Vládní dluh České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vládní dluh v letech 1995–2015 (v mld. Kč)

Česká republika měla k 31.12.2015 šestý nejnižší vládní dluh ze všech 28 členských zemí Evropské unie[1] a to ve výši 41,1 % HDP (1836,2 mld. Kč), což je meziročně o 1,6 p. b. méně.[2] Pojem „vládní dluh“ (neboli také „veřejný dluh“) je často mylně zaměňován se státním dluhem. Vládní dluh tvoří právě zmiňovaný státní dluh, nicméně i dluhy obcí, krajů, vládních příspěvkových organizací, státních fondů a zdravotních pojišťoven.[3] Státní dluh tvoří dlouhodobě cca 90 % celkového zadlužení země (vládního dluhu). Mezi odborníky a experty se tak upřednostňuje v ukazatelích dluh vládní, nikoliv státní, který je naopak často zmiňován laickou veřejností.

Zadlužení České republiky tedy nedosahuje ani poloviny zadlužení EU, jehož hodnota činí 86 % HDP. Státy eurozóny dluží vůči svým hrubým domácím produktům ještě více a to 92 %.[4] Pro porovnání, nejzadluženější zemí světa je Japonsko, které v roce 2015 dlužilo 229,2 % HDP.

Vládní dluh v letech 1995–2015 (v % HDP)

S vládním (veřejným) dluhem jsou spojena i tzv. maastrichtská konvergenční kritéria, která stanovují mimo jiné fiskální bariéry. Podle nich by vládní dluh neměl překročit 60 % HDP (ČR měla maximální výši dluhu 45,1 % HDP v roce 2013) a deficit veřejných financí by neměl být vyšší než 3 % HDP. Druhé pravidlo ČR porušila v roce 2005, kdy byl schodek 3,1 % HDP a poté po vypuknutí světové finanční krize, kdy v roce 2009 deficit činil 5,5 % HDP, přičemž k poslednímu překonání 3% hranice došlo v roce 2012. Od roku 2013 tak Česko plní obě fiskální kritéria.

Vývoj vládního dluhu[editovat | editovat zdroj]

Růst vládního dluhu započal rokem 1996 a zastavil se až v roce 2013, přičemž za toto období se jeho hodnota zvýšila o více než 1,63 bilionu Kč.[5] Tento negativní trend nezastavil ani silný výkon ekonomiky v letech 2004 až 2007, kdy hrubý domácí produkt rostl v průměru o 6 % ročně.

K prudkému zvýšení dluhu došlo po vypuknutí světové finanční krize v roce 2008, kdy došlo k velkému výpadku výběru daní,[6] což zapříčinilo v roce 2009 rekordní deficit veřejných financí ve výši 216,2 mld. Kč (5,5 % HDP). Od tohoto roku dochází ke snižování deficitu, což má za příčinu nižší růst dluhu. Schodek byl mimořádně vysoký pouze v roce 2012 a to kvůli finančnímu vypořádání se s církvemi v rámci tzv. církevních restitucí ve výši 59 miliard korun.[7] Výjimkou trendu je pak ještě rok 2014, kdy došlo k velkému uvolnění investic ze strany vládního sektoru.

Hospodaření veřejných financí České republiky skončilo v roce 2015 mimořádně dobře, kdy došlo ke snížení jejich deficitu z 1,9 % HDP na 0,4 % HDP, což umožnilo snížení vládního dluhu ze 42,7 % HDP na 41,1 % HDP.[8] Nominálně pak deficit činil 18,7 mld. Kč (nejmenší od začátku měření srovnatelnou metodikou v roce 1995) a dluh dosáhl výše 1836,2 mld. Kč.

Fiskální ukazatele vládního dluhu a salda veřejných financí (v mld. Kč)[9][editovat | editovat zdroj]

rok HDP,

nominální

vládní dluh saldo veřejných financí premiér a vláda ministr financí
nominální podíl

