Jakob Freimann: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ručně opraveno datum úmrtí v infoboxu
fotografie z adresáře
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Jakob Freimann
| jméno = Jakob Freimann
| obrázek =
| obrázek = Jakob Freimann (Jüdisches Adressbuch,1931).jpg
| velikost obrázku =
| velikost obrázku =
| popisek =
| popisek =

Verze z 1. 7. 2020, 16:31

Jakob Freimann
Narození1. října 1866
Krakov Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. prosince 1937 (ve věku 71 let)
Špindlerův Mlýn ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Místo pohřbeníHolešov
Povolánírabín a historik
Znám jakovrchní rabín
Nábož. vyznáníjudaismus
Partner(ka)Regina Freimannová
RodičeAbraham Chajim Freimann
Sofie Freimannová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakob Freimann (1. října 1866 Krakov – 23. prosince 1937 Špindlerův Mlýn) byl židovský rabín, životopisec a historik, který působil na území dnešního Polska, Česka a Německa. Jeho posledním působištěm byl Berlín, kde byl vrchním rabínem až do své smrti v roce 1937. Pochován je v Holešově na Moravě, kde dříve 20 let působil.

Rodina a vzdělání

Narodil se v Krakově, který byl tehdy součástí habsburské monarchie, a pocházel z rabínského rodu. Jeho otcem byl rabín Abraham Chajim Freimann, matkou Sofie, rozená Latnerová. Náboženství se učil u rabínů Szymona Sofera a Akiby Kornitzera. Maturoval na gymnáziu v polském Ostrowu, kde také studoval talmud pod vedením svého strýce, významného židovského učence a rabína Dr. Israela Meir Freimanna, jehož dceru, svou sestřenici Reginu, pojal roku 1891 za manželku. Z manželství s Reginou se narodilo šest dětí: Sofie, Ella, Valerie, Ernst, Gertruda a Alfred. Významným židovským učencem byl rovněž Jakobův bratranec (bratr Reginy) profesor Aron Freimann, historik, hebraista a bibliograf ve Frankfurtu nad Mohanem a New Yorku.[1][2][3]

Již ve svých dvaceti letech byl Jakob Freimann po absolvování rabínského semináře v Berlíně roku 1886 ordinován na rabína. Dále studoval literaturu, orientalistiku, filozofii a roku 1890 byl na univerzitě v Tübingenu promován doktorem filozofie.[1][2][3]

Kariéra

Krátce po promoci odešel na své první rabínské působiště do Dolních Kounic na Moravě. Zde se také narodily jeho dvě nejstarší dcery. Dne 3. září 1893 vysvětil Novou synagogu v Holešově, kam se také s rodinou přestěhoval a kde následně působil jako rabín dvacet let. Byl vůbec posledním holešovským rabínem. Dále byl inspektorem židovských škol na severní Moravě a předsedou Spolku rabínů Moravy a Slezska. Před vypuknutím první světové války odešel do Německa a se stal vrchním rabínem v Poznani.[1][2][3]

Od roku 1929 zastával funkci vrchního rabína v Berlíně a současně byl hlavou židovského náboženského soudu (av bejt din). Na rabínském semináři v Berlíně vyučoval mimo jiné dějiny a dějiny židovské literatury. Většina jeho berlínského působení spadá do období, kdy již Německo ovládali nacisté. Bydlel vedle berlínské Nové synagogy. Zemřel na cévní mozkovou příhodu v roce 1937 ve Špindlerově Mlýně, kde s rodinou slavil výročí svatby své nejstarší dcery. Pohřben byl v Holešově, patrně proto, aby se jeho hrob nestal terčem nacistů. Jeho hrob sousedí s hrobem rabína Šacha.[1][2][3][4]

Dílo

Kromě prací zaměřených na halachickou středověkou literaturu a teologických textů publikoval také studie o dějinách židů v Bonnu, Holešově, Poznani, Prostějově, Přerově, a Xantenu. Sepsal pojednání o židovských rabínech v Přerově a přispíval biografickými články do Jüdisches Lexikon, Germania Judaica a do Encyklopaedia Judaica. Dlouhodobě spolupracoval s redakcí Huga Golda a to zejména na dvou projektech: na knize Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart (Židé a židovské obce na Moravě v minulosti a současnosti) a na vydávání časopisu Zeitschrift für die Geschichte der Juden in der Tschechoslowakei (Časopis pro dějiny Židů v Československu).[3][1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e POCZET POZNAŃSKICH RABINÓW [online]. Wirtualny Sztetl [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. (polsky) 
  2. ↑ a b c d MACHALA, Jan. Nová synagoga v Holešově: památky jejího vzniku, slávy a zániku. In: Střípky z historie Holešovska II. : sborník Vlastivědného kroužku Holešov 2011-2012. Holešov: Město Holešov, 2014. ISBN 978-80-260-6079-6. S. 80.
  3. ↑ a b c d e FREIMANN, Jakob, Dr.. In: JANSEN, Katrin Nele. Biographisches Handbuch der Rabbiner. Teil 2, Die Rabbiner im Deutschen Reich 1871–1945. Band 1. München: K·G·Saur, 2009. ISBN 978-3-598-24874-0. S. 199-200. (německy)
  4. ↑ Rabíni působící v Holešově [online]. Olam - Společnost Judaica Holešov [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • Festschrift Dr. Jakob Freimann zum 70. Geburtstag. Berlin 1937.
  • JANSEN, Katrin Nele (ed.): Biographisches Handbuch der Rabbiner. Teil 2, Die Rabbiner im Deutschen Reich 1871–1945. Band 1, München 2009.
  • KLENOVSKÝ, Jaroslav: Židovské památky Holešova. 3. vydání. Holešov 2010.
  • MACHALA, Jan: Nová synagoga v Holešově: památky jejího vzniku, slávy a zániku. In: Střípky z historie Holešovska II. : sborník Vlastivědného kroužku Holešov 2011-2012, Holešov 2014.
  • MUSZYŃSKI, Lech: Poznańscy rabini. In: Jerzy Woronczak (ed.): Żydowskie gminy wyznaniowe. Studia z dziejów kultury żydowskiej w Polsce, vol. 1, Wrocław 1995.
  • SALOMONSKI, Martin (ed.): Jakob Freimann zum Gedächtnis. Berlin 1938.
  • WITTENBERG, Jonathan: My Dear Ones : One Family and the Final Solution. London 2016.

Související články

Externí odkazy


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jakob_Freimann&oldid=18775080“