Marie Stiborová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. RNDr. Marie Stiborová, DrSc.
Marie Stiborová.jpg

Poslankyně České národní rady
Ve funkci:
1986 – 1992[1]

Poslankyně Poslanecké sněmovny
Ve funkci:
1993 – 1996

Předsedkyně Levého bloku
Ve funkci:
1993 – únor 1995
Předchůdce vznik strany
Nástupce Jaroslav Ortman
Ve funkci:
březen 1997 – prosinec 1997
Předchůdce Jaroslav Ortman
Nástupce Vasil Mohorita[2]
Stranická příslušnost
Členství KSČ
KSČM
LB

Narození 2. února 1950 (69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Oldřich Stibor
Děti Martina, Oldřich
Alma mater Univerzita Karlova
Profese pedagožka, politička a badatelka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Stiborová (* 2. února 1950 Praha) je česká vysokoškolská pedagožka a bývalá politička, za normalizace a v 90. letech 20. století poslankyně České národní rady a Poslanecké sněmovny za KSČ, později za KSČM a pak za Levý blok, jemuž předsedala.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudovala obor chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1987 získala titul docentky v oboru biochemie. Počátkem 90. let působila jako odborná asistentka na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V roce 1990 ji svým členem-korespondentem jmenovala Evropská akademie věd, umění a humanit v Paříži. Spolupracovala s Německým centrem výzkumu rakoviny v Heidelbergu. Zaměřovala se na výzkum biochemie nádorového bujení způsobeného karcinogeny. Byla vdaná, měla dvě děti.[3][4]

Členkou Komunistické strany Československa byla od roku 1976.[3] Ve volbách v roce 1986 byla zvolena do České národní rady za KSČ.[5] V politice se udržela i po sametové revoluci. Jako členka Městského výboru KSČ se zapojila do politických a personálních změn v komunistické straně a již 21. listopadu 1989 se účastnila mimořádného zasedání MV KSČ.[6] Ve svobodných volbách v roce 1990 byla znovu zvolena do České národní rady za KSČ (respektive za její českou část KSČM). Opětovně se do ČNR dostala ve volbách v roce 1992, nyní za koalici Levý blok, kterou tvořila KSČM a menší levicové skupiny (volební obvod Praha). Zasedala v zahraničním výboru.[7][8]

Na 2. řádném sjezdu KSČM konaném v Kladně kandidovala na post předsedkyně strany, ale nebyl zvolena. V lednu 1993 ji koalice Levý blok navrhla na post prezidentky České republiky. Zúčastnila se volby 26. ledna 1993, ale prezidentem byl zvolen Václav Havel.[3]

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Zde zasedala do konce funkčního období parlamentu, tedy do voleb v roce 1996. Během volebního období 1992-1996 přešla do strany Levý blok (skupina reformní levice, která po rozpadu koalice Levý blok přijala název této střechové platformy a v parlamentu působila nezávisle na KSČM). V říjnu 1993 ji proto KSČM vyloučila z Rady Levého bloku (myšlena koalice Levý blok, v níž komunisté stále ještě zasedali).[9] V letech 1992-1996 byla místopředsedkyní poslaneckého klubu Levého bloku (zpočátku jako koalice LB pak klubu samostatné strany LB).[10]

Po vzniku strany Levý blok se v roce 1993 stala první předsedkyní tohoto subjektu. V únoru 1995 ji na tomto postu ovšem vystřídal dosavadní místopředseda strany Jaroslav Ortman.[11] V sněmovních volbách roku 1996 Levý blok neuspěl. A když úspěch nepřinesly ani volby do senátu na podzim 1996, dal Ortman svou předsednickou funkci k dispozici. Předsedou strany ale ještě dočasně zůstal.[12] V březnu 1997 se Marie Stiborová vrátila na post předsedkyně strany.[13] V této funkci v červnu 1997 provedla sloučení Levého bloku s další reformně postkomunistickou stranou, Strana demokratické levice, čímž vznikl subjekt Levý blok - Strana demokratické levice, jehož předsedkyní Stiborová zůstala. V prosinci 1997 se tato strana přejmenovala na Stranu demokratického socialismu. Tehdy Stiborovou v čele formace nahradil Vasil Mohorita.[11]

Stiborová dala podle svých slov přednost vědecké práci.[14] Počátkem 21. století se uvádí Prof. RNDr. Marie Stiborová, DrSc. jako vedoucí Katedry biochemie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.[15][16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. Předseda Strany demokratického socialismu vzniklé po sloučení Levého bloku a Strany demokratické levice.
  3. a b c Zpráva ČTK: Kandidátka Levého bloku na úřad prezidenta ČR, Datum vydání: 20.1.1993, Čas vydání: 15:28, ID: 19930120C01253.
  4. Doc. RNDr. Marie Stiborová, CSc. [online]. vesmir.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. (česky) 
  6. Zpráva ČTK: Z mimořádného zasedání MV KSČ v Praze, Datum vydání: 21.11.1989, Čas vydání:, ID: 111-001; 311-OP.
  7. Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. (česky) 
  9. Zpráva ČTK: KSČM odvolala J.Ortmana a M.Stiborovou z rady koalice Levý blok, Datum vydání: 23.10.1993, Čas vydání: 17:20, ID: 19931023D00864.
  10. Marie Stiborová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. (česky) 
  11. a b kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1428. (česky) 
  12. Zpráva ČTK: Sjezd LB zvažoval další osud strany a volil nové vedení, Datum vydání: 7.12.1996, Čas vydání: 19:29, ID: 19961207C02277.
  13. Zpráva ČTK: Ortman odstoupil z funkce předsedy Levého bloku, Datum vydání: 13.3.1997, Čas vydání: 20:52, ID: 19970313D02604.
  14. Zpráva ČTK: Předsedou Strany demokratického socialismu se stal Mohorita, Datum vydání: 13.12.1997, Čas vydání: 17:49, ID: 19971213C01842.
  15. Stiborová, Marie, 1950- [online]. medvik.cz [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. (česky) 
  16. Prof. RNDr. Marie Stiborová, DrSc. [online]. natur.cuni.cz [cit. 2013-02-17]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]