Kolibříkovití: Porovnání verzí

Kolibříkovití
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Řád	svišťouni (Apodiformes);
Čeleď	kolibříkovití (Trochilidae); Vigors, 1825
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 12. 2. 2016, 09:49

čpták se strkaeleď kolibříkovití (Trochilidae), jsou malí, často velmi nápadně zbarvení ptáci. Prohrot sef ref seremne hotmailsekundu mohou mávnout křídly 12× až 90× (v htret nomát praskal fred mohl být. Trolejbus Narazil mohl být největší kamarád formage pizza troj auto škoda let nej

Kolibříci jsou ve velikosti viditelně odlišní, nejmenší zástupce celé čeledi, kalypta nejmenší, je zádvhdgfuGDFUIAeruproveň i nejmenším ptákem světa, největším zástupcem je naopak kolibřík ve

S výjimkou hmyzu mají kolibříci nejrychlejší metabolismus ze všech živočišných druhů. Důvodem je vbscjvbadgvdbvilsjvcbildv"dfhzejména velmi rychlý a pro tělo značně vytížující tlukot křídel. Za minutu přitom jeho srdce vykoná až 1260 tepů, v noci, kdy je jeho metabolismus značně zpomalen, jeho výkon může klesnout až na 50–180 tepů/min.

Živí se zejména nektarem rostlin, k čemuž jim napomáhá jejich dlouhý zobák, který je často u různých druhů odlišný a specializovaný pro určitý druh květu. V potravě přitom zcela obnjhfvbauhdrgvjhdbzhlgvblejhigpdmítá nektar s nižším zastoupením cukrů než 10 %. Kvůli tomu, že je nektar málo výživný, požírá také drobný hmyz a jiné bezobratlé živočichy, zvláště pak v období rozmnožování.

Samice kolibříka Calliopineho při krmení mláďat

Létáním a hledáním potravy tráví kolibříci pouze 10–15 % dne, zbývajících 75–80 % zaujímá odpočinek. I přesto však musí denně pozřít značně větší množství potravy, než je jeho cvbhdfvbjil dfjk bcvjkvhdfhguielková hmotnost a musí tak denně navštívit stovky květů.

V období rozmnožováavb jadfjvbhjbv jkhdkmk dvjhdhvk nvbjhknvbjkdfnní se samec nijak nepodílí na inkubaci vajec, ani na krmení mláďat. Většina druhů si staví malé, velmi dobře maskované hnízdo, které buduje na větvích stromů nebo keřů. Velikost hnízda je značně odlišná, nejmenší přitom mohou dosahovat velikosti jedné poloviny skořápky vlašského ořechu. Kladou obvykle 2 vejce, na kterých sedí 12–19 dnů.

Ve volné přírodě se dožívají průměrně 3–5 let.

Zdroje

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hummingbird na anglické Wikipedii.

Seznam všech obecně uznávaných rodů a druhů čeledi kolibříkovití na BioLibu

Externí odkazy

Slovníkové heslo kolibřík ve Wikislovníku
Galerie kolibříkovití na Wikimedia Commons

