-statniho-rozpoctu-je-nejnizsi-za-osm-let-dosahl-62-8/r~42a516ecb39d11e5897e002590604f2e/
  12. iDNES.cz - Státní dluh loni klesl poprvé od roku 1995. Česko dluží 1,7 bilionu
  13. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.  
  14. TELEVIZE, Česká. ČT24 [online]. ČT24, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.  
  15. www.czso.cz [online]. www.czso.cz, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.  
  16. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.  
  17. TELEVIZE, Česká. ČT24 [online]. ČT24, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.  
  18. www.ceskenoviny.cz [online]. www.ceskenoviny.cz, [cit. 2016-04-10]. Dostupné online.  
  19. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky, [cit. 2016-04-06]. Dostupné online.  
  20. iDNES.cz [online]. iDNES.cz, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.  
  21. iDNES.cz [online]. iDNES.cz, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.  
  22. Deník.cz [online]. Deník.cz, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.  
  23. www.ods.cz [online]. www.ods.cz, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.  
  24. 09, TOP. TOP 09 [online]. TOP 09, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  25. libinst.cz [online]. libinst.cz, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.  
  26. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.  
  27. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.  
  28. ČNB, Srovnávací tabulka ratingového ohodnocení vybraných zemí
  29. Standard & Poor's: Tisková zpráva ze dne 24. srpna 2011, cit. 2014-12-20. Dostupné online (kopie).
  30. PIKORA, Vladimír; ŠICHTÁŘOVÁ, Markéta. Všechno je jinak. Praha : Grada publishing, 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-4207-6. Kapitola 3, s. 122-123.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]