České železniční rekordy: Porovnání verzí
Sloučit, podle diskuse |
Doplněna tabulka rekordů železničních vozidel. Základní informace a zdroje v ní jsou, potřebovala by ale lépe učesat text a naformátovat (třeba podbarvit aktuálně platné rekordy) a doplnit chybějící zdroje. značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Sloučit|Železniční doprava v Česku|tam}} |
{{Sloučit|Železniční doprava v Česku|tam}} |
||
== Rychlostní rekordy vozidel == |
|||
Na rychlostní rekordy vozidel lze nahlížet ze dvou úhlů pohledu – země původu vozidla a země, ve které bylo vozidlo provozováno. Tabulku níže obsahuje různé kombinace vozidel a zemí dosažení rekordu, které mají vztah k Česku, resp. Československu nebo Českým zemím v rámci Rakouska–Uherska. |
|||
{| class="wikitable" |
|||
|+ |
|||
!Datum |
|||
!Rychlost [km/h] |
|||
!Označení vozidla |
|||
!Původ vozidla |
|||
!Trakce |
|||
!Vymezení rekordu |
|||
!Popis |
|||
!Traťový úsek |
|||
!Zdroje |
|||
|- |
|||
|1901 |
|||
|143 |
|||
|[[KkStB řada 108]] (275 ČSD) |
|||
|Navrženo v Rakousku, v<nowiki/>yrobila [[ČKD|První českomoravská]] |
|||
|Parní |
|||
|Nejrychlejší lokomotiva vyrobená na území Česka (podle zahraničního návrhu). |
|||
|Lokomotivy řady 108 představovaly novou etapu vývoje rakouské lokomotivní stavby. Jejich konstruktérem byl [[Karl Gölsdorf]]. Výroba prvních pěti lokomotiv proběhla v [[ČKD|První českomoravské]], ta je dodala v letech 1901–1903. Většinu dalších kusů vyrobila lokomotivka státních drah (StEG) ve Vídeňském Novém Městě. Při technicko-bezpečnostní zkoušce na trati Vídeň – St. Polten dosáhla lokomotiva československé výroby 143 km/h, v provozu však byla rychlost z technických důvodů (brzda, návěštění) omezena na 100 km/h. |
|||
|Vídeň – St. Polten |
|||
|<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = |
|||
| periodikum = Pestrý týden |
|||
| datum vydání = 12.3.1938 |
|||
| ročník = 13 |
|||
| číslo = 11 |
|||
| strany = |
|||
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b2fd5813-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:5f50fc63-435f-11dd-b505-00145e5790ea |
|||
}}</ref> |
|||
|- |
|||
|3. 6. 1936 |
|||
|148 |
|||
|[[Motorový vůz M 290.0|M 290.002]] ČSD |
|||
|Československo (Ringhoffer–Tatra, závod Kopřivnice) |
|||
|Motorová |
|||
|Nejrychlejší vozidlo ČSD domácí výroby. |
|||
Nejrychlejší motorový vůz ČSD. |
|||
Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem domácí výroby). |
|||
|Dne 3. června 1936 absolvoval vůz M 290.002 zkušební jízdu na trase [[Česká Třebová (nádraží)|Česká Třebová]] – [[Přerov (nádraží)|Přerov]] se zástupci Ministerstva železnic, všech ředitelství státních drah a závodů Tatra Kopřivnice. Během této jízdy dosáhl vůz mezi stanicemi [[Olomouc hlavní nádraží|Olomouc]] a [[Zábřeh na Moravě (nádraží)|Zábřeh na Moravě]] rychlosti 148 km/h na přibližně 500 m dlouhé dráze. Šlo o dosud nejvyšší dosaženou rychlost na tratích ČSD a také o nejrychlejší vozidlo ČSD. Traťový úsek mezi [[Přerov (nádraží)|Přerovem]] a [[Česká Třebová (nádraží)|Českou Třebovou]] pak zdolal se dvěma zastávkami při [[Rychlost vlaku#Cestovn%C3%AD%20rychlost|cestovní rychlosti]] 110 km/h. Chod vozu zůstával i při vysokých rychlostech klidný. |
|||
Řady M 290.0 je se svou konstrukční rychlostí 130 km/h dosud nejrychlejším motorovým vozem domácí produkce v pravidelném provozu na českých a slovenských kolejích. |
|||
