Josef František z Colloredo-Mannsfeldu: Porovnání verzí

Josef I. z Colloredo-Mannsfeldu
Josef I. z Colloredo-Mannsfeldu
Předseda Panské sněmovny
	Ve funkci:; 1868 – 1869
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Karel Vilém Auersperg
Nástupce	Karel Vilém Auersperg
Poslanec Českého zemského sněmu
	Ve funkci:; 1867 – 1870
Panovník	František Josef I.
Maršálek Dolnorakouského zemského sněmu
	Ve funkci:; 1861 – 1867
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Anton Pergen
Nástupce	Adolf Pratobevera
Člen Panské sněmovny
	Ve funkci:; 1861 – 1895
Panovník	František Josef I.
Člen Říšské rady
	Ve funkci:; 1860 – ?
Panovník	František Josef I.
Narození	26. února 1813 ; Vídeň ; Rakouské císařství
Úmrtí	22. dubna 1895 (ve věku 82 let) ; Vídeň ; Rakousko-Uhersko
Choť	(1841) Marie Terezie z Lebzelternu
Rodiče	Ferdinand z Colloredo-Mannsfeldu a Marie Margarethe von Ziegler
Děti	Jeroným Ferdinand z Colloredo-Mannsfeldu; František z Colloredo-Mansfeldu
Příbuzní	Jeroným VIII. z Colloredo-Mansfeldu, Josef II. z Colloredo-Mannsfeldu, Marie Tereza z Colloredo-Mannsfeldu a Johana z Colloredo-Mannsfeldu (vnoučata)
Profese	politik
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna (1873)
Commons	Josef Colloredo-Mansfeld
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 4. 5. 2021, 11:17

Josef František Jeroným kníže z Colloredo-Mannsfeldu (Josef Franz Hieronymus Fürst von Colloredo-Mannsfeld) (26. února 1813, Vídeň – 22. dubna 1895, Vídeň) byl rakouský šlechtic, velkostatkář a politik z rodu Colloredo-Mannsfeldů. Kromě správy majetku se věnoval politice a krátce byl prezidentem rakouské panské sněmovny. Vlastnil rozsáhlý majetek ve středních a východních Čechách (Dobříš, Zbiroh, Opočno) a po rodině Schwarzenbergů byl druhým nejbohatším velkostatkářem v Českém království.

Životopis

Narodil se ve Vídni jako jediný syn diplomata a důstojníka hraběte Ferdinanda Colloredo-Mannsfelda (1777–1848) a jeho první manželky Marie Margarety Zieglerové (1779-1840). Vyrůstal na otcovském panství Staatz v Dolním Rakousku, studoval filozofii na vídeňské univerzitě a v roce 1831 vstoupil do armády. Dosáhl hodnosti kapitána a v roce 1846 odešel do výslužby. Poté pobýval ve Vídni a připravoval se na převzetí rodového majetku. Po strýci Františkovi zdědil v roce 1852 rozsáhlé velkostatky v Čechách a Rakousku. Ještě před převzetím majetku se aktivně zapojil do veřejného života a v revolučním roce 1848 byl velitelem Národní gardy v Praze. Později byl poslancem dolnorakouského zemského sněmu (1861–1867) a v Dolním Rakousku zároveň zemským maršálkem (1861–1867). V letech 1867–1870 byl poslancem českého zemského sněmu. Jako majitel fideikomisu získal v roce 1861 dědičné členství v rakouské panské sněmovně a v letech 1868–1869 byl jejím předsedou. Kromě toho zastával řadu dalších čestných funkcí, byl například prezidentem C. k. zoologicko-botanické společnosti (1862–1895) nebo Zemědělské společnosti ve Vídni (1869–1895). V roce 1856 získal titul c. k. komořího a v roce 1863 byl jmenován tajným radou. Za zásluhy obdržel Řád železné koruny (1859) a Leopoldův řád (1868), nakonec v roce 1873 získal Řád zlatého rouna.^[2]

