Robert I. Parmský: Porovnání verzí
→Původ: link |
→Původ: opr |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Původ == |
== Původ == |
||
Narodil se z [[manželství]] parmského vévody [[Karel III. Parmský|Karla III.]] s |
Narodil se z [[manželství]] parmského vévody [[Karel III. Parmský|Karla III.]] s [[Luisa Marie Terezie z Artois|Luisou Marií Bourbonskou]]. Matka byla po otci [[Karel Ferdinand Bourbonský|Karlu Bourbonském]] vnučkou francouzského krále [[Karel X.|Karla X.]] a po matce [[Marie Karolína Neapolsko-Sicilská|Marii Karolíně]] vnučkou krále [[Království obojí Sicílie|obojí Sicílie]] [[František I. Neapolsko-Sicilský|Františka I.]] a pravnučkou císaře [[Leopold II.|Leopolda II.]] Jeho otec přišel na svět z manželství [[Etrurské království|etrurského]] krále [[Karel II. Parmský|Karla Ludvíka]] s [[Marie Tereza Savojská|Marií Terezou Savojskou]] a byl tak vnukem etrurijského krále [[Ludvík Parmský|Ludvíka I.]], španělského krále [[Karel IV. Španělský|Karla IV.]] a sardinského krále [[Viktor Emanuel I.|Viktora Emanuela I.]] |
||
Robert měl tři sourozence. Starší sestru [[Markéta Marie Bourbonsko-Parmská|Markétu (1847 − 1893)]], která se provdala za madridského vévodu a titulárního krále francouzského a španělského [[Karel Maria Bourbonský|Karla Mariu Bourbonského]], a dva mladší sourozence. [[Alice Bourbonsko-Parmská|Alice (1849 − 1935)]] se stala manželkou titulárního toskánského vévody [[Ferdinand IV. Toskánský|Ferdinanda IV.]] a [[Jindřich Bourbonsko-Parmský|Jindřichovi (1851 − 1905)]] náležel titul hraběte z Bardi. |
Robert měl tři sourozence. Starší sestru [[Markéta Marie Bourbonsko-Parmská|Markétu (1847 − 1893)]], která se provdala za madridského vévodu a titulárního krále francouzského a španělského [[Karel Maria Bourbonský|Karla Mariu Bourbonského]], a dva mladší sourozence. [[Alice Bourbonsko-Parmská|Alice (1849 − 1935)]] se stala manželkou titulárního toskánského vévody [[Ferdinand IV. Toskánský|Ferdinanda IV.]] a [[Jindřich Bourbonsko-Parmský|Jindřichovi (1851 − 1905)]] náležel titul hraběte z Bardi. |
||
Verze z 30. 4. 2017, 15:20
| Robert I. Parmský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. července 1848 Florencie |
| Úmrtí | 16. listopadu 1907 (ve věku 59 let) Lucca |
| Místo pohřbení | Tenuta Reale |
| Povolání | aristokrat |
| Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna |
| Choť | Marie Pia Neapolsko-Sicilská (od 1869)[1] Marie Antonie z Braganzy (od 1884)[1] |
| Děti | Marie Luisa Bourbonsko-Parmská Jindřich Bourbonsko-Parmský Josef Bourbonsko-Parmský Eliáš Parmský Sixtus Bourbonsko-Parmský František Xaver Bourbonsko-Parmský … více na Wikidatech |
| Rodiče | Karel III. Parmský a Luisa Marie Terezie z Artois |
| Rod | Bourbonsko-Parmští |
| Příbuzní | Jindřich Bourbonsko-Parmský, Markéta Bourbonsko-Parmská a Alice Bourbonsko-Parmská (sourozenci) Boris III. Bulharský, Kyril Bulharský, Jevdoxie Bulharská a Naděžda Bulharská (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Robert I. Parmský (9. července 1848, Florencie – 16. listopadu 1907, Lucca) náležel k parmské větvi Bourbonské dynastie a stal se vládnoucím vévodou v Parmě, Piacenze a Guastalle.
Původ
Narodil se z manželství parmského vévody Karla III. s Luisou Marií Bourbonskou. Matka byla po otci Karlu Bourbonském vnučkou francouzského krále Karla X. a po matce Marii Karolíně vnučkou krále obojí Sicílie Františka I. a pravnučkou císaře Leopolda II. Jeho otec přišel na svět z manželství etrurského krále Karla Ludvíka s Marií Terezou Savojskou a byl tak vnukem etrurijského krále Ludvíka I., španělského krále Karla IV. a sardinského krále Viktora Emanuela I.
Robert měl tři sourozence. Starší sestru Markétu (1847 − 1893), která se provdala za madridského vévodu a titulárního krále francouzského a španělského Karla Mariu Bourbonského, a dva mladší sourozence. Alice (1849 − 1935) se stala manželkou titulárního toskánského vévody Ferdinanda IV. a Jindřichovi (1851 − 1905) náležel titul hraběte z Bardi.