|[[Česká Třebová (nádraží)|Česká Třebová]] – [[Přerov (nádraží)|Přerov]] |
|||
|<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Motorový vůz Slovenská střela |
|||
| periodikum = Venkov |
|||
| datum vydání = 4.6.1936 |
|||
| ročník = 31 |
|||
| číslo = 130 |
|||
| strany = 6 |
|||
| issn = 1805-0905 |
|||
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b25b9d50-3814-11e8-a7aa-005056825209?page=uuid:7691f150-38a7-11e8-b52f-5ef3fc9ae867 |
|||
| místo = Praha |
|||
| vydavatel = Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické |
|||
}}</ref><ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Bosáček |
|||
| jméno = Josef |
|||
| příjmení2 = Maruna |
|||
| jméno2 = Zdeněk |
|||
| titul = 50 let Slovenské strely |
|||
| periodikum = Železničář |
|||
| rok = 1986 |
|||
| issn = 0322-8002 |
|||
| datum vydání = |
|||
| číslo = 16 |
|||
| url = https://www.tatraportal.sk/?ukaz=data/clanky/strela |
|||
| ročník = 36 |
|||
| strany = |
|||
}}</ref> |
|||
|- |
|||
|10. 9. 1946 |
|||
|165 |
|||
|[[Motorová jednotka Köln|SVT 137.852]] (M 494.001 ČSD) |
|||
|Německo (Linke-Hofmann AG Breslau, AEG, SSW) |
|||
|Motorová |
|||
|Nejrychlejší vozidlo ČSD (zahraničního původu). |
|||
Nejrychlejší motorová jednotka ČSD (zahraničního původu). |
|||
Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem zahraniční výroby). |
|||
|Z jednotky ''Köln'' (u ČSD ''Modrý blesk'') se stal nejrychlejší a nejluxusnější vlak ČSD, při technicko-policejní zkoušce 10. září 1946 na trati Praha – Česká Třebová dosáhla rychlosti 165 km/h. Šlo o rekord ČSD, ovšem zpravidla bývá přehlížen, protože nebyl dosažen s vozidlem domácí výroby (ačkoliv tehdy byla snaha vydávat Modrý blesk za produkt ČKD). |
|||
|Praha – Česká Třebová |
|||
|<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Martinek |
|||
| jméno = Michal |
|||
| titul = Motorové vozy a jednotky Ganz u ČSD (1) |
|||
| url = |
|||
| vydavatel = Corona |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 2015 |
|||
| počet stran = 243 |
|||
| isbn = 978-80-86116-47-1 |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| vydání = |
|||
| strany = 22–84 |
|||
| kapitola = Cesta ke Ganzu |
|||
}}</ref> |
|||
|- |
|||
|27. 8. 1964 |
|||
|162 |
|||
|[[Lokomotiva 498.1|498.106 ČSD]] |
|||
|Československo (Škoda) |
|||
|Parní |
|||
|Rekord československých parních lokomotiv. |
|||
Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem domácí výroby). |
|||
|Během roku sloužily na okruhu lokomitvy 498.106 a 115. Oficiálního rekordu 162 km/h dosáhla lokomotiva 498.106 na konci srpna – obsluhoval ji strojvedoucí Robert Procházka a topič Miloslav Houba. Jde o rekord československých parních lokomotiv. V září údajně dosáhla rychlosti lokomotiva 167–168 km/h, ale došlo k závadě, takže rekord nebyl uznán. Strojvedoucí Procházka naznačil, že atakovali i 175 km/h. |
|||
|[[Železniční zkušební okruh Cerhenice|Zkušební okruh v Cerhenicích]] |
|||
| |
|||
|- |
|||
|5. 9. 1972 |
|||
|219 |
|||
|[[Lokomotiva 124|E 469.3030 ČSD]] |
|||
|Československo (Škoda) |
|||
|Elektrická |
|||
|Rekord československých elektrických lokomotiv (na území Československa). |
|||
Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem domácí výroby). |
|||
