Orlová: Porovnání verzí
m →Externí odkazy: rekat. |
opraveno formatovani |
||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
S územně správní [[reforma|reformou]] se Orlová stala městem s rozšířenou působností, pod správu města se tak dostalo město [[Petřvald]] a obce Dolní Lutyně a Doubrava. Na [[katastr]]u Věřňovic, části Dolní Lutyně bude napojena česká [[dálnice D47]] na polskou A1. Počítá se s výstavbou [[strategie|strategické]] [[průmyslová zóna|průmyslové zóny]] Dolní Lutyně. [[Městský úřad]] v Orlové k tomuto vydal souhlasné [[stanovisko]], [[problém]]em ovšem zůstává [[kolize|kolizní]] situace s přírodní ptačí rezervací [[Natura 2000]]. Obec s rozšířenou působností Orlová spravuje agendu 48 670 občanů. |
S územně správní [[reforma|reformou]] se Orlová stala městem s rozšířenou působností, pod správu města se tak dostalo město [[Petřvald]] a obce Dolní Lutyně a Doubrava. Na [[katastr]]u Věřňovic, části Dolní Lutyně bude napojena česká [[dálnice D47]] na polskou A1. Počítá se s výstavbou [[strategie|strategické]] [[průmyslová zóna|průmyslové zóny]] Dolní Lutyně. [[Městský úřad]] v Orlové k tomuto vydal souhlasné [[stanovisko]], [[problém]]em ovšem zůstává [[kolize|kolizní]] situace s přírodní ptačí rezervací [[Natura 2000]]. Obec s rozšířenou působností Orlová spravuje agendu 48 670 občanů. |
||
Město protíná mezinárodní [[cyklosteska]] „56 - Těšínské Slezsko“. |
Město protíná mezinárodní [[cyklosteska]] „56 - Těšínské Slezsko“. |
||
Městské části Orlové |
===Městské části Orlové=== |
||
| ⚫ | |||
*1 - Orlová-Město PSČ 735 11 |
|||
*2 - Orlová-Lazy PSČ 735 11 |
|||
| ⚫ | |||
*4 - Orlová-Lutyně PSČ 735 14 |
|||
Verze z 30. 6. 2006, 20:22
Orlová (něm. Orlau, pol. Orłowa) je město na Těšínsku v Moravskoslezském kraji. Má asi 35000 obyvatel.
Historie
První zmínka o Orlové je z roku 1223 v listině vratislavského biskupa Vavřince. Osada tehdy tvořila jádro lokality zvané Sal (sůl) a patřila ke klášteru v Týnci u Krakova.
Později byl do Orlové přesunut benediktýnský klášter, který se zasloužil o rozvoj Orlové, především v oblasti vzdělání a kultury. Dodnes je součástí sbírek NG Praha oltářní archa nevyčíslitelné hodnoty (jeden ze slohově nejčistších gotických artefaktů v Evropě) jako doklad kulturní vyspělosti tehdejších představitelů orlovského kláštera. V 17. století byl však klášter z Orlové přesunut do Týnce u Krakowa.
Orlová byla malou zemědělskou obcí a její význam dále upadal. Změna nastala až počátkem 19. století, kdy bylo v Orlové objeveno bohaté ložisko černého uhlí. Malá zemědělská obec se díky průmyslové revoluci a následném napojení na strategickou Košicko-Bohumínskou dráhu, vyvinula v město (1922) s tramvajemi, muzeem, nemocnicí a nepřeberným množstvím škol (české, polské, německé). Stěžejním průmyslem bylo těžařství, avšak ne jediným. V Orlové působilo mnoho jiných továren, které dodávaly městu ráz moderního a bohatého města. Centrum Orlové rozkvetlo do podoby významného střediska a na dlouhou dobu bylo v rámci Slezska nejvýznamějším centrem školství (první české gymnázium, polské gymnázium, obchodní, zdravotní, průmyslové, vyšší pedagogické školství). Po určitou dobu bylo v Orlové sídlo evangelického seniora. Daň za překotný vývoj však na sebe nenechala dlouho čekat.
Současnost
Negativní vlivy důlní činnosti se naplno projevily po druhé světové válce (zapříčiněno taktéž destruktivním a nešetrným způsobem těžby ze strany německých okupantů i komunistického zřízení v ČSR). V šedesátých letech dokonce existoval plán na celkovou likvidaci města, k tomu naštěstí nikdy nedošlo. V Orlové bylo srovnáno na dva tisíce budov se zemí, zrušená tramvajová i osobní železniční doprava (ta fungovala v letech 1869-1967). Mnoho škol bylo přesunuto do okolních měst (Ostrava, Karviná, Havířov), na 50 tisíc kusů sbírek orlovského muzea bylo rozprášeno po celé ČSR. Původní Orlovou postupně nahradilo sídliště v místní části Lutyně, pro téměř 30 tisíc obyvatel. Z jádra města se zachovala pouze torzo, které až v posledních několika málo letech doznává viditelné revitalizace. Dosud se Orlové nepodařilo vynahradit ztracené město. Nové centrum má sídlištní charakter. Orlová je jediné město nad 10 tisíc obyvatel v ČR, které nemá osobní železniční dopravu. Co do velikosti je Orlová 33. největším sídlem v ČR. V současné době proběhla dostavba nového centra, jeho středobodem je hypermarket Hypernova. V těsné sousedství nová městská knihovna a již stojící Gymnázium, které získalo cenu Grand Prix architektury v roce 1996. Návrh regenerace části sídliště získal zvláštní Cenu Petra Parléře (2005).
V Orlové působil například jeden ze zakladatelů československých legií v Itálii Jan Čapek. V roce 1910 do Orlové již poněkolikáté zavítal Alois Jirásek. Byl pozván jako svědek na svatbu svého bratrance, který v Orlové žil. V Orlové dodnes působí věhlasný atelier Slawinski, který proslul výrobou houslí po celé Evropě. Na polské gymnázium do Orlové dojížděl z nedaleké Horní Suché herec Bronislav Poloczek. I letos (2005) se v Orlové koná závod Světového poháru v cyklistice žen GRACIA-ORLOVÁ.
Externí odkazy
S územně správní reformou se Orlová stala městem s rozšířenou působností, pod správu města se tak dostalo město Petřvald a obce Dolní Lutyně a Doubrava. Na katastru Věřňovic, části Dolní Lutyně bude napojena česká dálnice D47 na polskou A1. Počítá se s výstavbou strategické průmyslové zóny Dolní Lutyně. Městský úřad v Orlové k tomuto vydal souhlasné stanovisko, problémem ovšem zůstává kolizní situace s přírodní ptačí rezervací Natura 2000. Obec s rozšířenou působností Orlová spravuje agendu 48 670 občanů. Město protíná mezinárodní cyklosteska „56 - Těšínské Slezsko“.
Městské části Orlové
- 1 - Orlová-Město PSČ 735 11
- 2 - Orlová-Lazy PSČ 735 11
- 3 - Orlová-Poruba PSČ 735 13
- 4 - Orlová-Lutyně PSČ 735 14