Prezident České republiky

Šablona:Infobox Politická funkce Prezident České republiky je hlavou České republiky. Je volen oběma komorami Parlamentu a není z výkonu své funkce odpovědný. Prezident se ujímá úřadu složením slibu, jeho funkční období trvá pět let. Výkon pravomocí, protokolární povinnosti a další funkce spojené s osobou prezidenta zajišťuje Kancelář prezidenta republiky.

Na rozdíl od některých jiných států (např. USA nebo Francie) jsou pravomoci prezidenta České republiky omezené ve prospěch parlamentu a předsedy vlády.

Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Je mu uděleno slovo, kdykoliv o to požádá. Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti. Prezident je také vrchním velitelem ozbrojených sil.

Volba prezidenta

Související informace naleznete také v článku Volba prezidenta České republiky.

Prezidentem republiky může být zvolen občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Zvolen také nemůže být občan, který byl odsouzen za velezradu.

Z kandidátů, které navrhli poslanci či senátoři, volí prezidenta Parlament České republiky na společné schůzi obou komor. Volba probíhá ve třech kolech: v prvním kole je ke zvolení potřeba nadpoloviční většina všech poslanců i nadpoloviční většina všech senátorů. Pokud ani jeden z kandidátů takto zvolen není, proběhne druhé kolo volby, do kterého postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně.

Ve druhém kole je ke zvolení potřeba nadpoloviční většina přítomných poslanců a zároveň nadpoloviční většina přítomných senátorů. Pokud ani ve druhém kole nebyl nikdo zvolen, proběhne se stejnými kandidáty třetí kolo, ve kterém ke zvolení stačí nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců a senátorů (v součtu). Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby.

Volba prezidenta v roce 1993

Václav Havel

Volba se konala 26. ledna 1993 na druhé schůzi Poslanecké sněmovny. Kandidáty byli Václav Havel, Marie Stiborová (navržena poslanci KSČM) a Miroslav Sládek (navržen SPR-RSČ). Václav Havel je to čůůůůůůůůůůůůůůůrááááááááááák byl 109 hlasy z 200 zvolen prezidentem hned v prvním kole volby. Slib složil 2. února 1993.

Volba prezidenta v roce 1998

Volba se konala 20. ledna 1998 na společné schůzi obou komor Parlamentu. Kandidáty byli Václav Havel, Stanislav Fischer (navržen poslanci KSČM) a Miroslav Sládek (navržen SPR-RSČ), toho času zadržovaný ve vazební věznici na Pankráci. V prvním kole prezident zvolen nebyl, do druhého kola poustoupil Václav Havel. Ten byl v druhém kole zvolen prezidentem, když získal 47 z 81 hlasů senátorů a 99 ze 197 hlasů poslanců. Slib složil opět 2. února.

Překvapením bylo to, že Václav Havel byl zvolen až ve druhém kole a to ještě nejnižší možnou většinou poslanců. Přitom KSČM a SPR-RSČ měli v poslanecké sněmovně jen 40 poslanců. SPR-RSČ se neúspěšně pokusila napadnout volby u Ústavního soudu, protože její předseda Miroslav Sládek byl v době volby ve vazbě a hlasování se tak nemohl zúčastnit. Při tehdejším rozložení politických sil by však i v případě Sládkovy účasti na volbě Havel patrně bez problémů zvítězil ve třetím kole volby.

Volba prezidenta v roce 2003

Václav Klaus

První volba se konala 15. ledna 2003. Kandidáty byli Jaroslav Bureš (navržen ČSSD), Václav Klaus (navržen ODS), Miroslav Kříženecký (navržen KSČM) a Petr Pithart. V prvním kole prezident zvolen nebyl, do druhého postoupili Václav Klaus (díky hlasům poslanců) a Petr Pithart (díky hlasům senátorů). V druhém ani třetím kole prezident zvolen nebyl.

Druhá volba se konala 24. ledna 2003. Kandidáty byli Václav Klaus, Jaroslava Moserová a Miloš Zeman. Do druhého kola postoupili Václav Klaus (díky hlasům poslanců) a Jaroslava Moserová (díky hlasům senátorů). V druhém ani třetím kole prezident zvolen nebyl. Překvapením byl velmi nízký počet hlasů pro Miloše Zemana.

Třetí volba se konala 28. února. Tou dobou již byl úřad prezidenta neobsazen. Kandidáty byli Václav Klaus a Jan Sokol. Oba postoupili i do druhého kola, Václav Klaus díky poslancům a Jan Sokol díky senátorům. V druhém kole prezident zvolen nebyl. Ve třetím kole byl zvolen Václav Klaus, když mezi poslanci získal 109 a mezi senátory 33 hlasů, dohromady tedy 142 z 280 hlasů. Slib složil 7. března 2003.