|Lokomotiva dnešní řady 124.601 byla vyrobena jako poslední kus série řady 123 a byla vybavena podvozky nové generace pro rychlost až 200 km/h a také výkonnějšími [[Elektrická lokomotiva#Trak.C4.8Dn.C3.AD%20motor%20.28TM.29|trakčními motory]], umožňujícími dosažení vysokých rychlostí. Cílem bylo otestovat nové technologie pro vývoj lokomotiv řady 350 a příbuzných lokomotiv pro Sovětský svat. Při zkouškách na okruhu v Cerhenicích lokomotiva dosáhla do té doby nejvyšší rychlosti na československých železnicích, 219 km/h |
|||
|Zkušební okruh v Cerhenicích |
|||
| |
|||
|- |
|||
|1973 |
|||
|224 |
|||
|[[Lokomotiva 124|E 469.3030 ČSD]] |
|||
|Československo (Škoda) |
|||
|Elektrická |
|||
|Rekord československých elektrických lokomotiv (mimo území československa) |
|||
|Později byla lokomotiva 124.601 převezena k dalšímu testování na polygon poblíž [[Majkop|Majkopu]] v [[Sovětský svaz|SSSR]], který umožňoval jízdy ještě vyšší rychlostí. Při rychlostním testu tu v létě [[1973]] zaznamenala rychlost 224 km/h. |
|||
|Zkušební okruh u [[Majkop|Majkopu]] v [[Sovětský svaz|SSSR]] |
|||
| |
|||
|- |
|||
|srpen 1976 |
|||
|176 |
|||
|[[Lokomotiva 759|T 499.0001 ČSD]] |
|||
|Československo (ČKD) |
|||
|Motorová |
|||
|Rekord československých motorových lokomotiv. |
|||
|Rekord byl dosažen během zkušebních jízd při prověřování dynamiky pohonu náprav a dynamiky jízdy při trvalé rychlosti 160 km/h pro získání dat k úpravě výpočetního modelu pro výpočty vypružení lokomotivy při vyšších rychlostech. Při jedné z těchto jízd maximální povolenou rychlostí 160 km/h (která tehdy byla zároveň nejvyšší povolenou rychlostí na velkém zkušebním okruhu) byla nevědomě dosažena rychlost 176 km/h, která je dodnes oficiálně platným nepřekonaným rychlostním rekordem motorových lokomotiv v Československu. Vlivem chybné kalibrace rychloměru na aktuální průměr náprav totiž v době zmíněné jízdy ukazoval rychloměr lokomotivy rychlost jen těsně přesahující 160 km/h. Že byla skutečná rychlost vyšší se zjistilo až po vyhodnocení záznamů nezávislého měření rychlosti. |
|||
|Zkušební okruh v Cerhenicích |
|||
|<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Unikáty na kolejích a prototypy |
|||
| periodikum = www.prototypy.cz |
|||
| url = http://www.prototypy.cz/?rada=759 |
|||
| datum vydání = 2001- |
|||
| datum přístupu = 2019-12-31 |
|||
}}</ref> |
|||
|- |
|||
|10. 4. 2002 |
|||
|216 |
|||
|[[Siemens ES64U2|1116.015 ÖBB]] |
|||
|Siemens |
|||
|Elektrická |
|||
|Nejvyšší rychlost dosažená na České železnici (vozidlem zahraniční výroby). |
|||
Nejvyšší rychlost dosažená mimo zkušební okruh v Cerhenicích. |
|||
|Souprava ve složení měřící vůz trakčního vedení (ÖBB) + Ampz + Bmz vedená lokomotivou řady 1116.015-7 ÖBB dosáhla při třetí jízdě ve směru Vranovice – Břeclav v 2. traťové koleji v kilometru 98 maximální rychlosti 216 km/h, což je nejvyšší rychlost dosažená mimo Železniční zkušební okruh v Cerhenicích. |
|||
Rekord byl vedlejším produktem celé akce, jejímž hlavním úkolem bylo prověření vlastností nově budované železniční infrastruktury při rychlostech v intervalu 160 až 200 km/h. Sledovalo se trakční vedení, železniční spodek a svršek. Protože ČD lokomotivou ani měřícím vozem na 200 km/h nedisponovaly, vypůjčily si je od ÖBB, které poskytly lokomotivu 1116.015 (Taurus) a měřící vůz trakčního vedení včetně personálu. |
|||
|[[Vranovice (okres Brno-venkov)|Vranovice]] – [[Břeclav (nádraží)|Břeclav]] |
|||
|<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Nejrychlejší vlak v historii ČD jel rychlostí 216 km/h |