na HDP

změna podílu

na HDP

nominální podíl

na HDP

změna podílu

na HDP

1995 1580 214,6 13,6 % x -196,4 -12,4 % x Václav Klaus I (ODS, KDU-ČSL, KDS, ODA) Ivan Kočárník (ODS)
1996 1813 210,1 11,6 % -2,0 p. b. -55,2 -3,1 % +9,3 p. b.
1997 1953 237,2 12,1 % +0,5 p. b. -68,2 -3,5 % -0,4 p. b. Václav Klaus II (ODS, KDU-ČSL, ODA) Ivan Kočárník (ODS), Ivan Pilip (ODS)
1998 2143 298,5 13,9 % +1,8 p. b. -99,5 -4,6 % -1,1 p. b. Josef Tošovský (nestranická) Ivan Pilip (ODS/US)
1999 2237 340,1 15,2 % +1,3 p. b. -77,1 -3,4 % +1,2 p. b. Miloš Zeman (ČSSD) Ivo Svoboda (ČSSD)
2000 2373 403,9 17,0 % +1,8 p. b. -82,3 -3,5 % -0,1 p. b. Pavel Mertlík (ČSSD)
2001 2563 583,8 22,8 % +5,8 p. b. -136,8 -5,3 % -1,8 p. b. Jiří Rusnok (ČSSD)
2002 2675 693,4 25,9 % +3,1 p. b. -167,7 -6,3 % -1,0 p. b.
2003 2801 788,5 28,1 % +2,2 p. b. -179,3 -6,4 % -0,1 p. b. Vladimír Špidla (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) Bohuslav Sobotka (ČSSD)
2004 3058 870,0 28,5 % +0,4 p. b. -82,9 -2,7 % +3,7 p. b.
2005 3258 912,8 28,0 % -0,5 p. b. -101,4 -3,1 % -0,4 p. b. Stanislav Gross (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU)
2006 3507 978,9 27,9 % -0,1 p. b. -79,1 -2,3 % +0,8 p. b. Jiří Paroubek (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU)
2007 3832 1065,5 27,8 % -0,1 p. b. -26,6 -0,7 % +1,6 p. b. Mirek Topolánek I (ODS) Vlastimil Tlustý (ODS)
2008 4015 1150,7 28,7 % +0,9 p. b. -84,6 -2,1 % -1,4 p. b. Mirek Topolánek II (ODS, KDU-ČSL, SZ) Miroslav Kalousek (KDU-ČSL)
2009 3922 1335,7 34,1 % +5,4 p. b. -216,2 -5,5 % -3,4 p. b.
2010 3954 1508,5 38,2 % +4,1 p. b. -174,5 -4,4 % +1,1 p. b. Jan Fischer (úřednická) Eduard Janota (nestr.)
2011 4023 1606,5 39,9 % +1,7 p. b. -110,1 -2,7 % +1,7 p. b. Petr Nečas (ODS, TOP 09, VV/LIDEM) Miroslav Kalousek (TOP 09)
2012 4042 1805,4 44,7 % +4,8 p. b. -159,6 -3,9 % -1,2 p. b.
2013 4077 1840,4 45,1 % +0,4 p. b. -51,1 -1,3 % +2,6 p. b.
2014 4261 1819,1 42,7 % -2,4 p. b. -83,1 -1,9 % -0,6 p. b. Jiří Rusnok (úřednická) Jan Fischer (nestr.)
2015 4472 1836,2 41,1 % -1,6 p. b. -18,7 -0,4 % +1,5 p. b. Bohuslav Sobotka (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) Andrej Babiš (ANO)
2016

odhad

[10][11][12]

4657 1844,0 39,6 % -1,5 p. b. 2,1 0,0 % +0,4 p. b.

Postavení českého vládního dluhu ve světovém kontextu[editovat | editovat zdroj]

Česká republika má v porovnání s nejvyspělejšími zeměmi světa jeden z nejnižších vládních dluhů.[13] Jeho výše k HDP navíc již druhým rokem klesá a nominálně zůstává stabilní. Tímto trendem se z EU může chlubit už jen dalších 11 zemí.[14] Ministerstvo financí České republiky navíc do budoucna předpokládá další mírný pokles vládního dluhu, v nejhorším pak jeho stagnaci.[15] Velmi příznivé postavení České republiky na poli zadlužení a samotného hospodaření se odráží ve zlepšujícím se hodnocení finanční situace republiky, které získává renomovaných světových ratingových agentur. Naopak mnoha zemím Evropy byl ve spojitosti s neudržitelným zadlužováním rating snížen (Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Francie, Belgie a další).

Vládní dluhy vybraných zemí světa (v % HDP)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ec.europa.eu [online]. ec.europa.eu [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  2. www.czso.cz [online]. www.czso.cz [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  3. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  4. ec.europa.eu [online]. ec.europa.eu [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  5. www.czso.cz [online]. www.czso.cz [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  6. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  7. TELEVIZE, Česká. ČT24 [online]. ČT24 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  8. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  9. www.czso.cz [online]. www.czso.cz [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  10. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  11. TELEVIZE, Česká. ČT24 [online]. ČT24 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  12. www.ceskenoviny.cz [online]. www.ceskenoviny.cz [cit. 2016-04-10]. Dostupné online. 
  13. www.tradingeconomics.com [online]. www.tradingeconomics.com [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  14. ec.europa.eu [online]. ec.europa.eu [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  15. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.