Majetkové poměry

V roce 1852 po bratranci Františkovi převzal rodový majetek v Čechách a Rakousku. Ve středních Čechách zdědil velkostatek Dobříš s připojenými statky Buková a Dlouhá Lhota. K velkostatku patřilo 24 286 hektarů půdy a roční výnos v polovině 19. století činil přibližně 24 000 zlatých. Rozloha velkostatku Opočno^[3] byla přes 10 000 hektarů půdy a jeho výnos se pohyboval kolem 21 000 zlatých. Hlavním sídlem v Čechách byl zámek Dobříš^[4], kde mimo jiné v roce 1879 pobýval korunní princ Rudolf. Ve Vídni rodina sídlila v nově postaveném novorenesančním paláci (1865–1868) v ulici Zedlitzgasse. Poté, co se Josefovi podařilo vyrovnat dluhy váznoucí především na Opočně, přistoupil k další velké transakci a v roce 1879 koupil za více než tři milióny zlatých panství Zbiroh s hrady Točník a Žebrák. Celková rozloha jeho velkostatků v Čechách tak dosáhla téměř 60 000 hektarů půdy a po krumlovské větvi Schwarzenbergů byl druhým největším majitelem pozemků. V Rakousku patřil rodině velkostatek se zámkem Sierndorf na cestě mezi Vídní a Znojmem.

Rodina

V roce 1841 se ve Vídni oženil s baronkou Marií Terezií Lebzelternovou (1818–1900), c. k. palácovou dámou. Měli spolu čtyři děti. Starší syn Hieronymus (1842–1881) jako otcův dědic užíval titul hraběte z Mansfeldu, zemřel ale předčasně, dědicem majetku se později stal vnuk Josef (1866–1957).

1. Hieronymus Ferdinand Rudolf, hrabě z Mannsfeldu (1842–1881), c. k. tajný rada, komoří, starosta v Dobříši, rakouský ministr zemědělství 1875–1879; manželka 1865 Aglaja hraběnka Festeticsová z Tolny (1840–1897)
2. Karolína Vilemína (1844–1916), manžel 1872 hrabě Josef Gudenus (1841–1919), poslanec dolnorakouského zemského sněmu a říšské rady, zemský maršálek v Dolním Rakousku
3. Ida Magdalena (1845–1914), manžel 1877 hrabě Leopold Gudenus (1843–1913), poslanec dolnorakouského zemského sněmu a říšské rady, nejvyšší císařský komoří
4. František de Paula Ferdinand (1847–1925), c. k. tajný rada, komoří, poslanec říšské rady, dědičný člen rakouské panské sněmovny, manželka I. 1874 Marie Lexová z Aehrenthalu (1850–1881), II. 1884 Alžběta Lexová z Aehrenthalu (1858–1890)

Odkazy

Reference

↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 270
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy, Praha, 1989; s. 346–347
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 60

Literatura

PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 121–126 dostupné online
Josef Franz Hieronymus von Colloredo-Mannsfeld v: Meyers Konversations-Lexikon 4. Vydání. Svazek 4, Verlag des Bibliographischen Instituts, Leipzig/Wien 1885–1892, S. 216.
KONOPÁSKOVÁ, Tereza: Rod Colloredo-Mansfeld a zámek Dobříš (bakalářská práce), Západočeská univerzita v Plzni, 2012; 69 s. dostupné online
POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 102–109 ISBN 978-80-85955-39-2

Externí odkazy

[56296c22fda8ff0509f71ed7cc067bcbe11856ac-1] Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

[2] LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 270

[3] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy, Praha, 1989; s. 346–347