Volba prezidenta v roce 2008

Podrobnější informace naleznete v článku Volba prezidenta České republiky 2008.

Do první prezidentské volby v roce 2008 byli jako kandidáti navrženi Václav Klaus a Jan Švejnar.

Společná volební schůze obou komor parlamentu začala 8. února 2008 v 10:00. Při jejím zahájení však nebylo zřejmé, zda má volba probíhat tajně či veřejně. Zástupci ODS požadovali volbu tajnou, ostatní strany chtěly, aby se volilo veřejně. Rozhodování o procedurálních otázkách trvalo téměř celý den, až po osmé hodině večer bylo rozhodnuto, že volba bude probíhat veřejně (s výjimkou hlasování o Václavu Havlovi v roce 1989 to byla první veřejná prezidentská volba v Česku i Československu).

V prvním kole ani jeden z kandidátů nesplnil podmínky pro zvolení, do druhého kola postoupili oba kandidáti (Václav Klaus hlasy senátorů, Jan Švejnar hlasy poslanců). Před vyhlášením výsledků druhého kola byla schůze přerušena a pokračovala až druhý den ráno. Ani ve druhém kole nezískal žádný z kandidátů potřebný počet hlasů. Třetí kolo volby proběhlo o několik hodin později a oproti předešlým kolům v něm nehlasovali tři volitelé, kteří ze zdravotních důvodů opustili schůzi. Ani ve třetím kole nebyl prezident zvolen, Václavu Klausovi ke zvolení chyběl jeden hlas.

Do druhé volby, která se konala o týden později, Komunistická strana Čech a Moravy navíc nominovala Janu Bobošíkovou, která však po přednesení úvodního projevu, ještě před zahájením hlasování, z volby odstoupila. V prvním kole nebyl prezident zvolen, ale do dalších kol postoupili oba zbylí kandidáti. Ani druhé kolo o prezidentovi nerozhodlo. Ve třetím kole získal Václav Klaus celkem 141 hlasů z 279 přítomných senátorů a poslanců, což znamenalo, že byl zvolen prezidentem. Jan Švejnar získal ve třetím kole 111 hlasů.

Indemnita

Prezident má speciální druh imunity, indemnitu. Prezidenta nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloučeno.

Velezrada

Velezrada je jediný delikt, za který může být prezident odsouzen. Přesný obsah velezrady přitom není určen přímo v Ústavě, stanoví ho v rámci úpravy řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky § 96 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Žalobu může podat jen Senát a řízení probíhá před Ústavním soudem. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.

Žádné stíhání pro velezradu se doposud neuskutečnilo. V roce 2004 však lidovecký senátor Bárta prohlásil, že má připravený návrh na ústavní žalobu proti prezidentu Klausovi pro velezradu, kterého obviňoval z toho, že svým počínám ohrožuje fungování Ústavního soudu České republiky, protože nenavrhuje dostatečně rychle Senátu na schválení kandidáty na pozici soudců. Tento návrh se však mezi ostatními senátory setkal s nezájmem.

Pravomoci

Vlajka prezidenta republiky je jedním ze státních symbolů

Absolutní pravomoci (bez kontrasignace)

Tyto pravomoci vykonává prezident zcela nezávisle, rozhodnutí podle nich vydaná jsou bezprostředně platná.

Prezident podle Ústavy České republiky:

• a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
• b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
• c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
• d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
• e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
• f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
• g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem (agraciace), nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice), a promíjí nebo zmírňuje odsouzení (rehabilitace) (viz dále),
• h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního (viz dále),
• i) podepisuje zákony,
• j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
• k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky,
• l) vyhlašuje referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii a jeho výsledek.

Milost

Milost je zvláštní pravomoc, ideově vycházející z doby monarchie. Umožňuje prezidentovi v individuálních případech odpouštět a zmírňovat tresty uložené soudem; nařizovat, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo; a zahlazovat odsouzení.

V praxi tuto pravomoc prezident používá zejména v případech, kdy se domnívá, že soud pochybil, nebo v humanitárních případech, kdy zabraňuje rozdělení rodiny nebo přihlíží k vážnému zdravotnímu stavu odsouzených nebo členů jejich rodiny. V praxi bývají některá udělení milosti veřejností kritizována.

Prezidentské veto

Suspenzivní veto patří mezi důležité pravomoci českého prezidenta. Dovoluje mu vrátit Parlamentem schválený návrh zákona zpět Poslanecké sněmovně spolu s odůvodněním. Musí tak učinit ve lhůtě 15 dnů počínající den po předložení zákona k podpisu a nemůže tak učinit u ústavních zákonů. Přehlasovat veto může nadpoloviční většina všech poslanců. Pokud si prezident není jistý ústavností zákona, může podat Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona. Zákon ovšem nabude platnost.