|||
| periodikum = spz.logout.cz |
|||
| url = https://spz.logout.cz/infrastruktura/jizda_200.html |
|||
| datum přístupu = 2019-12-31 |
|||
}}</ref> |
|||
|- |
|||
|18. 11. 2004 |
|||
|237 |
|||
|[[Elektrická jednotka 680|680.001 ČD]] |
|||
|Itálie (Alstom) |
|||
|Elektrická |
|||
|Nejrychlejší elektrická jednotka ČD (zahraniční výroby). |
|||
Nejvyšší rychlost dosažená na České železnici (vozidlem zahraniční výroby). |
|||
|Nová jednotka Pendolino pro ČD dosahovala při zkušebních jízdách rekodních rylostí několik dnů po sobě. Už ve středu jelo rychlostí 220 kilometrů, ale pokus o nejrychlejší jízdu byl naplánován na čtvrtek. Nejprve ve směru z Břeclavi do Hrušovan u Brna ukázal přesný měřič hodnotu 229,4 kilometrů v hodině. Na rychlost mělo vliv stoupání a silný vítr a tak rozhodl měřící pokus v opačném směru. Nejrychleji jen vlak v úseku Vranovice – Podivín, kde dosáhl 237,04 km/h. |
|||
|Vranovice – Podivín |
|||
|<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Vlak Pendolino překonal rychlostní rekord - Novinky.cz |
|||
| periodikum = www.novinky.cz |
|||
| url = https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/vlak-pendolino-prekonal-rychlostni-rekord-311946 |
|||
| datum přístupu = 2019-12-31 |
|||
}}</ref><ref name=":0" /> |
|||
|- |
|||
|mezi 2005–2011 |
|||
|253 |
|||
|[[Siemens ES64U4|1216.903]] |
|||
|Siemens |
|||
|Elektrická |
|||
|Nejrychlejší vozidlo ČD (zahraniční výroby). |
|||
|V roce 2019 odkoupily ČD dvojici lokomotiv Taurus. Stroj 1216.903 vyvinul při technicko-bezpečnostní zkoušce rychlost 253 km/h a je tak zřejmě nejrychlejším vozidlem v držení českého dopravce. Zkoušky i rekordy ale podstoupil v zahraničí ve službách výrobce a předchozího majitele. |
|||
|? (zahraničí) |
|||
|<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Šindelář |
|||
| jméno = Jan |
|||
| titul = Zdopravy.cz |
|||
| url = https://zdopravy.cz/pendolino-drzi-cesky-rychlostni-rekord-presne-15-let-taurusy-cd-ale-jely-rychleji-37411/ |
|||
| vydavatel = |
|||
| místo = |
|||
| datum vydání = 2019-11-18 |
|||
| datum přístupu = 2019-12-31 |
|||
| jazyk = cs-CZ |
|||
}}</ref> |
|||
|- |
|||
|2. 9. 2006 |
|||
|357 |
|||
|[[Siemens ES64U4|1216.050 ÖBB]] |
|||
|Siemens |
|||
|Elektrická |
|||
|Nejrychlejší lokomotiva zahraniční výroby v provozu v Česku. |
|||
|V sobotu 2. září 2006 vytvořil v Německu stroj rakouských železnic ÖBB s číslem 1216 050 nový světový rychlostní rekord, dosažený samostatnou lokomotivou: 357 km/h. Stroje této řady byly od roku 2008 zajížděly na mezinárodních vlacích také do Česka, kde ale jezdily pouze 140 km/h. Později bylo několik strojů pronajato Českým drahám pro vozbu vlaků Railjet a konečně v roce 2019 si dva stroje této řady ČD zakoupily z druhé ruky do vlastního majetku. |
|||
|[[Vysokorychlostní trať|VRT]] Norimberk – Mnichov |
|||
|<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Německá lokomotiva uháněla rekordních 357 km/h |
|||
| periodikum = iDNES.cz |
|||
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecka-lokomotiva-uhanela-rekordnich-357-km-h.A060902_192159_vedatech_mr |
|||
| datum vydání = 2006-09-02 |
|||
| datum přístupu = 2019-12-31 |
|||
}}</ref> |
|||
|- |
|||
|2007 |
|||
|262 |
|||
|[[Lokomotiva ČS200|ČS200.009]] |
|||
|Československo (Škoda) |
|||
|Elektrická |
|||
|Rekord československých elektrických lokomotiv (mimo území Československa). |