[4] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 60

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
  | do = [[1869]]
  | panovník = [[František Josef I.]]
- | předchůdce =
+ | předchůdce = [[Karel Vilém Auersperg]]
- | nástupce =
+ | nástupce = [[Karel Vilém Auersperg]]
  | pořadí2 =
  | úřad2 = Poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]]
  | od2 = [[1867]]
- | do2 = ?
+ | do2 = [[1870]]
  | panovník2 = [[František Josef I.]]
  | předchůdce2 =
@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
  | do3 = [[1867]]
  | panovník3 = [[František Josef I.]]
- | předchůdce3 =
+ | předchůdce3 = [[Anton Pergen]]
- | nástupce3 =
+ | nástupce3 = [[Adolf Pratobevera]]
  | pořadí4 =
  | úřad4 = Člen [[Panská sněmovna|Panské sněmovny]]
  | od4 = [[1861]]
- | do4 = ?
+ | do4 = [[1895]]
  | panovník4 = [[František Josef I.]]
  | předchůdce4 =
@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
  | choť = (1841) Marie Terezie z Lebzelternu
 }}
-'''Josef kníže z Colloredo-Mannsfeldu''' celým jménem '''Josef Franz Hieronymus von Colloredo-Mannsfeld''' ([[26. únor]]a [[1813]] – [[22. duben|22. dubna]] [[1895]] [[Vídeň]]) pocházel ze šlechtického rodu [[Colloredové#Colloredo-Mannsfeld|Colloredo-Mannsfeldů]].
+'''Josef František Jeroným kníže z Colloredo-Mannsfeldu''' (''Josef Franz Hieronymus Fürst von Colloredo-Mannsfeld'') ([[26. únor]]a [[1813]], [[Vídeň]] – [[22. duben|22. dubna]] [[1895]], [[Vídeň]]) byl rakouský šlechtic, velkostatkář a politik z rodu [[Colloredové#Colloredo-Mannsfeld|Colloredo-Mannsfeldů]]. Kromě správy majetku se věnoval politice a krátce byl prezidentem rakouské [[Panská sněmovna|panské sněmovny]]. Vlastnil rozsáhlý majetek ve středních a východních Čechách ([[Dobříš]], [[Zbiroh]], [[Opočno]]) a po rodině Schwarzenbergů byl druhým nejbohatším velkostatkářem v Českém království.
-== Život ==
+== Životopis ==
+[[File:Heinrich_Reinhart_001.jpg|thumb|left|Josef František Hieronymus Colloredo-Mannsfeld, portrét ze sbírek rakouského parlamentu]]
-Vstoupil do armády a zde získal hodnot majora. V roce 1852 zdědil knížecí titul po svém bratranci Franz de Paula Gundaccar II. von Colloredo-Mannsfeld. V roce 1859 se stal prezidentem komise pro snižování státního dluhu, v roce 1860 se stal členem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] a 1861 se stal členem [[Panská sněmovna|panské sněmovny]]. V letech 1861–1867 byl maršálkem [[Dolnorakouský zemský sněm|Dolnorakouského zemského sněmu]]. Od roku 1867 byl členem [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]] a v letech 1868–1869 byl prezidentem panské sněmovny.
+Narodil se ve Vídni jako jediný syn diplomata a důstojníka hraběte Ferdinanda Colloredo-Mannsfelda (1777–1848) a jeho první manželky Marie Margarety Zieglerové (1779-1840). Vyrůstal na otcovském panství Staatz v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]], studoval filozofii na [[Vídeňská univerzita|vídeňské univerzitě]] a v roce 1831 vstoupil do armády. Dosáhl hodnosti kapitána a v roce 1846 odešel do výslužby. Poté pobýval ve Vídni a připravoval se na převzetí rodového majetku. Po strýci [[František de Paula Gundakar II. z Colloreda-Mannsfeldu|Františkovi]] zdědil v roce 1852 rozsáhlé velkostatky v Čechách a Rakousku.  