Fischhorn (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fischhorn
Schloss fischhorn front.jpg
Poloha
Adresa Zellerstraße 38, Bruck an der Großglocknerstraße, RakouskoRakousko Rakousko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 12903
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Fischhorn leží na Grossgloknerské silnici na území obce Bruck an der Großglocknerstraße v Pinzgau na kopečku v sousedství hranice obce Zell am See na západě s výhledem do údolí Solnohradska a Oberpinzgau. Zámek je v soukromém majetku, a není přístupný veřejnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

13. století[editovat | editovat zdroj]

Kolem roku 1200 mohla zde vzniknout první opevněná stavba, ale 1227 byl tehdejší hrad písemně zaznamenán pod jménem "Vischarn". Jméno "Vischarn" je podle domněnek v té době připisováno podle Arnu, toku ze Zellského jezera (který tehdy pravděpodobně tekl poblíže hradu) Salzach a který umožňoval dobrý rybolov.

Z počátku byl majitelem hradu snad Goldegern, ale v roce 1273 byl v držení biskupů z Chiemsee. Byl tam umístěn Pinzhauer, správce biskupského majetku. Správce vykonával vrchnostenskou správu a místní soudní pravomoc.

17. století[editovat | editovat zdroj]

V roce 1675 biskup Johann Franz von Preysing (1615-1687) zařídil přestavbu hradu na zámek, takže v budoucnu měl sloužit jako rezidence sloužícího biskupa.

19. století[editovat | editovat zdroj]

Znesvěcením a následným zrušením biskupství Chiemsee 1808 skončila vláda biskupa a zámek zůstal do roku 1810 prázdný.

Nakonec až do roku 1816 měl v zámku sídlo bavorský důchodní úřad, a poté do 1846 zde sídlil císařskokrálovský nadlesní úřad.

Od roku 1846 byl zase zámek prázdný a chátral, takže 1859 po dražbě usedlosti přišel nový majitel poštmistr Anton Embacher z Taxenbachu, který po krátké době v roce 1862 zámek prodal. Zámek i s pozemky ve výměře 4597 ha koupila kněžna Sophie von Löwenstein - manželka knížete Johanna II. z Liechtensteina (1840-1929). Ve vlastnictví rodu byl ještě v roce 1914.

Následuje rozsáhlá sanace a přestavba v novogotickém slohu podle projektu autora vídeňského svatoštěpánského chrámu, kterým je Friedrich von Schmidt (1825-1891). Stavebními pracemi je pověřen Josef Wessicken (1837-1918). V tomto tandemu vzniká velkorysé hospodářské stavení za zámeckým kopcem u zbrojnošské cesty, kde dodnes má sídlo správa statku.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Roku 1918 získává usedlost Brémská obchodnická rodina Gildemeisterů. Roku 1920 dochází k velkému požáru a velká část zámku je velmi poškozena. Heinrich Gildemeister provedl nákladně přestavbu - i když ne v původním architektonickém slohu.

Po připojení Rakouska k Německé říši v roce 1938 je majetek rodině Gildemeister vyvlastněn a zámek a okolní budovy přebírají nacisti. Ti zde zřizují základnu jednotek jako dislokovanou jednotku pro koncentrační tábor Dachau. 7. května 1945 je zde zajat americkými vojáky Hermann Göring (1893-1946).

Po konci nacistické druhé světové války je Fischhorn opět v majetku rodiny Gildemeister. Až do přelomu tisíciletí zůstává zámek prázdný.

21. století[editovat | editovat zdroj]

Vlastníci začínají rozsáhlou rekonstrukcí a zámek činí obyvatelným. Nyní se nalézá ve velmi dobrém stavebním stavu a je obydlený.

Od roku 2007 upravují vlastníci příležitostně části nově rekonstruované pro možnost pořádání různých výstav.

V dalším období se zde usazuje lesnický velkozávod, který je zde dodnes.

Současná architektura[editovat | editovat zdroj]

Od poslední přestavby ve druhé polovině 19. století je současná architektura v zásadě novogotická, jako strmé střechy, arkýře a dvojitě lomené oblouky. Při obnově jsou použity jako doplňky zdiva žulové a tufové kvádry. Tato vlastně původní architektura padla za oběť velkému požáru v roce 1920 a potom se obnovila jednodušší formou. Tak dnes chybí arkýře (až na ten u zámecké kaple a většina oken je v jednoduchém pravoúhlém provedení.

Zámek má několik křídel. Od centrální stavby vedou tři křídla s vysokými věžemi, ve směru na západ, jih a východ. Ve východním křídle je zámecká kaple a od ní odbočuje čtvrté křídlo dolů směrem na jih, kde stojí kruhová věž.

Uprostřed zámku je velké nádvoří, které je na jižní straně ohrazeno vysokou zdí a na ostatní světové strany budovami. Přístup od západu je hlavní branou. Průchodem je přístup do hospodářského dvora. Pozoruhodné je hlavní schodiště z doby novogotické přestavby v 19. století, které bylo po dlouhé době značně poškozené a proto se z části obložilo dřevem a teprve po roce 2000 bylo vysokým nákladem obnovené. To spojuje více podlaží a je tedy z části tříramenné se dvěma až čtyřmi podestami. Schodiště podpírají lomené klenby opřené do žulových opěrných sloupů s hlavicemi. Dalším přístupem do jednotlivých podlaží je točité schodiště, které spojuje všechna podlaží hlavní budovy.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schloss Fischhorn na německé Wikipedii.