|||
|Lokomotivy ČS200 byly vyráběny v letech 1974 a 1979 v [[Československo|Československu]] ve [[Škoda (podnik)|Škodě]] pro export do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a pro provoz rychlíků na trati [[Moskva]] – [[Petrohrad]] při maximální rychlosti 200 km/h. Při testování v roce 2007 lokomotiva dosáhla maximální rychlosti 262 km/h, čímž se stala nejrychlejší lokomotivou vyrobenou v Československé republice. |
|||
|[[Moskva]] – [[Petrohrad]] |
|||
| |
|||
|- |
|||
|mezi 2008–2010 |
|||
|minimálně 220 |
|||
|[[Lokomotiva 380|380 ČD]] |
|||
|Česko (Škoda) |
|||
|Elektrická |
|||
|Rekord československých elektrických lokomotiv (na území Česka). |
|||
|Přestože nejvyšší dosažená rychlost lokomotivami Škoda 109 E nebyla nikde výrazně prezentována, při technicko-bezpečnostních zkouškách na rychlost 200 km/h musely tyto stroje prokázat schopnost jízdy rychlostí alespoň o 10 % vyšší, tedy 220 km/h. |
|||
|Zkušební okruh v Cerhenicích |
|||
| |
|||
|} |
|||
== Rekordy infrastruktury == |
|||
[[Soubor:KubovaHut.jpg|thumb|Nejvýše položená železniční stanice [[Kubova Huť]]]] |
[[Soubor:KubovaHut.jpg|thumb|Nejvýše položená železniční stanice [[Kubova Huť]]]] |
||
Toto je |
Toto je přehled [[rekord]]ů týkajících se [[Železniční tratě v Česku|železničních tratí v Česku]]: |
||
*Nejvyšší hodnota sklonu železniční tratě v síti [[Správa železniční dopravní cesty|SŽDC]] – [[Tanvaldská ozubnicová dráha|ozubnicová trať Tanvald - Harrachov]], 58 ‰ |
*Nejvyšší hodnota sklonu železniční tratě v síti [[Správa železniční dopravní cesty|SŽDC]] – [[Tanvaldská ozubnicová dráha|ozubnicová trať Tanvald - Harrachov]], 58 ‰ |
||
*Nejmenší poloměr oblouku v síti SŽDC |
*Nejmenší poloměr oblouku v síti SŽDC – [[úzkorozchodná dráha|úzkorozchodná trať]] [[Třemešná|Třemešná ve Slezsku]] – [[Osoblaha]], oblouk o poloměru 75 m |
||
*Nejvýše položená [[železniční stanice]] v síti SŽDC – [[Kubova Huť]] v nadmořské výšce 995 m [[nadmořská výška|n. m.]] |
*Nejvýše položená [[železniční stanice]] v síti SŽDC – [[Kubova Huť]] v nadmořské výšce 995 m [[nadmořská výška|n. m.]] |
||
Řádek 11: | Řádek 254: | ||
*Nejníže položená železniční stanice v síti SŽDC – [[Dolní Žleb]] v nadmořské výšce 127 m n. m. |
*Nejníže položená železniční stanice v síti SŽDC – [[Dolní Žleb]] v nadmořské výšce 127 m n. m. |
||
*Nejdelší železniční [[tunel]] v síti SŽDC – [[Ejpovický tunel|Tunel Ejpovice]], na trati [[Železniční trať Praha – Plzeň|Praha |
*Nejdelší železniční [[tunel]] v síti SŽDC – [[Ejpovický tunel|Tunel Ejpovice]], na trati [[Železniční trať Praha – Plzeň|Praha – Plzeň]], s délkou 4150 m<ref>http://vlak.wz.cz/zelrekord_cr.html</ref> |
||
*Nejvyšší povolená rychlost v pravidelném provozu na síti SŽDC – 160 km/h |
|||
*Nejrychlejší československá parní lokomotiva - [[Lokomotiva 498.1|498.106]], přezdívaná Albatros, dosáhla na [[Železniční zkušební okruh Cerhenice|zkušebním okruhu v Cerhenicích]] dne [[27. srpen|27. srpna]] [[1964]] hodnoty 162 km/h. |
|||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 31. 12. 2019, 23:37
Rychlostní rekordy vozidel
Na rychlostní rekordy vozidel lze nahlížet ze dvou úhlů pohledu – země původu vozidla a země, ve které bylo vozidlo provozováno. Tabulku níže obsahuje různé kombinace vozidel a zemí dosažení rekordu, které mají vztah k Česku, resp. Československu nebo Českým zemím v rámci Rakouska–Uherska.