Ještě před převzetím majetku se aktivně zapojil do veřejného života a v [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučním roce 1848]] byl velitelem [[Národní garda (1848)|Národní gardy]] v [[Praha|Praze]]. Později byl poslancem [[Dolnorakouský zemský sněm|dolnorakouského zemského sněmu]] (1861–1867) a v Dolním Rakousku zároveň zemským maršálkem (1861–1867). V letech 1867–1870 byl poslancem [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]]. Jako majitel [[Svěřenství|fideikomisu]] získal v roce 1861 dědičné členství v rakouské panské sněmovně a v letech 1868–1869 byl jejím předsedou. Kromě toho zastával řadu dalších čestných funkcí, byl například prezidentem C. k. zoologicko-botanické společnosti (1862–1895) nebo Zemědělské společnosti ve Vídni (1869–1895). V roce 1856 získal titul [[Císařský komorník|c. k. komořího]] a v roce 1863 byl jmenován [[Tajný rada|tajným radou]]. Za zásluhy obdržel [[Řád železné koruny]] (1859) a [[Císařský rakouský řád Leopoldův|Leopoldův řád]] (1868), nakonec v roce 1873 získal [[Řád zlatého rouna]].<ref>[[František Lobkowicz (genealog)|LOBKOWICZ, František]]: ''Zlaté rouno v zemích českých'' (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 270</ref>
-=== Rodina ===
+== Majetkové poměry ==
+[[File:Zámek_Dobříš_29.6.JPG|thumb|left|[[Dobříš (zámek)|Zámek Dobříš]], hlavní rodové sídlo]]
-Jeho otec byl Ferdinand von Colloredo-Mannsfeld (1777–1848). On sám se v roce 1841 oženil s Maria Theresia von Lebzeltern a s ní měl syna [[Hieronymus Mannsfeld|Hieronyma Ferdinanda Rudolfa]] a dceru Idu.
+V roce 1852 po bratranci Františkovi převzal rodový majetek v Čechách a Rakousku. Ve středních Čechách zdědil velkostatek [[Dobříš]] s připojenými statky [[Buková u Příbramě|Buková]] a [[Dlouhá Lhota (okres Příbram)|Dlouhá Lhota]]. K velkostatku patřilo 24 286 hektarů půdy a roční výnos v polovině 19. století činil přibližně 24 000 zlatých. Rozloha velkostatku [[Opočno]]<ref>''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', díl VII. Východní Čechy, Praha, 1989; s. 346–347</ref> byla přes 10 000 hektarů půdy a jeho výnos se pohyboval kolem 21 000 zlatých. Hlavním sídlem v Čechách byl [[Dobříš (zámek)|zámek Dobříš]]<ref>''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 60</ref>, kde mimo jiné v roce 1879 pobýval [[korunní princ Rudolf]]. Ve Vídni rodina sídlila v nově postaveném novorenesančním paláci (1865–1868) v ulici Zedlitzgasse. Poté, co se Josefovi podařilo vyrovnat dluhy váznoucí především na Opočně, přistoupil k další velké transakci a v roce 1879 koupil za více než tři milióny zlatých panství [[Zbiroh]] s hrady [[Točník (hrad)|Točník]] a [[Žebrák (hrad)|Žebrák]]. Celková rozloha jeho velkostatků v Čechách tak dosáhla téměř 60 000 hektarů půdy a po krumlovské větvi [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]] byl druhým největším majitelem pozemků. V Rakousku patřil rodině velkostatek se zámkem [[Sierndorf]] na cestě mezi Vídní a Znojmem.
-== Literatura ==
+== Rodina ==