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
  | čeleď popsal = [[Nicholas Aylward Vigors|Vigors]], [[1825]]
 }}
-[[čeleď]] '''kolibříkovití''' (Trochilidae), jsou malí, často velmi nápadně zbarvení ptáci. Proto se jim také nž je ovšem motýl z čeledi lišajovitých.) Kolibříci jsou velmi zdatnými letci. Za sekundu mohou mávnout křídly 12× až 90× (v závislosti na druhu), díky čemuž se mohou ve vzd
+[[čeleď|čpták se strkaeleď]] '''kolibříkovití''' (Trochilidae), jsou malí, často velmi nápadně zbarvení ptáci. Prohrot sef ref seremne hotmailsekundu mohou mávnout křídly 12× až 90× (v htret nomát praskal fred mohl být. Trolejbus Narazil mohl být největší kamarád formage pizza troj auto škoda let nej
 [[Soubor:Hummingbird_flight_profil.svg|left|thumb|Schéma kolibříkova letu]][[Soubor:Colibri-thalassinus-001-edit.jpg|left|thumb|Kolibřík zelený u květu]]
-Kolibříci jsou ve velikosti viditelně odlišní, nejmenší zástupce celé čeledi, [[kalypta nejmenší]], je zároveň i nejmenším ptákem světa, největším zástupcem je naopak [[kolibřík velký|kolibřík ve]]
+Kolibříci jsou ve velikosti viditelně odlišní, nejmenší zástupce celé čeledi, [[kalypta nejmenší]], je zádvhdgfuGDFUIAeruproveň i nejmenším ptákem světa, největším zástupcem je naopak [[kolibřík velký|kolibřík ve]]
-S výjimkou [[hmyz]]u mají kolibříci nejrychlejší [[metabolismus]] ze všech živočišných druhů. Důvodem je zejména velmi rychlý a pro tělo značně vytížující tlukot křídel. Za minutu přitom jeho [[srdce]] vykoná až 1260 tepů, v noci, kdy je jeho metabolismus značně zpomalen, jeho výkon může klesnout až na 50–180 tepů/min.
+S výjimkou [[hmyz]]u mají kolibříci nejrychlejší [[metabolismus]] ze všech živočišných druhů. Důvodem je vbscjvbadgvdbvilsjvcbildv"dfhzejména velmi rychlý a pro tělo značně vytížující tlukot křídel. Za minutu přitom jeho [[srdce]] vykoná až 1260 tepů, v noci, kdy je jeho metabolismus značně zpomalen, jeho výkon může klesnout až na 50–180 tepů/min.
-Živí se zejména nektarem rostlin, k čemuž jim napomáhá jejich dlouhý [[zobák]], který je často u různých druhů odlišný a specializovaný pro určitý druh květu. V potravě přitom zcela odmítá nektar s nižším zastoupením cukrů než 10 %. Kvůli tomu, že je nektar málo výživný, požírá také drobný hmyz a jiné bezobratlé živočichy, zvláště pak v období rozmnožování.
+Živí se zejména nektarem rostlin, k čemuž jim napomáhá jejich dlouhý [[zobák]], který je často u různých druhů odlišný a specializovaný pro určitý druh květu. V potravě přitom zcela obnjhfvbauhdrgvjhdbzhlgvblejhigpdmítá nektar s nižším zastoupením cukrů než 10 %. Kvůli tomu, že je nektar málo výživný, požírá také drobný hmyz a jiné bezobratlé živočichy, zvláště pak v období rozmnožování.
 [[Soubor:Calliope-nest.jpg|thumb|Samice kolibříka Calliopineho při krmení mláďat]]
-Létáním a hledáním potravy tráví kolibříci pouze 10–15 % dne, zbývajících 75–80 % zaujímá odpočinek. I přesto však musí denně pozřít značně větší množství potravy, než je jeho celková hmotnost a musí tak denně navštívit stovky květů.
+Létáním a hledáním potravy tráví kolibříci pouze 10–15 % dne, zbývajících 75–80 % zaujímá odpočinek. I přesto však musí denně pozřít značně větší množství potravy, než je jeho cvbhdfvbjil dfjk bcvjkvhdfhguielková hmotnost a musí tak denně navštívit stovky květů.
-V období rozmnožování se samec nijak nepodílí na [[inkubace|inkubaci]] vajec, ani na krmení mláďat. Většina druhů si staví malé, velmi dobře maskované [[Ptačí hnízdo|hnízdo]], které buduje na větvích stromů nebo keřů. Velikost hnízda je značně odlišná, nejmenší přitom mohou dosahovat velikosti jedné poloviny skořápky vlašského ořechu. Kladou obvykle 2 vejce, na kterých sedí 12–19 dnů.
+V období rozmnožováavb jadfjvbhjbv jkhdkmk dvjhdhvk nvbjhknvbjkdfnní se samec nijak nepodílí na [[inkubace|inkubaci]] vajec, ani na krmení mláďat. Většina druhů si staví malé, velmi dobře maskované [[Ptačí hnízdo|hnízdo]], které buduje na větvích stromů nebo keřů. Velikost hnízda je značně odlišná, nejmenší přitom mohou dosahovat velikosti jedné poloviny skořápky vlašského ořechu. Kladou obvykle 2 vejce, na kterých sedí 12–19 dnů.
 Ve volné přírodě se dožívají průměrně 3–5 let.