Datum | Rychlost [km/h] | Označení vozidla | Původ vozidla | Trakce | Vymezení rekordu | Popis | Traťový úsek | Zdroje |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1901 | 143 | KkStB řada 108 (275 ČSD) | Navrženo v Rakousku, vyrobila První českomoravská | Parní | Nejrychlejší lokomotiva vyrobená na území Česka (podle zahraničního návrhu). | Lokomotivy řady 108 představovaly novou etapu vývoje rakouské lokomotivní stavby. Jejich konstruktérem byl Karl Gölsdorf. Výroba prvních pěti lokomotiv proběhla v První českomoravské, ta je dodala v letech 1901–1903. Většinu dalších kusů vyrobila lokomotivka státních drah (StEG) ve Vídeňském Novém Městě. Při technicko-bezpečnostní zkoušce na trati Vídeň – St. Polten dosáhla lokomotiva československé výroby 143 km/h, v provozu však byla rychlost z technických důvodů (brzda, návěštění) omezena na 100 km/h. | Vídeň – St. Polten | [1] |
3. 6. 1936 | 148 | M 290.002 ČSD | Československo (Ringhoffer–Tatra, závod Kopřivnice) | Motorová | Nejrychlejší vozidlo ČSD domácí výroby.
Nejrychlejší motorový vůz ČSD. Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem domácí výroby). |
Dne 3. června 1936 absolvoval vůz M 290.002 zkušební jízdu na trase Česká Třebová – Přerov se zástupci Ministerstva železnic, všech ředitelství státních drah a závodů Tatra Kopřivnice. Během této jízdy dosáhl vůz mezi stanicemi Olomouc a Zábřeh na Moravě rychlosti 148 km/h na přibližně 500 m dlouhé dráze. Šlo o dosud nejvyšší dosaženou rychlost na tratích ČSD a také o nejrychlejší vozidlo ČSD. Traťový úsek mezi Přerovem a Českou Třebovou pak zdolal se dvěma zastávkami při cestovní rychlosti 110 km/h. Chod vozu zůstával i při vysokých rychlostech klidný.
Řady M 290.0 je se svou konstrukční rychlostí 130 km/h dosud nejrychlejším motorovým vozem domácí produkce v pravidelném provozu na českých a slovenských kolejích. |
Česká Třebová – Přerov | [2][3] |
10. 9. 1946 | 165 | SVT 137.852 (M 494.001 ČSD) | Německo (Linke-Hofmann AG Breslau, AEG, SSW) | Motorová | Nejrychlejší vozidlo ČSD (zahraničního původu).
Nejrychlejší motorová jednotka ČSD (zahraničního původu). Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem zahraniční výroby). |
Z jednotky Köln (u ČSD Modrý blesk) se stal nejrychlejší a nejluxusnější vlak ČSD, při technicko-policejní zkoušce 10. září 1946 na trati Praha – Česká Třebová dosáhla rychlosti 165 km/h. Šlo o rekord ČSD, ovšem zpravidla bývá přehlížen, protože nebyl dosažen s vozidlem domácí výroby (ačkoliv tehdy byla snaha vydávat Modrý blesk za produkt ČKD). | Praha – Česká Třebová | [4] |
27. 8. 1964 | 162 | 498.106 ČSD | Československo (Škoda) | Parní | Rekord československých parních lokomotiv.
Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem domácí výroby). |
Během roku sloužily na okruhu lokomitvy 498.106 a 115. Oficiálního rekordu 162 km/h dosáhla lokomotiva 498.106 na konci srpna – obsluhoval ji strojvedoucí Robert Procházka a topič Miloslav Houba. Jde o rekord československých parních lokomotiv. V září údajně dosáhla rychlosti lokomotiva 167–168 km/h, ale došlo k závadě, takže rekord nebyl uznán. Strojvedoucí Procházka naznačil, že atakovali i 175 km/h. | Zkušební okruh v Cerhenicích | |
5. 9. 1972 | 219 | E 469.3030 ČSD | Československo (Škoda) | Elektrická | Rekord československých elektrických lokomotiv (na území Československa).