+V roce 1841 se ve Vídni oženil s baronkou Marií Terezií Lebzelternovou (1818–1900), [[Palácová dáma|c. k. palácovou dámou]]. Měli spolu čtyři děti. Starší syn Hieronymus (1842–1881) jako otcův dědic užíval titul hraběte z Mansfeldu, zemřel ale předčasně, dědicem majetku se později stal vnuk Josef (1866–1957).
+* 1. [[Hieronymus Mannsfeld|Hieronymus Ferdinand Rudolf]], hrabě z Mannsfeldu (1842–1881), c. k. tajný rada, komoří, starosta v Dobříši, [[Seznam ministrů zemědělství Předlitavska|rakouský ministr zemědělství]] 1875–1879; manželka 1865 Aglaja hraběnka [[Feštetićové|Festeticsová z Tolny]] (1840–1897)
+* 2. Karolína Vilemína (1844–1916), manžel 1872 [[Josef Gudenus|hrabě Josef Gudenus]] (1841–1919), poslanec dolnorakouského zemského sněmu a [[Říšská rada (Rakousko)|říšské rady]], zemský maršálek v Dolním Rakousku
+* 3. Ida Magdalena (1845–1914), manžel 1877 [[Leopold Gudenus|hrabě Leopold Gudenus]] (1843–1913), poslanec dolnorakouského zemského sněmu a říšské rady, [[Nejvyšší dvorský komorník|nejvyšší císařský komoří]]
+* 4. František de Paula Ferdinand (1847–1925), c. k. tajný rada, komoří, poslanec říšské rady, dědičný člen rakouské panské sněmovny, manželka I. 1874 Marie [[Lexové z Aehrenthalu|Lexová z Aehrenthalu]] (1850–1881), II. 1884 Alžběta Lexová z Aehrenthalu (1858–1890)
+== Odkazy ==
+=== Reference ===
+<references />
+=== Literatura ===
+* PROCHÁZKA, Johann: ''Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen''; Praha, 1891; s. 121–126 [https://archive.org/details/topographischst01procgoog/page/n134/mode/2up dostupné online]
 * [https://www.retrobibliothek.de/retrobib/seite.html?id=103564 Josef Franz Hieronymus von Colloredo-Mannsfeld] v: [[Meyers Konversations-Lexikon]] 4. Vydání. Svazek 4, Verlag des Bibliographischen Instituts, Leipzig/Wien 1885–1892, S. 216.
+* KONOPÁSKOVÁ, Tereza: ''Rod Colloredo-Mansfeld a zámek Dobříš'' (bakalářská práce), [[Západočeská univerzita v Plzni]], 2012; 69 s. [https://otik.zcu.cz/bitstream/11025/8731/1/Bakalarska%20prace_Konopaskova%20Tereza_Rod%20Colloredo-Mansfeld%20a%20zamek%20Dobris_2012.pdf dostupné online]
+* POUZAR, Vladimír: ''Almanach českých šlechtických rodů 2011''; Praha, 2010; s. 102–109 ISBN 978-80-85955-39-2
+=== Externí odkazy ===
+* [https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Colloredo-Mannsfeld_1.shtml Josef Colloredo-Mannsfeld na webu rakouského parlamentu]
+* [http://w.genealogy.euweb.cz/colloredo/colloredo2.html Rodokmen Colloredo-Mannsfeldů]
 {{Autoritní data}}
@@ Řádek 55: / Řádek 74: @@
 [[Kategorie:Colloredové|Josef]]
+[[Kategorie:Rakouští šlechtici]]
+[[Kategorie:Čeští šlechtici]]
+[[Kategorie:Politici habsburské monarchie]]
+[[Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti]]
+[[Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu]]
+[[Kategorie:Poslanci dolnorakouského zemského sněmu]]
+[[Kategorie:Členové Panské sněmovny]]
+[[Kategorie:Císařští komoří]]
+[[Kategorie:Čeští tajní radové]]
+[[Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna]]
+[[Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny]]
+[[Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova]]
 [[Kategorie:Narození 1813]]
 [[Kategorie:Narození 26. února]]
+[[Kategorie:Narození ve Vídni]]
 [[Kategorie:Úmrtí 1895]]
 [[Kategorie:Úmrtí 22. dubna]]