Veto bývá prezidentem používáno jen zřídka. Například Václav Havel ve svém prvním volebním období použil veto jen devětkrát. Čtyřikrát byl poslanci přehlasován, čtyřikrát nebyl, v jednom případě rozhodl o zrušení platného zákona na návrh prezidenta Ústavní soud. Ve druhém volebním období použil veto sedmnáctkrát, ve všech případech však byl poslanci přehlasován. Úspěšnější byl u ústavního soudu, který čtyřikrát alespoň částečně návrhům prezidenta vyhověl. Prezident Václav Klaus veto používá častěji, do konce roku 2006 vetoval 25 zákonů.

Pravomoci s kontrasignací

Rozhodnutí vydaná podle těchto pravomocí vyžadují ke své platnosti spolupodpis (kontrasignaci) předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Za tato rozhodnutí odpovídá vláda.

Prezident podle Ústavy České republiky:

• a) zastupuje stát navenek,
• b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
• c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
• d) přijímá vedoucí zahraničních zastupitelských misí,
• e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
• f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
• g) jmenuje a povyšuje generály,
• h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
• i) jmenuje soudce,
• j) má právo udělovat amnestii,

Další pravomoci určují běžné zákony. Podle nich prezident například:

• a) vyhlašuje volby do zastupitelstev krajů a do zastupitelstev obcí
• b) uchovává pečetidlo státní pečeti
• c) jmenuje a odvolává rektory veřejných vysokých škol a jmenuje profesory

Amnestie

Amnestie je pravomoc prezidenta, která mu umožňuje hromadně promíjet a snižovat tresty a právní následky odsouzení, právo nařizovat, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Amnestie se může vztahovat i na přestupky. Pokud se vztahuje na přestupky, vždy se jedná konkrétně o některý z přestupků a uděluje se celoplošně. Amnestie nemůže být zrušena. Prezident může určit okruhy osob, na které se amnestie vztahuje, i okruhy osob, na které se nevztahuje. K platnosti amnestie je třeba spolupodpis předsedy vlády nebo pověřeného ministra.

Václav Havel jako prezident České republiky udělil amnestie, a to v letech 1993 a 1998. Obě se týkaly jen nižšího počtu osob (130 a 955) a nevzbudily větší kontroverze.

Mnoho ohlasů vzbudila rozsáhlá amnestie Václava Havla jako prezidenta Československa v roce 1990. Tehdy ještě nebylo třeba spolupodpisu. Propuštěno bylo 15 000 vězňů, 16 000 se trest zkrátil. Kritici Havlovi vyčítají, že tímto rozhodnutím výrazně zvýšil míru kriminality. Trestných činů spáchaných propuštěnými na základě této amnestie (tzv. "amnestovanými") bylo 9 procent z celkové kriminality v roce 1990.

Úřad prezidenta neobsazen

Úřad prezidenta může zůstat neobsazen:

• prezident je odsouzen za velezradu
• vzdá se svého úřadu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny
• funkční období prezidenta skončí a nový prezident ještě nesložil slib či složil slib s výhradou
• není schopen svůj úřad se závažných důvodů vykonávat (usnáší se na tom Poslanecká sněmovna a Senát)

V těchto případech pravomoci s kontrasignací (kromě pravomocí vyhlásit volby do Poslanecké sněmovny a Senátu, jmenovat a povyšovat generály) přecházejí na předsedu vlády.

Pravomoci bez kontrasignace (kromě jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu, milosti, suspenzivního veta, podepisování zákonů, jmenování předsedy a místopředsedy NKÚ) přecházejí na předsedu Poslanecké sněmovny. Pokud je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto pravomocí předsedovi Senátu. V takovémto případu však dojde k ústavní krizi, protože pravomoc vyhlásit nové volby do Senátu a Poslanecké sněmovny kvůli chybě v ústavě z prezidenta na nikoho nepřechází.

Stav ohrožení státu, stav nouze, válečný stav

Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požádat Parlament, aby projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání. V tomto případě prezident nemá právo veta.

Jestliže po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců. Toto prodloužení je možné provést i opakovaně. Lze tak prodloužit i volební období prezidenta republiky.

Odkazy

Související články

• Seznam prezidentů Česka
• Seznam prvních dam Československa a Česka

Externí odkazy

• Oficiální stránky prezidenta ČR
• Text Ústavy České republiky
• Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna
• Stránky Václava Havla jako prezidenta
• Stránky Jana Švejnara, prezidentského kandidáta ve volbách 2008 (jansvejnar.cz)