Nejvyšší rychlost dosažená na Československé železnici (vozidlem domácí výroby). |
Lokomotiva dnešní řady 124.601 byla vyrobena jako poslední kus série řady 123 a byla vybavena podvozky nové generace pro rychlost až 200 km/h a také výkonnějšími trakčními motory, umožňujícími dosažení vysokých rychlostí. Cílem bylo otestovat nové technologie pro vývoj lokomotiv řady 350 a příbuzných lokomotiv pro Sovětský svat. Při zkouškách na okruhu v Cerhenicích lokomotiva dosáhla do té doby nejvyšší rychlosti na československých železnicích, 219 km/h | Zkušební okruh v Cerhenicích | |
1973 | 224 | E 469.3030 ČSD | Československo (Škoda) | Elektrická | Rekord československých elektrických lokomotiv (mimo území československa) | Později byla lokomotiva 124.601 převezena k dalšímu testování na polygon poblíž Majkopu v SSSR, který umožňoval jízdy ještě vyšší rychlostí. Při rychlostním testu tu v létě 1973 zaznamenala rychlost 224 km/h. | Zkušební okruh u Majkopu v SSSR | |
srpen 1976 | 176 | T 499.0001 ČSD | Československo (ČKD) | Motorová | Rekord československých motorových lokomotiv. | Rekord byl dosažen během zkušebních jízd při prověřování dynamiky pohonu náprav a dynamiky jízdy při trvalé rychlosti 160 km/h pro získání dat k úpravě výpočetního modelu pro výpočty vypružení lokomotivy při vyšších rychlostech. Při jedné z těchto jízd maximální povolenou rychlostí 160 km/h (která tehdy byla zároveň nejvyšší povolenou rychlostí na velkém zkušebním okruhu) byla nevědomě dosažena rychlost 176 km/h, která je dodnes oficiálně platným nepřekonaným rychlostním rekordem motorových lokomotiv v Československu. Vlivem chybné kalibrace rychloměru na aktuální průměr náprav totiž v době zmíněné jízdy ukazoval rychloměr lokomotivy rychlost jen těsně přesahující 160 km/h. Že byla skutečná rychlost vyšší se zjistilo až po vyhodnocení záznamů nezávislého měření rychlosti. | Zkušební okruh v Cerhenicích | [5] |
10. 4. 2002 | 216 | 1116.015 ÖBB | Siemens | Elektrická | Nejvyšší rychlost dosažená na České železnici (vozidlem zahraniční výroby).
Nejvyšší rychlost dosažená mimo zkušební okruh v Cerhenicích. |
Souprava ve složení měřící vůz trakčního vedení (ÖBB) + Ampz + Bmz vedená lokomotivou řady 1116.015-7 ÖBB dosáhla při třetí jízdě ve směru Vranovice – Břeclav v 2. traťové koleji v kilometru 98 maximální rychlosti 216 km/h, což je nejvyšší rychlost dosažená mimo Železniční zkušební okruh v Cerhenicích.
Rekord byl vedlejším produktem celé akce, jejímž hlavním úkolem bylo prověření vlastností nově budované železniční infrastruktury při rychlostech v intervalu 160 až 200 km/h. Sledovalo se trakční vedení, železniční spodek a svršek. Protože ČD lokomotivou ani měřícím vozem na 200 km/h nedisponovaly, vypůjčily si je od ÖBB, které poskytly lokomotivu 1116.015 (Taurus) a měřící vůz trakčního vedení včetně personálu. |
Vranovice – Břeclav | [6] |
18. 11. 2004 | 237 | 680.001 ČD | Itálie (Alstom) | Elektrická | Nejrychlejší elektrická jednotka ČD (zahraniční výroby).