Vláda
Na vévodský stolec nastoupil poté, co byl jeho otec roku 1854 zabit. Bylo mu tehdy teprve šest let, proto fakticky vládla jeho matka Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská, sestra hraběte ze Chambord, jako regentka. Vévodkyně schvalovala některé z mnoha reakcionářských spolupracovníků svého muže, byla však překvapena mazziniovským hnutím z července 1854 a přešla na tvrdě represivní politiku, která vedla až k druhé válce za nezávislost.
Roku 1859, při vypuknutí druhé válce za nezávislost, byl Robert ve svých jedenácti letech, sesazen a jeho matka se raději rozhodla evakuovat rodinu do Lombardo-Veneto, v očekávání, že boje brzo skončí. Následoval smír z Villafranca, po němž Sardinské království, (po plebiscitu z roku 1860), anektovalo Parmské vévodství, s městem Parmou a Toskánskem, aby tak vytvořilo větší společný útvar Italské království.
Život bez koruny
I přes ztrátu trůnu, Robert a jeho rodina disponovala významným dědictvím, cestovali soukromým vlakem čítajícím více než tucet vozů, vlastním zámkem ve Schwarzau am Steinfeld poblíž Vídně, až po Villa Pianore v Toskánsku a honosným zámkem Chambord ve Francii.
Robert I. zemřel ve Viareggiu roku 1907. Necelé čtyři měsíce po jeho smrti v roce 1907, bylo šest dětí z jeho prvního manželství shledáno právně nezpůsobilými, a byli svěřeni jeho vdově vévodkyni Marii Antonii. Přesto se Robertovým dědicem stal Eliáš, vévoda z Parmy (1880-1959), jeho mladší syn z jeho prvního manželství.
Někteří z jeho synů sloužili v ozbrojených složkách Rakouska jiní v armádě Belgie.
Rodina
Dne 5. dubna 1869 se na zámku San Martino u Luccy oženil s princeznou Marií Piou (1849 - 1882) , dcerou krále obojí Sicílie Ferdinanda II., a z manželství se narodilo 12 dětí. Po její smrti se Robertovou druhou ženou 15. října 1884 na zámku Fischhorn v Zell am See stala dcera sesazeného portugalského krále Michala I., Marie Antonie z rodu Braganzů. Marie Antonie dala život dalším 12 dětem.
Děti s Marií Piou Bourbonskou
- Maria Luisa (1870 - 1899) ∞ 1893 bulharský car Ferdinand I. Bulharský
- Ferdinand Maria (5. března 1871 - 14. dubna 1871)
- Luisa Marie (1872 - 1943), mentálně postižená
- Jindřich Maria (1873 - 1939), mentálně zaostalý, titulární parmský vévoda
- Marie Imakuláta (1874 - 1914), mentálně postižená
- Josef Maria (1875 - 1950), mentálně zaostalý, titulární parmský vévoda
- Marie Tereza (1876 - 1959), mentálně postižená
- Marie Pia (1877 - 1915), mentálně postižená
- Beatrice (1879 - 1946) ∞ 1906 hrabě Peter Lucchesi Palli
- Eliáš Robert (1880 − 1959), titulární parmský vévoda, nárokoval si následnictví za své postižené starší bratry ∞ 1903 arcivévodkyně Marie Anna Rakouská
- Marie Anastázie (25. srpna 1881 - 7. září 1881)
- August (*/† 22. září 1882), zemřel při narození společně s matkou
Děti s Marií Antonií z Braganzy
- Adéla Erika (1885 - 1959), jeptiška benediktinského řádu kláštera v Solesmes
- Sixtus Ferdinand (1886 - 1934) ∞ 1919 Hedvika z La Rochefoucauld
- František Xaver (1889 - 1977) ∞ 1927 Magdalenou Bourbonsko-Bussetskou
- Františka Josefa (1890 - 1978), jeptiška benediktinského řádu kláštera v Solesmes
- Zita Marie (1892 - 1989) ∞ 1911 pozdější rakouský císař Karel I.
- Felix Maria (1893 - 1970) ∞ 1919 lucemburská velkovévodkyně Šarlota Lucemburská
- Renato (1894 - 1962) ∞ 1921 dánská princezna Markéta Dánská
- Marie Antonie (1895 - 1937), jeptiška benediktinského řádu kláštera v Solesmes
- Izabela Marie (1898 - 1984)
- Ludvík Karel (1899 - 1967) ∞ 1939 italská princezna Marie Františka Savojská
- Jindřiška Anna (1903 - 1987), hluchoněmá
- Kajetán Maria (1905 - 1958) ∞ 1931 princezna Markéta Thurn-Taxis (rozvedeno)
| Předchůdce: Karel III. |
|
Parmský vévoda 1854 – 1859 |
|
Nástupce: - |
| Předchůdce: - |
|
Titulární parmský vévoda 1859 - 1907 |
|
Nástupce: Jindřich I. |
| Předchůdce: Karel II. |
|
Titulární etrurský král 1883 - 1907 |
|
Nástupce: Jindřich I. |
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07]