Nejvyšší rychlost dosažená na České železnici (vozidlem zahraniční výroby). |
Nová jednotka Pendolino pro ČD dosahovala při zkušebních jízdách rekodních rylostí několik dnů po sobě. Už ve středu jelo rychlostí 220 kilometrů, ale pokus o nejrychlejší jízdu byl naplánován na čtvrtek. Nejprve ve směru z Břeclavi do Hrušovan u Brna ukázal přesný měřič hodnotu 229,4 kilometrů v hodině. Na rychlost mělo vliv stoupání a silný vítr a tak rozhodl měřící pokus v opačném směru. Nejrychleji jen vlak v úseku Vranovice – Podivín, kde dosáhl 237,04 km/h. | Vranovice – Podivín | [7][8] |
mezi 2005–2011 | 253 | 1216.903 | Siemens | Elektrická | Nejrychlejší vozidlo ČD (zahraniční výroby). | V roce 2019 odkoupily ČD dvojici lokomotiv Taurus. Stroj 1216.903 vyvinul při technicko-bezpečnostní zkoušce rychlost 253 km/h a je tak zřejmě nejrychlejším vozidlem v držení českého dopravce. Zkoušky i rekordy ale podstoupil v zahraničí ve službách výrobce a předchozího majitele. | ? (zahraničí) | [8] |
2. 9. 2006 | 357 | 1216.050 ÖBB | Siemens | Elektrická | Nejrychlejší lokomotiva zahraniční výroby v provozu v Česku. | V sobotu 2. září 2006 vytvořil v Německu stroj rakouských železnic ÖBB s číslem 1216 050 nový světový rychlostní rekord, dosažený samostatnou lokomotivou: 357 km/h. Stroje této řady byly od roku 2008 zajížděly na mezinárodních vlacích také do Česka, kde ale jezdily pouze 140 km/h. Později bylo několik strojů pronajato Českým drahám pro vozbu vlaků Railjet a konečně v roce 2019 si dva stroje této řady ČD zakoupily z druhé ruky do vlastního majetku. | VRT Norimberk – Mnichov | [9] |
2007 | 262 | ČS200.009 | Československo (Škoda) | Elektrická | Rekord československých elektrických lokomotiv (mimo území Československa). | Lokomotivy ČS200 byly vyráběny v letech 1974 a 1979 v Československu ve Škodě pro export do Sovětského svazu a pro provoz rychlíků na trati Moskva – Petrohrad při maximální rychlosti 200 km/h. Při testování v roce 2007 lokomotiva dosáhla maximální rychlosti 262 km/h, čímž se stala nejrychlejší lokomotivou vyrobenou v Československé republice. | Moskva – Petrohrad | |
mezi 2008–2010 | minimálně 220 | 380 ČD | Česko (Škoda) | Elektrická | Rekord československých elektrických lokomotiv (na území Česka). | Přestože nejvyšší dosažená rychlost lokomotivami Škoda 109 E nebyla nikde výrazně prezentována, při technicko-bezpečnostních zkouškách na rychlost 200 km/h musely tyto stroje prokázat schopnost jízdy rychlostí alespoň o 10 % vyšší, tedy 220 km/h. | Zkušební okruh v Cerhenicích |
Rekordy infrastruktury
Toto je přehled rekordů týkajících se železničních tratí v Česku:
- Nejvyšší hodnota sklonu železniční tratě v síti SŽDC – ozubnicová trať Tanvald - Harrachov, 58 ‰
- Nejmenší poloměr oblouku v síti SŽDC – úzkorozchodná trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha, oblouk o poloměru 75 m
- Nejvýše položená železniční stanice v síti SŽDC – Kubova Huť v nadmořské výšce 995 m n. m.
- Nejníže položená železniční stanice v síti SŽDC – Dolní Žleb v nadmořské výšce 127 m n. m.
- Nejdelší železniční tunel v síti SŽDC – Tunel Ejpovice, na trati Praha – Plzeň, s délkou 4150 m[10]
- Nejvyšší povolená rychlost v pravidelném provozu na síti SŽDC – 160 km/h
Reference
- ↑ Pestrý týden. 12.3.1938, roč. 13, čís. 11. Dostupné online.
- ↑ Motorový vůz Slovenská střela. Venkov. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 4.6.1936, roč. 31, čís. 130, s. 6. Dostupné online. ISSN 1805-0905.
- ↑ BOSÁČEK, Josef; MARUNA, Zdeněk. 50 let Slovenské strely. Železničář. 1986, roč. 36, čís. 16. Dostupné online. ISSN 0322-8002.
- ↑ MARTINEK, Michal. Motorové vozy a jednotky Ganz u ČSD (1). Praha: Corona, 2015. 243 s. ISBN 978-80-86116-47-1. Kapitola Cesta ke Ganzu, s. 22–84.
- ↑ Unikáty na kolejích a prototypy. www.prototypy.cz [online]. 2001- [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Nejrychlejší vlak v historii ČD jel rychlostí 216 km/h. spz.logout.cz [online]. [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Vlak Pendolino překonal rychlostní rekord - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠINDELÁŘ, Jan. Zdopravy.cz [online]. 2019-11-18 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Německá lokomotiva uháněla rekordních 357 km/h. iDNES.cz [online]. 2006-09-02 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
- ↑ http://vlak.wz.cz/zelrekord_cr.html